Kniha Světová válka Z byla publikována v roce 2006. Okamžitě se zařadila mezi světové bestsellery a byla přeložena do několika jazyků. Jedním z nich byla i čeština, kde román vyšel s podtitulem Historie světové války se zombie.
Tento podtitul velmi dobře vystihuje charakter samotné knihy. Její autor Max Brooks (syn známého komediografa Mela Brookse) se ve své domovině proslavil titulem Zombie: Příručka pro přežití (2003), jenž vtipným způsobem seznamuje čtenáře se všemi možnými postupy, jak se chránit před živými mrtvými.
Fiktivní reportážní román
V druhém románu zužitkovává svou zkušenost televizního scenáristy. Je psaná formou rozhovorů s různými lidmi, kteří přežili tzv. válku Z. Na pozadí fiktivních rozhovorů s nimi se vybarvuje hrůzný obraz celého kataklyzmatu.
Román postrádá hlavního hrdinu i souvislý děj. Je strukturován do stovek drobných kapitolek, ve kterých vystupují lidé různého společenského a sociálního postavení. Na každém z nich je vykreslen nějaký aspekt boje se zombie. Jednotlivé fragmenty příběhů začnou dávat smysl až po určité době, kdy se počet střípků zvýší natolik, aby se z něj dal sestavit obraz apokalypsy.
Dalo by se očekávat, že kvůli tomuto stylu zpracování ztratí kniha velice rychle na čtivosti. Opak je ale pravdou. S každým dalším rozhovorem se napětí stupňuje a konflikt získává jasnější kontury. Globálně sledujeme, jak lidstvo ztrácí vládu nad planetou a stává se z něho potrava pro nenasytné bestie.
Uvidíme zrod viru, jeho tiché šíření po celém světě, největší krizi a nečekané povstání zdecimovaného lidstva v absolutní válce, pojmenované jednoduše „Z“. Děj knihy začíná pacientem nula v Číně, prvním kousnutím a pomalým, leč nezastavitelným šířením infekce do celého světa. Cítíme z něho nejistotu a paniku lidí, která se s rostoucí pandemií mění v šílenství.
Širší politicko-společenský přesah
Proměňuje se i vnímání samotného románu. To, co na začátku působilo jako béčkový zombie horor, po čase získává podobu mixu hororu, antiutopie a společenské kritiky, zabalené do populárního postapokalyptického žánru.
Autor se zaměřil nejen na válku a příběhy přeživších, ale také na ekonomickou, politickou, hospodářskou a válečnou situaci v tomto krvavém období. Na zastírací manévry vlád, černý obchod s lidskými orgány i změněnou geografickou mapu světa v důsledku úbytku obyvatelstva.
Od ostatních, především filmových děl zombie žánru, se to Brooksovo liší měřítkem celého vyprávění. Zde opravdu nejde o skupinku, utíkající před nemrtvými, ale o celé lidstvo.
Velký potenciál
Není proto divu, že se o práva na jednu z nejoceňovanějších knížek posledních let utkali Leonardo DiCaprio a Brad Pitt prostřednictvím svých filmových společností Appian Way a Plan B. Získal je druhý jmenovaný, který musel jako producent hororovému, ale i velmi realistickému a emotivnímu duchu předlohy vtisknout nějakou strukturu.
Protože je jasné, že románové vyprávění, odehrávající se v řádu měsíců a let, které kaleidoskopicky vrství kratičké příběhy a nabízí různé pohledy na tuto apokalypsu, by bylo pro filmové převedení až příliš rozvleklé a neuchopitelné. Zvlášť když nemá hlavního hrdinu a je založené na principu orální historie, kterou nám zprostředkovávají osobní vzpomínky jednotlivých účastníků této války.
Brad Pitt, který rád střídá mainstreamové projekty s těmi umělecky ambicióznějšími, v této látce oprávněně vycítil velký potenciál, že by mohla být obojím. Zbývalo jen nahradit faktografický docudrama styl předlohy něčím mnohem přímočařejším.
