Podvádí výrobci při měření spotřeby i u televizorů?

Začátkem tohoto měsíce The Guardian zveřejnil informaci, že Samsung je podezřelý z „optimalizace“ spotřeby energie při testovacím videu, které se používá pro určování spotřeby elektrické energie dle ICE62078. Samsung se samozřejmě proti tomu ohradil a vyloučil, že se tak děje.

Podobné informaci by asi nikdo nevěnoval pozornost, kdyby nebylo nedávné aféry německé automobilky VW. Ta jak je známo používala u naftových motorů software identifikující testovací cyklus, přičemž došlo k úpravě funkčnosti motoru tak, aby produkoval co nejnižší emise. Problémem ovšem je, že při nízkých emisích motor zkrátka nejede. A tak při běžném provozu toto „ekologické“ nastavení je deaktivováno. Majiteli je to jedno - tomu auto jede, jen ho asi štve, že výrobce naměřil daleko nižší spotřebu nafty, než má auto v reálu.

Od plazmy k LED podsvícení

Podobnému tlaku na snižování spotřeby elektrické energie byli před několika lety vystaveni výrobci televizorů, neboť spolu s rostoucí úhlopříčkou rostla i spotřeba. Zatím co starý CTR televizor s 55cm obrazovkou měl spotřebu kolem 50 až 60 W, s rostoucí velikostí jste se u plazmových televizorů mohli setkat okamžitou špičkovou spotřebou až 500 W. V reálu se udávala průměrná spotřeba, která se pohybovala kolem 200 W.

Že LCD televizory na tom nebyly o moc lépe a také u větších úhlopříček měly i 200 W, to se už moc nevědělo. V konkurenčním boji se ale vysoká spotřeba plazmových televizorů hodila, a spolu s možným vypalováním to znamenalo dva zásadní argumenty, kterými se „děsili“ případní zájemci o plazmu.    

S nástupem LED podsvícení  došlo k výraznému snížení spotřeby, která u Fulll HD rozlišení a obrazovek o velikosti 40“ až 46“ klesla až na dříve nemyslitelné hodnoty 40 W až 60 W. Ostatně kvůli tomu se přešlo na levnější a tenčí řešení s bočním LED podsvícením, kdy se podvícení LCD panelu řeší diodami umístěnými po stranách. Přímé zadní LED podsvícení sice nabízí větší homogenitu, případně zvládá i skutečné lokální řízení podsvícení, ale to dražší, „tlustější“ a také energeticky náročnější.

Co měl Samsung za problém

Při měření spotřeby televizoru Samsung se ukázalo, že během testovací scény „spadla“ spotřeba ze 70 W na 39 W. Což se ostaně můžete přesvědčit na grafu níže. Podle švédské energetické agentury (SEA), která se testováním zabývá, zmíněný jev dokazuje, že byl rozeznán standardní testovací filmu (IEC). Konkrétně byla kritizována funkce Motion Lighting, nebo li osvětlení v pohybu. A Samsung samozřejmě odmítá, že tato funkce slouží k „ošálení“ testu.

U kritizovaného měření je vidět pokles spotřeby po 30 sekundách až na průměrnou hodnotu 39 W.

Abychom si vysvětlili tuto funkci, kterou některé LCD LED televizory mají, musíme zabrousit trochu do techniky. Slabinou LCD panelů je nízká pohybová ostrost při rychlém ději, projevuje se u sportů a filmů. Jedním z řešení je využít LED podsvícení a rozblikat ho. Tím dosáhnete vložení černých mezisnímků, které v podstatě „ukončí“ předchozí zobrazený snímek na LCD panelu před tím, než se zobrazí další. Tuto technologii používá Samsung, ale najedete ho i u televizorů Sony, Panasonic, atd. U některých televizorů ji můžete ručně aktivovat, nebo k tomu může dojít automaticky, když televizor rozezná, když se díváte na film nebo na sport.

 Zmiňovaná funkce má u různých modelů jiný název

Záporem této technologie, která dramaticky dokáže zvýšit pohybovou ostrost, je pokles jasu a případně vnímatelné blikání obrazu. A samozřejmé zároveň dojde ke snížení spotřeby, neboť LED podsvícení nesvítí pořád. Nemá tedy s jakýmkoliv podváděním nic společného.

Proč ekologické funkce nefungují

Rukama mi prošlo hodně televizorů, v redakci jsme kdysi také prováděli srovnávání spotřeby Plazmy a LCD. Problémem u LCD byl a je fakt, že při aktivaci ekologických funkcí dojde ke snížení jasu celé obrazovky, tedy i bílých bodů, což znamená horší kontrast a tmavší barvy. Při maximálním snížení energie budete mít pocit, že z obrazu někdo vysál veškerý život.

U plazmy se pouze omezí maximální jas, bílá ovšem zůstává bílou, kontrast je zachován. Proto u plazmy i po aktivaci ECO funkce je obraz ve večerní tmě stále kontrastní a živý. Ostatně proto se naopak nové LCD LED televizory s QD technologií a s HDR  snaží maximální jas zvýšit – dosahují až 2x vyššího maximálního jasu (až 1000 cd/m2 proti 350 cd/m2), než mají „obyčejné“ LCD televizory .

 
Ekologické funkce u Samsungu nenajdete v nastavení obrazu, ale v položce Systém/Eko řešení

V reálu drtivá většina lidí nechává ekologické funkce u LCD vypnuté, tudíž má logicky vyšší potřebu, než jakou můžou udávat „ekologické samolepky“. Jde o hodnoty podobně odtržené od reality, jako je již dlouhou dobu kritizovaný testovací cyklus pro automobily, který je krátký, pomalý s několika zastaveními, kvůli kterému výrobci ostatně vymysleli otravný Start-Stop systém.

Až se zase „provalí“ podobná aféra, tak je potřeba vzít rozum do hrsti. Jakmile se cokoliv testuje nějakou standardizovanou metodou (výkon, spotřeba), tak se to dá ošidit. U smartphonů či počítačů se dá testovací software identifikovat bez problému, takže „optimalizovat“ ovladače je velmi jednoduché. U televizorů je to možné také, ale za stávající situace nevidím důvod, proč by to někdo měl dělat. Nehledě na to, že zrovna tohle je oblast, kde se případné švindlování dá odhalit daleko jednodušeji, než například emise u motorů.