Terapie láskou: recenze filmu

Snímek Terapie láskou konečně odpovídá na otázku položenou před deseti lety: Jaké filmy by dnes točil Woody Allen, kdyby byl na vrcholu svých sil? Přesně takové, jaká je úžasná Terapie láskou Davida O. Russella.

Ten se do povědomí diváků dostal snímky, jako jsou Tři králové a existenciální komedie Mám rád Huckabees. Dosavadního vrcholu pak dosáhl sociálním dramatem Fighter. Přesto je Terapie láskou mnohem výraznějším snímkem a asi nejlepším filmem, který David O. Russell natočil. A rozhodně je nejlepším romantickým dílem letošní sezony.

Podobně jako Allenova nejlepší díla i Terapie láskou ukazuje lidi psychicky rozbité, kteří se ale nechtějí vzdávat toho nejhlubšího z citů. Takovým je i Patrick (Bradley Cooper), s nímž se seznamujeme v psychiatrické léčebně. Neznáme jeho obtíže ani důvody, jež jej sem zavedly. Vše postupně poznáváme až poté, co si Pata odváží domů matka a spolu s psychicky také značně rozháraným otcem se jej snaží dostat do kondice.

 

Patovi se snaží pomoci celé okolí, což vyvrcholí seznámením s krásnou, ale samozřejmě také zdeptanou Tiffany. Čeká právě Pata a Tiffany happyend, jak by se v americkém filmu dalo čekat? Nebo se Patrickovi splní sny a vrátí se k manželce, jež za zhoršení jeho zdravotního stavu do velké míry může?

Největší výhrou Terapie láskou je schopnost O. Russella (který je i autorem scénáře napsaného podle románu Matthewa Quicka) vyvážit drama plynoucí z podstat postav humorem, který by v běžném filmu byl nepředstavitelný. Mnohé scény tak působí směšně, ačkoli jejich obsah je závažný, často dokonce brutální (záchvat, během nějž Patrick udeří matku a popere se s otcem).

Emoční rozháranost, bipolarita, kterou Patrick trpí, se tak stává hlavním stavebním kamenem celého snímku. Většina scén začíná jednou emocí a velmi brzy se mění v naprostý opak, všemu dominuje těkavost, nestálost. Platí to i pro film jako celek, nelze jej jednoznačně označit za drama, komedii, tragikomedii ani psychologický film. Je vším a ničím zároveň.

A totéž platí i pro herecké obsazení. V hlavních rolích se objevují mimořádní herci, kteří ale v poslední době zářili především v mainstreamových (a nepříliš povedených) dílech. Jennifer Lawrenceová, za svůj výkon právem oceněná Oscarem, je pro většinu především hlavní hvězdou ságy Hunger Games. Bradleyho Coopera pak má většina diváků spojeného se sérií Pařba ve Vegas a Pařba v Bangkoku. Ale oba předvádějí tak jiné výkony, dokonale přesné a strhující, že jsou jednoznačně největším překvapením i výhrou snímku. Robert De Niro v roli Patrickova otce měl v posledních letech smůlu na role. Zde znovu dostal prostor a zazářil jako v dobách své největší slávy.

Terapie láskou je ale především krásný film. Dojemný, působivý a filmově až neskutečně inteligentní. Ne nadarmo se stal nezávislým filmem roku.

Terapie láskou

• Silver Linings Playbook
• Drama, USA, 122 minut
• Režie: David O. Russell
• Hrají: Jennifer Lawrenceová, Bradley Cooper, Robert De Niro
• Premiéra: 28. února
• Hodnocení: 90 %