Steven Soderbergh v lednu letošního roku oslavil padesátiny a nechal se slyšet, že se svým pětadvacátým snímkem rozloučí ze čtvrt století trvající filmovou kariérou. Alespoň tou určenou pro kina. HBO by totiž ještě před koncem roku měla uvést jeho životopisný film Behind the Candelabra o extravagantním pianistovi Valentinu Liberaceovi, jehož ztvární Michael Douglas.
Opravdu poslední titul pro kina?
Ať už je Soderberghovo prohlášení o ukončení filmařské kariéry motivováno znechucením z jednání producentů, záměrem dát si pauzu a věnovat se malířství a menším projektům nebo jde o mystifikaci, tak pokud by Vedlejší účinky skutečně měly být režisérovým posledním titulem, jde o loučení více než důstojné.
Na odpočinek od filmové branže ale u režiséra Sex, lži a video, Trafficu nebo trilogie Dannyho parťáků moc nevěřím. Už kvůli tomu, že jde o jednoho z nejčinorodějších tvůrců, který ve své filmografii pravidelně střídá nezávislé nízkorozpočtové snímky (Schizopolis, Hollywood, Hollywood, Bublina, Dívka na přání) s těmi mainstreamovými (Zakázané ovoce, Erin Brockovich, Dannyho parťáci), aniž by příznivci jedněch z nich opovrhovali těmi druhými.
Režisérovi fanoušci svorně přijímají oba proudy jeho tvorby, protože Soderbergh do žánrových filmů vnáší neustálou potřebu experimentovat s jejich formou, stylem a žánrem. Žánr a jeho konvence mu slouží jako evidentně těsná škatulka, již podrobuje zkoušce, co vydrží nebo jaká je jeho pružnost. Jeho formální styl díky tomu není jednoznačně rozpoznatelný a rád si pohrává se zažitými diváckými předpoklady. Výsledek se pak dostaví v podobě často nedoceněných dramat a thrillerů.
Kritika farmaceutického průmyslu
Nejinak je tomu i v případě jeho posledního snímku, který v únoru představil premiérově na Berlinale. Vedlejší účinky jakoby v mnohém navazovaly na předchozí dva filmy, jež vytvořil ve spolupráci se scenáristou Scottem Z. Burnsem. S Informátorem! (2009) i Nákazou (2011) mají společné téma korporátního systému, který si podrobuje nebo rovnou ničí životy jednotlivců, kteří se do něj zapletou. V Informátorovi! šlo o potravinářský byznys, v Nákaze o ten farmaceutický.
Vedlejší účinky na Nákazu navazují a rozvádějí témata, jež nastolila. Jde především o kritiku farmaceutického průmyslu, který zásobuje trh snadno dostupnými léky, které v případě antidepresiv mohou ovlivnit život jejich uživatelů natolik, že mohou přestat pod jejich vlivem nést odpovědnost za své činy. A film se ptá, koho je možno v takové chvíli, kdy dojde ke zkratkovitému jednání, jehož následkem je tragický čin, volat k zodpovědnosti.
Všímá si i marketingových kampaní farmaceutických lobby, které nabízí snadné a rychlé vyřešení všech problémů. Od depresí, nespavosti, padání vlasů, bolestí hlavy až po malou chuť na sex. Lidé léky na tyto neduhy konzumují po miliónech denně a neuvědomují si, že se dostávají do bludného kruhu, v němž jeden prášek potlačuje negativní účinky toho druhého a tak dále. Škodlivost užívání léků, ani vzrůstající závislost na nich, se moc neřeší, důležitý je rostoucí obrat z jejich prodeje. Film naznačuje, kde tato spirála končí a že vedlejším účinkem užíváním těchto léků může být chování nebo jednání, jež vede až k smrti.
Sovy nejsou tím, čím se zdají být
Nebyl by to ale Soderbergh jako výrazný stylista, který do svých filmů rád vřazuje odkazy ke konkrétním obdobím dějin světové kinematografie (Berlínské spiknutí) nebo filmovým žánrům (Solaris, Zkrat, Bez kalhot), kdyby si vystačil jen s pouhou kritikou farmaceutických nekalých praktik.
