Trhlina: mysteriózní thriller podle bestselleru Jozefa Kariky [recenze filmu]

Herec, scenárista, režisér a producent Peter Bebjak je u nás jako herec známý především z role normalizačním režimem ostrakizovaného rodiče ve filmu Jana Hřebejka Učitelka. Jako režisér má za sebou dosud čtyři celovečerní filmy. Poeticky laděné romantické drama Meruňkový ostrov (2011), horor Zlo (2012), drama Čistič (2015) a pašeráckou gangsterku ze slovensko-ukrajinského pomezí Čára oceněnou před dvěma lety na festivalu v Karlových Varech cenou za režii.

Velice aktivní je i na poli televizní tvorby, kde se podílí na režii úspěšných kriminálních seriálů jako Mesto tieňov, Kriminálka Anděl, Případy 1. oddělení, Za sklem, Mordparta nebo Specialisté. Z jeho dílny je i třídílná minisérie České televize Spravedlnost s Ondřejem Vetchým v hlavní roli, za niž získal v roce 2017 Českého lva. Filmová práva na ni koupila produkční společnost Matta Damona a Bena Afflecka.

Na většině z těchto zmíněných filmových a televizních projektů spolupracoval s kameramanem Martinem Žiaranem, nositelem Ceny české filmové kritiky za film Hany. Toho ale ve svém pátém celovečerním filmu Trhlina vyměnil za kameramana Martina Raua, který se s ním podílel na loňské vánoční televizní pohádce O zakletém králi a odvážném Martinovi, kterou také režíroval.

Autor bestsellerů

Peter Bebjak se tak ukazuje být velice všestranným tvůrcem, který rád přijímá nové žánrové výzvy. V případě filmu Trhlina je to žánr mysteriózního nebo hororově laděného thrilleru. Bebjak a scenárista Tomáš Bombík, s nímž režisér spolupracoval už na seriálu Mordparta a třídílné Spravedlnosti, se pro něj inspirovali stejnojmennou knihou Jozefa Kariky z roku 2017.

Učitelka: recenze filmu

Jozef Karika (1978) je jedním z nejúspěšnějších slovenských autorů současnosti. Vystudoval filozofii a historii a ještě než začal se svými knihami obsazovat první místa žebříčků prodejnosti knih, tak pracoval jako historik v muzeu, televizní redaktor nebo mluvčí města Ružomberok.

Začínal s knihami o magii a dnes je respektovaným autorem thrillerů a hororů. Jeho díla o podsvětí, korupci a mafii patří mezi čtenářsky nejoblíbenější, zejména pak trilogie Ve stínu mafie a drsný thriller z devadesátých let Černá hra: Vláda mafie.

Rozmlžená hranice mezi pravdou a záměrnou mystifikací

Za přibližně deset let se ve vydavatelství IKAR prodalo více než 100 tisíc výtisků jeho knih, z toho 25 tisíc jen za Trhlinu. Autor říká, že pro její námět ho oslovil po vydání jeho knihy Strach člověk, který mu vyprávěl děsivý příběh, který zažil při své výpravě do tribečských lesů. On toto vyprávění zaznamenal, mnohé tvrzení ověřil a doplnil o výsledky vlastního pátrání.

Posouzení toho, zda Kariku skutečně oslovil člověk, jehož očité svědectví ho inspirovalo k napsání této knihy, nebo jde spíš o autorskou licenci, která pracuje se zdáním vyprávění podle skutečných událostí, nechává autor na čtenářích. S tím, že on sám jako autor neví, co si má o povaze sdělení dotyčného sdělení myslet.

Čára: recenze filmu

Osobně se přikláním k druhé variantě. Autor sice přiživuje atraktivitu svého vyprávění tím, že mu dodává na realistickém zdání, ale současně se od popisu jím autorsky přetransformovaných zážitků onoho člověka, který ho oslovil, jemně distancuje, když říká, že nechává na čtenáři, zda uvěří jejich hodnověrnosti.

