Fotogalerie

Alita: Bojový Anděl – spojení Jamese Camerona a Roberta Rodrigueze [recenze filmu]

Marek Čech

16. února 2019

Akční sci-fi s dívčí hrdinkou, která v bojových konfrontacích poznává svůj osud i své nepřátele. Fotorealistické provedení této hrdinky smazává rozdíl mezi hercem a CGI postavou a působí přesto velmi emotivně.

Plusy

Velké oči hlavní hrdinky jako pocta jejímu manga původu, i prostředek zvýraznění emočního hnutí, které prožívá

Minusy

Zkratkovitost, jak v přiblížení světa budoucnosti, tak vzájemných vztahů postav v něm, jako daň za to, že se tvůrci soustředí především na Alitu

7 /10

Legendární manga sérii Bojový anděl Alita stvořil japonský autor a výtvarník Jukito Kiširo v roce 1990. V originále se tato série jmenuje Gunnm (Sen o zbraních) a hlavní hrdinka Garí. Když ale vyšla v Americe, hledal se pro ni vhodnější název a zvítězil název Alita, který je používán i pro česká vydání.

James Cameron v pozici scenáristy a producenta

Kiširo s postavou dívky - kyborga stvořil nejen základní sérii, ale celý fikční svět, do něhož spadá i prequel Ashen Victor, který se odehrávala před událostmi Ality, a sequelové díly s názvy Last Order a Mars Chronicle. V prequelu přitom sleduje zrod brutálního sportu motorball, do něhož se Alita poté zapojí.

Scenáristická trojice James Cameron, Robert Rodriguez a Laeta Kalogridis (Alexander Veliký, Prokletý ostrov, Terminator Genisys) tedy měla poměrně široké pole, z čeho při tvorbě scénáře vycházet. Nakonec pro hlavní zápletku zvolila motivy z hned tří dílů originální série, tak aby do ní mohlo být zakomponováno i motorballové zápolení.

Původně měl na tuto látku zálusk už někdy před deseti lety James Cameron, který ale dal nakonec přednost natáčení Avataru. Rozvíjení jeho světa se hodlá věnovat i v následujících letech a tak nakonec režii Ality přenechal Robertu Rodriguuezovi (Desperado, Tenkrát v Mexiku, oba díly Sin City a Machete) a sám u tohoto projektu zůstal jako spoluautor scénáře a producent.

Oba společně pak čekali na to, až vývoj technologie umožní vytvořit fotorealistickou manga postavu, zasazenou do skutečného světa. Na realizaci tohoto světa Rodriguezovi jako producent sehnal velmi slušný rozpočet 170 milionový rozpočet, tedy nejvyšší, s jakým dosud pracoval, a natáčení mohlo začít.

Stírání rozdílu mezi hercem a CGI postavou

Film měl mít premiéru už v minulém roce, ale právě kvůli práci na trikové stránce byla přesunuta na únor toho letošního. A stojí to za to. Vizuální stránka s využitím technologie motion capture je tak dokonalá, že se smazává rozdíl mezi reálným hercem a CGI postavou.

Že bude dobře vypadat moderní město budoucnosti a prostředí, v němž se postavy pohybují, jsme vzhledem k vývoji těchto technologií, očekávali, ale ona je velice povedená i samotná hlavní hrdinka, která je komplet vytvořená v počítači na základě hereckého výrazu třiatřicetileté americké herečky Rosy Salazar.

Mission: Impossible – Fallout je nejlepší akční film roku 2018 [recenze]

Filmy a seriály

Stejnou metodou jako Alita vznikl i Glum v Pánovi prstenů nebo Caesar v nové trilogii o Planetě opic, kdy se v mimice, očích a emocích těchto postav odrážel herecký výkon Andyho Serkise. Alita je obdařena lidským fotorealistickým obličejem, jehož jedinou zvláštností jsou ony velké oči.