Scenárista Scott Z. Burns (Bourneovo ultimátum) v druhé půli příběhu provede obrat a vyprávění, které se až dosud tvářilo jako společensko-kritické, získá mnohem žánrovější a poutavější kabátek. Zkrátka, že sovy nejsou tím, čím se zdají být a nevraždí vždy jen psychofarmaka.
Burnsův zapeklitý scénář, plný zvratů, jež si dovolím tvrdit, že budete jen s obtížemi předvídat, je první z velkých předností tohoto snímku. Tou druhou je jeho zvládnutá forma, která přesně souzní s charakterem děje, který sledujeme. Soderbergh promyšlenou strukturu vyprávění, v níž si nemůžeme být jisti jak dějovými zvraty, tak charakterem jednotlivých postav, z nichž ani o jedné se nedá říci, že by byla kladná, překlápí do filmové řeči.
Činí tak svým typickým způsobem nezúčastněného, ale ne netečného pozorovatele, který se s postupně houstnoucím napětím stává čím dál zanícenějším účastníkem všeho dění. Tento odstup vhodně koresponduje s vnitřním, emocionálním stavem, který prožívá hlavní hrdinka ve chvíli, kdy se s ní seznamujeme. Mohli bychom ho označit jako utlumený.
„Zázračný“ lék
Prozrazovat více o ději filmu, který je postavený právě na překvapení z jeho nečekaného rozuzlení, by vás připravilo o zážitek z jeho výstavby. Tak snad jen ve zkratce.
Martin Taylor (Channing Tatum), kdysi úspěšný obchodník na Wall Streetu, se za machinace při zneužívání informací v obchodním styku, dostal do vězení. Nyní se po čtyřech letech vrací domů a jeho žena Emily (Rooney Mara), která celou tu dobu protrpěla v depresích z nejisté budoucnosti své i jejich vztahu, věří v obrat k lepšímu.
Ten ale nepřichází a situace se vyvíjí radikálně odlišným směrem. Pár dnů po příchodu svého milého se pokusí v zoufalství spáchat sebevraždu. V nemocnici se proto dostává do péče psychiatra, doktora Jonathana Bankse (Jude Law), který na ní vyzkouší několik druhů antidepresiv. Moc ale nezabírají a tak jí po konzultaci s pacientčinou předchozí lékařkou a terapeutkou, dr. Victorií Siebertovou (Catherine Zeta-Jones), medikaci změní na nová antidepresiva pod názvem Ablixa.
„Zázračný“ nový lék má ale závažné vedlejší účinky, které způsobí tragédii, jež zasáhne všechny lidi v okolí Emily. V ohrožení se ocitá nejen samotná žena, ale i profesní reputace a soukromý život doktora Bankse. Neboť právní kvalifikace zní jasně - za zločin, spáchaný pod vlivem prášků, nemůže nemocný, ale doktor, který mu jej předepsal. Doktoru Banksovi nezbývá než se podívat na zoubek farmaceutické společnosti, s níž uzavřel výhodnou testovací smlouvu a jež nebezpečný medikament šíří. Jak se ale do pátrání, vedeného na vlastní pěst, zaplétá čím dál víc, odhaluje, že nic není tak, jak se na první pohled může zdát.
Scenáristický twist
První půle vyprávění svým zaměřením evokuje množící se řadu filmů, které upozorňují na pokoutní praktiky farmaceutických firem, jež si za úplatu zavazují doktory, kteří pak bez skrupulí nabízejí jejich mnohdy nepříliš ozkoušené výrobky zákazníkům. Poukazuje při tom i na situaci ve společnosti, která věří, že chemický preparát je učiní šťastnějšími, vyrovnanějšími nebo atraktivnějšími.
Od této jasně nalinkované morality je ale v druhé půli proveden úhybný manévr, který dá vyprávění mnohem osobnější, rafinovanější a manipulativnější charakter. Na pozadí tohoto scenáristického twistu se začne souběžně odhalovat minulost hlavní hrdinky i její přítomnost, která zasáhne do osudu jejího lékaře, doktora Bankse.