Scenáristické hledání struktury vyprávění
Během dlouhých pěti let příprav kvůli tomu povolal na pomoc hned čtveřici scenáristů, kteří měli za úkol najít vhodnou narativní strukturu pro tuto látku. Možností, jak ji adaptovat, bylo hned několik. Ty stěžejní asi dvě. Buď se mohli držet struktury románu a velkolepou bitvu odvyprávět za pomocí flashbacků. Anebo se rozhodnout pro lineárnější formu, tak aby mohl vzniknout napínavý thriller, v němž se lidé snaží ubránit zombíkům.
Scenáristé Matthew Michael Carnahan (Království, Hrdinové a zbabělci), J. Michael Straczynski (Eastwoodova Výměna), Drew Goddard (Monstrum, Chata v horách) a v konečné fázi zřejmě nejvíc Damon Lindelof (seriál Ztraceni, Prometheus) zvolili druhou možnost. Odhodlali se proto k zhušťovací a tedy vždy zjednodušující taktice, kdy se globální katastrofu rozhodli představit v několika málo dnech a očima jednoho hrdiny.
Jejich ambicí určitě bylo natočit něco víc než obyčejnou zombie vyvražďovačku. Scenáristická, režijní a produkční nejistota ohledně toho, zda má jít o letní oddechový blockbuster s hordami digitálních nemrtvých, nebo přemýšlivější globální drama, akcentující na pozadí řádění nemrtvých některé z problémů současného lidstva (izolacionismus národních států a jejich pragmatický postoj k nákaze), se negativně promítla do výsledku. Film je rozkročen mezi oběma přístupy a důsledně nenaplňuje ani jeden.
Tvůrčí neshody a produkční potíže
Na filmu se výrazně odrazilo i to, za jakých podmínek vznikal a jaké ho provázely neshody mezi jednotlivými tvůrčími činiteli. Natáčet se začalo za situace, kdy nebylo tak úplně jasné, kam vyprávění bude směřovat, jaké bude jeho rozuzlení i na co se bude snažit položit stěžejní důraz. Scenáristé toto vše dolaďovali za pochodu.
Bezesporu největší zombie projekt posledních let nejen svým měřítkem byl několikrát přepisován a přestříháván. K neshodám docházelo i mezi režisérem a hlavní hvězdou a producentem v jedné osobě ohledně charakteru díla.
Tyto rozepře vyvrcholily přetočením celého závěru. Velkolepá bitva se zombíky v Rusku byla po testovacích projekcích a ohlasech na nich nahrazena mnohem komornějším, minimalističtějším vyvrcholením. To hrdinu staví před osudovou volbu, která chce být rozvíjena v dalších pokračováních.
Kvůli všem těmto faktorům, které by vydaly na zajímavý deník z natáčení, byla premiéra snímku odsunuta o půl roku. Natáčení se kvůli přetočení závěru prodražilo o dalších několik desítek milionů (přesně 40) dolarů na sumu asi 200 milionů dolarů. A to bez výdajů na reklamu. Což je rozpočet, za nějž se dnes točí filmy jako Muž z oceli, vedle něhož Světová válka Z vypadá z hlediska výpravy jako chudý příbuzný.
Problematická volba režiséra
Nemyslím si, že by šlo o nějaký tunel. Diskutabilní je ale z hlediska nákladů a jejich smysluplného využití spíš volba režiséra pro zpracování tohoto námětu. Marc Forster umí přijít se skvělým psychologickým dramatem Ples příšer nebo romantickou komedií kaufmanovského střihu Horší už to nebude. Komornější látky v podobě literárních adaptací (Hledání Země-Nezemě, Lovec draků) mu jdou obecně lépe než akční snímky, jak jsme se o tom mohli přesvědčit v bondovce Quantum of Solace a především v rozporuplném Kazateli Kalašnikovi.
