V průběhu několika posledních měsíců jsem si vyzkoušel několik způsobů, jak dostat film z počítače nebo třeba NASu skrze domácí síť do televizoru. Pohrál jsem si s letitou technologií UPnP/DLNA, které dnes rozumí každý internetový televizor na trhu, vyzkoušel jsem populární multimediální server Plex, který rozšiřuje XBMC/Kodi, a řada přišla i na nový způsob streamování obrazu a zvuku s pomocí drobného hardwarového doplňku Chromecast od Googlu, který i starý televizor promění v multimediální stanici. Stačí HDMI.
A k čemu jsem došel? Ani jedno z těchto řešení není úplně dokonalé a ve všech případech se jedná spíše o jakési přechodné řešení, které chce přemostit dva světy – svět starých televizorů s hromadou připojených přehrávačů a svět internetový, kdy police plné DVD a Blu-ray disků ale i rozměrné disky s desítkami stažených filmů v MKV nahradí Wi-Fi a ethernetový kabel, protože filmy včetně čerstvých trháků z kin budeme streamovat z internetových videopůjčoven za jednorázový poplatek, nebo měsíční paušál.
Než se však tato technologická budoucnost naplní, pojďme si ve vší stručnosti zrekapitulovat oněch několik způsobů.
UPnP/DLNA ? Raději jen na domácí video a fotografie z dovolené
Seriál jsem započal u tradičního DLNA, které je součástí každého současného internetového televizoru. Pomocí DLNA můžete skrze domácí síť na obrazovce přehrát video, muziku a obrázky, které máte buď na síťovém disku nebo třeba na notebooku, tabletu i mobilu.
Díky DLNA tedy nemusíte k televizoru připojovat žádné úložné zařízení, veškerá komunikace totiž bude probíhat skrze ethernetový kabel, nebo ideálně domácí bezdrátovou síť Wi-Fi.
Přehrání videa z PC na televizor skrze DLNA. Zpravidla to funguje pro domácí video z kamer, fotky a muziku. Podpora přehrávání filmů v různorodých formátech (MKV, AVI) a podpora externích titulků je mnohem horší.
DLNA by tedy mohlo být jednoduché a funkční řešení, praxe je ale mnohem složitější. Zatímco fotografie, MP3 nahrávky a MP4 videa z fotoaparátu a domácí digitální kamery zpravidla přehrajete bez jediného problému, se sbírkou filmů na pevném disku už to tak skvělé není. Nejen že většina DLNA přehrávačů v televizoru neporozumí externím titulkům, ale mnohé televizory ani správně neporozumí formátům videa. Pokud tedy plánujete přehrávat multimédia skrze DLNA, před nákupem televizoru si rozhodně projděte internetové diskuze, jak technologii rozumí konkrétní model, který máte v merku. Vágní sdělení o podpoře DLNA totiž v praxi nic moc neznamená.
Lépe uděláte, když si zjistíte, jestli televizor podporuje připojení NASu/PC pomocí protokolu SMB a tedy stejným způsobem, jak mezi sebou komunikují počítače v domácí a podnikové síti. Několik měsíců jsem měl doma testovací televizor z řady Panasonic Viera. Zatímco podpora DLNA byla poměrně slabá, přehrávání filmů, hudby a fotografií ze síťového disku skrze protokol SMB fungovalo na jedničku a to včetně externích titulků.
Server Plex na síťovém disku? Pouze na těch nejvýkonnějších
Plex je vylepšený multimediální server XBMC/Kodi, k přehrávání se ale nepoužívá HDMI, ale opět domácí síť. V ideálním případě by tedy mohl Plex skvěle fungovat v nějakém NASu, který si bude zvesela bručet někde zavřený ve skříni a veškerá data poletí do televizoru buď ethernetovým kabelem, nebo skrze rychlou Wi-Fi.
Má to ale jeden háček. Aby Plex dostal obraz do televizoru, musí v něm být nainstalovaný jeho přehrávač. Chytrých televizorů je sice na našem trhu hromada, nativní aplikace je ale k dispozici pouze pro Samsung.
Knihovna serveru Plex a přehrávač pro chytré televizory Samsung
Další možností je dostat obraz do televizoru skrze zmíněné problematické DLNA, které ovšem nemusí vždy fungovat, nebo Chromecast, který Plex také podporuje. Tím pádem uděláte přijímač pro Plex server prakticky z jakékoliv bedny s portem HDMI.
Bohužel tu je ale jedno obrovské ale. Plex velmi často transkóduje – za běhu převádí video třeba do jiného kodeku, rozlišení, kvality a v našem případě zvláště tehdy, kdy jsou součástí videa externí titulky, které doslova vypaluje do obrazu. Jenže takové transkódování HD videa je procesorově velmi náročná operace, u které se zapotí i slabší laptop a o NASech to platí dvojnásob.
