Dnes si už automaticky pod pojmem MP3 přehrávač představíte Apple iPod. Přitom před deseti lety, nebyl vítaný s jednoznačným nadšením.
Rok 2001 má svět spíše spojený s datem 11. září, přitom o měsíc a půl později se začalo psát přelomové období Apple Computer – byl představen první iPod. V té době už nebyly MP3 přehrávače něčím neznámým, pokud jste jej chtěli, nebyl problém jej sehnat, problémem ale byla přece jen vyšší cena, takže i já jsem měl v náprsní kapse raději Discmana na CD než drahý MP3 přehrávač.
Synonymem pro MP3 přehrávač byl Diamond RIO, malý přehrávač se 4 MB (ano megabajty) paměti, rozšiřitelnými přes SD karty. K počítači jste jej připojili přes USB 1.0 a pomalu tam nakopírovali tam MP3 soubory. V té době také prožíval svůj rozkvět Napster – první velká výměnná síť pro MP3 soubory.
Problém s kapacitou vyřešil Creative Nomad Jukebox. První MP3 přehrávač s pevným diskem o kapacitě 6 GB, připojovaný přes USB. V duchu doby připomínal vzhledem spíše přenosný CD přehrávač a podobně měl i „vyřešenou“ ochranu proti otřesům. Na dobíhání autobusu to tedy příliš nebylo. Nomad Jukebox ale přinesl konečně logické uživatelské prostředí. Na černobílém displeji jste si vybírali složky a skladby, dalo se to konečně dobře ovládat. Tlačítka byla sice po přehrávači trochu náhodně rozeseta, přesto Nomad Jukebox patří na čestné místo historie MP3 přehrávačů.
Potom v říjnu 2001 Apple představil svůj přehrávač iPod – malé rozměry (menší než Nomad Jukebox) 5 GB nebo 10 GB disk, netradiční ovládací kolečko a vyšší cena než konkurence. Zatímco dnes jsou iPody a další kapesní zařízení zcela vlastním světem pod křídly Apple, tehdy kralovaly počítače a iPod byl také zamýšlený jako podpora prodeje počítačů Apple – na ničem jiném než na Apple počítači jste jej nemohli naplnit písničkami.
Oproti ostatním USB 1.0 přehrávačům používal rychlé připojení přes FireWire (tedy rychlostmi blíže USB 2.0) a především měl Clickwheel – otočné kolečko pro posun v nabídkách a skladbách. První iPod jej měl ještě mechanické – skutečně se otáčelo. Pozdější generace jej nahradily kruhovým touchpadem.
První generaci iPodu jsme testovali i v našem časopisu Computer, popravdě jsme ale z něj byli rozpačití. Apple počítač jsme nikdo neměli, takže jsme si přehráli těch pár skladeb, co tam už bylo nakopírováno, pochválili clickwheel a bez nějakého zdržování přehrávač zase vrátili jako exotiku pro podivný uzavřený svět Apple. Navíc ta cena, první generace s 5GB diskem se u nás prodávala za 20 069 Kč! Náš test MP3 přehrávačů v létě 2002 vyhrál Creative Nomad Jukebox 3 s 20GB diskem (už měl USB i FireWIre) a cenou 13 900 Kč.
Vstup do Windows světa
O rok později konečně iPod otevřel podporu i pro uživatele Windows, byť to ještě nebyly iTunes ale dnes už pozapomenutý MusicMatch (nikoli program Applu). Druhá generace ale stále nabídla jen FireWire, takže naprostá většina Windows počítačů stejně mohla jen smutně koukat. Druhá generace z roku 2002 tak byla jen takovou sondáží, zda má smysl oslovit i konkurenční platformu, zda to nebude mít poškozující vliv na prodeje počítačů Apple.
Teprve třetí generaci z roku 2003 můžeme pokládat za tu pravou revoluci, kterou iPod znamenal pro celý hudební průmysl. Až v této generaci Apple odhodil myšlenku „Chcete iPod? Kupte si Apple počítač!“ a otevřel naplno celou novou divizi, což následně v roce 2007 po otevření dalšího světa v podobě iPhonu vedlo k přejmenování Apple Computers na Apple. Třetí generace jako první nabídla dnes již všudypřítomný dokovací konektor, USB konektivitu, kapacity až 40 GB a především iTunes Music Store.
Obchod s hudbou - ta pravá revoluce
Zatímco Napster, který zpopularizoval výměnné sítě, fungoval jen pár let, jeho myšlenku vylepšily nové výměnné sítě Kazaa, eMule nebo Gnutella, které nebyly tak jednoduše napadnutelné a zlikvidovatelné. Používali je prakticky všichni a hudební průmysl se dostal pod enormní tlak. Z arogantních králů se stali zoufalí tonoucí a Jobs jim podal stéblo. Jeho nabídka „jedna skladba za dolar“ by byla před pár lety nemyslitelná, v roce 2003 se mu ale podařilo dostat oslabené vydavatele k jednacímu stolu a iTunes Music Store mohl začít.
V roce 2003 tedy vznikl skutečný samostatný ekosystém – hudební přehrávač + obchod s hudbou. Do té doby byl iPod součástí ekosystému Apple počítačů. Obslužný software iTunes 4.1 se konečně objevil i na Windows a nemuseli jste si pro plný zážitek z iPodu kupovat Apple počítač.
Rok 2004 s příchodem levnějšího iPodu Mini pak znamenal průlom i do levnější cenové kategorie a výrazné rozšíření uživatelské základny. Okamžitě se z Mini stal nejprodávanější iPod a o to překvapivější bylo jeho nahrazení iPodem Nano v roce 2005. Důvod byl ale jednoduchý. Mini ještě používal pevný disk, konkrétně IBM Microdrive, Nano se stal prvním čistě flashovým iPodem.
Největší změnou je žádná změna
Letošní rok 2011 je pro řadu iPod také docela přelomový – po deseti letech se poprvé nezměnil design, vylepšení jsou zcela minimální a roli hlavního tahouna převzal iPhone 4S. I z iPhonu odvozený iPod Touch se prakticky nezměnil. Ač letos slavíme deset let iPodu a máme legraci z tehdejších kritik drahého omezeného přehrávače, je dobré si uvědomit, že před deseti lety to byl opravdu drahý omezený přehrávač. Byl jen prvním opatrným náznakem vize, která se naplno rozvinula až o dva roky později díky iTunes Music Store.