Je to chytrá hra na pomezí fikce a reality, kdy autor rozmlžuje hranici mezi pravdou a záměrnou mystifikací. Nešla by přitom rozehrát nebo přiživit, kdyby neexistovala skutečná legenda o záhadném mizení lidí v západoslovenském pohoří Tribeč, které se nachází v okrese Nitra.

Meta hra s autorovou projekcí do jeho díla

Tato legenda zaměstnává množství konspiračních teoretiků a scenárista Tomáš Bombík, který tímto filmem celovečerně debutuje, ji propojuje s další legendou o pozadí vzniku stejnojmenné knihy, podle níž film Trhlina vznikl.

A to když k samotnému vyprávění o tom, co se hlavní hrdina Igor nejprve dozvěděl o událostech v tribečských lesích a poté, co v nich sám zažil, přidává ještě rámcovou nebo uvozovací linii, v níž to vše Igor vypráví spisovateli Jozefu Malému (Juraj Loj), kterého unese.

Jozef Malý má být zřejmě Karikovo alter-ego, z jeho pozdějšího, již slavného spisovatelského období. Ve filmu ale zdaleka ne jediné, protože i Igor je vlastně autorovou projekcí. Zde naopak v době, kdy se psaním o magii a záhadách začínal. Je to tedy taková dvojitá meta hra s osobou autora a jeho fiktivním odrazem v jeho díle.

Psychiatrická léčebna vydává své svědectví

Únos se přitom děje za okolností značně vyhrocených, kdy psychicky evidentně nevyrovnaný nebo něčím poznamenaný Igor spisovatele Malého se zbraní v ruce přinutí, aby si celý příběh vyposlechl. Ve filmu se tak prolíná více časových rovin, přičemž ta hlavní se odehrává jako součást Igorova retrospektivního vyprávění.

V ní si Igor (Matej Marušín), coby čerstvý a nezaměstnaný vysokoškolák, přivydělává v rámci demoliční čety, která vyklízí budovu bývalé psychiatrické léčebny. Zde náhodou narazí na záznamy Waltera Fischera, jednoho z pacientů, který před sedmdesáti lety záhadně zmizel v pohoří Tribeč.

Úhoři mají nabito: falešná URNA zasahuje na maloměstě [recenze filmu]

Když se po dvou měsících, na rozdíl od jiných, stejně záhadně objevil, byl dezorientovaný, na celém těle měl nevysvětlitelná zranění a podivné popáleniny, a nedokázal popsat, co se mu stalo a kde poslední týdny strávil. Ač byl dlouhodobě hospitalizován, již nikdy se z tohoto zážitku nevzpamatoval.

Když se Igor pustí do pátrání po podrobnostech Fischerova příběhu, zjistí, že tento případ vůbec nebyl ojedinělý Záznamy o lidech, kteří se v Tribeči ztratili, sahají až daleko do minulosti. K mnoha z nich ale došlo i relativně nedávno.

Skutečnost nebo horečnatá sugesce?

Igor o těchto událostech v tribečských lesích, s nimiž se seznámil prostřednictvím starých záznamů na psychiatrii, napíše na svůj dosud neúspěšný blog, čímž o něj rázem raketově vzroste zájem čtenářů. Aby tento zájem přiživil, vydává se spolu se svou přítelkyní Miou (Mary Bartalos), záhadologem a milovníkem konspiračních teorií Andrejem Bezanským (Dávid Hartl) a naopak skeptikem, středoškolským učitelem Davidem Kerčelem (Tomáš Maštalír), do tribečských lesů zjistit, co je pravda a co báchorka.

Igor tak chce z této výpravy vytěžit atraktivní materiál pro svůj blog, aby nemusel otročit na manuálních přivýdělcích, ostatní dva mužští účastníci jsou spíš dobrodruzi, kteří se chtějí, každý ze svého úhlu pohledu, přesvědčit o své pravdě.

