Vydává se tedy přesně opačným směrem než chybující smrtelní hříšníci, na něž pohlíží s takovým despektem. Přitom stačilo málo a mohl jako prvorozený syn převzít vládu po svém stárnoucím otci. Jeho otec Odin (Anthony Hopkins), jakýsi severský Zeus, spravuje říši Asgard jako jednu z devíti planet kosmického řádu, nad nímž bdí. V míru, nastoleném po válkách se sousedními ledovými obry, jehož dosáhl díky své diplomatické moudrosti.
Pozemský očistec
Horlivý syn Thor (Chris Hemsworth), nemající respekt před státnickým dílem, jež vytvořil, začne díky své neohrabanosti jeho úsilí při první příležitosti rozvracet. Ledoví obři Jotuni chtějí pochopitelně získat své pozice a zbraně zpět a horkokrevný nástupce trůnu se nechá vyprovokovat k trestné výpravě, jež znovu rozpoutá válku. Neuposlechne otcův příkaz a mocnář nehodlá dál jeho zpupnost tolerovat. Odebere mu veškeré jeho božské schopnosti a za trest ho navíc místo korunovace svrhne mezi pozemšťany, kde má dojít nápravy.
Nově nastalé situace se rozhodne využít Thorův mladší bratr Loki (Tom Hiddleston), který začne osnovat zradu. Nikdy neměl lepší možnost ke zničení svého bratra než teď a rozhodne se proto rozpoutat za pomocí svých pochopů ničivou zkázu na Asgardu i na zemi.
Život na naší domovské planetě je zpočátku pro urostlého hejska dost krušný, zvlášť když je nucen se pohybovat mezi bytostmi, jež považuje za nižší rasu. V zapadlém městečku Nového Mexika dopadne přímo na vůz výzkumné posádky, vedené půvabnou astrofyzičkou Jane Fosterovou (Natalie Portmanová). Vědecký tým, který tvoří ještě doktor Selvig (Stellan Skarsgård) a upovídaná praktikantka Darcy (Kat Denningsová), se dezorientovaného návštěvníka z vesmíru ujme a začne ho zkoumat jako vědecký objekt. To ale jen do chvíle, kdy si královský synek sundá tričko a připomene si v praxi lekce způsobného chování vůči ženám. Jane taje a ze zapálené vědkyně se proměňuje v mrkací panenku, rychle zapomínající na teorie z kvantové fyziky.
Provázanost marvelovského universa
Zapuzený syn a bojovník, kterému byla odňata magická moc, symbolizovaná mohutným kladivem (Freude, Freude!!!), ale nemá na hormonální výměnu informací či mezidruhovou erotiku příliš času. Nordický manekýn chce zpět mocný nástroj, který by mu umožnil vrátit se na trůn, kde se usídlil jeho lstivý bratr Loki. Kladiva Mjolnir, jenž za ním poslal jeho otec, se ale zmocnila organizace S.H.I.E.L.D. a začíná se zajímat o jeho účinnost. Tedy přesně ta organizace, která dá později dohromady spolek Avengers, v němž se objeví Iron Man, zelený cholerik Hulk, patriotický Kapitán Amerika a rovněž severská mlátička Thor.
Ale to předbíháme, prve je třeba dle strategie Marvel studia představit v samostatných filmech jednotlivé členy Avengers, než se dostane v celovečerním balení na řadu celý tým. Úlohu spojek, sondujících schopnosti jejích budoucích členů, na sebe přitom vzali Samuel L. Jackson (Nick Fury) a v Thorovi i Jeremy Renner coby Hawkeye. K provázanosti marvelovského universa a spikleneckému pomrkávání pro znalce předloh zatím přispívají interní narážky jako je ta, odkazující na výrobky z dílny Tonyho Starka v momentě, kdy se v malém městečku objeví obří robotická postava, vypadající jako vyšší a měně astmatický brácha Darth Vadera.
