11 věcí, které nás štvou na televizorech

Kvalita obrazu a zvuku je pro většinu lidí údajně prioritou. Kdysi si jedna nejmenovaná korejská firma nechala udělat průzkum mezi kupujícími a prý se zjistilo, že nejvíce se rozhodují lidé podle ... vzhledu.

To nám ale nebrání, abychom neudělali náš malý seznam přání a stížností. Většinou to jsou drobnosti, maličkosti, které spíše otravují život. Ale když se s takovou maličkostí potýkáte každý den, tak vás časem již … irituje. Do našeho seznamu jsme zařadili i věci, na které občas kupující v okamžiku, kdy v obchodě vybírá nový placatý zázrak, vůbec nepomyslí. A co vadí vám?

1. Designové podstavce

Tenký, až neviditelný rámeček znamená, že podstavec zůstává jediným místem, kde se designér může vyřádit. A tak máme kříže, oblouky, lišty, desky, různé profily, prosklené podstavce, zkrátka občas máme pocit, že si designér řekl, že čím to bude ujetější, tím to bude lepší.

 
 

Na lesklých, ideálně černých plochách je vidět neustále prach, dlouhé zahnuté stojany zabírají moc místa a televizor nejde navíc vůbec pootočit, abyste se dostali ke konektorům, když tam je kříž, tak pod TV nic už neumístíte. Občas máme pocit, že designéři zapomínají na hlavní účel stojanu – prostě má stabilně a pevně stát, nezabírat moc místa, zkrátka stabilně držet a nezavazet.

2. Smart TV prostřední a internet

Chytrý televizor se spoustou funkcí? Že se můžete připojit na internet, prohlédnout si stránky a napsat i poštu? Prohlédnout si facebook? Přehrát si video z youtube? Proč bychom to proboha dělali, když máme vedle počítač, kde je to rychlejší, pohodlnější a plně funkční.

 

Dokupovat k televizoru kameru za 2 000 Kč, aby fungoval Skype, když kamera v notebooku či tabletu už je zdarma, nebo stojí pár korun? Proboha proč by to člověk měl dělat? Na prohlížení internetu na TV nemáte myš, klávesnici. Ano funguje to, ale často neskutečně pppooooommaaaaalu.

3. Sluchátkový výstup a výstup zvuku

Šetři se fakt už všude. Člověk by nevěřil, že se dá ušetřit na takové banalitě, jako je sluchátkový výstup. Dokonce najdete televizory, kde nenajdete analogový audiovýstup vůbec. A když, tak je maximálně v SCART konektoru, kde potřebujete redukci a kdo ví co ještě.

 
Pokud máte sluchátkový výstup, a ještě po ruce
na boční straně, můžete si gratulovat

Je zajímavé, že digitální optický výstup najdete skoro vždy. Přestože ho využívá daleko méně lidí, než výstup sluchátkový. A to už nemluvíme, že už dávno zmizel z dostupnější přední, nebo boční části, často je dokonce vzadu směrem dolů, mezi ostatní konektory. Tam se hledá fakt výborně. Děkujeme.

4. USB konektory

Z televizorů se stávají multimediální centra. Můžete připojit pevný disk, na jiný třeba nahrávat, připojíte klávesnici, myš, kameru… To je věcí, že? Ale pokud najdete tři USB výstupy, můžete si gratulovat. Naštěstí se stává dobrým zvykem, že jeden z nich nabízí výstupní proud 1A, takže jeden pevný disk to zvládne. Ale zkuste na jeden HDD nahrávat a druhý s filmy mít připojený. Bez externího napájení se asi neobejdete. A to nemluvím například o připojení kamery, kterou stále častěji výrobci nabízejí. Takže když už výrobci chtějí, abych se televizor stal centrem domácí zábavy, tak prosím – více USB portů s odpovídajícím napájením by neškodilo.

5. Animovaná, nejednotná menu

Občas má našinec pocit, že vše musí být barevné, animované, podbízející se. A přitom by nám stačilo něco jednoduchého, přehledného, fungujícího. Navíc často je menu televizoru jiné, než Smart TV prostředí, vestavěný multimediální přehrávač je také jiný, menu DVB-T tuneru také vypadá občas odlišně.

Pokud výrobce přidá menu úplné + stručné, které ale mají jiné položky, tak už kufrujete úplně. A vrcholem všeho je, když se rozhodne celek vylepšit ještě animacemi, které pouze zdržují, nebo trháním ukazují, jak je procesor v televizoru mizerný a slabý.

