Devětačtyřicetiletý kanadský režisér Denis Villeneuve (Maelström, Polytechnika, Požáry, Nepřítel) před třemi lety představil svůj hollywoodský debut, ponurý kriminální psychothriller Zmizení. Opřel se v něm o mnohovrstevnatý scénář se spoustou falešných stop, které nám umožnily doslova na vlastní kůži zažít bezmoc, jíž prochází postavy rodičů unesených dětí.
Loni neméně suverénně přesedlal do žánrových vod policejního thrilleru, jemuž nechyběl potřebný etický přesah. Ve filmu Sicario: Nájemný vrah rozehrál potemnělou story o boji americké a mexické policie proti příhraničnímu drogovému kartelu. Pod ní se linula konspirační teorie o kontrole CIA nad celou drogovou operací.
Lingvistická sci-fi
Nyní přichází s ambiciózním vědeckofantastickým podobenstvím o úrovni komunikace v dnešním světě i samotné podstatě lidství. Ke konfrontaci pozemského a mimozemského světa v něm dojde, ale nikoliv na úrovni bojovné, ale té sémantické.
Při tvorbě filmu režisér vyšel z údajně nezfilmovatelné povídky Příběh tvého života (1998) jednoho z nejuznávanějších autorů současné science fiction Teda Chianga. Scenáristicky ji adaptoval Eric Heisserer, tedy člověk, který se až dosud věnoval převážně hororům (Noční můra v Elm Street, Věc: Počátek, Hours, Zhasni a zemřeš).
Společně se pokusili do žánru sci-fi vnést abstraktní prvky moderní jazykovědy či lingvistiky. Nečekejte proto blockbusterovou podobu tohoto žánru s explozemi a bortícími se budovami. Jestli se zde bude něco bortit, tak struktura jazyka. Způsobem, který vyžaduje vaši velmi aktivní spoluúčast při vnímání celého příběhu. Režisér vsadil na humanistickou, intelektuálně stimulující podobu tohoto žánru a vytvořil nejlepší sci-fi letošního roku.
S čím mimozemšťané přicházejí?
S onou sémantikou coby naukou o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka souvisí povolání hlavní hrdinky vyprávění. Doktorka Louise Banks (Amy Adams) je přední světová lingvistická odbornice, již kontaktuje americká vláda poté, co se nad různými místy naší planety objeví dvanáct obřích létajících předmětů neznámého původu.
Mají tvar kapsle, pouzdra či mušle a nikdo netuší, co od nich může lidstvo očekávat. Hrozí od nich válka nebo jde jen o mimozemské turisty? Pochopitelně, že vypukne panika a tak musí armáda rychle jednat. Plukovník Weber (Forest Whitaker) sestaví tým, v němž je vedle Louise i teoretický fyzik Ian Donnelly (Jeremy Renner).
Nezvaní hosté, kteří vypadají jako přerostlí hlavonožci, začínají komunikovat a na Louise s Ianem je, aby zjistili, co se nám snaží říct. Jsou proto odvezeni do hor v Montaně, kde se nachází jedno z těchto „pouzder“. Mimozemšťané zprvu vyčkávají, poté vydávají podivné zvuky, aby nakonec vsadili na dorozumění za pomocí grafického mimozemského písma, které se zobrazuje na obloze.
Reakce globálních mocností
Jejich jazykový systém má složitou strukturu, v níž se ukazuje, že jeden sémantický symbol může snadno změnit význam celé světy. Tak se i stane a vlády nejmocnějších zemí (Čína, Rusko) začnou na slovo „zbraň“, které ale ve skutečnosti znamenalo „nástroj“, reagovat. Svět se ocitá na pokraji globální katastrofy a na Louise je, aby zabránila mylné dezinterpretaci mimozemských sdělení.
Denis Villeneuve skvěle pracuje s atmosférou ohrožení, která se nad zemí vznáší. Nikam nespěchá a dá nám tak plně vychutnat paniku, která vzniká z přítomnosti mimozemských lodí a nejasných záměrů jejích obyvatelů. Stejně tak oddaluje divákovo první setkání s těmito návštěvníky.
