Štvanec IRA: recenze filmu

Zapomenutá vesnice kdesi v Kanadě. Vousatý muž čelí v autě bleskovému útoku maskovaného zabijáka, který se ho snaží zneškodnit několika ranami z pistole…

Tenkrát v Belfastu 

O jedenáct let dříve v irském Belfastu. Dvaadvacetiletý nezaměstnaný mladík, který se přiživuje pouličním prodejem kradeného zboží, je po výtržnosti v ulicích města zadržen britskými těžkooděnými hlídkami. Martina (Jim Sturgess) nezajímá politika ani náboženství, jež tak krvavě formují britsko-irské vztahy a životem se snaží se zdravou kůží nějak proplout. Přesto dostává nabídku stát se informátorem.

Agent britských tajných služeb, jež se mu představí jako Fergus (Ben Kingsley), v něm i přes lehkovážnost jeho počínání vidí potenciální zdroj využití ve prospěch zájmů vlády Jejího Veličenstva, který jen potřebuje vhodné a silné vedení. Martin se zpočátku k donášení staví přezíravě, ale vidina peněžních odměn, auta a vymazání trestního záznamu, spojená s nechutí k militantním praktikám Irské republikánské armády, zasahujícím do jeho nejbližšího okolí, způsobí, že změní názor.

Skrze kamaráda Seana (Kevin Zegers), kterého IRA používá jako jednoho z nádeníků na špinavou práci, se seznamuje s důležitými personami teroristické organizace a zvolna se mezi ně infiltruje. Začíná žít dvojí život a obratně lavíruje mezi důvěrou hnutí a svou utajenou identitou. Poznává brutální praktiky, jimiž radikálové mstí i domnělou zradu, mířící do jejich řad a svůj úkol dlouho lehkovážně bere jako dospěláckou hru bez morálních pravidel.

Spojité nádoby

Intimní vztah s dívkou Larou (Natalie Pressová) zkomplikuje neplánové těhotenství, které na něho poprvé klade odpovědnost i za někoho jiného než je on sám. S rostoucí řadou prozrazených a nevydařených operací (které přispějí k záchraně potenciálních objektů atentátnických akcí) se ale nad jeho hlavou začíná zvolna utahovat smyčka, z níž zřejmě nebude úniku. Ani druhá strana totiž nejedná v nevyhlášené občanské, náboženské i mocenské válce vždy fér a používá stejné metody nátlaku jako její oponent. To nejlépe dokumentuje výmluvná prostřihová sekvence, v níž Fergus i vůdce IRA Martina instruují, jak se zachovat v případě mučení po vyzrazení jeho identity.

Britská tajná služba MI5 se vůbec ukazuje jako prostředí, které nemá v personální politice čich jen na Bodieho s Doylem nebo šarmantní elegány se zálibou v ženách a protřepaných drincích, ale i na charaktery mnohem pokřivenější. Kariérní zájmy, ochota se zaprodat protistraně a pragmatický přístup slaví hostinu, na níž má být osobní osud obětován na oltář dosaženého cíle. Lidský život má menší hodnotu než číselná statistika, referující o úspěšnosti poslední akce a Martin se ukazuje být příliš malou postradatelnou mřenkou v rybníce, v němž se líčí na opravdové dravce.

Tomu se snaží zabránit čestná výjimka v síti zkorumpovaných zájmů, již tvoří Martinův kontaktní agent. Na vztahu mezi operativcem a jeho informátorem se odráží pohnutá atmosféra konce osmdesátých let v Severním Irsku, na jejímž pozadí se vyvíjí. Pod tíhou vyostřených nepokojů a střetů se počáteční nedůvěra prolamuje a spolupráce z nutnosti, při níž se budoucnost obou riskantně provazuje a oni se na sobě stávají vzájemně závislými, se proměňuje ve chvílích zoufalé úzkosti v nenávist a v situaci ohrožení v takřka ochranitelský otcovsko-synovský vztah a přátelství.

Plíživý teror

Kanadská režisérka a scenáristka v jedné osobě umí toto dramatické pnutí velmi věrohodně přiblížit a hned od počátku nás vtahuje do vyprávění, inspirovaného skutečnými osudy. Jeho ústřední figurou se stává Martin McGartland, který v letech 1987- 1991, kdy byla jeho totožnost prozrazena, působil jako dvojí agent. Ze zajetí IRA se mu podařilo, s přispění jeho řídícího orgánu, dostat a od té doby je stále na útěku.

S uvedením filmu, který je volnou adaptací stejnojmenné knihy, jejíž název v originále odkazuje k počtu jím zachráněných vojáků, policistů a členů vězeňské stráže, ale nesouhlasil. Liší se prý od autobiografie, již stvořil společně s novinářem a spisovatelem Nicholasem Daviesem a přiznává mu větší díl odpovědnosti za akce namířené proti IRA, než měl ve skutečnosti. Z prohlášení je zřejmé, pod jakým tlakem asi skutečný Martin stále žije.