6. Nahrávání na USB

Nahrávání TV vysílání na připojený pevný disk – to je parádní funkce. Ale kvůli ochraně autorských práv s pořady, filmy, seriály, zkrátka s tím, co jste si nahráli, nemůžete už nic dělat. A to nemluvím o nutnosti formátovat pevný disk pro tento účel. Opravdu to musí být tak složité a chráněné? Vždyť u DVD/HDD rekordérů to problém není. Tam si nahraný film na DVD klidně vypálíte. Nešlo by s tím něco udělat?

7. Automatické zapínání a vypínání pomocí HDMI

Automatika je skvělá. Zapnete Blu-ray přehrávač, ten vám zapne televizor, pustíte si film a koukáte. Když film skončí, televizor vypnete a ten vám vypne i DVD/Blu-ray. Paráda že? Zkusili jste ale někdy využít Blu-ray připojený k AV přijímači pro poslech CD? Vložíte CD, pustíte hudbu, a on se zapne televizor.

Tak TV vypnete a … hudba ztichne. Přehrávač je vypnutý. Takže znovu. Zapnout pustit… musíte do menu, vypnou automatické vypínání, ale pokud toho povypínáte moc, tak se vám ani nepřepne automaticky na vstup. Asi bychom chtěli moc, ale opravdu to jednoduše vyřeší jen samostatný CD přehrávač?

8. Vestavěné multimediální přehrávače – kompatibilita

Sláva. Přece jen se to zlepšuje. Ale je opravdu problém, po několika letech, kdy se v televizorech vestavěné multimediální přehrávače objevují, to udělat pořádně? Aby nebyl problém s titulky, byly čitelné, nebyl problém s videoformáty?

Paradoxem je, že třeba jeden rok to výrobce umí, druhý rok něco přidá, ale to staré už zase nefunguje. A pokud se to nepovede hned na poprvé, tak proč to výrobce neopraví v dalším firmwaru? Občas máme pocit, že se to někomu ve výrobě nechtělo jen pořádně nastavit a otestovat. Takže prosím, pečlivěji. Děkujeme.

9. Nastavení barev – dynamický režim

Každý pes, jiná ves. Asi takový pocit člověk má z obrazových režimů. Každý je nastavený jinak, většina z nich úplně… špatně. Vrcholem je tzv. dynamický režim – přesaturované, jasné, studené barvy, vysoký jas, chybějící detaily a podobné další skvělé „vychytávky“.

 

Když k tomu přidáme mizernou černou u některých modelů, tak sledování některých obrazových režimů je „za trest“. V obchodech navíc také televizory bývají nastavení jinak, takže rozumné porovnání obrazu televizorů je prakticky nemožné (a to nezmiňuji tzv. prodejní režim). Alespoň ve filmovém režimu se výrobci drží při zemi a snaží se alespoň trochu přiblížit reálnějším, přirozeným barvám. Díky bohu za to.

10. Řazení kanálů a promazávání

Naladit televizor se dá. Ale řazení kanálů už bývá utrpení. Někdy to nejde vůbec, jindy se nedá mazat, jen tzv. skrýt, přesouvání a změna čísla je komplikovaná. Občas se to dá vyřešit tzv. seznamem oblíbených pořadů, ale ani ten není všemocný.

 

A to nemluvíme o tom, že některé televizory musí být aktivovaný osobní profil, aby vám pořady ukázal tak, jak jste si je pracně uspořádali. Ještě štěstí, že některé televizory už umí zálohovat řazení programů a další vlastnosti na USB flash disk.

11. EPG

Taky zapnete televizor, stisknete EPG tlačítko, abyste se podívali copak dávají, a vidíte, že nic nevidíte? EPG zkrátka nenačte informace, případně je načte jen z aktuálního multiplexu. Takže vám nezbude nic jiného, než poctivě stejně procvakat všechny programy, aby se EPG „naplnilo“ a vy se podívali, co vlastně kde dávají.

Navíc každé EPG je jiné. Někdo neukáže náhled programu a slyšíte jen zvuk, občas zvuk neslyšíte. Ano, chápeme, že aby mi televizor automaticky po zapnutí projel a načetl všechny stanice a přitom nechal koukat na jednu aktuální, musí mít zdvojené všechny tunery. Ale to nám nebrání, aby nás to stejně občas neštvalo.