Souběžně mapuje počínání globálních hráčů světové politiky, kteří ukazují, že v dnešním rozděleném světě, kde každý hájí své zájmy, je čím dál obtížnější zaujmout nějaké jednotné stanovisko. A varuje před tím, že kdyby přišlo nějaké velké ohrožení, podobné tomuto mimozemskému, lidstvo by se zničilo dřív navzájem než by bylo schopno nějaké účinné kooperace. Poselství je to zcela jasné a v dnešním světě potřebné.
Téma komunikace jako obecného fenoménu
U společenského či politického apelu ale režisér nezůstává a míří mnohem hlouběji a emotivněji k našim srdcím. Aniž bych chtěl jakkoliv spoilerovat, doporučuji vám od začátku vyprávění velmi pozorně sledovat, s jakými nuancemi a střípky informací, skrytými za různými významy, Villeneuve pracuje. Jen tak se připravíte na závěrečný twist a pointu, kterou v sobě tento příběh obsahuje.
S tím, jak doktorka Louise Banks zkoumá jazyk mimozemšťanů, se proměňuje i její vnímání okolního světa. Mnohem intenzivněji než dřív se jí vrací vzpomínky na dceru Hannah, která zemřela na rakovinu. A také na muže, který byl jejím otcem a který ji opustil. Flashbacky, vztahující se k této bolestné události z minulosti, se ukážou být klíčem k pochopení budoucnosti, již nám mimozemšťané předestírají.
Zde už se režisér pouští na půdu sci-fi melodramatu, které vám v něčem připomene Zemeckisův Kontakt nebo Nolanův Interstellar. Blízká setkání třetího druhu se potkávají s osobním příběhem o tom, že nalézt společnou řeč je těžké nejen pro národy, státy, obyvatele pozemské i mimozemské, ale i pro dva lidi, kteří se milují. A jsme opět u té komunikace, jež se stává hlavním tématem filmu.
Rozpoznatelný vizuální rukopis
Filmu komorního, ve své formě zdánlivě odtažitého, ale přesto velmi emotivního. Oním emotivním středobodem celého vyprávění, od něhož se odvíjí pochopení souvztažnosti linie mimozemské s tou její osobní, se stává postava Louise v podání Amy Adams. V předchozím filmu Sicario podobnou úlohu sehrávala Emily Blunt.
Příchozí umí pohltit emocemi a zaujmout sofistikovaným scénářem, který v pravou chvíli díky použitému twistu dodá mnohem hlubší perspektivu jak samotnému příběhu, tak jeho protagonistce. Umí vtáhnout a pohltit i svou vizuální stránkou, která už se stává režisérovým typickým trademarkem.
Jestliže se o Nolanovi nebo Fincherovi říká, že jsou ovlivněni kubrickovskou školou, Villeneuve je dalším z nich. Jeho rukopis poznáte. Promyšlená skladba záběrů. Syrový, tlumený a potemnělý vizuál kameramana Bradforda Younga (Ain't Them Bodies Saints, Tah pěšcem). Znepokojující hudební doprovod jeho stálého spolupracovníka Jóhanna Jóhannssona, doplněný v prologu a epilogu o všeobecně známou smyččovou baladu od Maxe Richtera On the Nature of Daylight.
K tomu si připočtěte práci s ruchy, prolínajícími se s pulzujícím soundtrackem, mluvou mimozemšťanů, která přechází do grafické podoby nebo vypiplaným designem mimozemských lodí. A přitom to není sci-fi, která by stavěla na vnějškových efektech, ale na herectví, atmosféře, kvalitním scénáři a přesné režii. Ano, tohle je ta kubrickovská dokonalost, k níž se tvůrci nejen sci-fi filmů snaží přiblížit. V příštím roce režisér představí pokračování kultovní klasiky Blade Runner. Očekávání jsou hodně vysoká.
Příchozí
- Žánr: sci-fi
- Původní název: Arrival
- www.arrivalmovie.com/
- USA, 2016
- Scénář: Eric Heisserer (podle předlohy Teda Chianga)
- Režie: Denis Villeneuve
- Hrají: Amy Adams, Jeremy Renner, Forest Whitaker, Michael Stuhlbarg, Tzi Ma, Mark O'Brien, Joe Cobden, Russell Yuen, Nathaly Thibault, Pat Kiely
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 10. 11. 2016