Je to již přes 20 let, kdy vznikla tehdy one-man-show Roberta Barletty se jménem Xavian - o nějakých 15 let později pak konstantně rostoucí značka, produkující puristicky či chcete-li tradicionalisticky pojaté reprosoustavy, vkročila do světa dostupného hi-fi se svou řadou Dolce Musica (neboli Sladká hudba).
Nyní přichází obroda této brány do světa zvuku Xavian - malé Bonbonus nahradil model Bon Bonus, sloupovou sestřičku Delizia pak aktuálně nejžhavější model Deliziosa.
Vzhled a konstrukce
Ačkoliv na první pohled nová Deliziosa navazuje na styl nastavený předchozí verzi Delizia, na pohled druhý je rozdíl značný... Jako kdyby Delizosa byla jednoduše harmoničtější, čistší a dospělejší - ale vlastně totéž už platí i o Bon Bonus; dost možná jde o promítnutí dalších let získaných zkušeností tvůrců.
Každopádně jde stále o kompaktní sloupek s klasickými pravoúhlými tvary a s koncepcí "vše vpředu". Zůstala zachována výška 90 cm, šířka se zvětšila o z 16 na 18 cm a hloubka z 20 na 23 cm. Navýšení váhy z 12,1 na 14,5 kg má z velké části na svědomí vysypání spodní části pod bassreflexovým otvorem přírodním pískem. Zůstalo také ruční dýhování pravými dřevenými dýhami.
Onu čistší optiku má na svědomí zejména opuštění D´Appolito koncepce a použití klasičtějšího uspořádání měničů, tedy tweeter nahoře s dvojicí sředobasových reproduktorů pod ním. Ještě o kousíček níž pak najdete pečlivě obrobený a zapuštěný bassreflexový nátrubek. Měniče jsou mnohem jemněji tvarované, jejich obruby působí elegantně.
![Xavian Bon Bonus: výborné a přitom dostupné malé reprosoustavy [test]](/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=483567245)
I zadní strana je velice čistě pojatá - vlastně jediné co tu je, je nalepený štítek s modelovým označením a dalšími náležitostmi, pod nímž se nachází dva droboučké otvory, které snadno pojmou běžné banánky. Pokud byste se báli, že nemůžete použít jiné řešení, tak se nebojte - Xavian dodává ke každým reprosoustavám sadu vhodných banánků (a ve stejném balíčku jsou - pokud byste cítili potřebu je použít - i robustní hroty).
Dvou a půl pásmový sloupek je uvnitř MDF ozvučnice o tloušťce stěn 2,1 cm nadprůměrně zatlumený, v Xavian se chlubí použitím tří různých druhů tlumení a to včetně materiálů, které jsou kvůli nákladům většinou používané spíše v dražších modelech.
O nejvyšší tóny se u Deliziosa stará hedvábná kopulka s impregnací, vyráběná v Itálii pod značkou AudioBarletta - hned za membránou je vlastní pracovní komora. Nižší frekvence si mezi sebe dělí dvě polypropylenové membrány o průměru 15 cm, vrchlík v kónusech je pak z papíru. Reproduktor včetně litého koše pochází opět i italských výrobních kapacit AudioBarletta.
![Xavian Joy: vynikající, dostupné kompaktní reprosoustavy [test]](/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=762416386)
Díky novému osazení nabízí Deliziosa frekvenční rozsah jdoucí hlouběji než u předchůdce - konkrétně jde o 47 - 20 000 Hz v tolerančním pásmu -3 dB. Xavian Deliziosa mají poměrně vysokou citlivost 89 dB / 2,83 V / m a jmenovitou impedanci 4 ohm. Dělící frekvenci posunuli v Xavian oproti minulému modelu níž na 2 500 Hz.
Měříme a měříme
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.
Slibovaných 47 Hz nástupu je velmi oprávněně udávaná hodnota, dokonce se zdá, že Deliziosa bez problémů zvládají i 45 Hz, tedy téměř "kontrabasovou" hloubku. Pásmo od 60 do 200 Hz je pak energicky výraznější, takže i z menších sloupků máte pocit hutnosti a hloubky spodních oktáv. Přídech vyššího basu reprosoustavám sluší a "nezamazává" vyšší frekvence. Od 300 do 20 000 Hz jsou pak Deliziosa v reálných podmínkách naprosto spořádané a vyrovnané, zejména s ohledem na jejich pořizovací cenu.
