8
Fotogalerie

Komorná: recenze filmu

Sexualita jako způsob ženské emancipace i prostředek rafinovaného komplotu. Park Chan-wook za pomocí nespolehlivého vypravěče rozehrává erotický thriller, plný zrady, intrik a přetvářky.

Jihokorejský režisér Park Chan-wook (1963) se zapsal do srdcí filmových fanoušků a festivalových porot krutou a krvavou trilogií pomsty (Má je pomsta, Old Boy, Nebohá paní Pomsta). V jeho novém filmu najdeme víc erotiky než násilí, i když i na něj dojde.

Snažil se jím zabodovat v hlavní soutěži letošního canneského festivalu, kde jsou na filmy s lesbickou tématikou zvyklí. Před třemi lety zde nejvyšší ocenění, Zlatou palmu, získal Život Adèle, loni tu Rooney Mara byla oceněna jako nejlepší herečka za drama z padesátých let Carol.

Dickensovský román ženskou optikou

Film vznikl podle i v Čechách populární knihy Zlodějka (2002) britské spisovatelky Sarah Waters (1966). Ta se otevřeně hlásí ke své lesbické orientaci a je autorkou románů s lesbickou tematikou z období viktoriánské Anglie (Špičkou jazyka, Náklonnost, Zlodějka).

Režisér a scenárista v jedné osobě děj z viktoriánské Anglie, který se odehrával v prostředí londýnské spodiny, přenesl do třicátých let v Japonsku a Koreji. A významně pozměnil charakter druhé půle původní předlohy. Do podoby žánrového thrilleru o rafinovaném podvodu a předstírání postav, který je vyprávěný ze tří různých perspektiv.

Co zůstalo z předlohy zachováno, je charakter hlavní hrdiny. Kapsářské zlodějky, připomínající Olivera Twista v sukních. A časem i bez nich. Korejská dívka Sook-hee (Kim Tae-ri) je sirotek, jenž dospěl v gangu, který se živí ilegálním prodejem osiřelých miminek.

Sarah Waters tuto figuru i celý román napsala současně jako vzpouru i přitakání dickensovským tradicím. Waters vychází ze stejného prostředí a doby jako Charles Dickens, ale oproti němu pracuje s ženskou perspektivou vnímání postavení ženy v tehdejší společnosti.

Osvobozená sexualita cestou k emancipaci

Park Chan-wook od ní tento model ženské perspektivy přejímá a posouvá ho ještě dál. Nezajímá ho až tolik dobové, politické nebo sociální pozadí, jež je v případě toho sociálního pro postavy Dickensových románů determinující, ale především vztahy ústředních postav a jejich vzájemná erotická přitažlivost.

Milostné probuzení, objevování vlastní sexuality a vášeň, s tím spojená, se u postavy japonské šlechtičny Hideko (Kim Min-hee), k níž Sook-hee nastoupí jako komorná, stává prostředkem emancipace na mužích. Obě ženy, v nichž další dva muži vidí jen nástroje k dosažení vlastní rozkoše a především získání majetku, se rozhodnou vzít život do vlastních rukou a osvobozená sexualita je prvním krokem na této cestě.

Fingersmith-001.jpgFingersmith-002.jpg

Metaforicky tu skrze postavy probíhá i emancipace Koreje od Japonska. Děj je zasazen do roku 1930, kdy byla Korea Japonskem okupována. Zatímco obě ženy se osvobozují od patriarchálních, protektorských pout, symbolizovaných zde muži a přeneseně japonskou nadvládou, muži se za svůj korejský původ stydí a snaží se za pomocí výhodného sňatku proniknout do vyšších vrstev japonské smetánky.

Volavka

Ta, o jejíž majetek se v příběhu hraje, je japonská šlechtična Hideko. Hideko žije život v odloučení na honosném venkovském panství se svým despotickým strýcem a poručníkem Kouzukim (Cho Jin-woong). Chlípný strýc vychovává Hideko přísnou rukou a čeká, až dospěje, aby si ji mohl vzít a zmocnit se jejího bohatství.

Obdobný plán má i o mnoho let mladší korejský sňatkový podvodník, který se před Hideko rozhodne vydávat za japonského šlechtice hraběte Fujiwaru (Ha Jung-woo). Právě on nasadí do jejího domu svou spojenkyni z podsvětí Sook-hee. Jako návnadu, volavku, která mu má pomoci získat nejprve srdce bohaté dědičky, poté i její jmění. Až se mu to podaří, hodlá ji prohlásit za šílenou a nechat zavřít do blázince.

The_Handmaid-011.jpgThe_Handmaid-012.jpg

Zpočátku se zdá, že plán vychází podle předpokladu. Sook-hee vyláká svou paní z bezpečného zázemí jejího sídla a mimo dosah jejího ochranitelského strýce, tak aby ji mohl falešný hrabě svést. Pak se ale něco změní a Sook-hee a Hideko v sobě objeví neočekávané emoce a propadnou spalující milostné vášni. Nebo se to alespoň tak zdá. Jenže není i vášeň, která je spojuje, jen předstíranou emocí, vedoucí ke snaze vyřadit protivníka z boje o majetek ze hry?

Nespolehlivý vypravěč pootáčí perspektivami postav

Odpověď na tuto otázku nalezneme ve způsobu vyprávění, který Park Chan-wook volí. Film je rozdělen do tří kapitol, přičemž každá z nich odkrývá nové souvislosti a zvraty rafinovaného komplotu, který je předmětem vyprávění.

První část je vyprávěna z pohledu služebné Sook-hee, která má posloužit jako volavka, ale naváže milostný vztah s šlechtičnou, což mění původní plány falešného hraběte Fujiwary. Na jejím konci je zásadní twist, který obrací smysl dosud viděného a nově nasvětluje motivace především vypravěčky druhé části Hideko. S ní se vydáváme až do jejího dětství a je nám přiblíženo perverzní pouto, které ji pojí s jejím strýcem.

