Nolanovská temnota a psychologizující pojetí zasahuje v posledních letech už takřka povinně téměř všechny blocbustery. A je jedno, jestli jde o poslední bondovku Skyfall nebo supermanovského Muže z oceli. Wolverine není výjimkou.
Frustrací, pramenící z vlastního nesmrtelného statutu, prochází i zmutovaný superhrdina z marvelovské stáje James Logan alias Wolverine (Hugh Jackman). V jeho sólovém prequelu k X-Men trilogii (2000-2006) X-Men Origins: Wolverine jsme před čtyřmi lety mohli sledovat zrod a původ tohoto adamantiového zabijáka s výjimečnou schopností regenerace a takřka neznatelným stárnutím. Dozvěděli jsme se i o okolnostech, jež vedly k jeho pozdější amnézii.
Svůdná noční můra
Ve Wolverinovi z letošního roku u Rosomáka s vysouvacími drápy na rukou a X-faktorem, který mu dává nadlidskou sílu a nesmrtelnost, pozorujeme, jak se z nezranitelného hrdiny stává někdo částečně ohrozitelný, porazitelný a smrtelný.
Wolverine nenavazuje přímo na jeho přechozí origin story, ale ani není chronologicky zařazen před původní x-menovskou sérii. Na to je x-menovské filmové universum příliš nekoncepčně uspořádáno, na rozdíl od toho avengerovského, s nímž sdílí stejnou vydavatelskou stáj.
Děj filmu se odehrává pár let po událostech z filmu X-Men: Poslední vzdor, čímž se zdůrazňuje Wolverinova osamělost. Wolverine přišel o všechny své milované, z nichž se mu Jean Grey (Famke Janssen) zjevuje ve snech. Pronásleduje ho v nočních můrách a vede s ním rozhovory o lásce, věčnosti, smrtelnosti a smyslu bytí.
Dlužno dodat, že má při tom na sobě svůdné noční prádlo, takže je otázkou, na jaké noční můry mu tím vlastně zadělává. Ne, bez ironie, v ději to má vypadat tak, že Wolverine touží po smrtelnosti a věčném klidu duše. Zpytuje svědomí a přemýšlí, zda nesmrtelnost stojí za všechnu tu bolest v jeho srdci.
Protislužba
Proto se bojí s kýmkoliv dalším sblížit, aby o své drahé zase nepřišel. Žije jako lesní poustevník, v jeskyni na Yukonu, blízko Aljašky a jedinou společnost mu dělá digitální grizzly.
Tedy až do chvíle, než ho vypátrá Yukio (Rila Fukushima). Jasnovidka s červenými vlasy a posel pana Yashidy (Hal Yamanouchi). Japonského miliardáře a technologického průmyslníka, kterému Logan jako důstojníkovi při pádu jaderné bomby na Nagasaki v roce 1945 zachránil život. V té době ještě netušil, jak bude toto setkání pro něj osudové.
Zarostlý a nevrlý jezevec, stranící se lidí, se po delším přemlouvání vydává s Yukio do Japonska, kde se odehrává takřka celý děj. Starý pán pomalu umírá a chtěl by Loganovi nejen poděkovat a rozloučit se s ním jako s přítelem, ale učinit mu i protislužbu.
Nabízí mu, že jej zbaví tíživého břemena věčného života, které ho trápí a učiní ho smrtelníkem. Zná totiž způsob, jak Wolverinou schopnost uzdravování převést na sebe. Logan to zprvu odmítá, ale když o svůj dar regenerace vinou lsti Yashidovy proradné lékařky Viper (Svetlana Khodchenkova) částečně přijde, dělá po zbytek vyprávění vše, aby ho získal zpět.
Ochranitelský ronin
Zní to trochu nelogicky, ale poté co Logan rozpozná, že byl vtažen do rafinovaného plánu, jehož součástí je i komplot okolo dědického řízení po Yashidově impériu, jež má převzít jeho vnučka, to smysl (alespoň v rámci komiksových konvencí) začne dávat.
V momentě (Yashidův pohřeb), kdy Yashidově vnučce Mariko (Tao Okamoto) začne usilovat o život zabijácká yakuzácká sebranka, probudí se v něm roninovský (samuraj bez pána) smysl pro čest a povinnost a začne ji i přes své oslabení ochraňovat. Dívka mu není lhostejná i díky svému jemnému půvabu a proto se pokouší vypátrat, kdo jí usiluje život a jak s tím souvisí ztráta jeho síly.
Kdo tahá za nitky?
A postupně zjišťuje, že obětí intrik je nejen drobná černovlasá dívka, ale i on sám. Do hry vstupuje zrádný, vysoce politicky postavený a stejnou měrou zkorumpovaný snoubenec Mariko Noburo Mori (Brian Tee). A její snad ještě zlovolnější otec Shingen Yashida (Hiroyuki Sanada), který je šéfem místní mafie.
