Spirit: recenze filmu

Smrt je začátek

Komiksový tvůrce Frank Miller (Batman: Rok jedna, Pekelná jízda, 300: Bitva u Thermopyl), který se podílel jako scénárista na Robocopovi 2 a spolurežií na adaptaci vlastní série Sin City - město hříchu, se rozhodl ve svém filmovém debutu vzdát poctu svému učiteli a velkému vzoru Willu Eisnerovi (1917- 2005).

Muž s černou škraboškou, rudou kravatou a kloboukem, hrdina stěžejního Eisnerova comicsu Spirit, po vzoru detektivů drsné školy (Chandler, Hammett) a filmů noir, chrání město Central City před zločinci již od čtyřicátých let minulého století. Maskovaný osamělý mstitel Spirit má k městu podobný vztah jako Batman. On je jeho dobrým Duchem a ono jeho rozmarnou, hříšnou a nevyzpytatelnou milenkou, které neumí odolat.

 

Miller se rozhodl Spirita přenést do současnosti při zachování dobové retro nálady. Atmosféra přelomu třicátých a čtyřicátých let se mu díky tomuto záměru prolíná s moderními technologiemi, lidskými klony (s pseudofilozofickými jmény) a prvky mystiky a mytologie do neuvěřitelného spletence, pro nějž se nejčastěji užívají přívlastky jako bizarní nebo ujetý.

Denny Colt (Gabriel Macht) byl poctivý mladý policista, který doplatil na svůj přílišný idealismus. Ze spárů přitažlivé smrtky Lorelei (Jaime Kingová) se za záhadných okolností vymanil a v posmrtném působení na sebe vzal odpovědnost za životy druhých jako ochránce města Spirit. O jeho nové identitě ví pouze policejní komisař Dolan (Dan Lauria), otec Dennyho bývalé lásky Ellen (Sarah Paulsonová).

 

Jiná jeho přítelkyně z dětství Sand Saref (Eva Mendesová), jež se mezitím stala slavnou lupičkou, milující zlato, diamanty a vše co se třpytí, vlastní nádobu, po níž baží Spiritův hlavní protivník a zlý duch celého města Octopus (Samuel L. Jackson). Šílený Octopus touží stát se Bohem a věří, že se mu to podaří po vypití krve bájného hrdiny z tajemného džbánku, jenž vlastní právě Sand Saref. Dokáže Spirit přesvědčit svou dávnou milou, aby svůj osobní prospěch podřídila zájmu záchrany lidstva?

Noirová galerie typů

Frank Miller si je jako režisér a scénárista v jedné osobě dobře vědom toho, že zápletka je velmi podobná ostatním komiksům a že většinu nápadů, kterými původní Spirit oplýval, už stihli přetransformovat jiní tvůrci do svých barvami hýřících sešitů nebo filmů. Místo aby se pokusil o cestu inovace a rozvedení charakterizace postav a prostředí, do něhož je Spiritův příběh zasazený, vydal se cestou přesně opačnou. Grafickou realističnost předlohy nahrazuje přebujele hýřivou vizuální stránkou a jemnou nadsázku zaměňuje za groteskní mumraj gagů, v nichž si pobaveně střílí nejen z vlastní tvorby a sebe samého, ale především z celého superhrdinského žánru.

 

Tomuto sebeshazujícímu pojetí odpovídá i vedení herců, které se snažil vybírat podle podobnosti s jejich kreslenými předobrazy. Při práci s nimi ale zapomněl, že herci nejsou kresby, se kterými by bylo možno pohybovat jako s animovanými obrázky a jejich toporné výkony doplácejí na pouze typovou prokreslenost charakterů.

Urputný Samuel L. Jackson přehrává jak může a jeho postava se pohybuje daleko za hranicí pitvořivých parodií všech zlounských klišé. Černoch v nacistické uniformě, vysvětlující na zubařském křesle hlavnímu hrdinovi své mocenské plány, je jen jedním z mnoha padoušských archetypů, které Jackson předvádí. Po vzoru barona Gorce z Gorců z Tajemství hradu v Karatech se dočkáme i mnoha dalších bizarních převleků, včetně samurajského. Vysvětlení proč tak zločinec činí, ale trochu pokulhává. Převážně televizní herec Gabriel Macht v ústřední úloze postrádá náboj svých hrdinských kolegů a co do charismatu mu dává na frak snad i Ben Affleck v Daredevilovi.

