Kapitoly článku:
Rok se s rokem sešel a na scénu přichází nový LCD videoprojektor značky Panasonic. Na teprve druhou 3D generaci svých projektorů si Panasonic tentokrát ani nemusel brát dvouletou pauzu, jako na loňskou PT-AT5000.
I když tím poruším klasická pravidla budování dramatického napětí, tak hned na začátek prozradím, že PT-AT6000 oproti PT-AT5000 opravdu přináší znatelné zlepšení obrazu. To se sice týká především 3D, ale za to je viditelné na první pohled. 3D filmům přibylo na hloubce a plasticita a celkově na filmovějším vzhledu. Tímto ale končí „dramatická odhalení“ na úvod a doufám, že je nebudete brát jako spoilery, ale jako příslovečný háček, který vás donutí si přečíst i zbytek recenze.
Pro začátek si připomeňme některá fakta, která se od loňska nezměnila: Panasonic PT-AT6000 je videoprojektor určený jen a pouze na domácí kino a jako LCD je velmi citlivý na vlivy vnějšího prostředí. A můžu jen zopakovat to, co jsem už napsal u PT-AT5000: nehodí se do veřejných prostor a přes uváděných 2400 lumenů bych ho nedoporučoval na plátno větší šířky než 3 m. V případě 3D s jeho více než poloviční ztrátou jasu budete rádi, když vysvítíte uspokojivě něco přes 2 metry. Panasonic při jeho propagaci zdůrazňuje hlavně jeho mimořádné 3D schopnosti umožněné technologii průhledných LCD panelů na frekvenci 480 Hz a oproti předchozímu modelu PT-AT5000 o něco větší jas a kontrast.
Odtučněné brýle
Opakování je matka moudrosti a s ohledem na čtenáře, kteří loňské testy 3D projektorů PT-AT5000 a Epson EH-TW6000W nečetli: alespoň zjednodušené vysvětlení, jak u digitální projekce vlastně stereoskopie funguje. 3D brýle Panasonicu jako převážná většina 3D technologie určené pro domácí užití fungují na aktivním principu, jsou bezdrátově propojené (a synchronizované) s vysílačem v projektoru a každé oko střídavě zakrývají. To se děje tak bleskurychle, že si váš mozek (když se zadaří) z dvou posunutých okýnek vytvoří ucelený prostorový obraz.
Nejde také opomenout a nepřipomenout, že tato procedura může mít nepříjemné vedlejší účinky, jako je únava očí, bolesti hlavy a nevolnost. Proto si před nějaké 3D zařízení před jeho případnou koupí, alespoň na hodinku sedněte a vyzkoušejte, co to s vámi udělá. Pasivní technologie polarizovaných brýlí používaná v kinech je většinou lépe snášena, takže, že vás nebolí oči z 3D v kině ještě neznamená, že nebudou bolet ani doma. Naštěstí za rok od uvedení PT-AT5000 alespoň aktivní 3D brýle zeštíhlely, zlehčily a zlevnily. Prostě přesně naopak jak tomu bývá u žen. Ale žertíky stranou, alespoň v tomto okamžiku je ta aktivní jediná metoda 3D zobrazení, která ve spojení s digitální projekcí spolehlivě funguje.
Fotbal z obrazem
Z vnějšku se na projektoru od loňska nic moc nezměnilo. Přerod z ošklivého plastové cihly minulých generací (jakým byly AE1000 až 4000) se konal už loni. Z loňska zůstal zachován střídmě elegantní vzhled a odklopitelná kapota, kterou se dostanete k lampě (až jí budete potřebovat vyměnit) jednodušeji než u jiných projektorů.
Rafinovaně skryto nadále zůstává ovládání posunu čočky – je schované pod snímatelným krytem na pravé straně čela projektoru a místo kolečka ho kontroluje zábavná páčka, která dělá z tak praktické záležitosti jako je přesné vykrytí plátna promítaným obrazem, hru na způsob stolního fotbalu. Také možnosti umístnění AT6000 v místnosti zůstávají díky flexibilitě posunu čočky a dvojnásobnému zoomu (ze vzdálenosti 3,6 metru od projekční plochy lze dosáhnout obrazu s úhlopříčkou 305 cm) nadále skoro neomezené.
Meníčko
AT6000 zachovává i osvědčené menu s přehlednou strukturou a korektní českou verzí bez překladových blábolů, která tak často osvěžují menu projektorů jiných výrobců. V části menu věnované 3D zůstává jediným opravdu důležitým bodem, který nesmíte zapomenout nastavit volba velikosti plátna. Má zásadní vliv na přesvědčivost 3D efektu a pokud se přednastavené hodnoty netrefí přesně do rozměru vaší úhlopříčky, volte variantu o trochu větší než vaše plátno. Zvýšit jas 3D brýlí, který nabízí kolonka o několik řádků níže, pomůže bojovat s dramatickou ztrátou jasu, která nastane v okamžiku, kdy si 3D brýle nasadíte na nos.