Impedanční charakteristika (červená) ukazuje, že Deliziosa nejdou pod úroveň 4 ohm a jsou tím pádem "bezpečné". Naladění bassreflexu lze odhadnou někde kolem 45 Hz, křivka je pak prostá nesrovnalostí a problémů, které by ukazovaly na jakékoliv nežádoucí rezonance. I když zátěž v basovém pásmu pod 100 Hz se zdá vyžadovat alespoň solidně stabilní elektroniku, neměly by Deliziosa představovat pro dostupnou elektroniku žádnou nepřiměřenou zátěž.
Pokračování 2 / 2
Jak to hraje
Xavian Delizosa jsme poslouchali jsme v poslechovce Xavian v Hostivici na širokém spektru přístrojů Yamaha včetně R-N803D nebo A-S701 či A-S501, ale i v domácích podmínkách na OPPO UDP-205 / Norma Revo IPA-140 / Nordost Heimdall 2, případně i na Cambridge CXA80 / Cambridge CXC. Nutno říci, že Deliziosa se snadno rozehrávají i "obyčejnou" elektronikou a umí "ustát" i elektroniku daleko za své standardy.
Deliziosa vás patrně překvapí tím, jak se umí při svých nijak omračujících rozměrech položit do nejhlubších oktáv - basu je proporčně sice o dýchnutí víc, než zbytku pásma, ale nemáte nikdy pocit, že by reprodukci zbytečně dominoval. Basová linka ve "Spiritual" od Charlie Hadena a Pata Methenyho ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) byla příjemně objemná, sytá a tak akorát hutná a pružná, bylo cítit i odkaz na to správné, dospělé mrouknutí velkého nástroje. V rámci své třídy, ale i nad jejími standardy nabízí Deliziosa pevné kontury, spíše měkčí, avšak bohaté a poddajné tóny zaplní nenásilně i větší prostor.
Za co si Deliziosa zaslouží vychválit do nebes a to i v rámci třeba třicetitisícové hladiny, to je podání hlasů, respektive středního pásma obecně - "Dance me to the end of love" Madeleine Peyroux ("Careless Love" | 2004 | Rounder | 0602498235836) tento dojem jen podtrhla. Čím novější generace reproduktorů AudioBarletta, tím - zdá se - právě v této oblasti funguje lépe a lépe. V této cenové hladině jen těžko najdete přirozeněji, uvolněněji a méně technicky podaný hlas, nadchlo nás, jak "bezešvě" a s jakým klidem a nadhledem vokál vyzněl, jak přirozeně se nesl a jak působil autenticky, jak zněl "snadno". Detailů je právě akorát a vůbec - vše působí moc příjemně harmonickým, laskavým a muzikálním dojmem, kdy je jednoduše radost poslouchat.
Nejvyšších tónů v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) bylo mírně nadprůměrně co do objemu i energie, zejména vibrafon pak byl živý a agilní, jasný, dalo by se říci kultivovaně zvonivý. Oddělení jednotlivých cinknutí je více než dobré, celé dění působí velmi nenásilně a kov je dobře, věrohodně podaný. V kontextu cenové třídy kolem 30 000,- jsou to jemné, svižné a barevné, lehce znějící výšky, ke kterým nelze vůbec nic říct. Nejsou zapadlé, nejsou dominantní a ani hodně nahlas nemají tendenci tvrdnout, naopak zůstávají živě zábavná.
Dynamické rázy v "Thieves and Poets (Part 2)" z McLaughlinova alba "Thieves and Poets" (2003 | Glenray" | 0602498010754) byly podány se solidním drajvem a energií, Deliziosa jdou za signálem snadno a vášnivě, nekomplikovaně a bez jakékoliv těžkosti zvládnou i výbušnou pasáž, dají vám pocítit její energii a i když samozřejmě nezpůsobí zrovna domácí zemětřesení, ale Deliziosa jsou plnější a údernější i živější, než byste od jejich proporcí na první pohled čekali.
![Onkyo TX-8270: povedený síťový Hi-Fi receiver [test]](/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=854478772)
Rozlišení v "Min Módir" od Eivor ("The Dali CD Volume 4" | 2015 | Dali | 474 564 6) bylo také výtečné - zejména, jak už bylo řečeno, ve středním pásmu kolem vokálu a většiny nástrojů; tam je přehlednost, organizovanost a čitelnost hodná reprosoustav ve třídě 30 - 40 tisíc, tedy s přihlédnutím k aktuální cenovce opravdu excelentní. Ale ani výšky, díky své živosti, vůbec nejsou špatné, stejně jako je solidní i definice basového pásma. Celkově je zvuk velice nenásilný, velice snadno přístupný a i když nejde o studiový monitor, prokreslení celého pásma je jednoduše fajn...