Hitchcock i film noir
Soderbergh si pohrává s diváckými očekáváními a žánrově filmem pootáčí směrem od osobního psychodramatu, k soudnímu dramatu s kritickým ukazováčkem, vztyčeným vůči nadnárodním korporacím, až k hitchcockovskému krimi thrilleru o muži, jenž chce získat zpět svůj život. Do vyprávění přitom absorbuje hitchcockovská témata úzkosti, strachu a nejistoty jak z nebezpečí vnějšího světa, tak toho, který po požití nebezpečného medikamentu začne žít svým vlastním životem uvnitř nás samých.
Forma, kterou tento hitchcockovský příběh podává, je blízká revidovanému pojetí filmů noir. Tomu odpovídá jak tlumené tónování obrazu s častým využitím umělého světla, tak deštivá atmosféra šedivého New Yorku, nebo rámování obrazu s nezvyklými úhly záběrů.
Od prvního záběru na newyorský byt, v němž se po podlaze táhne krvavá stopa, se mu daří skvěle vytvářet znepokojivou atmosféru, aniž by se musel uchylovat k nějakým prvoplánovým lekačkám. Stačí záběr nože, s nímž žena s nepřítomným výrazem krájí zeleninu na večeři a podtrhnout to zvonkově znějící hudbou Thomase Newmana a máme před sebou variantu na koupelnovou scénu v Hitchcockově Psychu.
Femme fatale a muž v nesnázích
Noirově-hitchcockovský je i charakter postav, jimiž Soderbergh vyprávění zabydluje. První půli opanuje ukázková noirová femme fatale Emily Taylorová v podání herečky Rooney Mara, již budete znát z Fincherovy verze Mužů, kteří nenávidí ženy. Vypadá jako ztrápené, zranitelné a pasivní dospívající děvčátko v těle dospělé mladé ženy, které je třeba chránit. O to lépe pak vynikne její proměna v nepředvídatelnou, zákeřnou a vypočítavou potvoru, která si hravě umí nasazovat hned několik tváří. Jedna z nich je ta psychotická, o čemž něco ví dr. Siebertová v podání Catheriny Zety-Jones, která se představí coby další ambivalentní, hitchcockovsko-noirová, postava.
Ve druhé půli přebírá otěže vyprávění psychiatr Banks. Na začátku typický hitchcockovský hrdina, který je představen jako zcela obyčejný člověk, který je proti své vůli vytržen ze svého dosavadního zaběhnutého a poklidného života. Jakmile se ale ocitne v ohrožení a začne se kolem něj utahovat smyčka pasti, do které byl nalákán, objeví v sobě vlastnosti, díky nimž se dokáže této pasti vzepřít. Na konci pak nacházíme postavu už více noirovou, která se ušpinila prostředky, použitými na svou obranu, jež jí přiblížily těm, kteří se amorálně chovali od začátku.
Schopnost podmanit si jakýkoliv žánr
Steven Soderbergh ve Vedlejších účincích dokázal, že si umí podmanit víceméně jakýkoliv žánr a přizpůsobit ho obrazu svému. Tentokrát si vybral hitchcockovské thrillery, filmy noir a psychodramata. Na základě propracovaného scénáře se zákrutami, jež vás překvapí a dopředu je jen tak snadno neodhadnete, vytvořil snímek, který zdobí herecké výkony všech zúčastněných i napínavá psychotická atmosféra, jež by se dala krájet. A zároveň vytvořil asi nejlepší thriller z poslední doby, na který si vzpomenete. Pokud by se jeho prostřednictvím chtěl skutečně rozloučit se světem filmu, jak deklaroval, udělal to s velkou parádou.
Vedlejší účinky
- Žánr: psychologický krimi thriller
- Původní název: Side Effects
- www.sideeffectsmayvary.com
- USA 2013
- Scénář: Scott Z. Burns
- Režie: Steven Soderbergh
- Hrají: Rooney Mara, Jude Law, Channing Tatum, Catherine Zeta-Jones, Vinessa Shaw, David Costabile, Andrea Bogart, Kenneth Simmons, Mamie Gummer, Brian Distance, Ashlie Atkinson
- Distribuce: Bontonfilm CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 04. 04. 2013