Reboot filmové pentalogie z přelomu šedesátých a sedmdesátých let se studiu 20th Century Fox povedl. Rupert Wyatt ve Zrození Planety opic udělal dobře, že nepřišel s dalším remakem (jako Tim Burton v roce 2001) nebo sequelem známé látky, ale vydal se cestou zcela opačnou.
Aby se nemusel pohybovat v předem nalinkovaných drahách, daných původním filmem a jeho pokračováními, rozhodl se podívat před příběh z pera Pierra Boullea. A objasnit tak, jak získala inteligentní zvířata moc nad lidstvem.
Jeho následník Matt Reeves dal dvojce Úsvit planety opic ráz politické alegorie v hávu postapokalyptické sci-fi. Caesar a jeho opičí protivník Koba se stali ztělesněním dvou prototypů vládců, jež známe z historie i současnosti. Caesar coby morální autorita, opírající se při rozhodování o své svědomí. A Koba, snažící se po vzoru totalitních vládců uzmout moc za použití všemožných zrádných a intrikujících praktik.
Ve dvojce zároveň došlo k zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Opice zakládaly vlastní civilizaci na území té lidské a decimované lidstvo se snažilo jejich dominanci zastavit. Kvůli boji o moc uvnitř obou táborů přes dočasné křehké příměří vše směřovalo k fatálnímu střetu, po němž už bude zcela nezpochybnitelné, kdo se stal vládcem planety Země.
Westernové stopařské aranžmá
Jestliže mezi událostmi jedničky a dvojky uběhlo deset let, ve trojce jsou to dva roky. Bojům mezi lidskou armádou a opicemi se nepodařilo zabránit a probíhají už několik měsíců. Caesar (Andy Serkis) nabízí lidskému společenství mír, ale není vyslyšen. Nelítostný plukovník McCullough (Woody Harrelson) chce jeho kmen vymýtit a on je tak nucen ve válce pokračovat.
Zároveň jako odpovědný vůdce přemýšlí, jak dál. Když část opic, řadících se ke stoupencům Koby, dezertuje k lidské vojenské jednotce Alpha-Omega, rozhodne se svůj zpustošený kmen, skrývající se v lesích, ochránit. Tím, že ho přes poušť a hory dopraví na bezpečné místo. Noc před odchodem ale tábor napadne plukovníkova jednotka, která jde primárně po něm. Caesar přijde o své nejbližší a celá mise pro něho najednou získává velmi osobní rozměr.
Jeho druzi se vydávají na původně plánovanou cestu do pouště, on ve společenství svých nejvěrnějších Mauriceho (Karin Konoval), Lucy (Michael Adamthwaite) a Rocketa (Terry Notary) po stopách plukovníka. Režisér tuto jeho cestu pomsty vykresluje ve westernovém aranžmá. Jako stopařskou výpravu zasněženou krajinou, sledující vojenskou jednotku k její nové základně na „hranici“.
Propojení s původní pentalogií
Ke čtveřici se postupně po vzoru Sedmi statečných přidává mladá lidská dívka Nova (Amiah Miller), která není schopna řeči, a poustevnicky žijící šimpanz, uprchlý ze ZOO Bad Ape (Steve Zahn). Ten do temného, tísnivého vyprávění vnáší prvky humoru, podobného vedlejším figurám ze Star Wars. Ve zvolené stylizaci ale jeho výskyt spíše než odlehčujícím dojmem působí křečovitě.
Obě postavy, Nova i Bad Ape, odkazují k filmům původní pentalogie a tvoří s nimi symbolickou spojnici. Stejně tak je tomu s údernou jednotkou Alpha-Omega. Režisér velmi umně propojuje novou trilogii s původními filmy, jejímž divákům dává v završení trilogie odpovědi na otázky, které si při sledování nejen první Planety opic s Charltonem Hestonem určitě kladli.
Novou trilogií, která už se neopírá o knižní předlohu, současně rozšiřuje možnosti, jak s opičí mytologií dál pracovat. Mezi dějem Války o planetu opic a tím z filmu z roku 1968 stále vězí dostatečný prostor pro případná pokračování, v nichž by došlo k hlubšímu seznámení s opičím společenstvím.
Srdce temnoty
Novy se ujme Maurice, Caesarova pravá ruka a jeho rádce, ale tím hlavním je v tomto příběhu Caesar. Pokud bychom si vypůjčili název novely Josepha Conrada, jíž se inspiroval Coppolův film Apokalypsa, ve filmu se hraje o jeho srdce temnoty.
Caesar v touze po pomstě bojuje s vlastními démony a s tím, aby se nestal druhým nenávistným Kobou. Tedy tím, čím vždy opovrhoval a proti čemu se vymezoval. Jeho postava má velmi silný dramatický oblouk hrdiny, který ztrácí a znovunalézá svou vůdčí roli. A s ní spjatou odpovědnost k jeho opičímu lidu.
Ač je zaslepený pomstou a pálí za sebou mosty přátelství, včas si uvědomí, že není jen on a jeho sobecké zájmy, ale i vyšší nadosobní poslání morální autority, kterou jeho druhové respektují a uctívají. Naděje na jejich lepší životy a životy jejich rodin na nějakém bezpečnějším místě ho vedou až k hranici, již známe z biblických textů.
