Mé druhé já: recenze filmu

Dvojnásobná držitelka Oscara Jodie Fosterová velmi pečlivě zvažuje nabízené projekty a je známá svou vybíravostí při přijímání nových rolí. Již v minulosti prokázala, že více než romanticko-historické látky (Návrat Sommersbyho, Anna a král) jí sednou thrillery, ve kterých představuje silné, nezávislé a odvážné hrdinky, usilující o respekt a rovnoprávnost ve světě ovládaném muži. Že akčně thrillerovému žánru dokáže dát nový, feministicky zabarvený obsah, dokázala jak v klaustrofobickém Úkrytu, tak v hitchcockovském Tajemném letu, kde si v obou případech zahrála ženu v ohrožení života.

Bezpečí je jen iluze

V psychologicky laděném dramatu s prvky krimithrilleru Mé druhé já v režii Neila Jordana představuje rozhlasovou moderátorku Ericu, která po násilné smrti svého snoubence hledá v ulicích New Yorku tenkou hranici mezi spravedlností a osobní odplatou.

 
 
Film začíná záběry New Yorku a zvukem relace Street Talk (Procházky městem), kterou vede Erica Bainová, která na rozhlasových vlnách v esotericky zaměřeném pořadu přemítá nad neustálými proměnami milované metropole. Erica je šťastná a chystá se na svatbu se svým snoubencem, doktorem Kirmanim (Naveen Andrews ze Ztracených). Večerní procházka v Central Parku při venčení psa ale promění její život. Z růžového snu se náhle stane děsivá noční můra. Banda výrostků napadne pár a Erica se po třech týdnech v komatu dozvídá, že její snoubenec brutální útok nepřežil.

Probuzení a návrat domů je provázený nejen všetečnými otázkami policie, ale také nedůvěrou šéfa v rozhlasu – ten nevěří, že je Erica schopna pracovat. Erica se po snoubencově smrti musí vyrovnat se ztrátou pevné půdy pod nohama a učí se znovu žít. Iluze bezpečí je pryč a fyzicky a hlavně psychicky zraněná žena odmítá vycházet z domu. Postupně musí přemáhat paranoidní hrůzu ze zvuku lidských hlasů i kroků kolemjdoucích lidí. To, spolu s lhostejností úředníků i policistů k obětem zločinu a pochopením skutečnosti, jak obtížně je vymahatelné právo ji dovede až k pokoutnímu prodejci nelegálních zbraní.

Beznaděj a vztek ustupuje a otupěle vyhaslý a vyděšený uzlíček nervů se mění v odhodlanou mstitelku, která bere samozvaně spravedlnost do svých rukou. Erika odmítá zůstat obětí a cestu zpět sama k sobě nachází v odplatě všem narušitelům pořádku. Po setmění začne pátrat v ulicích města, které ji najednou připadá tak cizí a nebezpečné, po pachatelích, zodpovědných za její neštěstí. Zbraň poprvé použije v sebeobraně, ale posupně se její fóbie strachu promění v závislost vymítit všechnu špínu a nepravost světa, na kterou narazí. Erica se stává někým, kdo se radikálně liší od všech představ, které o sobě kdy měla, koho sama neznala, svým druhým já, bytostí, již v četných vnitřních i vnějších monolozích nazývá „cizincem“.

Herecké výkony předčí scénář

Nepříliš komplikovaný, již mnohokrát viděný a tedy předvídatelný děj, v němž Jodie Fosterová představuje jakousi ženskou obdobu Charlese Bronsona nebo Clinta Eastwooda v úloze mstitele, získává velkou devízu v citlivém režijním vedení irského režiséra Neila Jordana (Hra na pláč, Interview s upírem, Snídaně na Plutu). Ten se více než na thrillerový příběh pomsty se všemi klady i neduhy, které tento žár i typ filmů přináší, zaměřuje hlavně na realistické zachycení toho, co se stane s psychikou oběti násilného přepadení.

Výbornou, emocionálně působící scénu, jež se nám zadře pod kůži a nejlépe přiblíží hloubku a intenzitu Eričina vztahu k snoubenci i bolesti z jeho ztráty, předvádí Jordan hned v úvodu filmu, když promíchává záběry doteků a vzplanutí milenců s jejich zkrvaveně domlácenou podobou po napadení.

Kamera Philippe Rousselota nás provází do temnot Eričiny fyzicky i psychicky ztrápené existence. Noční scény, podkreslené působivým hudebním jazzovým doprovodem, mají atmosféru a kamera dobře využívá možností světelné škály k zachycení temnoty a šera. Rozostření, naklánění a celkový pohyb kamery pak věrně kopíruje vnitřní neklid postavy Ericy, okolo které se točí veškerý děj a jejímž pohledem příběh jakoby sledujeme.

Právě výkon Jodie Fosterové v roli moderátorky Ericy tvoří více jak polovinu celkového pozitivního dojmu z filmu. Fosterová věrně vystihuje psychiku napadnuté oběti a přechod z obyčejné ženy na chladnokrevný nástroj pomsty vyznívá v jejím podání přirozeně a uvěřitelně. Herečka je typově velmi dobře vybraná, za její skořápkou drobné blondýnky se skrývá žena stejně něžně křehká a zranitelná, jako odhodlaně tvrdohlavá a posedlá. Věříme ji každý záchvěv strachu, nejistoty i zloby a v jejích chladných očích nalézáme odpověď na otázku, proč se díky pomstychtivosti mění v psychicky zničeného amorálního „cizince“.

Zdatného partnera, který tvoří protipól jejího temného já, nachází Fosterová v Terrencovi Howardovi v úloze detektiva Mercera. Ten vyšetřuje její případ i následné tajemné vraždy, jež jsou evidentně propojeny a nesou rysy msty. Mercera Erica přitahuje, ale jejich vztah brzdí stejně tak zdrženlivost, jako spojuje tiché spiklenectví dvou lidí, kteří ztratili své životní partnery i situace, kdy při vyšetřování případu ten druhý ví, co jeho protějšek tuší. Mercer je Erice psychickou oporou, ale na rozdíl od ní věří v systém a zákon, jehož je představitelem.

Slabinu naopak vykazuje film ve scénáři, kde je nakumulováno až příliš mnoho konstrukcí a shod okolností, jimiž hrdinka prochází a jež zažívá. Podle nich by New York musel být smrtelně nebezpečné místo, kde stále tatáž postava zažívá takřka na běžném denním pořádku případy násilně kriminálního charakteru.

Jordanovi se podařilo prostřednictvím šablonovitě vystavěného příběhu nakouknout do nitra ženy, jež prošla obrovskou tragédií. Díky jeho režijnímu přístupu i excelentnímu výkonu představitelky hlavní role, se mu podařilo zkombinovat napínavý příběh s komorním psychodramatem se sociálním přesahem, jež přináší řadu otázek. Má právo člověk vzít spravedlnost do svých rukou, když selžou možnosti zástupců zákona? Co se stane, když překročíme hranici, ze které už není návratu a co to udělá s naším svědomím? Odpovědi budeme hledat ještě dlouho po odchodu z kina.

Mé druhé já

• Žánr: drama
• thebraveone.warnerbros.com
• Původní název: The Brave One
• USA 2007
• Režie: Neil Jordan
• Scénář: Roderick Taylor, Bruce A. Taylor, Cynthia Mortová
• Hrají: Jodie Fosterová, Terrence Howard, Nicky Katt, Naveen Andrews, Mary Steenburgenová
• Distribuce: Warner Bros.
• Distribuční premiéra v ČR: 18. 10. 2007