Videopůjčovna jako jednoznačně výnosný byznys? Bývávalo. Tytam jsou časy videohorečky z počátku devadesátých let, kdy do té doby zkrátka držení Češi lačně zhltli prakticky cokoliv, co bylo barevné a natočené na Západě. A právě tak pryč je druhé zlaté období půjčoven, které začalo s nástupem DVD. Začínají krušné časy, a jak se zdá, bude ještě hůř ...
Majitelé DVD půjčoven se shodují na tom, že nejlíp jim bylo v roce 2004. Právě tehdy půjčování disků kulminovalo a dobře se dařilo všem. Stejně tak panuje shoda v názoru, proč zájem zákazníků poslední dva roky výrazně klesá – hlavním důvodem je pirátské kopírování (sdílení) filmů.
Kino v soukromí a s dabingem
„A televize,“ domnívá se Kateřina Procházková, majitelka, jež bude muset zavřít svou půjčovnu DVD Planet v centru Brna na Josefské. „První odliv zákazníků přišel s VyVolenými a podobnými programy, další s nástupem seriálů.“ Víc a víc lidí podle ní dává přednost televizním programům před půjčováním filmů. „S kabelovou televizí přes O2, kde si bude moct z domova z tisícovky filmů vybrat, který chce na obrazovce sledovat, nevidím budoucnost DVD půjčoven moc nadějně.“
Daniel Valenta z DVD půjčovny v Brně na Grohově na rozdíl od Procházkové televizi za konkurenta považuje jen tehdy, když běží například mistrovství světa v hokeji. „To je pak na návštěvnosti dost znát, ale jinak sem televizní programy lidi spíš doženou.“
Co se týče kina, konkurence velkého plátna mu strach taky nenahání. Výjimkou prý totiž není případ, kdy si zákazník přijde půjčit film, který už viděl v kině, především kvůli pohodlí a soukromí a mnohdy také kvůli lepší kvalitě filmu. „S velkým kinem se to nedá srovnat, já mám třeba doma mnohem lepší i zvuk a ani mě to nestálo tolik peněz,“ říká Valenta.
S tím souhlasí i Procházková: „Když jdete do kina třeba s přítelem, vyjde vás to na tři stovky, takhle máte hezký večer za padesát korun – a navíc v soukromí. V kině ke všemu máte k většině filmů titulky a spousta lidí to chce mít pohodlně včetně dabingu, byť kvalita, nebo spíš intenzita zážitku je pak dost sporná.“
Postavit se lidem do cesty
Během našeho rozhovoru přichází do půjčovny na Josefské první zákazník. Muž ve středních letech, přátelsky se s majitelkou zdraví. Vybírá si teenagerskou komedii a thriller. Trošku nesourodá kombinace. Na otázku, pro koho je komedie, s úsměvem odpovídá, že pro něj. Je nemocný, bydlí poblíž. Ze zprávy o prodeji půjčovny je upřímně smutný, další půjčovna je totiž daleko. Když se zeptám, jestli se raději bude napříště koukat na televizi, vrtí hlavou. „Na naši? Tam je něco možná tak jednou za týden. Nezbude, než koukat na kabelovku,“ dodává a odchází. Tenhle pán zrovna patří ke stálým zákazníkům. „Chodí tak dvakrát třikrát týdně, viděl tady skoro všecko, co tu za vidění stojí, a skoro všecko se mu líbilo. Takových bych potřebovala dvacet, a nemusela bych končit,“ uzavírá Procházková.
S provozováním DVD půjčovny začínala Kateřina Procházková v době, kdy tento typ podnikání zažíval zlaté časy. Mladá, vitální žena popisuje, že k založení vlastní půjčovny ji a jejího přítele přivedla před třemi lety společná záliba ve filmech. I tehdy ale podle ní závisel úspěch hlavně na tom, kde se půjčovna nachází. „Nejdůležitější je, postavit se co nejvíc lidem co nejvíc do cesty. Většina stálých zákazníků chodí kolem do práce nebo z práce, na vlak nebo autobus, mezi pátou a sedmou večer. Výjimkou nejsou ani tací, kteří si půjčí film raději u nás, když mají pravidelně cestu kolem, než aby využili půjčovnu v místě bydliště, do které to ale třeba mají pár set metrů.“
Domácí pálená je se sousedy nejlepší
Vedle strategického umístění půjčovny je pro její existenci nezbytné, aby si vybudovala stálou klientelu – okruh lidí, kteří svou půjčovnu podporují a pravidelně si půjčují filmy.
