14
Fotogalerie

Beautiful Boy: recenze filmu

Emotivní drama o drogové závislosti, rodinném trápení a nezlomném poutu mezi otcem a synem, které je postavené na silných hereckých výkonech Timothéea Chalameta a Stevea Carella.

David Sheff (1955) je americký novinář, spisovatel a autor knihy Beautiful Boy: Cesta otce synovou závislostí (2008), v níž popsal svou vlastní zkušenost se synovou drogovou závislostí. Kniha se stala bestsellerem a jednou z nejlepších knih roku v kategorii literatury faktu. Není divu, že si vynutila pokračování pod názvem Čistý: Jak zvládnout závislost a ukončit největší tragédii v historii Ameriky.

Nic Sheff (1982) je jeho syn a televizní scenárista (seriály The Killing, Recovery Road, 13 Reasons Why), který svou drogovou závislostí reflektoval v knihách Tweak: Dospívání na metamfetaminu (2008) a We All Fall Down: Living with Addiction (2011), jež se staly rovněž velmi populárními.

Scenáristé Luke Davies (Candy, Lion) a Felix Van Groeningen vyšli z prvních knih otce a syna Sheffových a na základě jejich skutečného příběhu, jenž každý ze svého úhlu pohledu popsal ve dvojici knih, vytvořili scénář, který je syntézou těchto dvou pohledů. Jde o syntézu terapeutickou z pohledu autorů, a zároveň edukativní pro ty, kteří ji přijímají, tedy čtenáře nebo diváky.

Emotivní herecké výkony

S tématem drog se režisér a spoluscenárista filmu Felix Van Groeningen potkal už ve svém předešlém snímku Belgica, který získal na festivalu Sundance cenu za režii. Vtahuje nás v něm euforickým způsobem do světa nočních mejdanů, plných alkoholu, drog a sexu, v nichž po čase přestanete ztrácet pojem o čase i realitě. Tak jako dva bratři, kteří spolu provozují vyhlášený noční klub ve městě, kde tyto mejdany probíhají.

Beautiful Boy je šestým celovečerním snímkem toho jedenačtyřicetiletého belgického tvůrce, který se kromě filmové režie věnuje i té divadelní. Jde zároveň o jeho první anglicky mluvený snímek, který už stačil zaujmout nejen na festivalech v Torontu a San Sebastianu, ale i při nominacích na Zlaté glóby, kde má v podobě herce Timothéea Chalameta jedno želízko v ohni. A předpovídá se, že by nejen on, ale i představitel jeho filmového otce Steve Carell mohli zasáhnout i do nominací oscarových.

Herecké výkony jsou totiž největší předností tohoto emotivního dramatu o síle otcovské lásky, která překoná synovu několikaletou závislost na drogách. Role otce Davida Sheffa se zhostil Steve Carell, který se do povědomí diváků zapsal především díky svým komediálním rolím (40 let panic, Božský Evan, Bláznivá, ztracená láska, seriál Kancl).

V současné době se ale začíná čím dál častěji objevovat v kriticky ceněných dramatech. Za vypodobnění psychicky nemocného trenéra ve snímku Hon na lišku byl v roce 2015 nominován na Oscara i Zlatý Glóbus. Na něj byl nominován i za filmy Sázka na nejistotu, kde ztvárnil bankéře, a Souboj pohlaví, kde si zahrál tenisového šampiona Bobbyho Riggse.

V Beautiful Boy hraje velmi civilně, úsporně, niterně, ale přitom naléhavě v tom, jak ztvárňuje čím dál zoufalejšího otce, odhodlaného zachránit svého syna. Do role Nica, jeho syna, byl obsazen Timothée Chalamet, který se v loňském roce dostal na výsluní díky roli Elia v opojné romanci Dej mi své jméno. Za ni byl ve svých jednadvaceti letech nominován na Oscara, čímž se stal druhým nejmladším nominovaným na Oscara v dějinách.

Chalametovi je předpovídána velká budoucnost, mluví se o něm jako o novém Leonardu DiCapriovi a v Beautiful Boy své vzrůstající renomé potvrzuje. Ve filmu, pojmenovaném podle písně Johna Lennona, již věnoval svému synovi Seanovi, zůstává jeho jemná, hezká tvář takřka neměnná, ale proměňuje se jeho osobnost, mimika, řeč těla v důsledku užívání drog.

Dopad drogové závislosti na rodinu

To, že Nic v průběhu let, spjatých s jeho závislostí na metamfetaminu a jiných drogách, zůstává vzhledově pořád oním krásným chlapcem z názvu filmu a že málo chátrá, je častá výtka na adresu filmu. A také to, že drogová závislost je ukázána málo temně, bez jejich nejtěžších fyzických projevů.

Obě výtky jsou oprávněné, ale Beautiful Boy není něco na způsob Requiem za sen od Darrena Aronofského. Možná, kdyby režisér točil jen podle předlohy Nica, šlo by o mnohem fyzičtější ukázku drogové závislosti, ale tím, že je zde propojen synův pohled s tím otcovým, je ta optika víc otcova nebo obecně rodinná.

Režisér zachycuje všechny fáze Nicovy závislosti. Od snahy vyzkoušet něco nového přes intenzivní pocit, že teď zažívám něco výjimečného, až po opakované snahy o léčení, střídané útěky a relapsy. Snaha o abstinenci a změnu prostředí, spjatá s přesvědčením, že teď už to Nic zvládne, je následovaná jeho dalším propadem a novou mírou jeho intenzity. Až k předávkování.