Divadelní přepjatost
Společného díla Stana Leeho, Larryho Liebera a výtvarníka Jacka Kirbyho, jehož historie vzniku sahá do roku 1962, se měl na filmovém plátně ujmout Matthew Vaughn (Po krk v extázi, Kick-Ass). Po neshodách se studiem, daných jeho nespokojeností s rozpočtem snímku, od projektu odstoupil a dal přednost jiné komiksové sáze. Letos v červnu by se měl prequel X-Men: První třída objevit v kinech.
Angažmá původem irského divadelního a filmového herce a režiséra Kennetha Branagha vzbuzovalo možná u komiksových fanoušků značné pochybnosti co do vhodnosti jeho výběru pro zpracování právě takové látky. Nakonec se ale ukázalo být ze strany studia Marvel výbornou volbou. Nezapomínejme totiž, že Branagh jako filmový režisér není jen úspěšným adaptátorem shakespearovských látek (Jindřich V., Hamlet, Mnoho povyku pro nic, zmodernizovaná Marná lásky snaha), ale mnohem všestrannějším a univerzálnějším tvůrcem. V jeho filmografii nalezneme jak hořkou komedii Petrovi přátelé, tak mysteriózní thriller hitchcockovského střihu Znovu po smrti. Pokud bychom hledali Thorovi žánrově blízké zpracování, narazíme na jeho předloze velmi věrnou adaptaci gotického románu Mary Shelleyové Frankenstein.
U obou případů posloužil tzv. pokleslý žánr k rozehrání tragického dramatu středověko-antických rozměrů. Nechybí souboj o trůn, spojený se zákulisními pletichami a zradou, zavržení, vášeň i oidipovský vztah k matce. Stejně jako chór, komentující s nadhledem chování bohů, jenž našel svého zástupce v postavě zemitého doktora Selviga. Režisér se příběhu stárnoucího vládce Odina a jeho dvou synů, soupeřících o mocenský trůn i jeho lásku zmocňuje s přepjatým divadelním patosem, který ale v tomto pojetí nepůsobí nepatřičně. Právě naopak. Zásluhu na tom má dobře zvolený herecký ansámbl, z jehož úst nezní i díky podprahové noblesní ironii staromilsky nebo trapně pochmurné promluvy, plné proklínání do x-tého kolene.
Kulturní kontrasty
Královské drama s dvorskými intrikami se po sestupu na zem mění v situační komedii, stavící na kulturních rozdílech mezi oslabeným božským vyslancem a pozemšťany. Thorův způsob stolování (k němuž patří rozbíjení číší o zem na znamení, že si přeje dolít) i jeho archaická mluva plodí vtipné situace, umocněné ještě tím, že se jejich protagonista při nich tváří s prostomyslným úsměvem jako suverénní pán situace.
Když si k tomu připočtete partičku jeho spolubojovníků, která už na planetě Asgard působila jako multikulturní a tedy politicky korektní komparz ze Statečného srdce, doplněný seriálovou Xenou, jak se po přemístění na Zem prochází ulicemi s výrazem odhodlaných rabijáků, chrastících meči a halapartnami, nemůžete si nevzpomenout na francouzské Návštěvníky s Jeanem Renem. Při pohledu na ně jsem se nemohl ubránit smíchu při představě, jak by takhle vymódění dorazili po ránu do lahůdkářství a žádali o dvacet deka vlašáku a rohlík na zakousnutí.
Opulentní výprava
Z komediálně romantické roviny zemské se za pomocí heroického hudebního doprovodu Patricka Doylea přenášíme zpět do mýtického Asgaru, plného nádherných paláců ze slonoviny, bohatě zdobených hodovních síní a duhových cest, po nichž se prohání technicky vyspělí vikingové na koních. Sídlo bohů i krajina ledových obrů, připomínající Mordor, vypadají opravdu monumentálně, jak se na pořádnou fantasy ságu sluší. Výprava není nijak ošizena a digitální kulisy Asgaru evokují iluzi Langova Metropolisu.
