Bylo nebylo jedno království. A v něm dva bratři. Odlišní jako den a noc. Princ Fabious (v češtině Slavomír) a Thadeous (v překladu Honimír). Zatímco Slavomír je chrabrým hrdinou, zoceleným množstvím bitev, který po svém otci jednou převezme vladařské žezlo, jeho zbabělý bratr Honimír se nejradši ve svém pokoji věnuje zahálce, konzumaci marihuany a masturbaci.
Trestně - záchranná výprava
Lenivý a závistivý Honimír žije ve stínu svého staršího sourozence, který je oblíbencem otcovým i poddaných. Korunní princ se právě vrací ze svého posledního tažení proti nebezpečným kyklopům a jako trofej si přiváží panenskou dívku Belladonnu (Zooey Deschanelová). Chystá se svatba, kterou mladému páru překazí zákeřný čaroděj Leezar (Justin Theroux). Nevěstu unese na svůj tajemný hrad a hodlá s ní naložit tak, že by před jeho plány bledli i scenáristé nejbizarnějších pornofilmů.
Nešťastný ženich se okamžitě vydává na trestně - záchrannou výpravu, které se na otcův příkaz musí poprvé zúčastnit i jeho bratr. Pokud chce Slavomír, aby věneček jeho milé zůstal bez poskvrny a během úplňku nebylo při satansky temném oplodňovacím rituálu počato dračí mládě, musí si sakra pospíšit.
Na cestě za perverzním černokněžníkem potkávají bratři s doprovodem krásnou a rafinovanou bojovnici Isabel (Natalie Portmanová), do níž se Honimír okamžitě zamiluje. Tohle je dívka jiného typu než trpaslice, se kterými byl zvyklý dosud obcovat. A náhle stojí před otázkou, jak se prezentovat před skutečně statečnou dívkou, bez mrknutí oka kosící hlavy draků. Dobrodružné putování, plné úkladů, léček a zrádných manévrů může začít.
Komplexní hra s žánrovými pravidly
Dva rozdílní bratři, z nichž jeden je udatný a pohledný válečník a druhý zakomplexovaný budižkničemu. Zlý únosce a kráska v nesnázích. Návštěva věštce, zrada družiny a pátrání po magickém meči. Akční finále v černokněžníkově sídle. Snůška všech možných i nemožných klišé pohádkového a hrdinského fantasy žánru, z níž ale přesto nemáme dojem, že bychom sledovali jen sled uměle poslepovaných skečů bez jednotné vyprávěcí linky.
Děj má svou vnitřní logiku a funguje i ve vypjatých momentech, nejen těch komických. Princ a pruďas totiž není proti všem očekáváním a předpokladům jen další prvoplánovou fekálně - genitální řachandou z rodu šílenejch či velkejch bijáků a děsnejch dojáků, nebo jak se parodická zvěrstva z dílny pánů Jasona Friedberga a Aarona Seltzera jmenují. Nejde ale ani o čistou crazy komedii typu Bláznivá střela nebo Žhavé výstřely. Mnohem blíž má k takovým počinům jako jsou Galaxy Quest, Tropická bouře nebo Soumrak mrtvých. Tedy snímkům, nestojícím na doslovných citacích konkrétních scén, přetransformovaných do co nejabsurdnější roviny, ale na komplexní hře s žánrovými pravidly, které jsou převraceny a parafrázovány tak zručně, až se dostavuje u výsledného díla pocit nové kvality a svěžesti.
Podobně jako zmíněné filmy, které díky svému vizuálnímu looku působí jako rovnocenní stoupenci sci-fi, válečného nebo zombie žánru a ne jako jejich lacině vyhlížející parodie, i Princ a pruďas vypadá jako neošizená heroická fantasy z půle osmdesátých let. Tedy zlatého věku žánru, kdy se po plátnech kin proháněl Barbar Conan, Pán šelem, Highlander nebo Perseus v Souboji titánů.
Sexistický humor
Přes velmi slušnou výpravu, velkorysé dekorace, kvalitní triky, kostýmy a dějové motivy, z nichž vám stydne krev v žilách (arénový souboj s vícehlavou saní), ale tvůrci nezapomínají, že jejich prvotním záměrem je diváka bavit. A servírují humor nekorektní, pubertální, obhroublý. Většina slovních i situačních narážek se dotýká tématu pohlavních orgánů nebo sexu obecně, menší část záliby v požívání omamných látek, čímž režisér David Gordon Green odkazuje ke své předchozí komedii Travička zelená.
Některé gagy sexistického ražení jsou opravdu zdařilé, jako ten s moudrým věštcem, který mluví a vypadá jak Yoda z Hvězdných válek. Z vizionářského čaroděje se vyklube pedofilní stařík, který v mládí zneužíval Fabiouse a i nyní se dožaduje za poskytnuté rady všímavé pozornosti vůči jeho přirození. Jinde se na pilu tlačí trochu víc. Příkladem budiž nedobrovolné zasvěcení jednoho z dobrodruhů, kterému je podroben ze strany nadrženého Minotaura. A tím homosexuální vtípky zdaleka nekončí. Z udatného reka z princovy družiny se vyklube gay, jehož náklonnost k pánovi je motivována určitě jinými pohnutkami než bezmeznou rytířskou oddaností.
Tyto narážky ale nepůsobí trapně a obehraně tak jako ve většině spřízněných počinů. Ke cti tvůrcům je třeba říci, že i sebevulgárnější fór dokážou podat tak, že se divák nemusí stydět za to, že se mu zasměje. Možná právě proto, že většina šprýmů je založena na nepoměru mezi ušlechtilými cíly a způsobem, jak jich je ve skutečnosti dosaženo.