Neměnila se ani nabídka 7 obrazových. Režim obrazu Rec709 je nejen pojmenovaný podle HD normy, ale také s ním lze dosáhnout jen s pomocí menší změny barevné teploty (posunutí z 0 na +4, jen připomínám, že loňskému AT5000 na to stačilo +2, ale testovaný kousek byl obrazově jaksi přiteplený a do červena) obrazu velmi blízkého tomu, na co se tvůrci promítaný Blu-ray video disk snažili na profesionálně kalibrovaném monitoru mastrovat.
To se týká ale pouze 2D, na 3D i z praktických důvodů zatím žádná oficiální norma neexistuje. Rec709 je ze všech režimu asi nejtmavší (i když režimy D-Cinema a Cinema 1 vypadají z hlediska jasu velmi podobně, korektně vyhlížející barvy se prostě ne úplně snášejí s maximálním jasem), takže pro 3D promítání zcela nepoužitelný. Naštěstí vám tu zůstávají na vyzkoušení svítivé režimy cinema 2, videohry, normální a dynamický (ten je vhodný pro ty, kteří mají rádi zelený pohled na věc).
Doporučuji v jednotlivých režimech provést základní nastavení jasu a kontrastu, které najdete v menu těsně pod volbou režimu. I když musím přiznat, že odchylky od optimálních hodnot se od loňského AT5000 (o starších modelech ani nemluvě) dramaticky snížily. Nastavení lze provést pomocí jednoduchých testovacích obrazců a má významný vliv na vzhled obrazu (hodnoty, které jsem podle obrazců nastavil já, najdete níže u měření jednotlivých režimů).
Těm kdo kalibrovat chtějí, Panasonic poskytuje vše potřebné ovladače. Naštěstí je většina přednastavených hodnot optimální, a pokud nevíte co děláte, tak na ně nešahejte (už loni jsem zmiňoval, že zdůraznění detailů v kolonce detail clarity je přednastavenou hodnotou +2 na můj vkus moc vysoko a způsobuje uměle vyhlížející zdůraznění hran, pro přirozenější obraz ho stáhněte na 0).
Polohu a umístnění obrazu řešte mechanicky objektivem a ne digitálně (to se děje vždy za cenu ztráty rozlišení). Ovládání objektivu krom zoomu a ostření nabízí i paměti objektivu, možnost uložit šest různých nastavení zoomu/ostření a hodnoty pak aktivovat stiskem tlačítka, což uvítají především majitelé majiteli pláten s poměrem stran 2,35:1.
Na stránce Možnosti můžete nastavit úroveň HDMI signálu, způsob projekce, zrychlení otáček větráku (v tmavších je tak tichý, že ho ani nezaregistrujete, ve svítivějších režimech obrazu může ale docela slyšet) s ohledem na nadmořskou výšku, výkon lampy atd..
BBC nemá rad
Pokud jde o 2D obraz samotný tak nemám výhrady, LCD už líp vypadat nebude. Panasonic věnoval velikou snahu tomu, aby odstranil efekt drátěného pletiva (chicken wire), tedy viditelnou pixelizaci obrazu u LCD, způsobenou mnohem většími mezerami mezi jednotlivými body, než u konkurenčních technologií LCOS a DLP. To se mu podořalilo už zcela dokonale.
Obraz AT6000 vypadá homogenně a zároveň je dokonale ostrý. Pixelizace obrazu je viditelná jedině pokud stojíte tak blízko, že máte nos prakticky zapíchnutý do plátna. Černá od lońska nezčernala, ale subjektivně se mi jeví, že zobrazení jednotlivých barev se od loňska zlepšilo. Technici Panasonicu asi konečně vylechtali z loni se slávou prvně použité nové lampy maximum.
V čem Panasonic LCD projektor vyniká je zpracovní obrazu. Pohybové artefakty jsou oproti konkurenčním technologiím velmi minimálizované. Alespoň v 24Hz a 60Hz zdroji signálu. Podobně jako jejich britskými uživateli (BBC vysílá HD v 1080i 50Hz) proklínané plazmy má i LCD projektor od Panasonicu problémy se zpracováním 50Hz. Shodou okolností jsem testoval v 1080i 50Hz jak s animovaný filmem, tak s hraným. V animovaném se problémy s dopočtem prokládaných řádků projevovaly jako zádrhely v kamerových jízdách. V hraném bylo zase vidět spousty artefaktů(nejspíš bych je popsal jako moare), kolem drobných detailů obrazu. Takže na BBC Panasonic raději ne!
Za to dynamická clona funguje dokonale a v přechodech mezi světlejšími a tmavšími záběry si jí už vůbec neuvědomíte. U Panasonicu je ovšem schopná na obsah obrazu reagovat i lampa a její náhlé jasové výlevy doprovázené vyššími obrátkami větráčku můžou být občas docela rušivé.