Vždy, když zabrousí do blockbusterových vod, máme z jeho filmů podobný dojem. Nevyužitý rozpočet, scénář, který zůstal někde na půli cesty a provedení, které mohlo být mnohem víc strhující. Světová válka Z všechny tyto znaky naplňuje, byť v jednotlivostech funguje dobře. A právě jimi začněme.
Originální zombíci
Zombíci jsou zde ukázáni v jiném a originálnějším světle než dosud. Nejde o žádné pomalu se vlekoucí mátohy, požírající lidské mozky. Ale o až sprintérskou rychlostí se za potravou ženoucí odporné bytosti, připomínající v té chvíli smečku zdivočelých psů. Jeden přes druhého se neúprosně snaží dostat ke kořisti, bez ohledu na ostatní (i když jde o rodinného příslušníka) i vlastní pud sebezáchovy.
Rytmicky při tom cvakají zubama, chroptí, zmítají se a v očích mají šílený výraz, z něhož vám nebude dobře po těle. Rychle se množí, jsou velice agilní a agresivně napadají dosud zdravé jedince. Transformace v krvelačnou bestii probíhá během pár vteřin, což vám pomůže pochopit, proč se nákaza šíří tak rychle.
Požírají sebe navzájem a jejich chování vytváří zdání totálního chaosu, což je zvýrazněno tím, že jsou často zabíráni seshora tak, aby vypadali jako shluk mravenců. Při pohledu zblízka se ale vyjevuje jejich osobitost i odlišnost ve způsobu, jakým byli nakaženi.
Expert na krizové situace
Kvůli přístupnosti v kinech PG 13 nezalévá Forster plátno krví, ani se nevyžívá v nechutných záběrech na vnitřnosti. Sází spíše na postupné budování napětí. Atmosféra zmatku, křiku, strachu a beznaděje na nás dýchne od prvních záběrů, kdy se hlavní hrdina uprostřed zpanikařeného davu snaží dostat svou rodinu do bezpečí. Kolem létají helikoptéry a v ucpaných ulicích se lidé dávají do bezhlavého úprku.
Gerry Lane (Brad Pitt) je totiž expert na krizové situace, který má pod hlavičkou Organizace spojených národů cestovat po světě a hledat příčiny a v ideálním případě i řešení této krizové pandemie. Tuto práci přijímá výměnou za relativní bezpečí manželky (Mireille Enos) a svých dvou dcer.
Uprostřed apokalypsy musí najít zdroj nákazy, bez jejíž lokalizace nelze v boji s nepřítelem uspět. Jen tak se totiž dá vyvinout vakcína, která by ochránila zbytky lidstva. Pacient nula musí být vypátrán a z něj je třeba vyrobit protilátku. Ono to ale nebude tak jednoduché.
Cestovní deník
Problémem je, že zdroj epidemie může být kdekoli na světě, v důsledku čehož se vyprávění mění v jakýsi cestovní deník kolem světa. Přes asijskou základnu a Izrael se Gerry dostane až na kliniku v britském Cardiffu, kde nalezne zatím pouze částečné vyřešení problému. Celý problém mají nakročeno řešit další díly chystané trilogie.
Různá místa světa se nacházejí v různém stádiu rozkladu a jinak se proti zombíkům brání. Nejvděčnější z pohledu bitvy proti nim je v trailerech prozrazená scéna s dobýváním opevněné jeruzalémské zdi.
Společnost mu dělá chytrý virolog, který mu má připravit vakcínu. Jeho nešťastný konec (zastřelí se nechtěně vlastní zbraní) je ale natolik bizarní, že si v té chvíli říkáte, zda si režisér z celého vyprávění s podvratnou potutelností tak trochu neutahuje. Po jeho skonu Gerrymu nezbude než pátrat po léku sám.
