Britský režisér Ridley Scott na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let filmy Vetřelec a Blade Runner definoval směr moderní filmové sci-fi i vlastní tvorby. Jeho filmografie je velmi bohatá a obsahuje žánrově rozmanité (historické, válečné, romance, krimi, road-movie) tituly, které patří ke zlatému fondu světové kinematografie posledních více jak třiceti let (Thelma a Louise, Gladiátor, Černý jestřáb sestřelen).
Od Amerického gangstera z roku 2007 ale nenatočil snímek, kterému by se dostalo všeobecně kladného přijetí. Vizuální cítění a schopnost budovat atmosféru určitě neztratil, problém jeho posledních filmů (Robin Hood, Prometheus, Konzultant, EXODUS: Bohové a králové), spočíval především ve scénáři.
Dobrý základ v předloze
Proto si návrat k žánru, který ho tzv. udělal, pojistil úspěšnou knižní předlohou, jíž se dostalo velmi pozitivního kritického i čtenářského ohlasu. K adaptaci si vybral stejnojmennou románovou novelu Marťan, jejíž cesta na pulty knihkupectví ale nebyla úplně jednoduchá.
Její autor, americký spisovatel a programátor Andy Weir (1972) vyrostl na klasických sci-fi románech Arthura C. Clarkea a Isaaca Asimova. Po studiu informatiky dlouhá léta pracoval jako programátor v předních softwarových firmách, kde se mimo jiné podílel i na vývoji dnes již legendární hry Warcraft 2.
Od dvaceti let zkoušel psát sci-fi povídky, které publikoval na svých webových stránkách. Zde začal před čtyřmi lety v seriálovém formátu na pokračování vycházet i jeho román Marťan. Zájem čtenářů si postupně vyžádal elektronickou verzi pro Amazon Kindle, po níž následovala audiokniha a v březnu loňského roku i knižní vydání, k němuž prodal práva za šestimístnou sumu v dolarech.
Snaha o co nejrealističtější sci-fi
Kniha se stala bestsellerem a práva na ni zakoupila filmová společnost 20th Century Fox. V její produkci měla vzniknout adaptace, již měl režírovat Drew Goddard. Ten stojí scenáristicky za seriály Alias, Ztraceni a Daredevil a filmy Monstrum a Chata v horách, který i režíroval. Nakonec ale byla svěřena do rukou žánrového specialisty Scotta, Goddard je autorem scénáře.
Jeho kvalita je odvislá od knižního základu v podobě Weirovy literární prvotiny. Autor předlohy začal psát svou knihu po pečlivém zkoumání tématu, kdy se snažil, aby poznatky z oblasti astronomie, orbitální mechaniky, historie pilotovaných vesmírných letů a relativistické fyziky působily z hlediska momentálně existujících technologií co neirealističtěji.
Ona uvěřitelnost je i jednou z největších předností tohoto vyprávění. Marťan se obejde bez mimozemšťanů, mezihvězdných válek i přetechnizovaných výdobytků. Stačí mu silný příběh člověka, odkázaného jen sám na sebe, který využívá technologie, jež má lidstvo opravdu k dispozici. Jen je ještě nevyužilo k cestě na Mars.
Vesmírný trosečník
Přesný letopočet, v němž se děj odehrává, není zmíněn, ale půjde o budoucnost nepříliš vzdálenou. V ní Američané v rámci vesmírné mise Ares 3 přistanou s lidskou posádkou, složenou z vědců, pilotů a mariňáků, na Marsu.
Astronauté chtějí zkoumat povrch rudé planety a sbírat zde data a vzorky. Poklidný průběh jejich mise naruší ale šestý den jejich pobytu obrovská písečná bouře, která je donutí evakuovat se zpět na vesmírné plavidlo Hermes.
Tedy až na jednoho kolegu, kterého při ústupu v nastalém zmatku zasáhne poletující anténa, jež v jeho skafandru poničí biosenzory, monitorující jeho životní funkce. Zbývajících pět členů posádky jej proto považuje za mrtvého a odlétá z planety Mars bez něj.