Podání prostoru hudební scény v "Roxanne" ze Stingovy desky "Symphonicities" (2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) bylo uvolněné, vzdušné, vzduch mezi ozvučnicemi byl naplněný hudbou, spojitý a smysluplně přehledný v pravolevém směru, s nástroji již dobře oddělenými a dobře zakotvenými v šíři scény. Hudba možná není stoprocentně holografická, avšak rozhodně je velmi nenásilně servírovaná a bezproblémově přístupná a organizovaná. Vše se děje jaksi přirozeně a v pohodě, bez násilí, bez pocitu, že by mezi vámi a hudebním děním ležela nějaká překážka. Za své peníze tak budete doslova obklopeni hudbou.
![Octave V 70 SE: integrovaný elektronkový Hi-Fi zesilovač [test]](/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=805129421)
Xavian Deliziosa jsou pak mile univerzální - je trošku jedno, zda si na nich pustíte "Hail to the King" od Avenged Sevenfold (FLAC | 24 - 96), nebo Lisztova "Mefistofela" v podání Eliahu Inbala a RSO Berlin ("Faustovská symfonie" | 1995 | Denon | CO-78826). Je ale fakt, že cit pro akustické nástroje a akustickou hudbu je Deliziosa o kus vlastnější, než dravá údernost, vyžadovaná metalem. Obojí nicméně funguje a to se stejnou grácií a pohodou, možná by se dalo říci libozvučností s dotekem dospělé harmonie. Cokoliv si pustíte, dáte-li k Deliziosa alespoň trochu solidní zesilovač, poslouchá se bezkonfliktně, zábavně a dospěleji, než byste se napoprvé nadáli.
Verdikt
Reprosoustavy Xavian v posledních generacích mají tu výjimečně příjemnou vlastnost, že je - jednoduše řečeno - čistá radost je poslouchat bez ohledu na jejich cenu nebo jejich formu. Že se liší velikostí, detailností, dynamičností poplatně svým cenovkám je fakt, ale ta harmonie, bezprostřednost a nadšení pro hudbu je zakódované v jejich nejzákladnější DNA, stejně jako výtečné zpracování - to vše platí i pro nejnovější sloupek Deliziosa, který přetvořil velice dobrý model Delizia na vysloveně excelentní, velmi současnou a až nečekaně dospělou reprosoustavu s odzbrojující lehkostí přednesu.
Pokud tak hledáte skladné, elegantní sloupové reprosoustavy s dostupnou cenou, které hrají snadno a v tom nejlepším slova smyslu nekomplikovaně prezentují hudbu a ne jen suchý zvuk, pak Deliziosa mají kouzlo, které stojí za to prožít.
Klady
+ výtečné zpracování
+ v dané kategorii skvělé, otevřené střední pásmo
+ dost basu na tak kompaktní sloupek
+ čitelnost a uvolněnost
+ zdá se, že se nekomplikovaně rozehrávají
Zápory
- realisticky nemůže za dané peníze být nic k vytýkání
Xavian Deliziosa
Cena: 22 017 Kč (bílá, černá nebo šedivá), 24 017 Kč (přírodní nebo tmavý dub)
Zapůjčil: Xavian
Stránky výrobce: www.xavian.cz
- Středobasový reproduktor 2 x 150 mm AudioBarletta, polypropylenová membrána, papírový vrchlík, vyrobeno v Itálii, litý koš, extrémní linearita odpovědi
- Vysokotónový reproduktor 26 mm AudioBarletta impregnovana hedvabná kalota, vyrobeno v Itálii, pracovní komora za membránou, magnetická struktura s vysokou zatížitelností
- Systém dvou a půl pásmový tlumený bass-reflex, přední hliníkový nátrubek, magneticky přichycený přední rámeček, spodní část ozvučnice plněná pískem
- Ozvučnice ručně dýhovaná pravými dřevěnými dýhami, stěny o síle 21 mm
- Kmitočtový rozsah (-3dB v referenční ose) 47 – 20000 Hz
- Připojení 1 pár terminálů – banánky dodané v balení
- Přechodová frekvence 2500 Hz
- Impedance 4 Ohm
- Citlivost ( 2,83V / 1m ) 89 dB
- Doporučený výkon zesilovače 30 – 150 W
- Rozměry (VxŠxH) 900 x 180 x 230 mm
- Hmotnost (1 ks) 14,5 kg
Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice