V německém Mnichově představila společnost Panasonic klíčové novinky v oblasti televizorů a přehrávačů pro letošní rok. Hlavním mottem akce bylo Vítejte do 3D světa a důraz na 3D byl opravdu mimořádný, i když například pro českého zákazníka bude mít 3D obraz nějaký smysl až později.
V současné době zaujímá Panasonic na globálním trhu v oblasti obrazovek třetí místo za Samsungem a LG. Pokud ale budeme brát jen plazmové obrazovky je Panasonic jedničkou, v Evropě vede také v oblasti fotoaparátů a jeho Blu-ray přehrávač DMP-BD60 se prodával nejlépe ze všech (bez započítání Playstation 3). Pro zlepšení pozice v LCD obrazovkách se nově objeví úhlopříčky až 42 palců a rozšíří se nabídka modelů.
Jen nejvyšší dva modely plazem budou podporovat 3D, v LCD je patrný nástup LED podsvícení, koncem roku nabídne Panasonic i lokální ztmavování obrazu.
Panasonic představil zejména nové řady obrazovek, pro letošní rok má připraveno 69 variant plazmových a dokonce 92 LCD obrazovek s velkým podílem LED podsvícení. Modely s podporou 3D budou ale jen dva, 50“ a 65“ plazmové televizory nové řady VT20.
Z toho je patrné, že se není třeba obávat přílišného zaměření na 3D, nové modely pro běžné 2D zobrazení dokážou nabídnout řadu dalších lákadel, kterými osloví potenciální zájemce.
Drahé 3D dobré i pro 2D
Panasonic pro své 3D obrazovky používá vylepšené 600Hz obrazovky. 600Hz plazmy s plným vysokým rozlišením nabízí u většiny modelů, ty pro 3D byly ale dále vylepšené. Panasonic používá u 3D obrazu aktivní zatmívací brýle, které se zatmívají rychlostí mezi 120 (USA) a 100 (Evropa) přepnutí za sekundu, každé oko tak vidí 60 nebo 50 snímků za sekundu. U 3D signálu je proto nutné velmi rychle střídat dva různé snímky za sebou. Ač je obecně plazmová obrazovka hodnocená jako rychlá a vhodná i na svižné záběry, pro 3D zobrazení ji bylo ještě nutné dále upravit.
Panasonic změnil způsob zážehu v jednotlivých buňkách a současně upravil fosfory, aby byl dosvit signálu co nejmenší. Díky tomu nedochází při rychlém přepínání mezi stereosnímky k prolnutí zbytkového světla z jednoho snímku do druhého, současně se výrazně zlepšila kvalita 2D videa v rychlých pohybech, kde nezůstávají sebemenší šmouhy a v pohyblivém obraze je viditelně zachováno více detailů.
Nový způsob vytváření obrazu v 3D plasmových obrazovkách pomáhá zrychlit panel
a snížit spotřebu i pro 2D obraz.
Právě kvalitnější 2D obraz bude ze začátku hlavním prodejním argumentem pro obrazovky s podporou 3D. 50“ palcový model z 3D řady VT20 přijde na trh v dubnu za doporučenou cenu přibližně 62 000 Kč, 65“ model ještě oficiální cenu nemá, na trhu ho uvidíme v červnu. Ke každému televizoru dostanete i dvoje aktivní 3D brýle, další navíc budou stát 2600 Kč (100 Euro). Zřejmě nepůjde využít moc jiných brýlí, protože brýle jsou stále synchronizované s obrazovkou pomocí infračervených paprsků a mají upravený režim zatmívání pro kompenzaci případného dosvitu.
3D obraz vzduchem? Zatím s kompromisy
Samozřejmě hlavní překážkou rozšiřování 3D bude dostupnost 3D obsahu. Kupovat 3D vybavení jen pro těch pár 3D Blu-ray filmů, které letos vyjdou, je hloupost. Větší smysl má 3D televizní vysílání, které se letos začne postupně zapínat. Není ale snad nutné vysvětlovat, že pro našince tam nic zajímavého nebude. Navíc ačkoli 3D filmy na Blu-ray budou mít plné vysoké rozlišení, u toho televizního 3D se kvůli omezenému přenosovému pásmu bude muset přikročit ke kompromisům.
Stereosnímky se stlačí na šířku z 1920 na 960 pixelů a umístí vedle sebe, potom se ještě odvysílají prokládaně. Výsledkem tak bude nižší rozlišení a ještě není moc vyzkoušené, jak se to opravdu projeví na kvalitě při reálných přenosech. Současně je jasné, že takovýto 3D obsah musí být vysílán samostatně, není zpětně kompatibilní s 2D televizory. Proto se tento tzv. side-by-side signál zřejmě neprosadí v pozemním vysílání, které má menší dostupné přenosové kapacity. Tam by se mohlo využít principu 3D na Blu-ray, kde je video pro druhé oko zakódováno jako volitelný úhel kamery a v obyčejném 2D přehrávači je film bez problému sledovatelný.
Podobný standard pro televizní vysílání ale ještě není vůbec hotový a vzhledem k tradičně dlouhým lhůtám v zavádění čehokoli nového v pozemním vysílání se dá docela dobře říci, že v dohledné době u nás opravdu nehrozí přechod nějaké pozemní digitální televize na 3D obsah.
