14
Fotogalerie

Ferguson Ariva 200HD: recenze HD přijímače

Chcete HD satelitní přijímač, ale v žádném případě netoužíte investovat enormní částky do jeho pořízení? Existuje takový?

Chuť přijímat více kanálů, než jen nyní už chudičkou analogovou nabídku, nebo nijak se nerozšiřující DVB-T programy i na tzv. přenosném televizoru menší úhlopříčky, mě vehnala do spárů internetu a započalo přemítání, který z široké nabídky satelitních přijímačů, vyhraje pomyslné výběrové řízení.

Nechtěl jsem momentálně investovat znovu vysokou částku, jako v prvním případě, kdy volba padla na Vantage 7100S, tak padla volba na model polské výroby Ferguson Ariva 200HD. I když se jedná o levný přijímač, měl by pro méně náročného uživatele splnit veškerá očekávání a překonat je i nabídkou možnosti přijímat kanály ve vysokém rozlišení.

A200_front.jpg A200_main.jpg

Kromě samotného přístroje dostane kupující i nezbytné dálkové ovládání v provedení 4v1. Jedná se o univerzální „dálku“ s několika možnostmi programování, včetně známého nahrání signálů z původního ovladače.

Navíc jsem zakoupil oficiální licencovaný modul SMIT od společnosti Irdeto s kódováním CryptoWorks a také samotnou kartu od společnosti CS Link. Vzhledem k tomu, že již vlastním jednu kartu od Skylinku, nakonec jsem se rozhodl pro nabídku od konkurence, kdy do budoucna budu mít vždy možnost srovnání kvality nabídky a služeb.

Přední panel

Samotná obhlídka přístroje poměrně malých rozměrů (26 x 21,3 x 4,5cm – 1,5 kg) nabídne zepředu pohled na strohý vzhled stroje s tlačítkem ON/OFF (standby režim), kruhovým, čtyřsměrovým ovladačem pro zesílení/zeslabení hlasitosti, přepnutí kanálů, či pohyb v MENU, který má ještě uprostřed volbu OK. Dalším tlačítkem se uživatel dostane do MENU stroje a hned vedle z něj „EXITem“ může vyskočit. Pod odklápěcím panelem je ukryt slot na kartu a šachta pro modul. Kromě těchto nezbytných přípojných míst nalezneme i otvor pro zasunutí USB zařízení (USB disku, nebo HDD s příslušným konektorem).

A200_open.jpg A200_usb.jpg
 

Celému čelnímu panelu vévodí VFD display s možností zobrazit až osm znaků a také stavové ikony (znak pro připojení USB, symbol, že je sledovaný program kódován, že podporuje EPG, titulky, teletext atp.). U něj jsem si všiml drobné anomálie, která nevím, zda je běžná pro celou řadu Ariva 200HD, nebo se jedná jen o kusovou záležitost (teoreticky záležitost příslušného firmwaru). O co jde? Znaky na displeji občas, jakoby probliknou. Vzhledem k tomu, že jsem vše odzkoušel na různých elektro-okruzích v bytě a také různých připojeních, kdy byly použity i záložní zdroj, nebo přepěťová ochrana s redukcí šumu se nedomnívám, že by byla chyba jinde, než právě v samotném přístroji.

Vstupy a výstupy

Zadní panel poskytuje konektory pro připojení systému paraboly (LNB IN) a výstupní LNB OUT. Moderní HDMI, 2x SCART, LAN, optický výstup, konektor RS232 a 6 konektorů typu CINCH (Audio L, Audio R, Coaxial, Component Y, Pb, Pr zde nalezneme také. Pro spořivé, kteří nechtějí na noc, či při dlouhodobější nečinnosti přijímače jej nechávat pouze ve spánkovém režimu standby (i když tento dle údajů výrobce nabízí spotřebu nižší než 1W), je tu kolébkový síťový vypínač.