Ve druhé části také vidíme kompletnější, méně zastřené (časté záběry v první části přes skla a zrcadla) a z jiného úhlu pohledu zabírané verze scén, které jsme viděli v části první. Vyznění mnoha scén se díky tomu mění, u jiných se informace doplňují a skládají do výsledné mozaiky. Včetně zdánlivě nahodile působících motivů a detailů, které jsou posléze uvedeny do kontextu a odhalí tak svou důležitost.

Vášeň jako hra

Ukazuje se taky, že první část nám prozradila jen část pravdy o celém komplotu a že vztahy a spojenectví postav mají mnohem složitější podobu, než se nám zdálo. Vyjeví se, že falešná nejsou jen jména některých postav, ale i jejich záměry a city. Každý z této čtveřice hraje především svou hru a hledá pro ni spojence podle aktuální situace. Ti, co se měli držet předepsaného scénáře, se od něj pod vlivem citů odchylují a ti, kteří se zdáli být obětmi celého podvodu, jsou najednou jeho strůjci.

Není jisté, co je erotické jiskření, opravdová zamilovanost a co účelová přetvářka nebo spojenectví. Režisér za pomocí metody nespolehlivého vypravěče a s ním spojených změn perspektiv vyprávění přichází v průběhu tří kapitol se stále novými odhaleními, kdo koho podvedl, kdo koho chtěl umístit do blázince a kdo v kom vlastně našel zalíbení.

The_Handmaid-006.jpgThe_Handmaid-008.jpg

Předstírání postav a jejich přetvářka souvisí s jejich plány, za pomocí nichž si chtějí zajistit lepší sociální status ve společnosti. Pokud první část je o tomto skrývání záměrů, další dvě jsou o jejich postupném rozkrývání nebo odhalování.

Estetizovaná dráždivá erotika

S tímto odhalováním jsou spojené i erotické scény. Mají explicitní podobu, režisér dívčí těla proplétá ve vynalézavých pozicích a objetích, ale o skutečných citech postav nám dlouho pravdu neřeknou. Obě mladé dívky ale v orgasmickém propojení naleznou projev své ženské emancipace, která jim napoví, jak se nakonec rozhodnout v tom, na čí stranu se v tomto komplotu přidat a koho převézt.

Erotické scény jsou velmi estetizované, mají voyeurský, sadomasochistický i fetišistický charakter a stávají se součástí této manipulativní hry na pravdu. Režisér si podobně jako Peter Strickland ve filmu Pestrobarvec petrklíčový pohrává se všemi detaily (utažené korzety, klobouky, hedvábné rukavice, boty) této dráždivé hry na paní a služku, kdy služka díky své erotické dovednosti přebírá vůdčí úlohu v procesu zasvěcování své paní.

The_Handmaid-003.jpgThe_Handmaid-005.jpg

Onen estetizovaný, ornamentální styl je příznačný pro celkovou vizuální formu filmu s dynamickou kamerou a skvostnou výpravou, jež byla oceněna technickou cenou na MFF v Cannes. Přepychové sídlo šlechtičny se podobně jako v gotických hororech stává samostatným prvkem vyprávění, který odhaluje minulost Hideko i jejího strýce. V sídle se odráží fascinace strýce viktoriánskou Anglií, jejíž architektura je zkombinována s tou vzdušnou japonskou. V hovorech postav se pak přechází mezi japonštinou a korejštinou, což je odlišeno dvoubarevností titulků.

Zvrhlý humor i brutalita

Pro styl Park Chan-wooka je rovněž typická kombinace brutality a humoru zvrhle zábavného, který si nejlépe uvědomíme v momentě, kdy postava podvodníka ve třetím dějství po mučení konstatuje, že je ráda, že umře s celým penisem. Chobotnice, sekání prstů, to už k Parkovi patří a režisér umí tyto scény vhodně odlehčit.

Režisér v Komorné stvrzuje svou pověst kontroverzního postmoderního filmaře, který rád šokuje publikum. Celý film rozehrává jako dobové kostýmní drama a pak postupně vrství jeho jednotlivé žánrové vrstvy. Erotický thriller, lesbická romance, feministické emancipační drama, brutální variace na Podraz. Vše zde najdete.

Diváckou slast naleznete i ve způsobu, jakým vypravuje. Nespolehlivý vypravěč začíná v každém ze tří aktů znovu od začátku rozkrývat onen ústřední komplot, ale nemáte přitom pocit, že by se režisér opakoval. Jen zpřesňuje nebo naopak znejišťuje naši dosavadní perspektivu toho, o co postavy usilují a jaká k tomu volí spojenectví. Film se v tomto hodně podobá domu, v němž se odehrává. I v něm a jeho minulosti se ukrývá několik vrstev reality, již je třeba rozkrýt a odhalit. Park Chan-wook tak činí způsobem, z něhož cinefilové budou vrnět blahem.

Komorná

  • Žánr: erotický thriller
  • Původní název: Agasshi
  • www.aerofilms.cz/filmy/302-Komorna/
  • Jižní Korea, 2016
  • Scénář: Park Chan-wook (podle předlohy Sarah Waters)
  • Režie: Park Chan-wook
  • Hrají: Tae-ri Kim, Min-hee Kim, Jeong-woo Ha, Jin-woong Jo, Hae-sook Kim, Yong-nyeo Lee, Dong-hwi Lee, Byeong-mo Choi, So-ri Moon
  • Distribuce: Aerofilms
  • Distribuční premiéra v ČR: 11. 08. 2016
Komorná
film   9

Určitě si přečtěte

Články odjinud