Ty jsou zjevnou poctou japonskému manga původu této postavy, ale zároveň tato stylizace slouží jako doklad toho, že nejde o hrdinku z tohoto světa. A nejen to, velká kukadla vyjadřují i hrdinčinu naivitu a bezprostřednost, s níž poznává svět, do něhož byla jejím stvořitelem znovu uvedena.

Velké oči zvýrazňují emoční hnutí hrdinky

Velké oči přitom vůbec nepůsobí rušivě, naopak pomáhají zvýraznit emoční hnutí, které hlavní postava prožívá. Alita je čtrnáctiletá holka, teenagerka a jako taková prochází velmi bouřlivým emočním vývojem ve vztahu k postavám, které jsou jí blízké. Je to vzdor vůči jejímu „otci“ a stvořiteli, stejně jako až slepá zamilovanost vůči klukovi Hugovi.

Její emoční rozjitřenost vychází i z toho, jak postupně poznává svůj osud a své poslání. Je smrtícím kyborgem, ale s duší zranitelné dívky, která hledá své místo v tomto světě. Zabijácký instinkt se v ní tak pere s dětskou nevinností, hravostí a touhou poznávat svět.

Jde tak o hrdinku, která bude teenagerskému publiku nadmíru sympatická, protože se s ní a jejími problémy bude moci ztotožnit. Ale i tomu dospělému, protože herečka Rosa Salazar jí skrze tu zprostředkovanou digitální fotorealističnost dovede vtisknout osobitost, živost mládí, dívčí půvab a hlavně lidskost v projevování emocí, které jí zmítají.

Torzo na vrakovišti

Za její zrození nebo znovuzrození může kybernetický doktor Dyson Ido (Christoph Waltz), který ji nalezne na robotickém vrakovišti, kde pátrá po nepoužívaných částech kyborgů. Dr. Ido zde hledá náhradní díly pro své pacienty, když v tom objeví ženské torzo kyborga. Toto torzo má neponičený lidský mozek a srdce, ale chybí mu robotické tělo.

Ido se rozhodne k této hlavě dodat výkonné robotické tělo, které kdysi sestrojil pro svoji nemocnou dceru, jejíž roli Alita zaujme. Alita (Rosa Salazar) si ale nemůže vzpomenout, kým je, odkud pochází a jaký je její úděl. Se životem jejích vrstevníků ji seznamuje Hugo (Keean Johnson), mladý rebel s motorkou, který ji od prvního setkání mimořádně imponuje.

To on jí přivede k závodům v motorballu, což je futuristický sport, při němž je povoleno zabíjet. Jde o brutální kombinaci rychlobruslení a ragby, kdy se závodníci na rychlostním okruhu snaží svým vítězstvím v tomto turnaji zajistit svůj vstup mezi ty privilegované. To je i sen Huga.

Lovkyně odměn

Svět ve 26. století, konkrétně v roce 2563, v němž se děj odehrává, je totiž poznamenaný událostmi před třemi sty lety, kdy došlo k válce pozemšťanů s mimozemšťany na Marsu. Většina lidí po tomto „Pádu“ civilizace žije v Železném městě, které připomíná slum se skládkou robotických odpadků.

V postapokalyptické budoucnosti totiž není nijak neobvyklé být kyborgem. Lidé jsou modifikováni, vylepšováni podle potřeby. Nad tímto Železným městem se vznáší levitující ostrovní město Salem, kde je luxus, blahobyt a bezpečí. Život této smetánky umožňuje práce lidí dole.

10 nejlepších filmů, kde hrdina bere spravedlnost do svých rukou [video]

Filmy a seriály

Je to centrum moci, k němuž se pozemšťané mohou jen obtížně přiblížit. Salemu vládne vědec Nova, který má schopnost přenést své vědomí do těl jiných lidí a kyborgů, kteří se stávají vykonavateli jeho záměrů. A ten nemá zájem, aby někdo dosavadní rovnováhu světa vychýlil.