Mark Watney (Matt Damon) ale přežil. Jeho zranění jsou relativně lehká, horší je, že ztratil spojení se Zemí. Vrací se do obytné stanice Hab, kde se snaží vymyslet plán, jak přežít. Zásoby má tak na měsíc, dva a nejbližší marsovská expedice má přiletět za čtyři roky.
Záchranný plán
Mark je strojní inženýr a botanik a tak své znalosti z těchto oborů využije nejen k tomu, aby si na nehostinném místě zajistil potravu (pěstování brambor) a vodu (spalování hydrazinu), ale i k navázání kontaktu s NASA a uvědomění jej o tom, že přežil.
NASA začne pracovat na jeho záchraně. Naplánuje, jak k němu dostat zásoby, které by mu vydržely do doby, než se na Marsu objeví mise, která by ho odsud dostala pryč. Do hry přitom zapojí Čínskou národní vesmírnou agenturu, což můžeme brát jako autorskou úlitbu mocnému světovému hegemonu.
S rukama složenýma v klíně nezůstává ani Mark, který se snaží dostat do 3200 kilometrů vzdáleného místa, kam má za čtyři roky přiletět mise Ares 4. A nesmíme zapomínat ani na posádku lodi Hermes, která se při cestě zpět na Zemi z centrály NASA dozví, že Mark přežil. A rozhodne se udělat vše pro to, aby odčinila svůj pocit provinění, že ho na Marsu nechala. I kdyby to mělo být sebenebezpečnější a dělané z velké části na vlastní triko.
Mars jako filmová destinace
Vyprávění se odehrává na Marsu, což je destinace, kterou filmaři už v minulosti využívali. Například Brian De Palma ve filozofické sci-fi Mise na Mars (2000), Antony Hoffman v Rudé planetě (2000), John Carpenter v béčkovém hororu Duchové Marsu (2001) nebo Ruairi Robinson v nízkorozpočtových Posledních dnech na Marsu (2013).
A to nesmíme zapomenout na Paula Verhoevena a jeho Total Recall (1990), parodický Burtonův Mars útočí! (1996) nebo zlatokopa Johna Cartera (2012) v režii pixarovského Andrewa Stantona.
Optimistická povaha
Marťan se ale od všech těchto sci-fi podívaných liší. Jde o robinsonádu, která se odehrává ve vesmíru. Podobně jako v Trosečníkovi, Gravitaci nebo Pí a jeho život musí osamělý hrdina napnout všechny své síly a znalosti, aby přežil na místě, kde se o to před ním dlouhodobě nikdo nepokusil.
Čtvrt miliardy kilometrů daleko od domova se snaží se svízelnou situací vyrovnat nejen díky technickému umu a vědeckým znalostem z oblasti botaniky, ale především za pomocí své optimistické povahy, která mu zabraňuje v tom, aby se z celé situace nezbláznil.
Protože jeho největším nepřítelem se ukáže být doba, kterou zde má strávit. Tedy ne nebezpečí vnější, ale to vnitřní. Mark je ale mimořádně odolný nejen fyzicky, ale i psychicky. A prokazuje vlastnosti, které by měl každý astronaut NASA mít. Samostatnost, vynalézavost, houževnatost, vytrvalost, odvaha, umanutost, důvtip, schopnost poradit si s nečekanými problémy.
Humor jako obrana
Jeho inspirativní vůle žít vám bude o to bližší, že nejde o žádného supermana, ale o postavu velmi civilní, s níž se budete moci snadno identifikovat. A kombinace dokonalého výcviku, inteligence, chladného rozumu, vlastních schopností a vůle, jež si zaslouží obdiv, není tím jediným, čím vás zaujme.
Mark totiž používá vtipné bonmoty jako obranu proti situaci, v níž se ocitl. Šibeniční humor mu slouží jako autoterapie a vnitřní hygiena proti stresu, jemuž je vystaven. S nadhledem a sebeironií komentuje své postavení vesmírného piráta, jak si sám přezdívá.
