Hořká sebereflexivní satira ze světa showbyznysu Birdman loni ovládla oscarové klání. Z devíti nominací proměnila čtyři v nejprestižnějších kategoriích nejlepší film, režie, původní scénář a kamera.
Oscarový favorit
Letos patří dvaapadesátiletý mexický režisér Alejandro González Iñárritu s dvanácti oscarovými nominacemi opět k favoritům. Jeho šestý celovečerní snímek REVENANT Zmrtvýchvstání se stal nejvýraznějším titulem už při předávání Zlatých glóbů, kde získal v dramatické kategorii tři ocenění pro nejlepší film, režii a herce v hlavní roli.
Zlaté glóby jsou vždy indikátorem toho, jak budou vypadat oscarové nominace, potažmo ocenění. Velké šance se dávají zejména Leonardu DiCapriovi, který má na svém kontě už čtyři oscarové nominace, ale zatím žádnou vítěznou. Ty předchozí byly za filmy Co žere Gilberta Grapea, Letec, Krvavý diamant a Vlk z Wall Street.
Že je Leonardo DiCaprio opravdu hvězdou první velikosti, dokazuje nejen kritické, ale i divácké přijetí Iñárrituova posledního filmu. Dvou a půl hodinové naturalistické drama, odehrávající se v přírodě a takřka beze slov, utržilo při rozpočtu 135 milionů dolarů jen za první víkend 38 milionů dolarů, což lze považovat u tohoto druhu snímků za velký úspěch.
Inspirace skutečnou postavou
Režisér se v něm nechal inspirovat skutečnou postavou amerického pohraničníka, stopaře a lovce Hugha Glasse (1780-1833), který byl v roce 1823 smrtelně napaden medvědem grizzly a poté ponechán svými kolegy vlastnímu neblahému osudu. Podařilo se mu doslova vstát z hrobu a poté se 320 kilometrů plazil nebo belhal zmrzlou krajinou do bezpečí pevnosti Fort Kiowa v Jižní Dakotě.
Glassův příběh zaujal filmaře už v roce 1971, kdy vznikl dobrodružný western Muž v divočině s Richardem Harrisem v hlavní roli. Iñárritu a scenárista Mark L. Smith, který se dosud věnoval výhradně hororovému žánru (Séance, Motel smrti, Díra), se ale inspirovali jinou předlohou a to stejnojmennou knižní od Michaela Punkeho z roku 2002.
O zpracování tohoto dobrodružného románu měl v minulosti zájem korejský režisér Chan-wook Park (Old Boy) nebo australský tvůrce John Hillcoat (Cesta, Země bez zákona). Ani jeden z nich by s ohledem na jejich předešlou tvorbu nebyl pro tuto látku špatnou volbou. Nakonec se jí ale chopil Iñárritu a přetavil jí do podoby, v níž se potkávají žánrové prvky dobrodružného snímku, revizionistického westernu, revenge thrilleru a snové mystiky.
Malickovská symboličnost
Dobrodružné drama o velké vůli přežít ukazuje, jak drsná a nelítostná umí příroda být. To nejhorší v ní ale představují lidé. Odtud motiv touhy po odplatě, který ústí do westernového finále, v němž bojuje muž proti muži.
A nebyl by to Iñárritu, kdyby do tohoto syrového vyprávění, plného brutality a fyzického utrpení, nevložil snové a mystické výjevy, které odkazují k prožitým útrapám hlavní postavy. Režisér v těchto pasážích nezapře svou inspiraci transcendentálními díly Terrence Malicka jako Strom života, v nichž se řeší souvztažnost člověk-Bůh-příroda-svět.