A200_back.jpg

Ze zadní části přístroje vede i napájecí kabel, nad jehož provedením se musím pozastavit. Ne, že by působil extra levným dojmem, ale přesto bych spíše očekával alespoň odnímatelný typ – je vidět kde se šetřilo.

P1020074.jpg

Připojení a ladění

Pro připojení k staršímu přenosnému televizoru jsem využil konektory CINCH. Kabel osazený na jedné straně konektorem SCART a na straně druhé CINCH splnil svoji úlohu. Na dálkovém ovladači bylo ještě nutné využít speciálního tlačítka, které nastaví rozlišení a YUV výstup.

Jako uživatel jsem byl příjemně překvapen, že ihned po zapnutí Arivy, tato obsahovala některé předladěné kanály z družic Astra, ale i Hotbird. V seznamu byla i CZ a SK programová nabídka (Skylink, CS Link). Náročnější divák možná nakonec stejně stroj naladí znovu, přičemž původní programy vymaže, ale pro prvotní odzkoušení se jedná o dobrý krok výrobce, který ocení i méně technicky zdatní uživatelé.

Vzhledem k mému, lehce složitějšímu, satelitnímu systému, kdy je použita toroidní parabola a signál z LNB veden do třech přepínačů, jsem v MENU pátral po volbě DiseqC 1.0. Hledání bylo úspěšné a porty pro jednotlivé družice, resp. LNB aktivovány. V místě, kde je Ariva umístěna mohu přijímat signál ze satelitní flotily Astra1 a Astra3 (19,5°E a 23,5°E) a satelitu Thor (0,1°W).

Než jsem do štěrbiny pro dekódovací kartu tuto vložil, vyzkoušel jsem, zda vše korektně pracuje, tedy jestli je možné sledovat volně vysílané kanály (ČT 24, TA3 ...). Vše vypadá OK a tak „Ferdu“ vypínám a vkládám kartu CS Link. Samotná aktivace programů probíhá postupně, skokově a trvá jen pár chvil. Ano, všímavější čtenář si všiml, že jsem nepoužil zakoupený modul. Ariva totiž umí, či by měla umět, dekódovat karty přímo ve slotu, a to karty CryptoWorks. Modul si ponechávám pro případné problémy, jako rezervu.

P1020051.jpg P1020057.jpg

Následně věnuji pozornost kvalitě a síle přijímaného signálu, u čehož si všímám mnohdy popisovaného stavu, totiž že detekovaná kvalita a síla signálu je zcela odlišná od detekce jiným přijímačem – v mém případě Vantagem. Přesto mě napadlo, zda se nejedná o problém, způsobený jiným přípojným místem, či jinou dekódovací kartou. Obavy z těchto myšlenek se ukázaly jako liché. „Ferdu“ jsem zapojil místo Vantege a vložil do něj původní kartu Skylink. Síla i kvalita je zcela shodná, jako u druhého přípojného místa.

Jaký rozdíl byl zjištěn? Zatímco Vantage naměří u určitých stanic sílu kolem 85 procent a kvalitu zhruba na stejné úrovni, druhý set-top-box sílu určuje výše (90 procent), avšak kvalitu srazí dolů až na hranici 75 procent. Přes toto zjištění- při dosavadním několikadenním testování přístroje, kdy se vyskytlo i sněžení, či lehký déšť, nemohu říct, že bych pozoroval kostičkování, nebo jakékoliv další negativní výpadky signálu. Snad stav vydrží.

Nechtěně jsem tedy vyzkoušel, že čtečka „umí“ i původní starý typ karty Skylink a vrátil vše do původního stavu, tak jak bylo zamýšleno pro provoz.

Menu a možnosti

Vstoupil jsem do MENU a začal procházet jednotlivé položky nabídky, která je v naší mateřštině (i když některé položky zachovaly anglickou mutaci), stejně jako návod přístroje, teletext, či EPG, nebo titulky – což jistě potěší!