O věrnou rekonstrukci jeho osudu se ale režisérka určitě nesnažila. McGartlandův příběh v jejím podání v sobě má mnohem univerzálnější přesah hitchcockovské žánrové vyprávěcí kompozice o muži, jenž se ocitl v nepravou dobu na nepravém místě, v níž se mísí prvky politicko-špionážního thrilleru a melodramatické love-story.

Na pozadí historického konfliktu sledujeme proměnu bezstarostného provokatéra a oportunisty v osobu v nejvyšším režimu utajení. Kari Skoglandová neprezentuje žádné politické komentáře, neglorifikuje ani nenasazuje psí hlavy. Velmi neutrálně obchází posouzení příčin a oprávněnosti celého konfliktu a nechává na divákovi, aby si na civilní boj mezi katolíky, kteří toužili po připojení k Irské republice a protestanty, jež chtěli zůstat součástí Velké Británie, utvořil názor sám.

Nehledá kořeny, ale ukazuje následky v každodenní žité přítomnosti. Vybuchující domy, hořící auta a oběti na straně nevinných civilistů. Všeobecná frustrace a podráždění z neustále přítomného dohledu policejně-vojenských složek RUC, které dávají (často bezdůvodně a neoprávněně) najevo svou moc, stejně jako na druhé straně do vlastních řad strach a paniku šířící IRA. Martin a jeho generační soukmenovci nepoznali jiný svět než ten, kde plíživý teror rozvrací sousedské, přátelské i rodinné vztahy a to ho poznamenalo. Jak moc, nechává autorka opět na vašem posouzení, neboť motivace, jež ústředního hrdinu vedly k cestě, již si vybral, nechává moudře v oblasti svědomí jeho skutečného předobrazu.

Řadový pěšák

Jim Sturgess tuto vizi respektuje a postavu Marthyho při zachování autentičnosti zbytečně neheroizuje. Představuje se jako milující partner i lhostejný floutek, chodící po tenkém ledě, který se může každým okamžikem prolomit. Chrání ženu, dítě i kamarády z dětství, jejichž současné konání se mu příčí. Je naivní a zatím netuší, že řekl ano ďáblovi, smějícímu se hned na dvou frontách. Zaplétá se do zájmové šachové partie, zaštiťující se velkými slovy o svobodě a rovnosti, v níž on bude vždy jen řadovým  pěšákem, který může být kdykoliv obětován.

Důstojník britských zvláštních jednotek ho v rámcovém komentáři, který zastřešuje celé lineárně podané vyprávění, označuje jako jedince, který na sebe nestahuje přílišnou pozornost, čímž se může snadno pohybovat v odlišných a značně nebezpečných prostředích. Žádný superman s povolením zabíjet ani kadet policejní školy jako v hongkongské Volavce, ale kluk, za jehož každým tahem z cigarety cítíme nervní tik v prstech, způsobený strachem z prozrazení. Ben Kingsley mu zdatně sekunduje a představuje se jako poučený harcovník, zbavený jakýchkoliv iluzí o chodu organizací, jejichž je sám součástí. Jejich interakce je uvěřitelná a nejen z důvodu realističnosti předlohy, z níž film vychází.

Režisérka Kari Skoglandová pak ve fascinaci důvěrně zasvěcenými strukturami informátorů i jejím vizuálním ztvárnění stvrzuje poučenost na kriminálně-mafiánských opusech typu Newellova Krycího jména Donnie Brasco nebo Scorseseho Mafiánů a Skryté identity. Kamera je dynamicky roztřesená ve snímání bezprostřední akce i poeticky mámivá v zachycení Martinových okamžiků štěstí s milovanou Larou nebo nalezení vlastní seberealizace coby řidiče taxíku. První polovina se zvolna rozbíhá a nastiňuje nám situaci v Irsku a Martinovo pronikání do struktury IRA, druhá, mnohem akčnější, v brilantně thrillerovém tempu zachycuje jeho působení v ní i neodvratný konec.

Po debutu Steve McQueena Hlad tak máme v krátké době možnost v kině opět nahlédnout na konflikt, na jehož hodnocení se rozcházejí historici s přímými aktéry i pamětníky a posoudit dopad myšlenek hladovkářského revolucionáře Bobbyho Sandse v praxi. Bohužel praxi, která se promítla i do tragického osudu muže, který je v utajení nucen žít s následky života, který si zvolil.

Štvanec IRA

• Žánr: thriller
• Původní název: Fifty Dead Men Walking
• www.fiftydeadmenwalkingmovie.com
• Velká Británie/Kanada 2008
• Scénář: Kari Skoglandová (podle knihy Martina McGartlanda a Nicholase Daviese)
• Režie: Kari Skoglandová
• Hrají: Jim Sturgess, Ben Kingsley, Kevin Zegers, Rose McGowanová, Natalie Pressová, Conor MacNeill, Tom Collins, William Houston
• Distribuce: Intersonic
• Distribuční premiéra v ČR: 22. 10. 2009