Zdolávání videoherních levelů
Toto pátrání je realizováno ve videoherním módu. Gerry vždy někam přijede, dostane k ruce nějaké spolupracovníky (David Morse), s nimiž odhaluje indicie, které mu pomohou při pátrání v další destinaci, kam je poté poslán a kde hádanku dále rozplétá. Expert OSN zdolává jednotlivé levely a aby to neměl tak snadné, tak mu do nich režisér trochu mechanicky vpouští zombíky, s nimiž se musí popasovat.
Ruční kamera, v kombinaci s rychlým střihem a použitou 3D technologií ale způsobuje, že si akční scény, které se v první půlhodině odehrávají ve tmě, moc nevychutnáte. Kameraman Robert Richardson navíc chaotickou atmosféru navozuje za pomocí roztřesených záběrů, z čehož vás bude akorát bolet hlava.
Velkolepý charakter katastrofického filmu postupně ustupuje, až se dopracujeme ke komornímu závěru poslední čtvrtiny metráže. Tato stavba příběhu, která může některé diváky iritovat, souvisí s celkovou nekompaktností jednotlivých složek vyprávění, které na sebe ne moc hladce navazují a prolínají se.
Multižánrový mix
Marc Forster chtěl vytvořit útvar na pomezí akčního zombie hororu, katastrofického thrilleru typu Soderberghovy Nákazy, detektivky, cestopisu, rodinného dramatu a apokalyptického podobenství konce lidské civilizace, ukazujícího, jak v důsledku ohrožení dostává zabrat lidská humanita.
Chtěl vlít vyčpělému subžánru trochu krve do žil a uspokojit stejnou měrou popcornové diváky, videoherní pařiče i ty, kteří od tohoto druhu filmu očekávají nějaký sociologicko-politický přesah a komentář.
Režisér, jehož předností jsou komorní konverzační dramata, si tímto na sebe vzal nesnadnou úlohu. Na motivy reportážního románu, který se svou podstatou adaptaci dost vzpíral, se rozhodl vytvořit nejambicióznější a nejepičtější zombie projekt posledních let. S Bradem Pittem jako hereckou jistotou v hlavní roli.
Pittova velká sólová jízda
Brad Pitt jí opravdu je, ale chybí mu silnější spoluhráči. Všechny postavy jsou vedle něj zoufale nevýrazné a celý film působí jako jeho velká sólová jízda. Táhne jí svým elegantně zanedbaným zevnějškem, který má zvýraznit, jak moc velká odpovědnost na jeho postavě leží.
A táhne ji navzdory všem předpovědím, které věštily, že film bude velký propadák, dobře. Celosvětově utržil během prvního víkendu 112 milionů dolarů a stal se Pittovým nejúspěšnějším projektem z hlediska tržeb za první víkend. Šance, že se zaplatí, tu tedy je a tím i otevřená vrátka pro další pokračování.
V nich by si měl producent a jeho studio Plan B víc pohlídat celkovou strukturu vyprávění. Abychom neměli dojem, že se spektakulární scény až tolik bijí s těmi komorními. A že dochází ke kombinaci zombie hororu, velmi drahého katastrofického blockbusteru alá Roland Emmerich a televizního filmu z laboratoře, připomínajícího závěr prvního Resident Evil. Marc Forster ale může být spokojen, s tučným šekem za zombíky si bude moci vytvořit zas pár osobnějších filmů podle svého gusta.
Světová válka Z
- Žánr: katastrofický zombie horor
- Původní název: World War Z
- www.worldwarzmovie.com/
- USA / Malta 2013
- Scénář: J. Michael Straczynski, Matthew Michael Carnahan, Drew Goddard, Damon Lindelof (podle knihy Maxe Brookse)
- Režie: Marc Forster
- Hrají: Brad Pitt, Mireille Enos, Matthew Fox, David Morse, Daniella Kertesz, James Badge Dale, David Andrews, Moritz Bleibtreu, John Gordon Sinclair, Fana Mokoena, Eric West
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 27. 06. 2013