Vzhůru do oblak: recenze filmu

Osmasedmdesátiletý prodejce balónků v zoo Carl Fredricksen (Vladimír Brabec) prožil po boku své ženy Ellie (Johana Krtičková) život kouzelnější, než si oba vysnili ve svých tajných cestovatelských plánech. Jeho milovaná polovička ale odešla a penzista osamoceně přežívá v domku, na jehož parcelu si brousí zuby anonymní majitel stavební společnosti, lačný proměnit hmotnou schránku Carlových vzpomínek na uplynulé časy v další z řady uniformních prosklených věžáků.

Výlet do oblak

Znechucen praktikami úřadů a ve snaze vyhnout se všem realitním šíbrům i hrozbě odchodu do domova důchodců se rozhodne šibalský mrzout jednat. Svou nemovitost promění v improvizovaný dopravní prostředek na bázi vzducholodě, poháněný stlačeným vzduchem z tisíců nafukovacích balónků. Naplní tak představu, jež musela hýbat myslí každého dítěte, které drželo v ruce barevnou pouťovou atrakci nebo na podzim draka z papíru. Sen, opírající se o vítr v zádech a touhu mít možnosti „Létajícího Čestmíra“ bez inhalace opojných rostlin.

Plán na let směr Jižní Amerika s vytouženými Rajskými vodopády jako cílem cesty dostává své první trhliny záhy po odpoutání od země. Neodbytný osmiletý skautík Russell (Martin Sucharda), jenž se ještě na zemi vetře do staříkova soukromí, pojme svou misi u jeho dveří jako prostředek k zisku obdoby foglarovského bobříka ušlechtilosti za pomoc seniorovi. Na zápraží domu se ale zapomene a při vzletu do oblak se stane náhodným černým pasažérem, nutno říci že více dobrovolným než nedobrovolným.

Dramatické přistání letecké výpravy do neznáma v tropickém pralese odstartuje společnou pouť po ztraceném světě, jak vystřiženém z románu Arthura Conana Doylea. Otevírá se před námi brána do exotického prostředí, plného roztodivných zmutovaných zvířat a vzácných bájných druhů, které zavalitý malý všudybyl pojme hned za přátele. Obojek mluvícího psa Duga (Pavel Liška) a chuť čokolády milující pestrobarevný pták Kevin (který se ukáže být samicí) ale přitáhnou k návštěvníkům opuštěného kraje pozornost archeologa a vynálezce, jehož charakter vlivem zneuznání nedosáhl stejné ryzosti jako jeho statečnost.

Mrzoutský akční hrdina

Vzhůru do oblak v sobě v konstrukci příběhu propojuje strategický přístup animačního studia, zaměřeného jak na uspokojení dětského diváka, tak jeho dospělého doprovodu. Nalezne v něm jak otisk dětsky přímočarých podívaných typu Toy Story - Příběh hraček nebo Příšerky s.r.o, tak co do námětové a typové pestrosti postav dospělejší linie, definované auty, kulinářskou myškou nebo recyklačním robůtkem.

Roztomilé a mluvící zvířátka jsou přítomné, ale nikdy nesklouzávají k infantilnímu pitvoření nebo si nemusí vypomáhat hustou sítí popkulturních odkazů jako jejich animovaní kolegové z jiných studií. Předchozí experiment se sci-fi žánrem se nyní mění na verneovskou dobrodružně fantaskní výpravu, v níž nechybí jak odvěká fascinace moderní technikou, tak odvážná sázka s nejistým výsledkem, mířící vstříc převážně dětskému publiku, kterému je jako hlavní hrdina představen nevrlý geront.

Pan Fredricksen se zpočátku opravdu jeví jako typický rozmrzelý bručoun, které na plátně tak láskyplně ztvárňoval Spencer Tracy nebo Walter Matthau. V interakci s klučinou s asijskými rysy se ale jeho uzavřenost a rozbolavělost rozpouští. Vlivem situace se mění v mrštnou obdobu Clinta Eastwooda, s jehož hrdinou z Gran Torina má společné nejen posedávání na zápraží, nedůvěřivost vůči vnějším cizím elementům a vzpomínání na lepší časy, ale i nového parťáka. Usedle profesorský vzhled za kostěnými brýlemi se ukáže být jen zdáním, skrývajícím velice odvážnou náturu. V souboji se zákeřným protivníkem, v němž dojde i na střet meče s invalidní holí, si vede obratněji než Indiana Jones při hledání křišťálové lebky a nás těší, že nejen Sean Connery nepůsobí nepatřičně v akčních rolích, přicházejících v pokročilém věku.

S figurou, vládnoucí území, příbuznému tomu, kde prováděl své pokusy dr. Moreau H. G. Wellse, se seznamujeme v zlověstné situaci. Ze stínu jeskyně prosakují obrysy a slyšíme podmanivý hlas. Očekávání, zda se nevynoří animovaný Marlon Brando, trůnící ve svém apokalyptickém ráji, se nenaplní, ale výzkumník a Carlův vzor Charles Muntz se ukáže být postavou neméně schizofrenní.