Akční pasáže jsou opulentní, i když výpravněji a tedy lépe působí ty zabírané z větší dálky. Tam, kde dochází ke kontaktu těsnějšímu, je znát režijní nezkušenost s inscenováním podobných sekvencí. K pocitu nepřehlednosti v těchto místech přispívá i dodatečná konverze do 3D formátu, která působí spíš nepatřičně. Zvláště v úvodní dvacetiminutovce, odehrávající se v noci nebo za šera, je obraz značně tmavý a matný.
Urostlý dřevorubec
Branaghovi se s úspěchem daří kočírovat Thora mezi dvěma světy, které se dobře doplňují. Možná proto, že postava Thora díky své stylizaci leží právě někde na pomezí bájeslovných reků severské mytologie a technologicky vybavených superhrdinů ze stáje Marvel. Severský bůh hromu je arogantní, namyšlený panák, který se navíc chová jako buran. O co méně mu bylo dáno do vínku pokory, úcty k rodičům nebo přirozené bystrosti, o to víc mu bylo přidáno na sebevědomí a přehnané pýše. A tu jak známo předchází pád, o čemž se mladý bůh záhy přesvědčí, když se bude muset naučit kromě blesků krotit i své emoce.
Scénář nepřichází s nijak překvapujícími zvraty a odvíjí se dle linie náprava domýšlivého chlapce, který podobně jako pyšná princezna musí ztratit pýchu, aby našel lásku i sama sebe. Teprve v momentě, kdy smyje svoje hříchy, je schopen přinést oběť celému vesmíru. Křesťanská paralela? V mýtotvorných vyprávěních nic neobvyklého. Mnohem nepředvídatelnějším chováním je vybavena figura Thorova chytřejšího, jemnějšího, ale i záludnějšího bratra Lokiho, s nímž se v Avengers určitě ještě potkáme.
Kenneth Branagh neměl v osobě představitele hlavní role takové eso v rukávu jako Jon Favreau s Robertem Downeym Jr. v Iron Manovi. Chris Hemsworth (otec kapitána Kirka v nejnovějším restartu Star Treku) vypadá jako urostlý dřevorubec ve flanelové košili, který si už tak vypracovanou muskulaturu po práci ještě zpevňuje hodinami v posilovně, kombinovanými s anabolickými přípravky. V jednání zprvu neotesaný, získává postupně rysy, jež jsou nám sympatické. Při pohledu na něj a drobnou Natalii Portmanovou se mi vybavil text ze závěrečné rozprávky „Kde bolo tam bolo“ z desky Neuč vtáka lietať! Richarda Müllera. O tom, že On byl veliký a ona maličká. Což jejich flirtování, probíhajícímu převážně očním kontaktem, dodává na půvabné roztomilosti.
Branaghovi se podařilo vytvořit superhrdinský film, do něhož vetknul prostředky vyprávění sobě vlastní. Divadelní rozmáchlost i situační humor, typický pro shakespearovské komedie, mu umožňují hladký pohyb mezi dvěma světy. Světem epické fantasy, jež ovládla stránku výtvarnou a rysy antického dramatu, přítomnými ve složce obsahové. Zručně pluje i v komerčních vodách a pokračuje v marvelovské tradici zábavných adaptací, které nezatěžují postavy složitým psychologizováním. Po všech těch psychoticích v přilnavých trikotech mi to přišlo jako velmi milé osvěžení, jehož největší devízou je právě to, že si na nic nehraje.
Thor
- Žánr: komiksová adaptace
- Původní název: Thor
- www.thor.marvel.com/intl/cz/
- USA 2011
- Scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Don Payne, J. Michael Straczynski, Mark Protosevich
- Režie: Kenneth Branagh
- Hrají: Chris Hemsworth, Natalie Portmanová, Tom Hiddleston, Colm Feore, Jaimie Alexanderová, Anthony Hopkins, Stellan Skarsgård, Stan Lee, Ray Stevenson, Tadanobu Asano
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 28. 04. 2011