Oproti Malickově mnohohlasné kontemplativní symfonii jsou ale Iñárrituovy vize mnohem konkrétnější a návodnější. Glassovi se zjevuje jeho levitující mrtvá indiánská manželka nebo synek, o něhož úkladnou vraždou přišel. Prochází kolem rozpadlého kostela se zvonicí nebo potkává osamělého indiána, který má stejný smutek v duši jako on. Ze všech těchto scén cítíme uměleckou ambicióznost snímku, která vyvažuje poněkud přímočarou historku o pomstě a vůli přežít.
Uhrančivá kamera
Glass toho přežije opravdu hodně (útoky indiánů, souboj s medvědí samicí, pád s koněm ze skály, hlad, žízeň) a my můžeme vést debatu nad mírou scenáristické licence jeho příběhu. Musíme si ale uvědomit, že už knižní předloha je částečně svévolnou dramatizací nejasných kapitol jeho života. Film v tomto jde ještě dál a scenárista Mark L. Smith se snaží téma pomsty podat s živočišnou intenzitou a také co nejbarvitěji (různá neuvěřitelná setkání).
Syrovost a naturalističnost nás provází od prvních záběrů. Lovci kožešin jsou napadeni indiány z kmene Arikara a oscarový kameraman Emmanuel Lubezki (Potomci lidí, Gravitace) nám tuto scénu zprostředkovává jakoby na jeden zátah, bez střihu.
Sotva se notně prořídlé osazenstvo lovců kožešin (asi deset členů z původního trojnásobku) z tohoto nenadálého útoku vzpamatuje, přichází další děsivý útok samice grizzlyho, která chrání svá mláďata. Glass je jí trhán, kousán a mlácen ze strany na stranu a kamera se u toho vyskytuje jako němý svědek, který celé to divadlo hrůzy s dokumentární realističností zaznamenává. Medvědí samice dýchá na objektiv kamery, olizuje ji a počítačové efekty tu dosahují takové dokonalosti, že ji nerozeznáte od skutečné.
Kamera v reálných kanadských, amerických nebo argentinských lokacích využívá přirozeného denního světla nebo v nočních scénách toho, které se odráží od ohně. Dlouhé, uhrančivé záběry bez střihu nás vtahují jak doprostřed bitevních střetů, tak mrazivé horské krajiny, jíž se Glaas prodírá.
Na přítomnost kamery s širokým objektivem jako možná nejzásadnějšího prvku pro působivé vyznění filmu je tu i upozorňováno. Nejen medvědí samicí, ale i přírodními živly (voda zanechává na objektivu kapky) nebo člověkem (Glassův přerývaný dech, který ji zamlží).
Zmrtvýchvstání
Po hned dvojím bojovém vtáhnutí do děje je čas trochu se seznámit s jednotlivými postavami. Informace o nich jsou ale jen základní (Glass měl manželku) a vyplývají takřka výhradně z jejich současného konání. Trapper Hugh Glass (Leonardo DiCaprio) je po útoku samice grizzlyho vážně zraněn a výprava se tak musí rozdělit, protože po jejich stopách jdou indiáni.
S Glassem, jež má hlubokou tržnou ránu na krku a jiných částech těla, zůstává jeho syn Hawk (Forrest Goodluck) a dva dobrovolníci. John Fitzgerald (Tom Hardy) a mladík Jim Bridger (Will Poulter). Pragmatického Johna motivuje odměna, kterou kapitán Henry (Domhnall Gleeson) slíbil těm, kteří zůstanou s Glassem vzadu, Jima milosrdenství.
Fitzgerald doufá, že Glass brzy zemře. Když se tak neděje, rozhodne se čas jeho dle něj nevyhnutelného konce zkrátit. K jeho pokusu o nedobrovolnou eutanázii se připlete Glassův míšenecký syn, jehož zavraždí. A Bridgerovi namluví, že pronásledující indiáni už jsou blízko a proto je třeba vzít nohy na ramena.
Sípající, chrčícího a bezmocného Glasse zasype v připraveném mělkém hrobu hlínou a zmizí. Glass má ale tuhý kořínek a s vypětím všech sil se vydává na svou cestu za pomstou. Nejprve se jen plazí, postupně se postaví i na nohy.