¨
Ve výčtu důležitých postav nesmíme zapomenout na přítele Mariko z dětství, lukostřelce Haradu (Will Yun Lee) a dvě postavy, již představené. Na straně Wolverina a Mariko stojí hbitá a pěkně ostrá samurajská bojovnice Yukio. Na té opačné mutantská doktorka Viper Greenová, odbornice přes biochemii, která umí rozeklaným jazykem prskat nebezpečný hadí jed a svlékat se z hadí kůže.
Ztráta superschopností
Úvod vyprávění s reminiscencí na japonský tábor v Nagasaki a yukonským poustevničením je inspirován Nolanovým Batmanem. Scenáristé Mark Bomback (Smrtonosná past 4.0, Nezastavitelný), Scott Frank (Minority Report) a Christopher McQuarrie (Obvyklí podezřelí) se nám snaží Wolverina představit jako traumatizovaného a démony pronásledovaného nešťastníka, který si ze všeho nejvíc přeje zemřít.
Logan je vnitřně rozervaný, zlomený, depresivní a na okolí nepříjemný jedinec, který se snaží utéct sám před sebou a najít nějaký smysl v prázdnotě svého věčného bytí. Díky Hughu Jackmanovi, který je dobrým hercem, toto nimrání ve Wolverinových emocích, myšlenkových pochodech a bolech, které ho sužují, nepůsobí směšně.
Zároveň tato niterná fáze působí jako věrohodná příprava na japonskou anabázi, kde bude Rosomák zakoušet, jaké je to žít s pocitem smrtelnosti. Problémem je, že dočasná ztráta Wolverinových superschopností není z hlediska technologického zrovna uspokojivě v průběhu dalšího děje vysvětlena.
Jiný charakter protivníků
Rány se mu najednou nehojí tak snadno a i jeho rychlost a síla dozná úhony. V důsledku toho se mění i jeho protivníci. Už nejde o mutanty a nadlidi, ale o obyčejné smrtelníky se samopaly nebo samurajskými katanami.
S jinak nastavenými protivníky se proměnil i charakter akčních soubojů. Nedočkáme se žádné bombastické avengerovské záchrany světa, jak vypadlé z katastrofických blockbusterů, ale spíš střetů, známých z yakuzáckých gangsterek nebo samurajských filmů. Wolverinovo potýkání s nepřáteli, ať už jde o souboje ruční, šermířské nebo s luky a šípy, ctí v choreografii těchto soubojů tradici země, v níž se odehrávají.
Japonské specifikum rychlovlaků je využito i v asi nejlepší akční scéně filmu. Gymnasticky pojatá rvačka na střeše Šinkansenu, jedoucího rychlostí až 500 kilometrů v hodině, má ten správný adrenalinový náboj. Jen je na této scéně a nejen na ní vidět až příliš její počítačový původ.
Atraktivní asijské prostředí šlo ale využít mnohem víc a hlavně ne tak klišovitě. Mafiáni v černých brýlích, kimona, přetechnizované město zářících neonů, kolikrát už jsme to viděli?
Kill Bill bez krve
Po přesunu do Tokia se souboj vnitřní změní na ten vnějškový. Scenáristé se pro tuto japonskou anabázi námětově inspirovali v komiksu Franka Millera (kreslíř) a Chrise Claremonta (autor) z roku 1982. Oproti předloze posunují děj do současnosti a na místo Wolverinova vyrovnávání se s jeho brutální zvířecí stránkou problematizují jeho nesmrtelnost.
Díky tomu budou možná zklamáni komiksoví fanoušci, kteří očekávali, že režisér James Mangold v japonských kulisách rozehraje krvavý masakr ve stylu Tarantinova Kill Bill. Tento žánrově univerzální tvůrce, který má na svém kontě romanci Kate a Leopold, biografii Johnnyho Cashe Walk the Line, western 3:10 do Yumy nebo odlehčený osmdesátkový akčňák Zatím spolu, zatím živi, se ale v realizaci krvavých scén drží dost zpátky. Kvůli přístupnosti mládeži od dvanácti let nechává všechny násilnosti běžet mimo rámec plátna.
Romantický osobní strážce
Po akční vlakové pasáži se Wolverine s Mariko vydávají do Nagasaki, kde mu dívka nechává nahlédnout do svého intimního deníčku. Ukrývají se v něm její trápení se snoubencem i přítelem z dětství. A Rosomák jí do něj také vepíše svou kapitolu. Že jsou osobní strážci neodolatelní, věděla už Whitney Houston.
Jejich vzájemné sblížení má romantický nádech ostýchavého poznávání dvou lidí z odlišných kultur. A Wolverine díky němu znovu objevuje smysl svého dlouhověkého života.
Po romantické střední pasáži musí následovat akční finále. Aby byl uspokojen i fanoušek přímočařejších komiksových adaptací typu Iron Mana, který by mohl naříkat, že nevyrazil do kina na psychologické drama, podbarvené romantickými motivy.