Nástup 3D bude jen pozvolný * Twitter přichází na obrazovky Panasonic
Lákadla pro běžný život
Proto je jasné, že s 2D budeme žít opravdu dlouho. I ve 2D modelech Panasonicu jsme ale našli řadu zajímavého. Asi nejvíce mne zaujaly možnosti využití USB portu na nových modelech. K televizoru můžete připojit USB disk, ze kterého lze nejen přehrávat videa, hudbu či fotky, na pevný disk umí televizor i ukládat obraz z tuneru, takže prostým připojením disku máte rázem rekordér s plánováním nahrávání či možností pozastavení živého vysílání. Připojit lze i klávesnici pro snadné psaní příspěvků na Twitter – ano, v rámci internetových funkcí přibude i klient pro Twitter – nebo do USB připojíte webovou kameru pro videokonference přes vestavěný Skype.
Překvapením může být, že u některých nových modelů plazem Panasonic odstranil odolné krycí sklo, které chrání panel a současně zlepšuje kontrast. Bez skla jsou i stejné panely naráz jasnější a s výraznějšími barvami, kontrast potom nově zajistí speciální povrchová úprava krycí vrstvy, které navíc díky jemným vodorovným vroubkům potlačuje odlesky. Výsledkem jsou kontrastnější jasnější panely, které navíc netrápí vnitřní odrazy při pohledu ze strany. Pro dosažení stejného jasu navíc není třeba tak vybuzovat buňky, což se projevuje i na nižší spotřebě energie. Odolnost panelu je potom samozřejmě nižší (přibližně na úrovni LCD) kvalita obrazu je však viditelně lepší a vyrovnává se i s problémy plazmy za jasnějšího světla v místnosti.
Bleskový start přehrávače
Kromě obrazovek předváděl Panasonic i HD přehrávače a rekordéry. Jelikož akce probíhala v Německu, oslavovány byly pochopitelně HD Blu-ray rekordéry s pevným diskem, které vstupují na německý trh. Tyto rekordéry se prodávají také v Anglii a Francii a tak hlavní poselství lze vnímat jako „Umíme to, prodávat to ale začneme, až na daném trhu bude dostatek HD stanic, ze kterých půjde nahrávat.“.
Až bude HD vysílání rozšířené, začne tu prodávat Panasonic HD rekordéry. Ty umí i rekomprimovat digitální signál na nižší datové toky, jak je patrné z tabulky
HD rekordéry Panasonicu navíc dokáží signál rekomprimovat do nižších datových toků pro úsporu místa na disku. Viděli jsme srovnání plného a na třetinu komprimovaného HD signálu, a ač šlo o rychlý hokejový zápas, nebyly rozdíly očividné, poznat byly až při podrobném zkoumání. Prohlédli jsme si také záplavu nových Blu-ray přehrávačů a domácích kin, řada z nich nabízí kolébky pro připojení iPodů, časté je i přehrávání obsahu ze sítě (i bezdrátové) přes DLNA. Podpora MKV ale stále chybí, byť by i Panasonic měl podle dřívějších informací brzy nabídnout modely přehrávající MKV.
3D Blu-ray přehrávač bude stát pod 16 000 Kč a nabídne dva HDMI porty
3D Blu-ray přehrávač DMB-BDT300 (očekávaná cena pod 16 000 Kč) pak kromě podpory HDMI 1.4 nutného pro 3D obraz nabídne dva HDMI konektory. Ten druhý využijete prý hlavně pro výstup audia do receiveru, který by měl jinak problémy s průchodem 3D obrazu do televizoru. Nové Blu-ray přehrávače také výrazně zrychlí start, doposud jste museli čekat kolem půl minuty na start přehrávání filmu, u nových modelů se to Panasonicu konečně podařilo stlačit přibližně na úroveň dobrých DVD přehrávačů. Přehrávač se zapne za půl sekundy a film se spustí v řádu jednotek sekund.
3D vyhraje, zatím ale musí bojovat
Část plochy zabíraly i fotoaparáty, ale tady přece jen nebyly žádné výrazné novinky, za pár dní je důležitá fotovýstava PMA, proto se na novinky můžeme těšit až na přelomu února a března.
Hlavním akce Panasonic convention mělo být předvedení důrazu na 3D technologie, naštěstí podle mne převažovalo úsilí dále vylepšovat modely pro tradiční 2D zobrazení. Velké 3D obrazovky budou rozhodně v několika příštích letech spíše záležitostí pro nejnáročnější zákazníky. Masovějšího nasazení se dočká až při dostupnosti 3D obsahu v českých satelitních či kabelových sítích. Čekání se vyplatí i kvůli tvorbě obsahu. Popravdě se zatím i profesionální kameramani a režiséři teprve učí s 3D pracovat, sami to můžete pozorovat na filmech, kde i vychvalovaný Avatar má několik chyb ve 3D kompozici záběrů a občas tahá za oči. Učit se musí i autoři sportovních přenosů, kde přemíra ve 3D efektních blízkých detailů znepřehledňuje samotnou akci. Uvidíme, jak si s tím poradí na fotbalovém mistrovství světa, kde 3D kamery budou na mnoha zápasech.
Jedno je ale jisté – 3D tu s námi zůstane. Jeho nástup do našich každodenních životů určitě nebude tak rychlý jako u vysokého rozlišení, zcela jistě se ale v budoucnu stane tím, co divákovi poskytne ten nejlepší zážitek.