Jak čtveřice postupuje do hor, tak postupně odhaluje čím dál děsivější skutečnosti o pozadí případů, s nimiž se Igor seznámil při vyklízení staré psychiatrie. Anebo je to všechno jinak a oni namísto toho, aby si ověřili pravdivost všech těch báchorek o „bermudském trojúhelníku“ uprostřed tribečských lesů, jim sami začali podléhat.

Zde nechává režisér v duchu autorovy předlohy konec otevřený, aby divák sám posoudil, co je ještě realita a co už výplod horečnaté, psychotické mysli jednotlivých účastníků výpravy. Sugesce je totiž u nich v tomto prostředí natolik mocná, že v důsledku ní mohlo dojít k rozkladu schopnosti správně vnímat realitu.

Pochmurná děsivost přírody

Režisér toto napětí, plynoucí z nejasného odlišení toho, kde končí realita a začíná fikce nebo blud, umocňuje prací s rozpohybovanou kamerou, dramatickou hudbou a znepokojivými zvuky. Oproti jeho dřívějšímu duchařskému hororu Zlo, kde budoval napětí uprostřed starého domu za pomocí stylu found footage, známého z hororu Záhada Blair Witch, tak v Trhlině ho nepoužil.

Řbitov zviřátek: pokoušení smrtelnosti, které nezůstane bez následků [recenze filmu]

Roztřesenou kameru používá Martin Rau převážně v momentech gradace předchozích událostí, jinak sází spíš na atmosférickou pochmurnou děsivost přírody a s ní spojenou redukci barevné tonality do chladných, nehostinných barev končícího podzimu a začínající zimy.

Agresivní střihové problesky do minulosti pak více naznačují, než ve skutečnosti doříkávají, což může být problém pro ty, kteří neznají knižní předlohu. Stejně tak režisér poskytuje oproti knize trochu málo vodítek k tomu, jakou povahu mají stupňující se halucinace účastníků výpravy. Nebo co je jejich příčinou.

Televizní minisérie má šanci napravit chyby

Mnohé nejasnosti by v tomto ohledu mohla napravit třídílná televizní verze, která by se na podzim měla objevit v televizi Joj. Pro televizní uvedení původně i tento materiál vznikal, ale tvůrci správně odhadli jeho komerční potenciál, daný jak autorem předlohy, tak jejím režijním adaptátorem a rozhodli se materiál sestříhat do kratšího, asi dvouhodinového tvaru.

Z toho televizního přebírá film strukturu členění vyprávění do tří částí, kdy se ale úvod příliš vleče a naopak závěr působí až moc uspěchaně a otevřeně. Všechny tyto chyby v rytmu vyprávění by televizní minisérie mohla napravit, spolu se záležitostmi, ohledně propustnosti hranic mezi vidinou či přeludem a skutečností, které by si zasloužily hlubší objasnění.

Diváci na Slovensku ale zjevně na tento mysteriózní thriller slyší, protože film jen za premiérový víkend utržil bezmála půl milionů eur, při návštěvnosti 83 266 diváků, což se dosud žádnému slovenskému filmu nepovedlo. Režisér Bebjak tak po Čáře ukazuje, že žánrové výzvy dobře zvládá, pro mě osobně ale v méně přesvědčivé formě než minule. Tak uvidíme, zda se Trhlině bude dařit obdobně i u českých diváků, kde možná legenda o mizení v tribečských lesích nerezonuje tak silně jako na Slovensku.

Trhlina

• Žánr: mysteriózní thriller
• Původní název: Trhlina
• www.trhlinafilm.cz
• Slovensko, 2019
• Scénář: Tomáš Bombík (předloha Jozef Karika)
• Režie: Peter Bebjak
• Hrají: Matej Marušín, Mary Bartalos, Dávid Hartl, Tomáš Maštalír, Juraj Loj, Tomáš Mischura, Martin Šalacha, Emanuel Hason, Ondrej Hraška, Ela Lehotská
• Distribuce: Falcon
• Distribuční premiéra v ČR: 09. 05. 2019