Channel list, Instalation, System, Tools, Game, PVR – hlavní záložky MENU nabídne oficiální firmware s označením 1.06B7, který by měl být zatím i nejnovějším.

V záložce Channel list, jak již sám název napovídá, bude moci uživatel tvořit veškeré úkony, které se týkají editace, přesunu, mazání, přejmenování kanálů a mnohé další. Zvlášť se vyskytuje podnabídka „Seznam televizních kanálů“ a „Seznam rádio kanálů“. Dále pak položka „Vymazat vše“ a „Oblíbené“. Poslední zmíněná bude jistě překvapením pro pořádkumilovné „třídiče“, kteří si své kanály rádi naházejí pod mikronabídky favoritech, z důvodu vyšší přehlednosti. Proč překvapením? Vždyť něco takového nabízí i přijímače jiných značek. Důvodem je počet takto vyčleněných míst. Varianta, kdy lze vytvořit až 32 různých skupin oblíbených kanálů, se samozřejmou změnou názvu každého z nich, by měla skutečně postačovat i tomu nejnáročnějšímu.

graph1.jpg graph2.jpg

Předvolba „Instalation“ nabízí podnabídky s názvy „Připojení antény“ (pevná, či s motorickým natáčením), „Seznam satelitů“ pro aktivaci těch, které máme možnost reálně přijímat, „Nastavení antény“, kde kromě jiného zvolíme příslušné DiseqC 1.0, či 1.1, polarizaci, či frekvenci LNB. Hned pod ní se nachází provolba „Vyhledávání z jednoho satelitu“ a dále pak „Vyhledávání ze všech satelitů“. Název jasně napovídá a není třeba dále komentovat. Poslední položka “Seznam transpondérů“, umožňuje vyhledávat po jednotlivých transpondérech nové kanály.

Zde budete moci využít další filtrace při hledání - hledat pouze FTA programy (volně vysílané), nebo všechny a v druhém poli použít filtrování pro TV+RADIO, TV, RADIO. V tabulce nalezneme i možnost „Prohledat sítě“. V právě popisované části „Seznam transpondérů“, nalezne obsluha variantu pro přidání, či editaci stávajících transpondérů na jednotlivých družicích.

Třetí „System“ poskytne veškeré systémové nastavení, jako jsou „Jazyk“ pro kompletní fungování stroje, tedy i základní jazyk teletextu, EPG, titulků, MENU, ale třeba i primární a sekundární zvukovou stopu, „TV Systém“ pro nastavení parametrů obrazu a obrazového výstupu, konkrétně pro rozlišení videa, formát poměru stran obrazu, typ video výstupu, nebo digitálního audio výstupu. Mezi dalšími jsou „Nastavení obrazu“ – jas, kontrast a sytost.

A zde bych se opět lehce pozdržel. Můj Ferguson Ariva 200HD poskytuje obraz, který – jak se subjektivně zdá – je trochu více barevně nasycen. Jiné uživatelé naznačují zvýšenou hladinu červené složky. Já nemohu jednoznačně říct, že bych spatřil dramatičtější posun celého barevného spektra směrem k červené. Přesto je podání barev, dle mého názoru, lehce zkreslené. Proto nejeden uživatel zřejmě sáhne po možnosti upravit sytost barev přímo zde.

Následují „Nastavení místního času“ s ručním přepínáním letního a zimního, „Rodičovský zámek“, „OSD možnosti“, „Kanál po spuštění“. Poslední položkou třetí nabídky je ta s názvem „Ostatní“. Za nekonkrétním názvem se skrývá mix rozličných položek, které skýtají varianty pro napájení LNB, spuštění hodin při standby režimu, zobrazení ekvalizéru při poslechu rádia, automatické vypnutí a některé další.

graph3.jpg graph4.jpg

Záložka s pomyslným číslem čtyři – „Tools“ skrývá zvláště informace o vybavení stroje softwarem, jeho verzí, možnost jej resetovat do továrního nastavení, nebo upgradovat firmware (za pomoci USB disku, sítě, RS232). Uživatel chtivý vyzkoušet další možnosti STB nastaví místní síť, Common Interface, čtečku karet.