Prolomení oscarové šifry mistra Leonarda?
Jeho putování čarokrásnou, ale i krutou krajinou se nese v pomalejším tempu než úvod, což nám umožní vychutnat si všechny ty záběry na zurčící potoky, zamrzlé vodopády a zasněžené kopce. Glass blouzní v důsledku svých zranění a vyprávění získává meditativně-hypnotický ráz.
Z něho nás vytrhávají jeho další střety s živly přírodními (peřeje, vlci) nebo lidskými (indiáni). Syrovosti neubývá. Vnitřnosti zabitých zvířat se jedí bez tepelné úpravy a v těchto zvířatech se pak dá i přenocovat jako ve spacáku. Boj s přírodou se pak v závěru mění v ten lidský.
Hugh Glass se vrátí do života, odtud název filmu Revenant. Leonardo DiCaprio pak toto jeho zmrtvýchvstání pojímá jako přehlídku toho, co je schopen udělat proto, aby už konečně získal vytouženého Oscara. Jeho výkon je velmi fyzický. Pod mastnými vlasy, plnovousem, zablácenými šaty a zjizveným tělem nechává zmizet svou hvězdnou auru a vidíme jen člověka, který se pere o život. Vypomoci si nemůže ani hlasem, který je limitován jeho zraněními.
Toma Hardyho jako jeho protivníka Fitzgeralda pohání vpřed pragmatické motivace. Snaha zachránit si kejhák a přijít ještě k nějakým penězům, o něž je obrali indiáni tím, že jim vzali větší část kožešin. Čím ale omluvit vraždu? Zkratkovitým jednáním, rasistickými předsudky, zbabělostí, cynismem?
Žánrová historka v artovém balení
Iñárritu po rozchodu s dvorním scenáristou Guillermem Arriagou opustil mozaikovitou kompozici svých prvních tří filmů (Amores perros, 21 gramů, Babel) a vydal se vstříc přímočařejším, lineárním vyprávěním, odehrávajícím se na jednom místě.
Revenant v této linii pokračuje, přičemž režisér zde opouští i pozici autorského tvůrce a stává se víc tím žánrovým. V letošním roce svede DiCapriovo Zmrtvýchvstání při oscarovém večeru hlavní souboj o sošky se Šíleným Maxem, který má deset nominací.
Pro oba filmy je typické, že výsostně uměleckou formou se zde podává jednoduchá žánrová historka o putování z bodu A do bodu B (v případě Maxe a zpět). Mexický tvůrce ji pojal jako dobrodružný souboj s přírodou, se sebou samým, s vlastní smrtelností i se zlem, které je třeba potrestat.
Leonardo DiCaprio se navzdory fyzickému utrpení doslova plazí pro oscarovou sošku a režisér jeho trapperskou odysseu rámuje do vizuálně uhrančivých obrazů, na nichž má hlavní podíl kameraman Emmanuel Lubezki. Ten často spolupracuje s režisérem Terrencem Malickem, od něhož Iñárritu přebírá metafyzickou symboličnost jeho děl. Dobrodružný revenge thriller v artovém balení? Proč ne. A uslyší na tuto kombinaci americká Akademie filmového umění a věd?
REVENANT Zmrtvýchvstání
- Žánr: dobrodružné drama
- Původní název: The Revenant
- www.foxmovies.com/movies/the-revenant
- USA 2015
- Scénář: Mark L. Smith, Alejandro González Iñárritu (podle předlohy Michaela Punkeho)
- Režie: Alejandro González Iñárritu
- Hrají: Leonardo DiCaprio, Tom Hardy, Domhnall Gleeson, Will Poulter, Forrest Goodluck, Paul Anderson, Kristoffer Joner, Joshua Burge, Duane Howard
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 14. 01. 2016
Hodnocení filmu: 8/10