 

Galerie noirových femme fatales je opravdu bohatá. Zastupuje ji nejen Paz Vega v malé roli exotické tanečnice a vrhačky nožů Plaster of Paris, ale hlavně Scarlett Johanssonová jako Octopusova pravá ruka Silken Floss a zlobivě marnivá Eva Mendesová coby Sand Saref. Zatímco přísnost obrýlené sadistky s diktátorskými sklony baví kontrastem ke Scarlettinu nevinnému vzhledu, svůdná zlodějka Mendesová nás zaujme svým na kopírku obtisknutým ladným pozadím. Protipólem chladnokrevných krasavic je blonďatá policejní lékařka Sarah Paulsonová, typ holky odvedle. Kamera Billa Popea se s ženskými křivkami svůdně mazlí a nechává je s rozkošnickým zalíbením vystupovat do popředí.

Ne(chtěná) žánrová parodie?

Jako režisérský debutant, kterému nestojí za zády žádný Robert Rodriguez, který by ho usměrnil, se Miller nevyvaroval řady začátečnických chyb. Jeho film má kolísavé tempo, ve střední části dějová řídkost vyloženě nudí a finální střet je pro svou zmatenost spíš ve znamení vysvobození z divácké letargie než očekávaného vyvrcholení.

Když odhlédneme od působivé vizuální stránky, která se u Millera už jaksi předpokládá, zůstává nám prázdné pocházení herců před zeleným pozadím a deklamování excentricky působících vět. Ponurý svět Central City, výtvarně zpodobněný za pomocí temně šedého tónování a efektního nasvícení záběrů, vystihuje atmosféru zločinem prosáklého města, ne nepodobného New Yorku.

Výtvarná stylizace a digitální efekty ale nemohou zachránit útvar, působící jako sled scén bez vzájemného vnitřního provázání smysluplným dramatickým příběhem. Miller se spolehl na komiksovou strukturu vyprávění, řadí za sebou jednotlivé sekvence, jež vypadají jak oživlé okénka komiksu a koření je drsnými cynickými hláškami. Cit pro kompozici dílčích záběrů je vyšší než smysl pro dynamiku celku, napětí a nosnost příběhu. Spirit díky tomu vypadá jak soubor zdařilých skečů bez logické návaznosti vyprávění.

Při tvorbě scénáře rovněž až příliš počítal s obeznámením dnešních diváků s původní předlohou a směrem k poučeným příznivcům své naivní dobrodružství směřuje. Zapomíná ale těm ostatním, jichž bude nejen v našich kinech drtivá většina, ve zkratce osvětlit dějové pozadí příběhu a jednotlivé motivace jeho aktérů. Zmatený divák si tak může jen domýšlet, odkud se bere hrdinova i Octopusova fyzická nezranitelnost, jakým „kouzlem“ to Spirit vládne, že před ním ženy padají do mdlob nebo proč chce vlastně Octopus zničit svět.

Pro fanoušky Franka Millera bude Spirit zřejmě zklamáním. Co do kvality se nepřiradil ke svým soukmenovcům s netopýřími křídly, pavučinami nebo bobtnající zelenou muskulaturou, ale spíš do mnohem rozsáhlejšího ranku nezdařilých komiksových převedení, kde si hoví Ghost Rider nebo Fantastická čtyřka. Béčkovým charakterem má Spirit blízko k nedávno uvedenému hororovému muzikálu Repo: Genetická opera!, který ale na rozdíl od něj má šanci časem získat na kultovním postavení. Otázkou zůstává, zda přiznaná brakovost a komiksová přepjatost se všemi žánrovými klišé je autorským záměrem nebo důsledkem nezvládnutých snah o převedení takřka sedmdesát let staré látky?

 
 

Spirit

• Žánr: komiksová adaptace
• www.mycityscreams.com
• Původní název: The Spirit
• USA 2008
• Scénář: Frank Miller (na motivy komiksu Willa Eisnera)
• Režie: Frank Miller
• Hrají: Gabriel Macht, Samuel L. Jackson, Scarlett Johanssonová, Eva Mendesová, Sarah Paulsonová, Jaime Kingová, Paz Vega, Dan Lauria, Richard Portnow, Frank Miller
• Distribuce: Palace Pictures
• Distribuční premiéra v ČR: 19. 2.2009