Adekvátně s tím se mění i reakce jeho nejbližších. Zpočátku jsou ze strany otce shovívavé, přeci také něco vyzkoušel a kvůli jointu marihuany nebude synovi hned dělat zle. Ale Nic u trávy nezůstane, přidává se kokain, extáze, krystalický metamfetamin, heroin.

A Nic se v závislosti na nich mění. Otci, s nímž měl vždy skvělý vztah, se vzdaluje a ten, přes všechnu letitou snahu mu pomoci, postupně zjišťuje, že už to není v jeho silách. A že musí přijmout to, že už nemůže udělat víc a čekat na zázrak.

Nicova závislost ale nestravuje jen jeho otce, ale všechny jeho nejbližší. Jeho matku Vicki (Amy Ryan), která žije v Los Angeles, kam za ní Nic přijíždí, Davidovu druhou ženu Karen (Maura Tierney), jejich malé děti. To z jejich pohledu a především toho Davidova je film vyprávěn.

Kde nastala trhlina?

Režisér dal před fyzickým naturalismem drogových scén přednost emočně vyčerpávajícímu zápasu otce, který chce pomoci svému synovi. Tato snaha o jeho záchranu je doprovázena otázkou, co se stalo v jejich životech za chybu, jaká trhlina v jejich vztahu nastala, že ji osmnáctiletý Nicholas "Nic" Sheff (Timothée Chalamet) vyplnil drogami?

Nic má na první pohled vše, co si může kluk v jeho věku přát. Milující rodinu, úspěch u dívek, nejeden talent, včetně toho na psaní a na učení, díky němuž si může vybírat z univerzit, na něž se hlásil. Jeho otec je sice podruhé ženatý, ale Nic je v této rodině pevně zakotvený, včetně skvělého vztahu s jeho nevlastními sourozenci.

Takže žádný motiv dysfunkční rodiny nebo citového strádání v důsledku toho, že si otec našel náhradní rodinu, tu přítomen není. Tedy nějaký pádnější důvod, proč začít brát drogy a vyplňovat jimi prázdnotu kolem sebe. Ona tam ale je a režisér se ji snaží pojmenovat nebo najít její zdroj za pomoci přiblížení blízkého vztahu otce a syna.

To se děje prostřednictvím flashbacků, které ukazují, jak se David vždy snažil vyvažovat a dělit spravedlivě lásku mezi děti z obou jeho manželství. A bylo to možná ono až příliš harmonické prostředí, zdůrazněné ve filmu teplými, hřejivými barvami kamery, a otcova ochota synovi kdykoliv naslouchat, co mohlo Nica vést k pocitu rebelie. Nebo jeho pocit vnitřního osamění uvnitř empatického okolí.

Sinusoida vzestupů a pádů

Režisér tyto flashbacky do dětství a různých fází synovy drogové závislosti střídá s obrazy ze současnosti a činí tak způsobem, který opět přejímá především otcovu optiku prožívání těchto událostí jako sinusoidy neustálých vzestupů a pádů, nadějí a zklamání.

Ty dobře zrcadlí i hudba skupin a interpretů jako jsou Mogwai, Sigur Rós, Massive Attack nebo John Lennon a David Bowie. Skvělá hudba belgické eklektické skupiny Soulwax velkou měrou utvářela náladu už předchozího snímku Belgica, když lemovala cestu vzhůru k úspěchu obou bratrů i jejich následný nevyhnutelný pád. A v novince s ní režisér zachází obdobně, když scénám drogových raušů nebo naopak těm retrospektivním ze šťastné rodinné minulosti, dodává buď na mrazivosti, nebo sentimentu.

Tak se proměňuje i nálada snímku, v němž se intenzivní momenty střídají s těmi dojemnými. Režisér nám prostřednictvím něho sděluje to, co asi všichni víme. Že drogová závislost je stravující nejen pro toho, kdo jí propadl, ale i pro jeho nejbližší okolí, které se mu z ní snaží pomoci. A že celý ten proces je vždy během na dlouhou trať s mnoha překážkami, které vás budou vracet znovu a znovu na začátek.

Nic tyto překážky za pomoci milující rodiny nakonec zdolal a o své cestě ze závislosti ven vydal svědectví, které režisér ve filmové podobě spojil s tím, jež učinil jeho otec, který mu byl celou dobu nápomocen. Vzniklo tak emotivní vyprávění o drogové závislosti, rodinném trápení a nezlomném poutu mezi otcem a synem, postavené na silných hereckých výkonech obou hlavních protagonistů, jež se vás vnitřně dotknou.

AVmania.cz
Beautiful Boy   7

Beautiful Boy

  • Žánr: životopisné rodinné drama
  • Původní název: Beautiful Boy
  • www.beautifulboy.movie/books/
  • USA, 2018
  • Scénář: Luke Davies, Felix Van Groeningen
  • Režie: Felix Van Groeningen
  • Hrají: Steve Carell, Timothée Chalamet, Maura Tierney, Kaitlyn Dever, Amy Ryan, Christian Convery, Oakley Bull, Stefanie Scott, Jack Dylan Grazer
  • Distribuce: Aerofilms
  • Distribuční premiéra v ČR: 03. 01. 2019

Určitě si přečtěte

Články odjinud