Festivalový a v případě Saulova syna i oscarový úspěch filmů jako Revizoři, Taxidermia, Rodinné štěstí (Karlovy Varech, 2016, Křišťálový glóbus) nebo O těle a duši (Berlinale, 2017, Zlatým medvěd) ukazuje, že se maďarské kinematografii v posledních letech daří to, co české ne. A to dostávat se na nejprestižnější světové festivaly, získávat tam ceny, včetně těch hlavních a vyvolávat svými snímky bouřlivé diskuse.
Žánrová živelnost
To je příklad i snímku Měsíc Jupitera, který jeho režisér Kornél Mundruczó loni uvedl v hlavní soutěži canneského festivalu. Bylo to již popáté, co se v Cannes se svými filmy objevil, předtím zde získal hlavní cenu v prestižní sekci Un Certain Regard za drama Bílý Bůh (2014).
Příběh třináctileté dívky, která se nejprve zoufale snaží ochránit svého kříženého čtyřnohého mazlíčka před nesmyslnými předpisy, upřednostňujícími čistotu psí rasy a poté ho po represivním tlaku vyhodí na ulici, mu zde posloužil k silnému podobenství o současné evropské společnosti. O netoleranci a krutosti v ní, o xenofobii a nenávisti mezi rasami, o přístupu Evropanů k migrantům.
Toto téma, jen v jiné podobě jak formální, tak obsahové, rozvíjí i ve svém nejnovějším filmu, který opět balancuje mezi fantaskní metaforou a realistickým dramatem. Třiačtyřicetiletý maďarský filmař, pro téma uprchlictví našel zajímavý a mnohostranný žánrový klíč, za pomocí něhož nám ho otevírá.
Ta mnohostrannost či multižánrovost spočívá v tom, že ve vyprávění o létajícím uprchlíkovi se potkávají prvky akčního uprchlického thrilleru, laděného do noirových barev, sci-fi, mysteriózna, fantaskní pohádky, superhrdinského vyprávění, sociálního dramatu, politické satiry o zkorumpované zemi a křesťanského a společenského podobenství. Dohromady pak tvoří jednu velkou magicko-realistickou alegorii o současné Evropě, ovládané strachem z neznámého.
Levitace metaforou uprchlické existence
Název Měsíc Jupitera odkazuje k jednomu z 67 měsíců planety Jupiter s názvem Evropa. Právě na něm nám úvodní titulky sdělují, že by mohly být nejvhodnější podmínky k životu. A právě do Evropy míří migranti z válečných zón nebo za lepší budoucností pro sebe a své rodiny. Starý kontinent se v přístupu k nim zmítá mezi humanitární pomocí a obranou proti jejich přílivu.
Jednou z takových zemí je i Maďarsko, které bylo během jarních a letních měsíců roku 2015 silně zasaženo touto migrační vlnou, vedoucí po balkánské trase. Reakcí bylo postavení pohraničního plotu na hranici se Srbskem a Chorvatskem a podpora politických sil, jež se označují za odpůrce této uprchlické vlny. Tedy především premiéra Orbána, jak ukázalo jeho vítězství v nedávných parlamentních volbách.
Symbolický i reálný kontext vyprávění je tedy zcela zřejmý, samotná schopnost levitace u hlavního hrdiny je pak nápaditou metaforou uprchlické existence v Evropě. Tedy octnutí se a přežívání pro ně v zemi nikoho, kde nejsou vítáni a kde jsou bráni za občany druhé kategorie. Ve spirituální i žánrové rovině filmu pak v zemi, kde se jejich životy ocitají na hranici mezi životem a smrtí.
Na útěku
Tak jak život sedmnáctiletého Aryana Dashniho (Zsombor Jéger) ze syrského Homsu, jenž se spolu se svým otcem a ostatními uprchlíky snaží o překročení maďarské hranice. V nastalém chaosu při zásahu pohraniční policie ztrácí dokumenty, je oddělen od svého otce a třikrát postřelen velícím policejním důstojníkem Lászlem (György Cserhalmi). Následky zranění jsou ale nečekané.
Mladík po probrání se z kolapsu v nemocničním oddělení nejbližšího záchytného tábora pro běžence zjišťuje, že získal schopnost levitace. Toho se rozhodne využít zkorumpovaný lékař Gabor Stern (gruzínský herec Merab Ninidze), který byl vyhozen z normální nemocnice poté, co se opil a způsobil v tomto stavu při chirurgickém zákroku smrt nadějného sportovce.
Rodina oběti ho žalovala a on se snaží získat dostatek prostředků, aby je penězi přesvědčil, aby od této žaloby upustili. Proto za úplatu dává uprchlíkům lékařská doporučení do nemocnice v Budapešti, odkud mohou snadněji uprchnout. Pomáhá mu v tom jeho přítelkyně Vera (Mónika Balsai).
