Digitální triky umožňují výrobu filmů, které dříve byly nenatočitelné. Komiksové adaptace vydělávají miliardy a jsou téměř sázkou na jistotu.
Kapitoly článku:
Je to jako u fanoušků Star Treku nebo Star Wars, Pána prstenů nebo Harryho Pottera. Spousta lidí má ráda oboje, ale ty nejvášnivější diskuze se rozpoutají stejně jen tehdy, pokud člověk preferuje pouze jedno, nebo druhé. A podobné dilema musel někdy řešit i každý fanda komiksů: Marvel, nebo DC Comics?
Snažit se ale tak nějak objektivně určit, které z těchto komiksových vydavatelství je „lepší“, by bylo jen bojem s větrnými mlýny a příběhy a hrdiny, které z těchto komiksových společností preferujete právě vy, nám ostatně můžete napsat do komentářů pod tímto článkem. My se ale na tuto problematiku pokusíme podívat z trochu lépe uchopitelného úhlu pohledu. Položíme si totiž otázku, které z těchto společností se lépe daří své produkty prodávat široké veřejnosti – tedy především skrze filmové médium?
Než se ale pustíme do vzájemného souboje, nejprve si oba bijce představíme hezky samostatně a trochu si přiblížíme jak jejich historii, nejznámější hrdiny, tak i dosavadní filmové adaptace.
DC Comics
Společnost byla založena roku 1934 pod názvem National Allied Publications. A právě už v těchto raných letech se v ní ustavují dvě její dodnes nejznámější a nejprodejnější značky: superhrdinové Superman a Batman.
Respektive Superman paradoxně vznikl ještě dřív, než samotné DC Comics. První sešity s ním totiž začaly vycházet už v roce 1932, do stáje právě DC byl však prodán až o šest let později. Z tehdejší masivní popularity Supermana pak vlastně vznikl Batman, který měl být ke čtenáři oblíbené myšlence původního muže z oceli co nejblíže. Nakonec se z něj však stal hrdina téměř přesně opačný.
Superman
Ultimátní superhrdina a zároveň jedna z nejznámějších amerických popkulturních ikon. Přesto v poslední době, se svou až moc velkou škálou schopností (létání, nadlidská síla, většinová nezranitelnost) a černobílým charakterem, Superman na popularitě dosti ztrácí.I tak se ale jeho jméno prodává stále dobře. Po pěti celovečerních filmech přijde příští rok do amerických film šestý.
V první polovině dvacátého století pak vznikají další hrdinové, jako například Wonder Woman, Green Lantern nebo Flash. Mnoho těchto hrdinů se poté postupně v různých příbězích navštěvuje, spojují své síly a dávají tak svému čtenáři na vědomí, že obývají jeden společný fiktivní svět. To pak v roce 1940 vede k první týmovce hrdinů DC Comics s názvem Justice Society of America -právě která se o dvacet let později modernizuje a mění v Justice League of America, jejíž členové jsou dodnes těmi nejznámějšími postavami světa DC.
Mnoho z nich se postupem let vypracovává z komiksových stránek také do dalších médií, jakými jsou animované či hrané seriály nebo filmy. Ze všech těchto hrdinů však stejně nejlépe prorážejí ti první dva, kteří dodnes platí za nejpopulárnější a nejprodejnější superhrdinovy nejen DC Comics, ale amerického komiksového trhu obecně.
Batman
Po obrovském úspěchu trilogie Christophera Nolana snad temného rytíře není třeba dlouze představovat Drsný ochránce Gothamu, který se po smrti svých rodičů zapřisáhl, že očistí své město od zločinu, má na kontě nespočet úspěšných komiksových sérií, televizních seriálů, her a hned sedm celovečerních filmů...
Průkopníkem filmových adaptací superhrdinských komiksů byl samozřejmě Superman, který se v podání Christophera Reevea během let 1978 až 1987 objevil hned ve čtyřech filmech.
Oproti tomu Batmanovi dostat se na stříbrné plátno sice trvalo trochu déle, zato si ale v dalších čtyřech filmech dokázal pro sebe uzurpovat celá devadesátá léta. A i když ony druhé dva díly v režii Joela Schumachera nedopadly zrovna dvakrát dobře (Batman navždy a Batman a Robin), i díky nim se Batman stal světově snad nejznámějším komiksovým superhrdinou konce 20. století.
A Batman si zachoval dominanci i v úvodu století jednadvacátého, kdy, zatímco se ze Superman se vrací Bryana Singera stalo celkem zklamání, trilogie o temném rytíři Christophera Nlana vyvolala až masovou hysterii a stala se tím nejpopulárnějším filmovým zpracováním komiksových příběhů vůbec.
Wonder Woman
Jakožto princezna mýtických Amazonek a v podstatě polobohyně je Wonder Woman jednou z mála hrdinů Justice League, jejichž původ není zakořeněn v science fiction. Se svou nadlidskou silou, náramky odrážející kulky a kouzelným lasem pravdomluvnosti však stále patří mezi ty nejzajímavější a nejsilnější z nich. V sedmdesátých letech byl s ní velmi populární hraný seriál, který se v roce 2011 pokusila znovu oživit stanice NBS. Projekt se ale nakonec neschválil a na internet tak unikl pouze nehotový pilot. Režisér Joss Whedon chtěl Wonder Woman původně zfilmovat v hlavní roli s Cobie Smulders, nakonec však dal přednost konkurenčním Avengers a tuto kanadskou krásku ze seriálu How i Met Your Mother obsadil do role Marie Hill, pravé ruky Nicka Furyho.
I přesto je ale škoda, že se Supermanem a především Batmanem DC usnulo na vavřínech a zbylé své hrdiny se rozvíjet nesnažilo. Místo toho se rozhodlo volit cestu více „undergroundovou“. DC tak dodnes zůstává dominantní společností v oboru animovaných televizních seriálů a filmů a na stříbrná plátna vysílá své obecně spíše méně známé postavy.
Záměrně píšu postavy, ne „hrdiny“, protože většina filmových projektů společnosti DC Comics (jejíž filmovou produkci zpracovává Warner Bros.), sahá do jejích spíše temnějších a méně superhrdinských koutů – především pak do dvou jejích subspolečností Wildstorm a Vertigo. Z dílen právě dvou těchto společností tak vznikly ony „nesuperhrdinské“ snímky jako Joan Hex, Constantine (na motivy komiksové série Hellblazer) či adaptace konkrétních děl jako V jako Vendeta nebo Strážci – Watchmen.