Přehrávání ve webovém prohlížeči a v přehrávači pro Android
Ačkoliv je tedy Plex k dispozici pro hromadu chytrých NASů, které lze rozšiřovat o různé aplikace, v praxi je použitelný jen na několika z nich, v jejichž nitru tepe ideálně Core i3, některé z Pentií, nebo čipset, u něhož výrobce nezapomněl přibalit GPU obvody s adekvátní akcelerací. Zpravidla se jedná o ty nejdražší kousky, jejichž nákup pro domácí použítí jen tak neobhájíte.
Jako dobré vodítko poslouží tato komunitní tabulka, kde se dozvíte, jestli si kýžený NAS s transkódováním v Plexu skutečně poradí. Jen pro představu, doma mám AS-22TE od Asustoru, v jehož nitru tepe dvoujádrový Atom. Ani to ale nestačí a při transkódování je obraz trhaný a Plex na NASu tedy nepoužitelný.
Server Plex na PC, nebo rovnou Kodi?
Pokud Plex nainstalujete na výkonnější železo klasického PC, problémy s transkódováním se už vás pochopitelně týkat nebudou a Plex nabídne kompletní servis. V tomto případě se ale zase nabízí otázka, jestli není lepší k televizoru přikoupit malou krabičku s HDMI a především s XBMC/Kodi. Takovým modelovým řešením je dnes třeba dostatečně výkonné a zároveň miniaturní Raspberry Pi.
Opět je třeba zopakovat, že prakticky jediným faktickým rozdílem mezi Kodi a Plexem je to, že Plex umí streamovat přes lokální síť i internet do přehrávačů v mobilech, tabletech, PC a zvládne přehrávat i ve webovém přehrávači. Pokud toto nepotřebujete a jediným přehrávačem bude obrazovka vašeho domácího kina, Kodi zvládne to samé a jako fyzické úložiště filmů může stále sloužit NAS.
Chromecast? Univerzální HDMI dongle
Na závěr je tu ještě zmíněný Chromecast. Jedná se o drobnou krabičku o něco málo větší než běžná USB fleška, která ovšem z každého televizoru udělá jednoduchý přijímač pro hromadu webových multimediálních služeb. Zároveň dokáže s pomocí dalších aplikací přehrávat obsah i z počítače, mobilu, tabletu. Nakonec umí i zrcadlit plochu novějších tabletů a mobilů a také obraz z vašeho prohlížeče Chrome na počítači, případně i obraz celého desktopu.
Maličký HDMI dongle dokáže divy
Chromecast lze tedy použít jak pro přehrávání klasických multimédií, tak jako naprosto jednoduché zařízení pro prezentaci. Do televizoru, nebo projektoru připojíte Chromecast a na počítači nebo třeba tabletu a mobilu si vyberete, co se má zobrazovat. I proto je dnes Chromecast jedním z nejprodávanějších multimediálních zařízení na trhu a v zámoří již pokořil i poptávku po Apple TV.
Na stranu druhou i Chromecast má několik ergonomických úskalí. Tím prvním je už fakt, že to je další krabička připíchnutá k obrazovce. Ideálním řešením by tedy spíše bylo, kdyby jeho streamovací protokol Google Cast přijali výrobci televizorů a Chromecast by tedy byl fakticky jejich integrální součástí. Fungoval by mnohem lépe než DLNA.
Chromecast umí zrcadlit na televizor dění v prohlížeči, na desktopu Windows, umí přehrát videa z YouTube a dalších videoportálů a videopůjčoven, dokáže streamovat muziku z Play Music, Rdia aj., ale dokáže přehrát i seriál uložený na disku notebooku, nebo třeba telefonu.
Další ergonomickou slabinou je fakt, že se Google snaží především o to, aby Chromecast přehrával obsah z webu. Podpora přehrávání lokálního obsahu z PC tedy není automatická (vyjma streamování obrazu Chromu a desktopu) a potřebujete k ní aplikace třetích stran – třeba povedenou aplikaci pro Chrome jménem Videostream, která přehraje video z disku do Chromecastu a podporuje i titulky.
Jak jsem však psal na začátku, Google jen myslí dopředu a je přesvědčený, že z webu budeme postupem času přehrávat naprosto vše včetně fotek z fotoaparátu, které přímo zařízení po připojení na Wi-Fi nahraje do některého z cloudů.
V tomto ohledu je tedy Chromecast připravený na budoucnost nejlépe ze všech. Stačí jen, aby jej začaly podporovat multimediální webové služby. Těch českých je bohužel stále jako šafránu a stejně tak ty zahraniční včetně tolik opěvovaného Netflixu mají ohromný kus práce před sebou.
Dokud totiž na Netflixu a jemu podobných nebudeme moci sledovat očekávaný blockbuster, který teprve před pár týdny vstoupil do kinodistribuce, jiné cestičky včetně warezu a tedy stahování a ukládání filmů na vlastní disk budou mít stále navrch.
Nový televizor vybírejte pečlivě. Kolik do něj chcete investovat, na jaké ceně začínají kvalitní modely? Jaká bude nejvhodnější úhlopříčka, rozlišení a jaký typ zobrazovacího panelu? Určitě si přečtěte návod Jak dobře koupit televizor.
Doporučujeme také redakční výběry televizorů: