Valerian a město tisíce planet - recenze filmu

Režisér, scenárista a producent Luc Besson se po Pátém elementu a Lucy opět vrací k žánru akční sci-fi. Vychází přitom z komiksové série, jež vycházela v letech 1967 až 2000 a jejími autory jsou Jean-Claude Mézières a Pierre Christin. Letos tedy slaví padesát let od svého vzniku a Besson se rozhodl k tomuto výročí přichystat celovečerní film na motivy této předlohy.

Vizuální opojnost

S tvůrcem Valeriana Mézièresem spolupracoval už na Pátém elementu a ten ho už tehdy ponoukal k jeho zfilmování. Besson ale počkal, až k tomu nazraje úroveň trikové technologie a vizuálních efektů, které by umožnily pulzující svět onoho titulního města tisíce planet ztvárnit a režiséra nijak nelimitovaly v jeho fantazijním rozletu.

Po Cameronově Avataru tento čas nastal. K práci na filmu se spojily tři největší společnosti (ILM, Weta Digital, Rodeo FX), které se tvorbě vizuálních efektů věnují. Besson měl k dispozici 700 trikařů a 180 milionový rozpočet, který z Valeriana udělal nejdražší evropskou filmovou produkci všech dob.

A vizuální opojnost z filmu opravdu sálá a je jeho největší devizou. Besson byl v osmdesátých letech ve Francii vůdčím představitelem směru, pro nějž se vžil termín neobaroko. Režiséři jako Besson, Leos Carax nebo Jean-Jacques Beineix originálně přetvářeli žánrová schémata a snažili se o sebereflexivní mísení vysokého a nízkého umění. Příznačný pro jejich styl byl důraz na opulentní estetiku vizuální stánky a „extází pohybu“.

Všechno toto nalezneme i ve Valerianovi. Vizuální efekty jsou na špičkové úrovni, stejně jako výprava a design roztodivných postav i prostředí, v němž se pohybují. V hýřivě barevném filmu se pořád něco děje a hýbe, pastva pro oči ale jen zakrývá fakt, že příběhově nemá Besson moc co nabídnout.

Vznik vesmírné megapole

Kompozice záběrů, kdy postavy během akčních sekvencí prostupují mezi dimenzemi s odlišnou gravitací a vegetací a pohybují se zároveň mezi fyzickým a virtuálním světem, napovídají, že Besson má v rukávu plno skvělých vizuálních nápadů. Takový je i úvod, který nás za zvuků písně Davida Bowieho Space Oddity uvede do světa, v němž se příběh odehrává.

Poznáváme intergalaktickou magapoli Alfa, která vznikla kolonizováním vesmíru. Lidstvo dobylo vesmír a spolu s dalšími humanoidními rasami vytvořilo tzv. Město tisíce planet. Neustále rostoucí metropoli, obývanou více jak třemi tisíci různých mimozemských druhů ze všech koutů galaxie, hovořících pěti tisíci jazyky. Žije zde téměř 20 milionů obyvatel, kteří se sem stěhovali v průběhu let, protože chtěli sjednotit svoje schopnosti a znalosti, technologie, objevy, kulturní zvyky a zdroje, aby se zlepšil osud všech.

Tato původně orbitální stanice vznikla v polovině sedmdesátých let dvacátého století jako místo, kde se potkávali astronauté z vyspělých zemí světa. V průběhu desetiletí a pak staletí se k nim začali přidávat i tvorové mimozemští a jiné živé organismy z různých koutů vesmíru, až tato stanice nabyla rozměrů, kdy už ji nebylo možné z bezpečnostních důvodů udržet nad planetou. Opustila proto zemskou atmosféru a našla si své místo v galaxii.

Videoherní struktura vyprávění

Okouzlení z jedinečnosti ras, druhů a prostředí na Alfě přenáší Besson na diváka. Provádí nás tímto společenstvím jako bizarním panoptikem, které má ale svá pravidla pro vzájemné soužití. Na právo a pořádek ve vesmírných teritoriích dohlíží speciální vládní agenti pro správu lidských území Valerian (Dane DeHaan) a Laureline (Cara Delevigne).