Do boje je proto vyslán Silver Samurai a půjde v něm o to, čeho si Wolverine mohl všimnout už ve chvíli, kdy Yashidovi zachraňoval život. O jeho strach ze smrti, který zrodil plán, do nějž byl zatažen. A v němž jde o jeho nesmrtelnost.
Víc prozrazovat nehodlám, snad jen to, že vyvrcholení není patřičně osudové a je poznamenáno tím, čím celé vyprávění. V motivacích a zájmech postav protivníků i zdánlivých spojenců není jednoduché se vyznat a ke konci není úplně jasné, kdo na čí straně vlastně stojí.
Hugh Jackman jistotou
Na Wolverinovi je hodně znát, že mu James Mangold chtěl vtělit tvář inteligentní komiksové adaptace, která by se dobře vyjímala vedle prvních dvou X-Menů Bryana Singera a ne jiných komiksových megaspektáklů, spoléhajících se především na akční a trikovou složku.
Dává si hodně záležet na detailním ztvárnění psychických pochodů ztrápeného nitra ústředního hrdiny a Hugh Jackman mu v tom jde uvěřitelně vstříc. S postavou je sžitý a je vidět, že ji má rád. Zlomený muž si vyčítá smrt milované ženy, za níž by nejraději odešel, kdyby mu to nesmrtelnost neznemožňovala.
Logan je postavou propracovanou, které nechybí zuřivost i smysl pro čest a spravedlnost. Po přesazení vlka samotáře do cizího prostředí se vyjeví i jeho suchý humor. Hardcore fanoušci mu budou možná vyčítat, že zde mohl být za ještě většího drsňáka a menší sentimentální citlivku.
Mezi trojlístkem žen
Pokud ale vnímáte vývoj této postavy, všimli jste si určitě, že má čím dál silnější romantický akcent. Divačky přeci chodí také do kina a Hugh Jackman má pěkně vypracované tělo a je to sympaťák.
Zde ho obklopuje hned trojice žen. Spolubojovnice, milenka a protivník. Každá z nich ukazuje jinou část ženství. Mariko okouzluje svým půvabem a oduševnělostí. Yukio je typická akční komiksová hrdinka, jak vytažená z nějakého manga sešitu. A Viper je v zeleném latexu navlečená záporňačka bondovského střihu. Sexy, nebezpečná a správným způsobem přehnaná.
Nejednoznační záporáci
Horší je to s mužskými záporáky, jimž chybí ten jeden dominantní. Díky tomu, že s nimi režisér zachází jako s epizodními postavami (mladý lukostřelec), nemáme šanci vysledovat jejich záměry a motivace a stávají se pro nás lhostejnými.
Jde o figury, které mají své bohaté zázemí v sešitové komiksové historii, která zde ale doznala značných úprav. Příkladem budiž nemanželský syn Shingena Yashidy Kenuichio Harada, jehož posláním je chránit rodinu Yashidů a především Mariko. Když si ale v průběhu děje uvědomí, že dělá něco, co není v souladu s jeho kodexem bojovníka, přehodnocuje své jednání.
Nejsem znalec předlohy, ale podle toho co o postavách vím, tak Stříbrný samuraj původně nebyl gigantický, čtyřmetrový adamantiový robot, ale mutant v samurajské zbroji, který měl schopnost nabít svoji katanu tachyonovým polem a rozřezat jí cokoliv (kromě adamantia).
Čekání na týmovku
Wolverine je trochu zvláštní letní blockbuster, díky čemuž je mi vlastně sympatický. Postrádá přímočarý příběh, a motivace postav z říše vycházejícího slunce není mnohdy zcela zřejmá. Nestaví na efektu a snaží se o něco víc než o neškodnou disneyovskou zábavu.
Z komiksového superhrdiny dělá tápajícího introverta, zápasícího o svou identitu, což díky jeho představiteli působí poměrně uvěřitelně. Jen se nemůžu zbavit domu, že takto pojaté komiksové látky se měl chopit někdo jako původně zvažovaný Darren Aronofsky, kdo by uměl tyto jednotlivosti lépe propojit v jeden funkční celek.
Protože takto, i s přihlédnutím k závěrečné titulkové sekvenci, jež naznačí další směřování x-menovského universa, to vypadá, že jde jen o možná trochu zbytečné lákadlo na společnou týmovku X-Men: Days of Future Past. V ní se s Bryanem Singerem za rok podíváme do budoucnosti.
Wolverine
- Žánr: komiksová adaptace
- Původní název: The Wolverine
- www.thewolverinemovie.com/
- USA 2013
- Scénář: Mark Bomback, Scott Frank, Christopher McQuarrie
- Režie: James Mangold
- Hrají: Hugh Jackman, Hiroyuki Sanada, Will Yun Lee, Brian Tee, Svetlana Khodchenkova, Rila Fukushima, Tao Okamoto, Hal Yamanouchi, Famke Janssen, Ken Yamamura
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 25. 07. 2013