Partička kamarádů
Je dobře, že Princ a pruďas funguje v obou rovinách. Jak v té žánrové, plné krvavých šermířských soubojů, magie a mytických bytostí, tak v té žánr podkopávající nebo odlehčující jeho patos, plné fuck(ování) a infantilních sexuálních dvojsmyslů.
K zdání, že sledujeme skutečný velkofilm, přispívají občasné záběry na přírodní scenérie, jak zbloudivší z Pána prstenů a především superheroická, epicky vznosná hudba Stevea Jablonskyho. Když k tomu připočtete zdařilou retro stylizaci a bojové scény, v nichž se nešetří násilím, máme před sebou realizačně dovednou fantasy, která se nemusí zahanbeně krčit v koutě vedle svých slavnějších předobrazů a bát se nařčení, že pouze parazituje na jejich nápadech.
Nejsem si ale jistý, zda tento důraz na formální preciznost trochu nedusí infantilně zastydlý humor, jímž se tvůrci prezentují, ve větším rozletu. Až se vkrádá kacířská myšlenka, že akční pasáže (honička s kočáry) mají navrch nad těmi ironickými. Jakoby nechtěli scenáristé vložit do gagů větší míru nespoutanosti a anarchie v obavě, že to bude působit ve velkolepém aranžmá příliš revuálně a tedy nepatřičně. Legráckám pak chybí ona pověstná jiskra, která by je učinila nezapomenutelnými.
Komediální linie má v důsledku toho velmi kolísavou úroveň a je na ní znát, že vznikala hereckou improvizací bez pevného scénáře. Protagonisté se při natáčení určitě dobře bavili, ale ne vždy se jim daří bezprostřednost jejich dovádění přetavit ve vtip, který by odrovnal i nezasvěcené. Trochu tak připomínají partičku kamarádů, kterým stačí vyřknout jedno slovo, za nímž se skrývá společná vzpomínka nebo zážitek a oni se díky konotacím, jež toto slovo vyvolává, válejí smíchy po zemi, zatímco přihlížející bez znalosti pozadí zůstávají jen u zdvořilostního pousmání.
Jemné přehrávání hlavních protagonistů
I tak je ale zábavné pozorovat, jak si herci poradili s jemnými nuancemi charakterů svých postav. James Franco (Spider-Man, 127 hodin) čistý štít pohledného prince Slavomíra podkopává zmínkami o jeho dětských návštěvách u věštce, který ho uváděl nejen do tajů kouření halucinogenních bylin. Jemně, tak jako zbytek hereckého ansámblu, přehrává a utahuje si ze všech hezounů a klaďasů stříbrného plátna.
Hlavní trumfy ale drží v ruce představitel jeho bratra, komik Danny R. McBride (Tropická bouřka, Fanoušci) který si jako spoluscenárista filmu napsal do úst nejvýživnější hlášky. S kolegou Benem Bestem už spolupracoval na seriálu Nahoru a dolů, režírovaném právě Davidem Gordonem Greenem, takže je znát, že tvůrčí trio na své nápady vzájemně slyší.
Honimírovi dodává lidský rozměr právě tím, že si nehraje na hrdinu a v nebezpečných situacích reaguje přesně tak, jak by asi reagovala většina z nás. Jeho nihilisticky přehlíživé jednání se ale v pravou chvíli změní ve věcné a střízlivé uchopení problému za správný konec a z Honomíra se pod tlakem událostí stává sebevědomý a charakterní muž, ochotný druhému pomoci. Chemie mezi oběma bratry navíc funguje na výbornou a vytváří nosné zázemí pro zápletku o rivalitě dvou bratrů, zápasících mimo jiné o přízeň jejich autoritativního otce.
Na Natalii Portmanové je vidět, že si od fyzicky i psychicky náročné kreace v Černé labuti ráda odpočinula ve středověkém kostýmu lučištnice, pod nímž skrývá ocelový pás cudnosti. Ten má natolik důmyslné řešení, že fotky jejího odhaleného pozadí u řeky už před premiéru zaplavily internet a udělaly filmu pikantní reklamu. V úloze nebojácné Isabel, mstící smrt svých rodinných příslušníků, nasazuje odhodlaný a smrtelně vážný výraz, za nímž ale v každém momentě cítíte její nadhled nad rolí středověké Xeny.
Zooey Deschanelová, která mě okouzlila v 500 dní se Summer, nedostává na rozdíl od čerstvé maminky Portmanové příliš prostoru a její účinkování se většinou omezuje jen na svárlivé dohadování se samolibě dětinským čarodějem v podání Justina Therouxe.
Tvůrčí partička kolem Davida Gordona Greena uchystala letní komedii, jež má šanci oslovit jak příznivce fantasy pohádek, tak publikum, které slyší na obhroublejší komedie apatowovského ražení. Středověk neskončil, středověk trvá. Čáry máry fuck.
Princ a pruďas
- Žánr: pohádková fantasy parodie
- Původní název: Your Highness
- www.yourhighnessmovie.net
- USA 2011
- Scénář: Ben Best, Danny R. McBride
- Režie: David Gordon Green
- Hrají: James Franco, Danny R. McBride, Zooey Deschanelová, Natalie Portmanová, Rasmus Hardiker, Justin Theroux, Damian Lewis, Toby Jones, Charles Dance, Brian Steele
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 16. 06. 2010