Děj se odehrává v 28. století, v roce 2740, kdy se oba na rozkaz velitele Arüna Filitta (Clive Owen) vydávají do města Alfa, které ohrožuje neznámá temná síla. Mají zjistit podstatu této hrozby a eliminovat ji, aby ochránili nejen Alfu, ale celý vesmír.

Příběh o dávné křivdě a pátrání po únoscích je poměrně jednoduchý a lineárně vyprávěný, jen s několika flashbacky. Nenabízí ale víc než řetězení atrakcí v barvitých prostředích s vesmírnými obludkami, na jejichž design klade režisér větší důraz než na vývoj postav. Celé to připomíná videoherní strukturu, kdy se postavy agentů pohybují mezi jednotlivými prostředími, kde vždy vyřeší nějaký úkol, než se posunou dál.

Romantické jiskření se moc nedostavuje

Valerian s Laureline ale namísto záchrany světa povětšinu času zachraňují sebe navzájem v sérii honiček, rvaček a přestřelek, které Besson filmařsky rafinovaně inscenuje. Romantická linie mezi nimi ale příliš nefunguje, i když by měla. Valerian má ke své kolegyni i jiný vztah než čistě pracovní a neustále ji bombarduje milostnými návrhy. Ona ho ale kvůli jeho pověsti floutka a sukničkáře odmítá a chová se k němu spíš jako k mladšímu bráchovi, kterého pokouší.

Důvod, proč to mezi nimi nejiskří, vězí i v tom, že oba představitelé jsou sice mladí a pohlední, ale herecky nepříliš disponovaní. Záporák je typicky komiksový a nepříliš využitý. Baví naopak některá camea herců jako Ethan Hawke nebo Rutger Hauer či jazzmana Herbieho Hancocka.

Nejvíce ale asi to zpěvačky Rihanny, která jako sexy mimozemská zpěvačka a tanečnice mění své podoby. Její účinkování přesně zapadá do bizarního rázu celého vyprávění, které je plné scének, jak vypadlých z nějaké surrealistické komedie.

Společné rysy se Star Wars

Luc Besson zároveň vykrádá sám sebe a svůj Pátý element, vzhledem mimozemských bytostí Avatar, architekturou megapole Blade Runnera a šestákovým laděním příběhu třeba Johna Cartera. Nejvíce ale Valerian připomíná ságu Star Wars, především onu novou trilogii, jež časově předchází té původní. S ní má společný onen lehce infantilní ráz a zaměření na dětského či dospívajícího diváka.

Obviňovat ho z vykrádání či recyklace Star Wars by ale nebylo fér, protože to byl právě George Lucas, kdo se při tvorbě své ságy inspiroval komiksovým Valerianem a Laureline. Jen Lucas to uměl lépe zaonačit, aby on působil jako originál a Besson teď jako jeho kopírující.

Společné mají oba tvůrci to, jak se zhlédli v možnostech trikových technologií a speciálních efektů a jaký kladou důraz na design monster a vesmírných prostředí. Francouzský tvůrce oživil roztodivný barvitý svět, plný možností, ale nedokázal do něj vetknout příběh, který by s námi komunikoval v rovině emocí. Dostavuje se okouzlení z vizuálně opojné stránky, plné atrakcí, ale nikoliv z toho, ca je za ní. Ale dětský divák to možná bude vidět zcela jinak. Pro něho je film také nejvíce určen.

Valerian a město tisíce planet

• Žánr: space opera
• Původní název: Valérian et la Cité des mille planètes
• Webové stránky: www.valerianmovie.com
• Země původu: Francie, 2017
• Scénář: Luc Besson (předloha Jean-Claude Mézières a Pierre Christin)
• Režie: Luc Besson
• Hrají: Dane DeHaan, Cara Delevingne, Elizabeth Debicki, Clive Owen, Ethan Hawke, Rihanna, John Goodman, Kris Wu, Rutger Hauer, Alain Chabat, Herbie Hancock
• Distribuce: Bioscop
• Distribuční premiéra v ČR: 20. 07. 2017