Sedmapadesátiletý norský spisovatel Jo Nesbø je považován za krále současné krimi. Psát začal před dvaceti lety, po smrti svého otce, kdy v románu Netopýr uvedl na scénu detektiva Harryho Holea. Od té doby vyšlo dalších deset knih s touto postavou. Sněhulák je sedmý v řadě v této sérii.
Silné tvůrčí zázemí
Přes velkou popularitu severských detektivek je trochu s podivem, že až nyní dochází k zfilmování první knihy z této „holeovské“ série. Z jeho další literární tvorby byl před šesti lety Mortenem Tyldumem adaptován jeho román Lovci hlav do podoby černohumorného coenovského thrilleru. V kinech běžela i pohádková komedie pro děti Doktor Proktor a prdící prášek a na obrazovkách České televize jsme nedávno viděli seriál Okupace podle jeho námětu.
Sněhulák je první hollywoodskou adaptací Nesbøho díla a sudičky mu byly z hlediska knižního základu i tvůrčího týmu určitě více než nakloněny. Bestsellerová předloha, výrazný typ detektiva, Martin Scorsese jako jeden z producentů, jeho střihačka Thelma Schoonmaker, podílející se s Claire Simpson na střihu, oscarový kameraman Dion Beebe (Collateral, Gejša, Miami Vice, 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází).
K tomu v hlavní roli jeden z nejcharismatičtějších herců své generace Michael Fassbender a to celé pod režijním vedením švédského režiséra Tomase Alfredsona, který má za sebou skvělý sídlištní horor Ať vejde ten pravý a neméně podařenou adaptaci špionážního románu Johna le Carrého Jeden musí z kola ven.
Marlowovský detektiv
Výsledek ale působí nekonzistentně z hlediska dramatické stavby, motivace postav a to nejsou jediné problémy, se kterými se tento film potýká. Začněme u hlavní postavy. Harry Hole z Nesbøho předloh je inspirován detektivy americké drsné školy.
Zasmušilá marlowovská postava má problémy s alkoholem, spánkem i autoritami. Neuspořádaný osobní život, v němž hraje dominantní roli vztah k přítelkyni Rakel Fauske (Charlotte Gainsbourg) a jejímu synovi Olegovi (Michael Yates), který ho považuje za náhradního otce, si kromě alkoholu a cigaret kompenzuje především prací.
Je workoholik s velice bystrým úsudkem, snažící se zarputile a často na vlastní pěst vymýtit zlo ve všech jeho patologických podobách, s nimiž se až příliš běžně potkává. To se na něm nemůže nepodepsat. Alkohol mu poskytuje útěchu i očistu od těchto zločinných projevů, drží ho nad propastí zoufalství, ale i ho do ní stahuje. Sebedestruktivita je vyvažovaná pracovní posedlostí, díky níž je považován za legendu svého oboru.
Příliš vytržený z kontextu
Nejsem si ale jistý, jestli komplexnost Holeovy postavy bude srozumitelná i pro diváky, neznalé knižní předlohy nebo spíš předloh. Trojice scenáristů se vrhla rovnou na sedmý díl a z Holea si vzala jeho nejvýraznější atributy. Zádumčivost, geniální mozek, tvrdohlavost. Chybí ale ony vnitřní švy, které by nám umožnily pochopit například jeho vztah k Rakel, který v knižní sérii prochází od třetího dílu nějakými peripetiemi.
Podobně je to i se vztahem je kolegyni Katrine Bratt (Rebecca Ferguson), v němž se profesní rivalita potkává s milostným flirtováním. Pomohlo by nám to vytvořit si k Harrymu bližší emotivní vazbu než je ta, vytvářená výroky druhých, které ho charakterizují.
V knižní předloze je Harry Hole šlachovitý, zpustlý alkoholik, zde díky Fassbenderově vysportované muskulatuře vypadá spíš jako někdo, kdo se po pravidelné návštěvě posilovny zdržuje rovněž pravidelně trochu déle v baru. Harryho, vrchního komisaře oddělení vražd v Oslu, zachycujeme v momentu, kdy se s ním rozešla Rakel a on má na stole případ se sněhulákem, který naznačuje, že pachatel zločinu si chce s vyšetřovateli hrát.