Nejméně obsáhlá pátá záložka je záložkou herní. Tetris, Othello a Sudoku jsou tři hry, které poskytnou trochu zábavy lidem čekajícím na lepší pořad v televizi.

Poslední „šestka“ má jasný název – PVR. Kromě „běžných“ úprav, které si kdokoliv trochu „políbený“ technickou terminologií pod výše uvedeným názvem představí, zde spatřuji jednu zvláštnost. Mohu aktivovat jakousi pomyslnou vyrovnávací paměť, která slouží pro automatické nahrávání všeho, na co právě koukám, na co je přijímač přepnut. Samozřejmostí je, že musí být připojeno úložné zařízení, zformátované doporučovaným novějším systémem NTFS, či starším FAT.Funkce umožní, po stisku tlačítka „REC“, využít obsah virtuálního bufferu a pokračovat v nahrávání. Opozdilec při zjištění, že neviděl začátek oblíbené telenovely, zachrání situaci a nahraje vše i to, co již bylo odvysíláno před několika minutami.

Vidím zde i submenu „Media Player“. Bohužel jsem po odzkoušení zklamán nedostatečnou podporou různých videoformátů. Vestavěný přehrávač tak využijete pouze pro prezentaci fotek a obrázků (JPEG), přehrávání hudby MP3, resp. OGG a videa – pouze ve formátu MPG. Samozřejmě nabídne i přehrání předem vytvořených nahrávek samotnou „Dvoustovkou“, která je ukládá do souborů s koncovkou DVR, kdy si uživatel může zvolit typ TP, nebo TS.

Jak uvádí návod a některé další zdroje zcela poslední položka (Odebrání USB zařízení), kterou mnozí přehlédnou, může mít zásadní význam pro nepoškození přístroje, či USB zařízení, případně souborů zde uložených. Jednoznačně se totiž doporučuje takovéto externí zařízení odpojovat až po deaktivaci právě přes zmíněnou volbu. Podobným způsobem, ale ne již zcela jednoznačně – se doporučuje připojovat USBčka při vypnuté Arivě.

Ovladač

Výroba univerzálního dálkového ovládání s nápisem Ferguson RCU640 V.2 byla přenechána čínským rukám (Made in China).

Rozměrný ovladač trochu hůře padnoucí do ruky má, jak se pohmatem zdá, pogumovanou spodní stranu, což se jeví jako velmi příjemné a praktické. Jak tomu bývá, již menší spokojenost je u horní části, kde zase i tento výrobce volí lesklý černý povrch. Ano, i otisky vašich prstů zde budou uchovávány.

P1020078.jpg P1020060.jpg

UDO pomocí 51 tlačítek dokáže krotit samotný receiver, ale i TV, zesilovač, DVD přehrávač. Jeho určení a možnosti se zastavují na čtyřech různých přístrojích. Možnosti naprogramovat signály jsou různé – od číselného zadávání kódů (seznam je v přiloženém návodu) přes automatické vyhledávání frekvence, po ruční nahrání signálů přes osazenou přijímací diodu.

Věc, která mně vadí více, než popisovaná velikost a tvar, je pocit z horší kvality popisků jednotlivých tlačítek. Nabývám přesvědčení, že se brzy začne vše stírat… třeba se ale mýlím. Dalším zaznamenaným negativem je nepřesnost při stisku jednotlivých „knoflíků“. Ač člověk cítí a skoro až slyší reálné klapnutí, stejně ještě nedojde k vyslání signálu a musí přitlačit. I toto bude mít vliv na trvanlivost ovladače.

Kladně lze tedy vyhodnotit onu univerzálnost a více možností programování, záporně provedení DO.

