10
Fotogalerie

KEF - Q300: test hi-fi reproduktorů

Dvoupásmové regálové reproduktory s technologií UNI-Q patří mezi nejmenší a nejlevnější zástupce nové řady. Přesto udělaly velký dojem.

Po kratším časovém úseku se nám dostaly k testu vzdálení příbuzní posledně testovaných KEF-XQ10, a to sice jejich levnější bratranci s označením KEF - Q300. Produktová řada nesoucí název "All New Q series", ze které vycházejí, čítá celkem devět zástupců, kde Q100 a Q300 patří mezi regálové, Q500, Q700 a Q900 mezi plnohodnotné sloupové, doplněny centrálními bednami Q200c, Q600c, Q800ds a subwoofrem Q400b.

DSC00183.jpg DSC00184.jpg
 

Testované Q300-ky jsou dvoupásmovou variantou s technologií UNI-Q, která byla oproti předchůdcům významně přepracována. Za zmínku oproti předchozí generaci Q-eček stojí zhruba dvakrát větší magnety reproduktorů, díky nimž mají větší kontrolu nad zvukem. Nový je i výškový měnič, který zmohutněl a nyní disponuje rozměry 25 mm. Ten je nezávisle zasazen do středu středobasového reproduktoru z aluminiové membrány o velikosti 165 mm. Novinkou je i takzvaný "Z FLEX" design gumového uchycení vnější strany středobasové membrány. Díky tomuto novému designu nedochází k takovému zkreslení zvuku linoucího se z vysokofrekvenčního tweetru napříč MF/LF kónusem.

DSC00186.jpgDSC00185.jpg
 

Frekvenční rozsah výrobce udává 42Hz - 40kHz, kde dělící kmitočet výhybky je nastaven na 2,5kHz. Na zadní straně najdeme terminál připravený na bi-wiring připojení, doplněny dvojicí crossoverů pro výběr mezi bi-wiringem a klasickým zapojením.

Každý z těchto "šperků" váží necelých 8 kg, což je znát i na robustní kontrukci z MDF desek s dominantní černou vybroušenou hliníkovou deskou na celé čelní straně doplněnou decentní šedou lištou s logem výrobce. Tato lišta opticky odděluje vrchní část s reproduktorem a spodní část s bassreflexem.

Znovu se potvrdilo staré anglické pořekadlo "Don't judge a book by its cover", neboli nesuď dle zevnějšku. Musím se přiznat, že jsem byl v počátku celkem skeptický. Přece jenom na bednách v cenovéhranici 15 tis Kč nemůže jít vykouzlit bůhvíjaký zvuk - dáno použitými technologiemi, materiálem, konstrukcí, zpracováním - sám jsem se přesvědčoval. Navíc mi byly poslány ještě v zapečetěné krabici, tedy tzv. "funglovky", což samo o sobě nese předzvěstí toho, že budou potřebovat ještě nějakých 100 hodin na burn-in, aby se ukázaly v pravé kráse.

DSC00191.jpg DSC00193.jpg
 

Opak byl pravdou. V další části testu se dočtete, jaký dojem na mě (ale také na mé sousedy) tyto KEFy udělaly. Při testování se vždy snažím obsáhnout prakticky celé spektrum zvuků, s jakým se při poslechu hudby všech žánrů setkáváme. To si dávám za primární cíl. V tomto ohledu zkouším pro mě již důvěrně známá cd a vinyly, od kterých již vím, jak zněly na různých sestavách, včetně těch referenčních a mám tedy představu, co od jejich reprodukce čekám.

Pro zachování jisté dávky objektivity také rád přizvu na sklenici vína mého kamaráda, aby mi k celé věci řekl také svůj názor - pro mě důležitý. Názor mého souseda mě nezajímá, protože je pořád stejný ("strašné Vám to řve!!!").

Poslechovým testem provázel zesilovač Vincent SV-236 a Denon PMA-1510AE SP, zdroj zvuku Vincent S-6 a DENON DCD-1510AE SP. Obě sestavy byly tedy víceméně na srovnatelné úrovni a plně dostačující.