Ukáže se totiž, že Alita je válečnice z časů před Pádem, vybavená mimořádnými schopnostmi. Jaké to jsou, to zjistí při konfrontaci s podsvětím Iron City, kdy se v ní ve chvíli ohrožení probudí znalost bojového umění, zvaného Panzer Kunst. Alita se rozhodne této své schopnosti využít a stává se lovkyní kriminálníků, na něž je vypsána odměna. V moderním světě zločince už totiž nehoní policie, ale lovci odměn, jimiž se může stát kdokoliv.

Tím k sobě Alita přitáhne pozornost různých zabijáků a členů podsvětí, kteří terorizují město. A ona pak různými konfrontacemi, k nimž patří i ony motorballové gladiátorské hry, postupně objevuje svůj původ, své poslání i to, kdo řídí hon na ni.

Zkratkovitost ve vykreslení světa budoucnosti

Jak tento postapokalyptický svět funguje, se dozvídáme spolu s postavami, tedy hlavně s Alitou. Tvůrci při stavbě vyprávění nepostupují tak, že by nás nejprve seznámili se světem po společenském kolapsu (třeba v nějaké úvodní zkratce), ale tento svět Alitě a tím i nám jako divákům přibližují postavy, které jsou dívce průvodci na její cestě poznání nejen tohoto světa, ale i jí samé a jejího místa v něm. Je to hlavně její adoptivní otec Dr. Ido a motorkář Hugo.

15 nejlepších komedií roku 2018

Filmy a seriály

S ním vstupuje do vyprávění romantické pnutí, které je ale víc přítomné na straně Ality než jeho samého. Hugova snaha dostat se do Salemu je pak propojena s postavou bývalé manželky Dr. Ida Chiren (Jennifer Connelly), jejíž minulost by si ale zasloužila hlubšího představení.

Jistá zkratkovitost, jak v přiblížení světa budoucnosti, tak vzájemných vztahů postav v něm, je daň za to, že se tvůrci hodně soustředí na hlavní hrdinku. Vedlejší postavy a hlavně záporáci dostávají jen základní charakteristiku a jejich jednání a konání se omezuje jen na to, že chtějí dostat Alitu.

Ladné akční scény

Ale tak je vyprávění nastavené, že v bojových konfrontacích hrdinka poznává svůj osud i své nepřátele. Akční scény vám ale tuto příběhovou zkratkovitost vynahradí. Mají velmi nápaditou a ladnou choreografii, která dá vyniknout mrštnosti Ality. A také svižný a přitom přehledný ráz, který využívá rozmanitosti výtvarného zpracování prostředí. V onom designovém ladění bojových scén a zvládnutí množství postav a prostředí, do nich zapojených, vám Alita připomene Spielbergovo Ready Player One: Hra začíná.

Ready Player One: Hra začíná – recenze filmu

Filmy a seriály

Alita tak funguje jako akční cyberpunková sci-fi nebo jakási futuristická gangsterka, kdy hlavní hrdinka v ulicích metropole budoucnosti pronásleduje členy podsvětí, kteří se ukážou být součástí širšího zločineckého spolčení. Jeho charakter odkazuje k teenagerským dystopiím typu Hunger Games, v nichž se dívčí hrdinky vymezují vůči totalitním praktikám těch vládců „nahoře“.

Zaujme rovněž rodinná linka mezi Alitou a jejím adoptivním otcem a stvořitelem v jedné osobě, která má přesah k Idově dřívější rodině. Co naopak moc nefunguje, je linka romantická, kterou poznamenává Hugovo sobectví.

Největší předností filmu, vedle stylové a designově velmi povedené akce, je ale samotná hrdinka, již si přes její umělý, fotorealistický původ zamilujete. Její představitelka totiž tu skořápku z jedniček a nul dovede naplnit živoucím, osobitým a emotivním obsahem, který vzbuzuje zájem o další pokračování s ní. V závěru je k němu jasně nakročeno, tak uvidíme, zda se ho dočkáme. V tomto případě bych se mu vůbec nebránil.