Dokáže přenosný hudební přehrávač s podporou Hi-Res hudby, příjemnými rozměry a skvělou výdrží ještě někoho zaujmout, nebo si na cestách opravdu vystačím jen s telefony?
Kapitoly článku:
Trh s přenosnými přehrávači se v posledních letech hodně změnil a podstatně zmenšil. Najdeme tu ještě pár velkých výrobců, kteří se ale čím dál tím více omezují jen na drobné přehrávače určené především na sport.
Proti nim stojí zástup malých firem, zkoušejících své štěstí na trhu s “Hi-fi” přenosným přehrávači. Na jedné straně přehrávače velmi levné a malé, na té druhé rozměrné, nepraktické a často až neuvěřitelně drahé.
Sony se svým modelem NWZ-A15 míří někam mezi tyto dvě skupiny. Normálního uživatele láká na příjemné rozměry a jednoduché ovládání v kombinaci s velkou výdrží baterie, fanoušky Hi-fi se pokouší zaujmout především schopností přehrávat hudbu v Hi-res formátech. Samotná podpora Hi-Res není ničím novým, najdeme ji v mnoha zařízeních, často i výrazně levnějších, ovšem Sony se jako prvním podařilo ji zabalit do skutečně praktického balení.
Přehrávač se vyrábí ve třech verzích lišících se velikostí vnitřní paměti, v České republice se ovšem prodává pouze nejnižší model A15 s 16GB pamětí. Cena se pohybuje kolem 5 500 Kč.
Konstrukce
Základem úspěšného přenosného přehrávače by měly být příjemné rozměry a nízká váha a zde Sony naštěstí nepochybilo. Podlouhlé zařízení o rozměrech 10,9 x 4,4 cm pěkně pasuje i do menších a těsných kapes, oproti pěti-palcovému telefonu velmi příjemná změna. A i když tloušťka 0,9 cm by mezi současnými telefony nikoho nezaujala, u přenosných přehrávačů patří k těm nejlepším. Váha je u přenosných zařízení vždy velmi důležitým aspektem, a zatímco u mého 200 gramového Fiia X5 denně přemýšlím, zda se mi opravdu chce s sebou tahat tu váhu navíc, Sony s 66 gramy na cestě ani nezaznamenáte.
Konstrukce kombinuje přední hliníkový panel s plastovými zády a i přes dobrou kvalitu zpracování v reálu působí překvapivě nezajímavým a levným dojmem. V ceně přes pět tisíc bych očekával již něco lepšího, zde Sony převyšují i malí čínští výrobci v čele s Ibassem a Fiio.
TFT displej o rozměrech 2,2 palce a rozlišení 320 x 240 s podprůměrnou kvalitou dostačuje pro účely hudebního přehrávače, ovšem na prohlížení fotek a videí už se příliš nehodí. Naštěstí vyniká skvělou čitelností i na přímém slunci.
Pro ovládání poslouží stará dobrá tlačítka, pětisměrný kříž, 2 tlačítka pod displejem a na boku kolébkové tlačítko pro ovládání hlasitosti. Díky tomu se přehrávač velmi dobře ovládá i v kapse, orientaci pomáhají i drážky a výstupky na ovládacích prvcích. Náhodným stisknutím zabrání posuvník pro uzamknutí tlačítek, bohužel při zamknutí nelze nastavovat ani hlasitost.
Sony se bohužel nadále drží svých speciálních Walkman konektorů pro nabíjení a připojení k PC a to s sebou nese pouze problémy. Budete si chtít přehrávač nabít na dovolené či při posezení v restauraci? S micro USB či Apple konektory to nebývá problém, se Sony si ale musíte všude nosit svůj vlastní kabel. A když se kabel zničí? Kabely na jiná zařízení koupíte i na nejbližší benzínce, pro Sony budete muset do specializovaného obchodu a ještě si připlatíte. Sony nedokáže protlačit vlastní standard tak, jako se to povedlo Applu, prozatím tím pouze přidělává starosti svým zákazníkům a nezbývá než doufat, že v budoucnu přejde na nějaké rozumnější řešení.
Na boku zařízení naopak najdeme velkou novinku u Walkmanů a to slot na MicroSD kartu. Chybějící karta byla dlouho nedostatkem Sony přehrávačů, teď už ale nic nebrání libovolnému rozšiřování vestavěné paměti. Bez problému mi v přehrávači fungovala i správně naformátovaná 64 GB karta. Načítání plné 64 GB karty trvá méně jak 5 minut a probíhá pouze po výměně karty nebo po odpojení přehrávače od počítače.
Bohužel ale v Sony nedokázali vymyslet, jak při připojení k počítači zobrazit obsah vnitřní paměti a karty zároveň. I když to zvládá i můj 10 let starý Cowon, u Sony budete muset vždy mezi zobrazovaným obsahem přepínat v menu přehrávače.
Užívání
Zatímco většina konkurenčních Hi-fi přehrávačů má problém se vůbec dostat na výdrž 10 hodin, Sony A15 dokáže dle specifikace hrát až 50 hodin při použití mp3 a přibližně 30 hodin při HD formátech. Z osobní zkušenosti tyto hodnoty můžu potvrdit, při přehrávání FLACu v CD a občas v HD kvalitě jsem se opravdu pohyboval kolem hranice 30 hodin. A musím říci, že na nabíjení jednou za 10 dní si člověk zvykne velmi rychle. Sony této skvělé výdrže dosáhlo především díky zvolenému hardwaru, když se rozhodli použít vlastní technologii ve zvukovém řetězci místo populárních Hi-fi komponent, na které lákají konkurenční výrobci přenosných přehrávačů.
Uživatelské prostředí bylo už v prvním firmwaru skvěle odladěno, všechno působí pěkným a přehledným dojmem a za dobu používání jsem se nesetkal s jediným problémem. I když na tom konkurence není tak strašně špatně jak před několika lety, obrovské zkušenosti Sony se zde naplno ukazují a UI v A15 překonává konkurenci rozdílem třídy.