22 výstřelů: recenze filmu

Obávaný marseilleský mafián Charly Matteï (Jean Reno) se rozhodl skoncovat se životem na druhé straně zákona. Prosperující živnost předal kolegům a zločineckou dráhu vyměnil za starost o matku, druhou manželku a jejich synka i dospívající dceru z prvního manželství. Minulost mu ale vystaví jednoho rána v podzemních garážích účet v podobě dvaadvaceti výstřelů, jež projdou jeho tělem. Jako zázrakem přežije, neboť rány nezasáhnou žádný životně důležitý orgán a po komplikované operaci se postaví znovu na nohy. Přezdívka L'Immortel (Nesmrtelný), jež je mu záhy přisouzena, nemůže mít snad vhodnějšího nositele.

Účet minulosti

Úsilí o spořádané bytí v poklidném kruhu rodinném nahradí touha po pomstě. Snaha zjistit, kdo stál za jeho brutální popravou, ho celkem snadno přivede na stopu jeho bývalých soukmenovců. Ti se odmítli smířit s jeho přestupem či dezercí k normálnímu životu a krvavou odvetou mu dali najevo, co si o jeho zradě myslí. Prolitá krev nemá šanci zaschnout a systematická odveta na sebe nenechá dlouho čekat. Anděl pomsty přichází většinou ve chvílích (oslava narozenin, svatba, návštěva hřbitova), kdy to jeho vrazi, jež se mění na oběti, nejméně čekají. Maskovaní střelci s plným zásobníkem se rázem mění na bezbranný dobytek, jdoucí slepě na porážku. Kdo v nerovnoměrné bitvě nakonec zvítězí?

Francouzský herec (Podivná policie, Drž hubu!, Osina v zadku) Richard Berry se ve svém čtvrtém režijním počinu vydává do podsvětí jihofrancouzské Marseille. Průvodcem se mu stává Jacques Imbert, který v sedmdesátých letech v přístavním městě sváděl poziční boj se svým bývalým kumpánem Tanym Zampou. Jejich postavami se inspiroval román L´lmmortel Franze-Oliviera Giesberta, jenž se stal v zemi galského kohouta bestsellerem.

Berryho filmová adaptace si z předlohy vypůjčuje pouze některé kapitoly a hlavnímu (anti)hrdinovi dává jiné jméno. Scénář, na němž se podíleli hned čtyři tvůrci, včetně režiséra, splétá ověřená fakta s fikčními prvky. Činí tak ale natolik neoriginálně, až se dostavuje pocit neinvenčního parazitování na schématech a klišé žánrově příbuzných snímků. Posuďte sami. Zrazené přátelství z dětství, kdy trojici chlapců spojil podíl na zločinu. Osamělá traumatizovaná policistka, zapíjející smutek ze ztráty manžela a kolegy, jenž byl zabit ve službě. Zkorumpovaní politici v tmavých oblecích a černých brýlích, jež jsou k nerozeznání od jejich chlebodárců z řad mafie. Závěrečný šťastný výjev u moře při shledání s celou rodinou. Kolikrát už jsme to v mafiánských opusech typu Leoneho Tenkrát v Americe či pouhých televizních kriminálkách viděli?

Odškrtávání ze seznamu

Samotná cesta za pomstou, spojená s likvidací protivníků, je podána natolik odtažitě, že ji po čase začneme vnímat jako nevzrušivé odškrtávání položek ze seznamu, podobného tomu, jež si s sebou bereme do obchodu, abychom při nákupu něco nezapomněli. Akt odvety sledujeme na pozadí policejního vyšetřování, aniž bychom měli pocit, že se obě roviny navzájem prostupují nebo ovlivňují. Policistka Marie Goldmanová (Marina Foïsová) ve válce gangů napomáhá jedné straně konfliktu, místo aby do ní aktivně vstupovala jinak než jako pozorovatelka.

Konflikt charakterů tak vážně absentuje na úkor velkých slov o loajalitě, přátelství, cti a pomstě až za hrob. Zadumané pasáže, v nichž Charly medituje nad rodinnými hodnotami, podporují burácivé smyčce autora hudebního doprovodu Klause Badelta a použité operní skladby, jež jim mají dodat osudový nádech. Morální katarze jednotlivce, zodpovědného za zločiny, jež se obrátily proti němu, se ale nedostavuje, neboť je odsunuta do pozadí na úkor přímočarého příběhu o záchranné mise rodinných příslušníků ze spárů bývalých přátel mafiánského kmotra. Vyprávění chybí vnitřní dramatické napětí, jež by nám ho umožnilo vnímat jinak než jako mechanicky a bez rafinovanosti rozehranou hru na kočku a myš.

Napravený anděl pomsty

V ní tahá za silnější konec provázku Jean Reno coby mafián v důchodu Charly. Francouzský herec, narozený v marocké Casablance, si po čističovi Viktorovi, nájemném zabijákovi Leonovi nebo komisařovi Niemansovi z Purpurových řek vystřihl postavu gangstera ze staré školy, který ctí jistý kodex pravidel, jež nechce překročit. Patří mezi ně odmítnutí obchodování s drogami, nezabíjení rodinných příslušníků, nevinných nebo policistů. Napravený hříšník, který pověsil před třemi roky řemeslo na hřebík, se nyní s odkrytou tváří mstí svým zakukleným katanům.

Emoce, jež se odehrávají pod jeho zachmuřenou tváří, nemusí Reno zprostředkovávat za pomocí rozmáchlých patetických gest, ale pouhým pohybem jeho vědoucích hlubokých očí. Méně dobře už jsou prokreslení jeho protivníci. Většinou sledujeme galerii agresivních psychopatů, cyniků a zbabělců, jež se vyžívají v krutostech všeho druhu. Jejich charakteristika je pouze typová, což dobře poslouží k záměru posloužit Charlymu jako zaměnitelná lovná zvěř.

Dějovou předvídatelnost a minimální prokreslenost charakterů a jejich motivací se snaží zachránit okázalá vizuální stránka. Richard Berry útočí na naše smysly efektními filtry, včetně do žluta vyšisovaných barev jižní Francie. Snímání dynamických scén je poučené na ultrarychlé střihové skladbě snímků Tonyho Scotta. Honičky po úzkých uličkách fotogenické Marseille nezapřou inspiraci v Bullittově případu nebo Francouzské spojce, ale právě zmatečný střih jim ubírá na přehlednosti. Lineární vyprávění s množstvím flashbacků do minulosti se nebojí užití naturalisticky otevřené prezentace vynalézavých způsobů mučení, nad jejíž detailností budete občas zavírat oči.

Renova cesta do hlubin mafiánovy duše skončí a my jsme rádi, že není jen další zaměnitelnou adrenalinovou jednohubkou z Bessonovy produkční stáje. Do velikosti jejích nejen zámořských předobrazů ji ale citelně chybí hloubka, svěžest a originalita, která by umožnila příběhu rozkvést do košatého vypravěčského stromu.

22 výstřelů

• Žánr: gangsterské drama
• Původní název: L´lmmortel
• www.limmortel-2010.com/
• Francie 2010
• Scénář: Ercic Assous, Richard Berry, Alexandre de La Patelliére, Mathieu Delaporte
• Režie: Richard Berry
• Hrají:Jean Reno, Kad Merad, Marina Foïsová, Jean-Pierre Darroussin, Richard Berry, Claude Gensacová, Venantino Venantini, Daniel Lundh, Moussa Maaskri, Joséphine Berryová
• Distribuce: Bioscop
• Distribuční premiéra v ČR: 09. 08. 2010