Skrze postavu Caesara dostáváme plnohodnotnou charakterovou studii bytosti, v níž se sváří její animální, zvířecí podstata s tou lidskou, humanitní. Zuřivá touha po pomstě s inteligencí, která umí tento stav reflektovat. Mesiášský komplex vnucený i přirozený.
Ve stopách plukovníka Kurtze
Spasitelským syndromem trpí i plukovník McCullough, kterého Woody Harrelson vykresluje jako variaci na plukovníka Kurtze z Coppolovy Apokalypsy a plukovníka Saita z Mostu přes řeku Kwai, kde autorem předlohy k tomuto sedmi oscarovému slavnému protiválečnému filmu je rovněž Pierre Boule.
K Mostu přes řeku Kwai a potom Velkému útěku režiséra Johna Sturgese se vztahují události v táboře nepřítele, kde se nechá Caesar dobrovolně zajat. Plukovník se v tomto pracovním táboře se zajatými opicemi chová podobně vyšinutě jako Marlon Brando v Apokalypse a při konfrontaci s Caesarem používá i podobné filozofické sentence.
![10 nejlepších filmů z festivalu v Cannes 2017 [video]](/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=624989110)
Těch narážek na Apokalypsu je zde více. Od stínu, z něhož se plukovník vynořuje, až po nápis, jež zaměňuje „Ape“ a „Apo“calypse Now“. S Coppolovým mistrovským dílem má Válka o planetu opic společnou i atmosféru pomalého, hypnotického díla s filozofickým a psychologickým přesahem.
Pomalé, hypnotické, osudové dílo
Takový charakter má jako ona westernová část, tak částečně i ta válečná v plukovníkově táboře, který připomíná tábory koncentrační. Pomalý, zadumaný ráz dvou a půl hodinového vyprávění nám umožní vychutnat si motivace postav, jejich debaty, jejich psychologické vykreslení.
Když říkáme postavy, mluvíme hlavně o opicích, které podobně jako ve dvojce zcela přebírají vládu nad vyprávěním. Už v ní, tak se jak opice polidšťovaly, přebíraly i negativní lidské vlastnosti. Zde se v nich lidství pod tlakem okolností probouzí ještě silněji.
Naopak lidská rasa, zastoupená vojáky, je silně odindividualizovaná, k čemuž přispívá i to, jak postupně pod vlivem degenerativního viru ztrácí řeč. Opice se dorozumívají posunky, zvuky, gesty, ale cítíme z nich emoce. Strach, bolest, ale i soucit a ochotu pomáhat. Lidé v touze po zachování vlastního rodu tyto vlastnosti ztrácí.
Nevyhnutelná osudovost se klene nad celým příběhem a ústí do závěrečného epického střetnutí, kde se dostane ke slovu ona válka z názvu filmu. Jde o vyústění akční, emotivní, patetické a plné hrdinného sebeobětování. Tedy více blockbusterové než zbytek filmu. Ten má charakter psychologického dramatu na pozadí válečného konfliktu.
Kvalita digitálních triků
Matt Reeves (Monstrum) si v závěru opičí trilogie udržel velkou míru tvůrčí svobody a natočil film, který je epický i komorní zároveň. Komorní v důrazu na psychologii postav, epický ve hře s žánry, které ve svém vyprávění používá. Post-apo, western, útěkový thriller, válečné a psychologické drama.
S blockbustery jej pojí i důraz na kvalitu digitálních triků, které zde dosahují maxima možného. Všechny opice jsou kompletně digitální, ale vypadají naprosto přirozeně. Ať už v bojových scénách, kdy jedou na koni nebo střílí ze samopalů, v pohybu nebo když prostřednictvím mimiky vyjadřují emoce.
Motion capture živých herců ve spojení s digitální animací dosahuje úrovně, která už si říká o ocenění nejen v technických kategoriích. A Andy Sekis je králem této zatím nepojmenované kategorie. Stejně zdařilé je i CGI pozadí, které smazává rozdíl mezi reálnými kulisami.
Režisér ale šikovně nepropojuje jen digitální a reálné herce a pozadí, ale i novou trilogii s původní pentalogií, přičemž ponechává volný prostor pro další díly, které mohou rozšířit opičí universum. S Války o planetu opic a celé trilogie by si mohl vzít příklad Michael Bay, jak natočit smysluplnou blockbusterovou ságu, která má duši. Jemu se to s Transformery už dlouho nedaří.
Válka o planetu opic
- Žánr: postapokalyptická sci-fi
- Původní název: War for the Planet of the Apes
- www.foxmovies.com/movies/war-for-the-planet-of-the-apes
- USA, 2017
- Scénář: Mark Bomback, Matt Reeves
- Režie: Matt Reeves
- Hrají: Andy Serkis, Woody Harrelson, Judy Greer, Steve Zahn, Gabriel Chavarria, Sara Canning, Max Lloyd-Jones, Alessandro Juliani, Chad Rook
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 13. 07. 2017
| Válka o planetu opic |
| Film |
|
8 |