Poslechový test

Jak jsem předeslal výše, byl jsem od první chvíle těmito bednami velmi mile překvapen. Prakticky ihned po rozbalení a připojení hrály poměrně otevřeně, detailně a hlavně muzikálně. Audiofilové zatížení na opravdu mikroskopické charakteristiky zvuku by samozřejmě mohli být jiného názoru. A nutno dodat, že někdy tyto rysy v hudbě hledám i já - tedy všemožné dozvuky, barvičky atd atd. A přesto i takové záležitosti můžeme u třístovek najít, jen opravdu ne do posledního detailu. U poslechu jsem se několikrát přistihl, že tyto libůstky vlastně nehledám, protože mě zvukový projev těchto Kefíků baví takový, jaký je. Plus jako bonus mohu vyzdvihnout jejich univerzálnost. Tedy, už mě nenapadlo více žánrů než rock, blues, jazz, metal, klasika, trip hop, rap, drum n bass, techno a různé cross-overy. Ani u jednoho z nich si rozhodně neudělaly Kefy ostudu.

DSC00187.jpg DSC00188.jpg
 

Pokud bychom ale přece jenom měli jít do většího detailu, tedy poněkud hnidopišsky: 

- v nízkém spektru je znát slušný, někdy až překvapivý (vzhledem k velikosti) objem basů. Jejich kontrola je ale někdy trochu nad možnosti. Jedná se ale spíše o krátké momenty, tedy nikoliv nějaké nepřehledné hučení a jednolitý, jednotónový zvuk na jaký můžeme být někteří zvyklí z levných PC sestav typu 2.1 nebo 5.1. Přičemž se chovají jinak u skutečných nástrojů - baskytara, kontrabas, spodky u bicích, jaké můžeme například slyšet v Bártově skladbě Divení (album Illustratosphere), prakticky celém album Que Alegria od Johna Mclaughlina apod., a jaké se line z beden při reprodukci elektronické hudby typu St. Germain, Bonobo atd. - tentokrát ve prospěch syntetického zvuku.

- střední část frekvenčního spektra je pro třístovky jako dělaná. Zvuk je přehledný, dynamický, prostorový. Ženský hlas má lehce navrch oproti mužskému (Eddie Veder, Sting, Glen Hansard zněli dobře, ale naživo je to zkrátka o něčem jiném; Suzanne Vega, Anouk, Alicia Keys, Linda Perry se více blížily realitě). Krásný přednes mají např.akustické i elektrické kytary, klavír, bicí, housle; rezervu bychom mohli najít obecně u dechových nástrojů, jejichž charakteristiku je někdy opravdu těžké vystihnout.

DSC00194.jpg DSC00196.jpg
 

Celkově ale vzhledem k mému neustálému poklepávání nohou do rytmu jsem se nechal unést příjemným, groovy, projevem.

- výšky jsou spíše neutrální, tzn. v žádném případě se nestalo, že by byly nepříjemné či vyčnívající. To se někdy stává i u 5x dražších sestav - ostřejší hudbu si na nich nevychutnáte, protože vám výšky trhají uši.Na druhou stranu tyto Kefy někdy postrádají vyšší rozlišení, texturu. Zde zkrátka naráží výškový měnič a technologie Uni-Q na svoje možnosti.

Verdikt

Obecně bych doporučil KEF Q300 z pohledu zdroje zvuku k poslechu hudby z CD, flac, DVD či Blu Ray (i jako součást domácího kina). Pro fajnšmejkry holdující vinylu nejsou zcela vhodné, protože jim chybí trochu z toho analogového nadhledu, na který narazíme u dražších soustav.

S Q-300kami jsme (rozuměj moje rodina a naši sousedé) prožili příjemné dva měsíce. Můj kamarád byl dokonce v jednu chvíli přesvědčen, že si je odnese domů, což mluví za vše. Pak si ale uvědomil, že je k nim zapotřebí další nemalé investice do zdroje zvuku, zesilovače, kabelů, stojanů atd atd. - takže si to celé rozmyslel. Stručně řečeno, život nás audiofilů nění vůbec jednoduchý, resp. může se pěkně prodražit.

KLADY

+ obecně poměr cena/kvalita
+ příjemný, muzikální projev
+ vynikající střední až nižší pásmo

ZÁPORY

- výšky by mohly být o něco ušlechtilejší

KEF Q300

  • Cena orientační: 15 800 Kč
  • Typ: regálový, 2-pásmová reprosoustava
  • Bassreflex: ano
  • Rozsah:42 - 40 000 Hz
  • Citlivost: 87 dB
  • Nominální impedance: 8 ohmů
  • Zatížitelnost: 120 W
  • Doporučený výkon: 15 - 120 W
  • Připojení: bi-wiring
  • Barvy: černá, ořech, třešeň
  • Rozměry (v x š x h): 35,5 x 21 x 30,2 cm
  • Hmotnost:7,7 kg
  • Web výrobce: www.kef.com
AVmania hodnotí
design 8
zvuk 8
připojení 8
poměr cena/výkon 10

Určitě si přečtěte

Články odjinud