Až se zdá, že mnohem větší stres zažívají hlavouni NASA, kteří jsou vystaveni tlaku veřejnosti a médií, které volají po urychlené záchraně vesmírného trosečníka navzdory byrokratickým předpisům této vládní agentury. Slovní přestřelky mezi jednotlivými zaměstnanci NASA, kteří mají odlišný náhled na způsob, jak dostat Marka zpět na Zem, vnáší do vyprávění dramatičnost Apolla 13 i humorné koření.
Ač by se mohlo zdát, že Marťan je hereckou one man show Matta Damona, není tomu tak úplně. Dobrou práci totiž odvádí všichni zúčastnění. Jeff Daniels jako vypočítavý šéf NASA Teddy Sanders, Donald Glover jako astrodynamik Rich Purnell, který pomáhá posádce Hermesu, i Sean Bean jako letový ředitel mise Áres 3. Tu tvoří vtipkující pilot Michael Peña, Kate Mara, Sebastian Stan a Aksel Hennie. V jejím čele stojí svědomitá velitelka Melissa Lewis (Jessica Chastain), která si nejvíc vyčítá, že Mark zůstal na Marsu opuštěn.
Režisér slouží látce
Marťan nenabízí tak strhující zápas o život jako Gravitace, ani se nemůže rovnat v emoční hloubce postav Interstellaru. Má ale něco, čím se od nich odlišuje. Totiž humor a sympatického hlavního hrdinu, s nímž se díky jeho optimistické povaze snadno ztotožníte. Pro děti bude něčím jako vynalézavým skautským vedoucím, pro rodiče ztělesněním nezlomné vůle. Pro sci-fi fandy a technické geeky pak z hlediska vědecké teorie uvěřitelnou postavou, jíž nechybí humor.
Ridley Scott se protentokrát rozhodl, že se vzdá svých ambicí přijít v žánru sci-fi s něčím inovativním a hlubokomyslným (Prometheus) a rozhodl se sloužit látce, která je dobře napsaná. Svým režijním umem ji pak suverénně ilustruje. Nikoliv jako zaměnitelný řemeslník, ale jako tvůrce, jehož rukopis poznáte po pár záběrech.
Ve skutečných kulisách jordánského Měsíčního údolí (Wadi Rum), kde je červeně zbarvená poušť, točil už exteriéry Promethea a posloužily mu i k výpravě k tomuto filmu. Digitální triky používá jen k dokreslení scény, nikoliv k jejímu vytvoření.
Odlehčeně pojatá příručka pro přežití
Snad jediné, co by se dalo filmu vytknout, je skutečnost, že postavám chybí větší hloubka a procítěnost. V závěru dojde na povinné slzy dojetí a patos v přímém přenosu, ale jinak vyprávění schází dramatičnost, osudovost a napětí Gravitace nebo Interstellaru.
Ono to ani moc nejde, když se hlavní hrdina za zvuků rozverného sedmdesátkového (Waterloo od Abby) a osmdesátkového disca z hudební kolekce jeho velitelky prohání v bugině po Marsu a natáčí své vtipné videozáznamy, kde nás prostřednictvím palubních deníků seznamuje se svými plány.
O Marka se zkrátka nebojíme, že by to s ním dopadlo špatně. Jeho povaha i schopnosti ho předurčují k tomu, aby přežil. A právě o inspirativní vůli k životu je vyprávění nejvíc. Až se zdá, že sledujeme jakousi odlehčeně pojatou příručku NASA pro přežití ve zdánlivě beznadějné situaci. Ridley Scott jí dal velmi přitažlivou formu, která má šanci oslovit široké rodinné publikum. Milník žánru sci-fi nevznikl, ale nejlepší režisérův film za posledních několik let určitě ano.
Marťan
- Žánr: sci-fi
- Původní název: The Martian
- www.foxmovies.com/movies/the-martian
- USA 2015
- Scénář: Drew Goddard (podle předlohy Andyho Weira)
- Režie: Ridley Scott
- Hrají: Matt Damon, Kate Mara, Jessica Chastain, Kristen Wiig, Sebastian Stan, Michael Peña, Sean Bean, Mackenzie Davis, Chiwetel Ejiofor
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 01. 10. 2015