Jenže v poslední době ubývá i těch. První pokles návštěvnosti zaznamenaly půjčovny během roku 2005, s následujícím rokem začal být úbytek výpůjček rapidní a pokračuje stále. Přitom počet lidí, kteří mají doma DVD přehrávač, stále vzrůstá. (Podle DVD Group vlastnilo v roce 2006 nějaký přístroj na přehrávání DVD 42 % českých domácností.) Proč ubývá zákazníků, je podle půjčoven zřejmé – zdrojů, odkud lze film získat, je totiž víc a nebývají vždy legální.
Jistým ohrožením klasických půjčoven by se časem mohly stát online půjčovny, odkud si film na dvacet čtyři hodin za mírný poplatek legálně stáhnete (Topfun, Kinomania). Zatím však konkurují neúspěšně nejen půjčovnám, ale i pirátům, především kvůli malé nabídce (kvalita staženého filmu je také sporná, DVD se dosud nevyrovná).
Nejsou to tedy legální zdroje filmů, co odvádí zákazníky z půjčoven. Někdy to vypadá, že co se sdílení pirátských kopií filmů týče, opouští Čechy lakota: „Jeden člověk z paneláku si půjčí film, přepálí si ho a vidí ho tak celý panelák. To se pak na půjčování odrazí,“ říká Procházková.
Stejný názor má i Daniel Valenta z DVD půjčovny v Brně na Grohově. „Minulý týden třeba přišel po dlouhé době člověk, který sem dřív chodil – a chtěl jeden konkrétní titul. Když jsem se ho zeptal, co ho sem přivádí, přiznal, že si stáhl film z internetu, ale nemůže k němu sehnat titulky. Tak si ho přišel vypůjčit. A je tu i hodně „profesionálních“ vypalovačů,“ pokračuje. „Jeden se nám svěřil, že už to není, co to bývalo, je jich prý moc a tvrdě si mezi sebou konkurují.“
Problém pirátství, za který do velké míry podle Valenty může jednak masivní rozšíření vypalovaček i rychlého internetu a jednak nedostatečný zájem ze strany státních orgánů, je trnem v oku majitelů všech půjčoven. A není divu.
Pestrý výběr táhne
Na otázku, jestli uvažuje o tom, že s půjčovnou skončí, Valenta odpovídá: „Kdybych neměl půjčovnu, dělal bych cokoliv. Tohle místo jsem však budoval dlouhou dobu – bylo by to pro mě jako loučení se členem rodiny ... ale nechci, aby to znělo pesimisticky.“ Půjčovnu se rozhodl otevřít poté, co si v roce 2000 koupil DVD přehrávač a zjistil, že si do něj nemá co půjčovat. „Chodil jsem do videopůjčoven a přesvědčoval jsem majitele, ať půjčují i DVD. Když se nic nedělo, otevřel jsem první DVD půjčovnu v Brně.“
Začínal se dvěma stovkami titulů, teď o sedm let později jich nabízí více než dvě tisícovky.
Základem je pravidelné dokupování novinek – z původních patnácti týdně teď však v lepším případě pořizuje pět.
„Já se snažím doplňovat filmy co nejvíc, tak jak aktuálně vychází,“ potvrzuje i Procházková. „Jenže každý týden vychází filmů desítky, brávala jsem tak dva až čtyři, teď ani to ne. Filmy se snažím vybírat pečlivě, především podle komentářů na internetových databázích a podle ‚hvězdiček‘ – zajímá mě samozřejmě víc, co si o filmu myslí divák od nás, než, dejme tomu, z Japonska.“ Takhle je prý nejlíp možné předejít tomu, že by s výběrem filmu sáhla vedle.