Ostatní protagonisté už vychází více vstříc očekáváním dětského publika. Upovídaný průzkumník divočiny Russell je typické městské dítě, vrhající se do všeho po hlavě a snící pod vlivem dobrodružné literatury o zálesáckém životě. Spolužáci jej mají za nemoderního podivína a jeho otec věnuje zřejmě víc pozornosti Russellově nové maceše než jemu. Je vděčný za každou pozornost i přítele, ať už pochází z naší či zvířecí říše. V tom je mu podobný i vořech Dug, pomocí obojku transformující myšlenky v řeč. Čtyřnohý soukmenovec rovněž touží k někomu přilnout a najít v něm oporu a na oplátku nabízí nezištné a neohrožené chování.

Dvaja…aké krásne je byť dvaja

Režisér Pete Docter, jenž u Pixaru debutoval právě Příšerkami s.r.o., si nás spolu s kolegou Bobem Petersonem, získává na svou stranu hned v úvodu. V jednoduché obrazově hudební zkratce bez jediného slova shrnuje sílu pouta dvou lidí, kterým osud nenadělil potomky, ale oplatil jim to vrchovatou měrou vzájemné symbiózy, lásky a porozumění. Dětské přátelství dvou citlivých snílků, jež se zrodilo v kině při sledování týdeníku o slavném cestovateli, se posléze změní v pevný svazek spřízněnosti, jež přetrvá takřka sedm desetiletí.

Něžná vzpomínka, utkaná z každodenních rituálů, jejichž výjimečnost doceníme až s odchodem člověka, jenž byl jejich přirozenou součástí, vystihuje s emotivní silou nedozírnou prázdnotu, jež nastává po smrti toho nejbližšího a nejdůvěrnějšího. V hraném filmu by to možná působilo až příliš melodramaticky, ale animátoři desetiminutové sekvenci dali punc výjimečnosti, přináležející vybroušenému klenotu uvnitř vyprávění.

Účinek magické expozice se po povznesení nad pozemské starosti rozlije do našich srdcí a drží nás i přes tradičnější střední pasáž do dechberoucího finále, jak vystřiženého z žánrových akčních snímků. Kamera při něm střídá reálné filmové úhly a pohledy a zprostředkovává nám dynamický mix napínavých honiček a soubojů na souši i ve vzduchu, prokládaných odlehčenou nadsázkou.

Humor má hned několik podob, od konverzačního, zvýrazňujícího nesourodost ústřední dvojice, přes situační, plynoucí z konfrontace dobrodruhů amatérů s nehostinnou realitou džungle až po vydařené gagy, upomínající na období němé grotesky (psí reakce na zvolání „Veverka“, naklánění domu na útesu, odkazující na Chaplinovo Zlaté opojení).

Výtvarná stránka filmu se nesnaží o stroze realistický výraz, ale směřuje ke stylizované nadsázce, odrážející emoce ústředních hrdinů. Potemnělost obrazového vyjádření starcovy samoty se při vzletu domku rozjasní do měkce pastelového zabarvení, jež po příletu na vysněné místo v Jižní Americe dostane až technicolorově sytý výraz krvavých západů Slunce.

Rovněž vyvedení tváří postav nemá daleko ke karikatuře, operující s osobitou mimikou, gestikulací a uvěřitelnou emocionalitou. Tu ještě podtrhuje hudební doprovod skladatele Michaela Giacchina (Star Trek), ilustrující děj věrně jak v burácivě symfonickém dokreslení akčních sekvencí, tak v jemně snivém ztišení při vhledech intimnějších.

Pixarovskému tvůrčímu týmu posloužil rámec dobrodružného vyprávění k možná pro dětské publikum až příliš sofistikované úvaze o vyrovnání se se stářím, promarněných příležitostech a vystřízlivění z dětských fantazií, ochotných podléhat módním a ne vždy následováníhodným idolům. Moralistní vyznění, směřující k stírání či spíše smíření generačních rozdílů, je velmi nenásilné a přispívá ke kultivaci civilizačních i osobnostních návyků nejmenších diváků. A je jen dobře, že s sebou zároveň přináší i lakonické ujištění, že síla ušlechtilosti tkví v nezištné pomoci druhým a že ty pravé hrdiny máme nejčastěji po svém boku.

Vzhůru do oblak

• Žánr: dobrodružný
• Původní název: Up
• www.vzhurudooblak.cz
• USA 2009
• Scénář a režie: Pete Docter, Bob Peterson
• V českém znění: Vladimír Brabec, Martin Sucharda, Jan Skopeček, Pavel Liška, Johana Krtičková, Jan Vondráček, Václav Upír Krejčí, Daniel Landa
• Distribuce: Falcon
• Distribuční premiéra v ČR: 20. 08. 2009