Německou manufakturu Fischer&Fischer dělí od zbytku světa jedno důležité rozhodnutí - nepoužívat pro výrobu ozvučnic svých reprosoustav dřevo, beton či kov.
Kapitoly článku:
Už přes 30 let v německém Schmallenbergu uprostřed krásné kopcovité krajiny daleko od velkých měst a jejich shonu vznikají reprosoustavy s ozvučnicemi z pravěké břidlice, materiálu po 500 000 000 let lisovaného tíhou nesčetných vrstev země a utvářeného z jemných jílovců a prachovců.
Pokud tak někdy někde uvidíte reprosoustavy s jasnou "skalnatou" strukturou povrchu, vězte, že to pravděpodobně budou právě ty od F&F. Po velmi kompaktních, ale talentovaných regálovkách SN/SL 70 se k nám dostal i jeden ze základních sloupových modelů, tentokrát označený SN/SL 170. Sloupky jsou vysoké 98 cm, široké 18,4 cm a hluboké 22 cm, přitom ale váží masivních 38 kg. Mohou za to stěny z břidlice s variabilní tloušťkou, oscilující mezi 1,4 a 2 cm. Připočteme -li základovou desku o tloušťce 4 cm, do níž fouká bassreflex, vyvedený zespoda ozvučnice, zvednuté nad deskou čtveřicí kovových nožek, hmotnost se hned snadno vysvětlí.
Vzhled beden je minimalistický, přírodní, tmavě šedá přirozená podoba břidlice je na přání upravena v podstatě do libovolné podoby. Je ale až překvapivé, jak snadno (asi i díky svým kompaktním rozměrům) zapadnou SN/SL 170 i do moderního interiéru - do ultra čistých betonových interiérů ani nemluvě. Hrany jsou zkosené, krásně začištěné a bez viditelných spojů, reprosoustavy působí jako dokonalý monolit a jakýmsi způsobem z nich ta půlmiliarda let čiší.
Na čelní stěně najdeme tři měniče v rozložení D´Appolito, vyčuhující kousek nad úroveň přední stěny, spojené pak kovovým prvkem, který je na jednu stranu okrasný (pod spodním měničem je na něm vygravírované firemní logo), ale na stranu druhou poskytuje i útočiště pro kopulku výškového měniče.
V zadní stěně nenajdete žádné ozdůbky, pouze u paty ozvučnice jsou vyvedené dva masivní šroubovací reproterminály na destičce se základními informacemi o reprosoustavách. Neokázalý minimalismus a čistota tak jako v celé konstrukci.
Použité měniče pochází z hlav a kreslících stolů vývojářů Fischer&Fischer. Dvojitý středobas
Na čem jsme poslouchali
Fischer&Fischer jsme poslouchali na širokém spektru sestava - od Naim Nait XS / Naim CD5si, přes Cambridge CXA80 / Cambridge CXC, přes Gato Audio AMP-150 / Gato Audio CDD-1 až po Viola Concerto / Viola Crescendo, kde byl zdrojem buď USB vstup, nebo CDD-1. Do sestav vstupoval i ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nbo VPI Scout s předzesilovačem Naim Stageline, též krátce Apogee Groove a Chord Mojo. Srovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, OceanWay Sausalito, Gato Audio PM-6 nebo ELAC BS 73. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica či TelluriumQ Silver / Black.
využívá membrány sendvičové konstrukce, kde je nosným materiálem papír a vše je potaženo vrstvičkou skelných vláken. Průměr membrány je 14 cm, závěs je poměrně pevný a velký. Tweeter je tvořen klasickou kopulkou o nadstandardním průměru 2,8 cm, měkká látka je ručně lakovaná.
Dvě pásma dělí pasivní výhybka druhého a třetího řádu s impedanční korekcí. Výrobce udává pracovní rozsah na 48 - 20 000 Hz v tolerančním pásmu +/- 3 dB, docela vysokou citlivost 89 dB / W / m a nominální impedanci 4 Ohmy.
Měříme
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech.
Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Naměřená frekvenční odezva odpovídá naprosto udávaným hodnotám včetně tolerance, od 300 Hz výše je pak průběh v běžném prostoru spořádaně rovný a jistý. Chování v oblasti basu není na grafu úplně excelentní, tóny elektrické basy a kontrabasu budou zjevně o něco důraznější než nástroje kolem 100 Hz, na druhou stranu tu ale není vidět ani žádný opravdový problém.
Udávaná 4 Ohmová impedance je realistická, peaky těsně nad hranicí 10 Ohm jsou zanedbatelné a celkový průběh křivky je hladký a v zásadě bezproblémový. Na 250 Hz se sice impedanční křivka dotýká úrovně 3 Ohm, ale vyslovený "zabiják" zesilovačů SN/SL 170 také nebudou.