A že si s nimi hrál už v minulosti, jak ukáže vyšetřování detektiva Gerta Raftoa (Val Kilmer) z jiného města, k němuž se Harry dopracuje v pátrání po ženách, zmizelých s prvním sněhem. Ukáže se, že je něco spojovalo a to, že šlo o vdané nebo rozvedené ženy s dětmi. Na místě jejich zmizení se pak vždy objevil sněhulák jako symbol nevinnosti dětských her.
Matoucí vedlejší linie
Harry se spolu s novou posilou vyšetřovacího týmu Katrine Bratt pustí do pátrání, které je plné domnělých a matoucích stop a indicií. Každá z těchto klamných nebo slepých uliček v sobě zahrnuje osoby, které se ve vyprávění objevují a zase mizí. Vedlejší zápletky se spoustou jen zběžně načrtnutých postav ale slouží jen k znepřehlednění toho, co se vyjeví hned na začátku. Kdo by mohl být vrah.
Budoucího pachatele sériových vražd a motivaci, která by ho k nim mohla vést, nám v kompozičním rámci, kde se prolínají tři časové roviny, představí už úvod. Po zbytek filmu pak v dospělých postavách hledáme, kdo by mohl být oním chlapcem z prologu.
Ono scenáristické honění mnoha zajíců bylo přítomné už v předloze. Zmnožování dějových linek souvisí s autorskou rafinovaností, jak detektivní příběh konstruovat a kombinovat tak, aby čtenář paralelně sledoval více motivů, jež se snaží současně odvádět pozornost od toho hlavního a zároveň ho umocňují.
Soukromí hlavního hrdiny, do něhož patří vztah s Rakel, jejím synem i exmanželem, minulost Katrine a její vztah s Harrym, jak pracovní, tak osobní, dětství vraha, důvod, proč si hraje s vyšetřovateli, vysoká politika, detektiv Rafto jako zrcadlo, nastavené Harrymu.
Všechno má svůj význam, ale díky tomu, že postavy nejsou dobře prokreslené a mnohé zvraty, s nimi spojené, vysvětlené, dostaví se pocit rozklíženého vyprávěcího tvaru. Přispívají k němu i změny oproti předloze, zpřeházená chronologie a tempo vyprávění, naředěné množstvím flashbacků.
Stereotypy skandinávských detektivek
Tvůrci navíc až příliš naplňují stereotypy skandinávských detektivek, Detektiv, který se potýká s alkoholem. Psychopatický vrah, poznamenaný traumatickou zkušeností z dětství, který k vraždám přistupuje jako aranžér. Sněhulák jako kingovský symbol démonizování zdánlivě nevinných věcí. K tomu sníh a mrazivý vzduch v norských lokacích, jejichž chlad koresponduje s odcizeností vzájemných vztahů.
Chybí silnější sociální, společenský nebo politický kontext norské společnosti a zůstává krvavá historka, jež zůstala za očekáváními, jež vyvolávala jména tvůrců, kteří se na ní podílejí. U výsledného tvaru zřejmě došlo k nějakému přestříhávání, protože trailery obsahují scény, které se ve filmu neobjeví (požár).
Patrně to bylo z důvodu nadbytečného počtu vedlejších zápletek i postav, které činí hlavní detektivní linii zbytečně překombinovanou. Alespoň pro ty, kteří nečetli knižní předlohu a jimž by měl režisér dopřát víc času seznámit se s klíčovými postavami a jejich motivacemi. Potenciál pro rozjetí série s postavou detektiva Harryho Holea tu přesto stále zůstává.
Sněhulák
- Žánr: detektivní thriller
- Původní název: The Snowman
- www.thesnowmanmovie.com/
- Velká Británie / Norsko / USA, 2017
- Scénář: Hossein Amini, Peter Straughan, Søren Sveistrup (předloha Jo Nesbø)
- Režie: Tomas Alfredson
- Hrají: Michael Fassbender, Rebecca Ferguson, Chloë Sevigny, J.K. Simmons, Val Kilmer, Charlotte Gainsbourg, Toby Jones, James D'Arcy
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 12. 10. 2017