Půjčovna Kateřiny Procházkové čítá na devět set titulů a na stojanech lze najít hlavně filmové hity, které před pár týdny běžely v kině.
V půjčovně na Grohově sice také najdete Šifru Mistra Leonarda i Piráty z Karibiku, ale jinak se Daniel Valenta specializuje především na filmy pro náročnějšího diváka. „I přesto, že počet zákazníků klesá, jsou ještě tací, kteří váží cestu z některého z okolních měst. Máme zkrátka výběr,“ pyšní se s pohledem na regály plné obalů.
Kdy začne DVD vydělávat?
Pořízení jednoho filmu přitom není vůbec laciná záležitost. Půjčovny totiž platí jinou (vyšší) cenu než normální zákazník v obchodě, protože zároveň s diskem si kupují práva film půjčovat. Nové filmy stojí půjčovnu od tisícovky do třinácti set korun za jeden film. Existuje sice systém slev – čím více filmů půjčovna koupí, tím jsou jednotlivé tituly levnější – ten je však vhodný především pro velké sítě půjčoven, které pořizují některý titul vícekrát. „Cítím se jako rukojmí distributorů,“ stěžuje si Kateřina Procházková. „Zdražují lehounce, ale pořád. Tvrdí, že je to poplatek za autorská práva, ale s tím, jak rychle filmy stárnou, je to opravdu vražedné.“
„Celkem i s dovozem mě film z Bontonu stojí čtrnáct set korun. Tak musím film dvacet osmkrát půjčit, než začne po padesátikoruně vydělávat na nájem, koupi dalších filmů a mně na jídlo,“ konstatuje majitelka půjčovny. Čistý zisk z půjčovného tak činí asi deset procent. „Než se film zaplatí, může to trvat i déle než měsíc, byť se snažím vybírat filmy, které se půjčují každý den. Navíc s tím, že z dvaceti osmi lidí se většinou stane těch dvacet osm paneláků, si film ve výsledku půjčuje mnohem méně lidí.“
Zachrání půjčovny vysoké rozlišení?
„Lidé si myslí, že když je někde půjčovna, bude tam automaticky i za půl roku,“ prohlašuje majitel půjčovny Daniel Valenta. To ale nemusí být pravda. Záleží především na nich samotných. A také na politicích. „Jedná se o tom, že stát zadotuje vlekařům teplou zimu. Za to, že nebyl sníh, stát nemůže. Za to, že je tady plný trh pirátských kopií filmů, však částečně může.“
Proč lidé do DVD půjčoven vlastně ještě chodí? Vedle novinek je sem přivádí například i možnost půjčit si a vidět film, který už není v prodeji, a někdo přichází i kvůli kvalitě filmů na DVD. „Málokdo si řekne: ‘Půjčím si film, protože stahování je nelegální.‘ Jde tady o kvalitu. Nechápu ten paradox, že si víc a víc lidí kupuje LCD televize a přitom jim stačí kvalita filmu staženého z internetu. Snad na to lidi ještě přijdou,“ doufá Valenta. Třeba s příchodem nových formátů Blu-ray a HD DVD, které nabízejí maximální kvalitu filmu. (Poznámka redakce: nějaký čas po dokončení článku pan Valenta provoz DVD půjčovny ukončil.)
Provozovatelé se snaží zákazníky přilákat na rozšířené či nové služby. Nabízí možnost vyhledávání a rezervací DVD přes internet, rozvoz disků až do domu, slevové akce (např. týden akčních filmů, kdy je půjčovné sníženo na polovinu), doplňkový prodej nových DVD i bazary. Rozšiřují provozní dobu, pořizují si automaty na půjčování DVD, které jsou v provozu dvacet čtyři hodin denně. Mnohé si hodně slibují právě od Blu-ray a HD DVD.
Jestliže však jsou lidé ochotni utratit nemalé peníze za kvalitní zobrazovací techniku a přitom se koukat na film zkomprimovaný a vypálený na klasické jednovrstvé DVD, jaký úspěch pak lze novým vysokokapacitním formátům předpovědět? Stojíme vůbec o maximální kvalitu?