Verdikt

Abych nebyl obviňován, že jsem test provedl pouze na přenosné TV, musím na svoji obranu uvést, že jsem vše vyzkoušel i na 100Hz CRT Nokia, při připojení přes SCART s různými nastaveními kvality/typu obrazového výstupu. Test byl proveden i na zapůjčeném LCD TV Panasonic (úhlopříčka 82cm), připojený přes HDMI kabel.

Signál z nebes byl chytán do toroidní paraboly Kjaerulff Maximum T90 a přes LNB značky Golden Interstar (verze Platinum X) a DiseqC přepínače EMP, poslán přes kabel Belden 7mm s označením H125C00 do přijímače.

Firmware přijímače nesl označení 1.06B7 a pro úplnost nutno dodat, že lze na internetu najít i software neoficiální, který rozšíří možnosti přijímače, třeba o větší podporu přehrávaných formátů, nebo o možnost neoficiálního a nutno dodat nelegálního příjmu určitých programů. V případě jeho užití riskuje jedinec takto činící ztrátu záruky, a navíc i může jeho počínání kolidovat se zákony této země. Proto nahrání takto upraveného softwaru nelze doporučit.

Ferguson Ariva 200HD poskytuje kvalitní, avšak, dle mých očí, mírně barevně sytější obraz, který je dobré zkorigovat, buď přímo v MENU zařízení, nebo na připojené TV. Pohyb v MENU by, zvláště pak v některých jeho částech, mohl být trochu svižnější. Některé položky a jejich nastavení nejsou uživatelsky tolik přívětivé a k jejich úpravě musí obsluha volit zbytečně více kroků – stisků tlačítek - než je nezbytně nutné. Zařízení se také více zahřívá. Vhodným doplňkem je dodávaný univerzální dálkový ovladač, bohužel s nepřesnějším stiskem tlačítek. Ferguson reaguje při přepnutí kanálu dostatečně svižně.

Podle mého názoru uživatel za nízkou sumu (kolem 2800 Kč) obdrží dobře vybavený výrobek, který nabídne i funkce, kteréžto jsou vidět pouze u výrobků dražších. Stejně tak kladně lze hovořit i o přípojných místech, jen u USB vstupu bych si představoval jeho umístění ve vhodnější části panelu (širší USBčka je problém zapojit).

Klady

  • Výhodný poměr cena/kvalita/výkon
  • Postačující množství přípojných míst
  • Příjem HD
  • Podpora CryptoWorks přímo ve čtečce zařízení
  • Univerzální dálkové ovládání
  • Možnost využít buffer
  • Podpora češtiny

Zápory

  • Horší umístění USB konektoru
  • Někdy pomalejší reakce v MENU
  • Problikávání displeje
  • Nepřesná tlačítka ovladače
  • Drobné nelogičnosti v MENU
  • Horší podpora videoformátů k přehrávání
  • Vyšší zahřívání přístroje

Ferguson Ariva 200HD

satelitní HD přijímač

Cena orientační 2800 Kč

Technické parametry

  • Receives High Definition channels
  • PAL upscaling up to 720p & 1080i resolution
  • Supports 32 timers
  • Favorite channel groups, TV and radio
  • QuickFind function
  • Supports Teletext and Subtitles
  • DiSEqC 1.0, 1.1 and DiSEqC 1.2, USALS support
  • MPEG-2, MPEG-4, MPEG-4 AVC/H.264 support
  • Fully compliant with DVB-S and DVB-S2
  • Controllable through universal RCU-640
  • Smart Card Interface for pay TV
  • Common Interface

Konektorová výbava

  • HDMI with HDCP
  • LAN (RJ45), USB 2.0 port, RS-232
  • Component (Y, Pb, Pr)
  • 2 x RCA (Cinch) analog audio
  • Optical digital audio output
  • Coaxial S/PDIF digital audio output
  • 2 x SCART

 

Určitě si přečtěte

Články odjinud