Doktor Stern nabídne Aryanovi, že mu pomůže utéct z tábora a on mu na oplátku bude dělat v Budapešti asistenta při jeho léčitelských seancích. Ukázka jeho nadpřirozených schopností při slibech zázračného uzdravení na doktorovu privátní klientelu určitě zapůsobí. Aryanovi takto vydělané peníze pomůžou při hledání jeho otce, o jehož osudu Stern ví vice, než je ochoten mladíkovi přiznat.
V patách je ale oběma chladnokrevný policista László, který chce Aryana dopadnout a vyhostit. V lepším případě, protože mezitím se jeho dokladů zmocnil jiný uprchlík, který chce provést teroristický útok v metru. Ten se uskuteční a Aryan se stává hlavním podezřelým.
Náboženský výklad
Vyprávění má v žánrové rovině stavbu uprchlického thrilleru, kdy Aryan neustále prchá před Lászlem. Na tomto útěku, v němž mu zprvu ze zištných důvodů pomáhá doktor Stern, se postupně vyjevují doktorovy motivace. Jeho postava také prochází největším vývojem. Z cynického, lhostejného a alkoholem nasáklého spekulantského doktora, který už dávno přestal vnímat osudy svých pacientů jinak, než jaké by mu mohly přinést materiální výhody, se vývojem událostí stává kajícník, srovnávající si v sobě narušený systém hodnot.
Odtud pramení i metaforické vnímání příběhu jako spirituálního podobenství o ztracené ateistické duši, která po setkání s létajícím „andělem“ dochází spásy. Náboženská symbolika je tu silně přítomná skrze významovou práci s pojmy jako víra, zázrak, vina, oběť či vykoupení. Spirituální analogie se tak ocitají v těsném sousedství těch politických, společenských a sociálních.
Akční scény snesou srovnání se zámořskými produkcemi
Nadpřirozený prvek levitace přitom režisér šikovně používá jak v rovině spirituální, společenské, tak té žánrové, fantaskní. Létací scény byly natočeny za pomocí závěsného systému pro herce i kamery a jen s minimálním využitím triků.
Přesto snesou srovnání se zahraničními hollywoodskými filmy, stejně jako akční scény. Úvodní noční zátah na uprchlíky, natáčený kamerou v bezprostřední blízkosti herců, někteří kritici přirovnávají ke scéně vylodění Spojenců v Normandii v Zachraňte vojína Ryana. Za rozehranou automobilovou honičku by se nemuseli stydět tvůrci série Rychle a zběsile a za závěrečnou přestřelku v hotelovém komplexu třeba Luc Besson.
V souvislosti s akčními scénami, ale i použitými metaforami, se často objevuje přirovnání filmu k těm hollywoodským. Nejčastěji k Potomkům lidí od Alfonso Cuaróna pro zálibu v dlouhých nepřerušovaných záběrech kamery a jejích promyšlených jízdách v otevřeném prostoru.
Forma slouží obsahu
Kamera Marcella Réva těmto scénám dává nejen akční dynamiku, ale v levitačních scénách i metafyzický přesah. Hudba je rovněž sugestivní a vůbec po technické stránce se film přibližuje těm zámořskými. Evropský je v tom, že současný filmový jazyk není režisérovi cílem, ale prostředkem ke sdělení toho, jak onu Evropu a místo Maďarska v ní, vnímá.
Podobenství, v němž se superhrdinský příběh kříží s akčním uprchlickým thrillerem, politickou satirou a spirituální alegorií, mu slouží k tomu, aby se tázal po otázkách ztráty víry, viny, oběti a vykoupení. Současné orbánovské Maďarsko pak vidí jako zemi, která přišla o schopnost sebereflexe a zodpovědnosti a veze se jen na vlně proti uprchlické paranoie. Není v tom ostatně sama, vždyť kolikáté volby u nás po sobě už vyhrává politickým obchodníkům se strachem virtuální třináctý uprchlík, kterého jsme nepřijali?
| AVmania.cz |
| Měsíc Jupitera |
|
7 |
Měsíc Jupitera
- Žánr: podobenství
- Původní název: Jupiter holdja
- www.aerofilms.cz/mesic-jupitera/
- Maďarsko / Německo, 2017
- Scénář: Kornél Mundruczó, Kata Wéber
- Režie: Kornél Mundruczó
- Hrají: Zsombor Jéger, Merab Ninidze, György Cserhalmi, Mónika Balsai, Sándor Terhes
- Distribuce: Aerofilms
- Distribuční premiéra v ČR: 26. 04. 2018