AVmania.e15.cz

7× Nejlepší snímky z jihlavského festivalu dokumentárních filmů

Krteček, který se ptá na stav lidských práv v Číně, Berdychův gang, militarizace společnosti, bizarní protiislámské spolky, autisté i téma sexuální asistence postižených.
7× Nejlepší snímky z jihlavského festivalu dokumentárních filmů

Před týdnem v neděli skončil jubilejní dvacátý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Po šesti dnech, vyplněných projekcemi dokumentů, následnými diskusemi, Inspiračními fóry s pozvanými zahraničními hosty, koncerty, divadelními představeními, workshopy, výstavami a jinými festivalovými aktivitami přišlo v sobotu slavnostní vyhlašování a udílení cen.

Poroty jednotlivých soutěžních sekcí na něm zveřejnili jména vítězů nejlepších domácích i světových titulů v oblasti dokumentární tvorby za rok 2016.

Vítězný soutěžní i divácký film ze sekce Česká radost v kinech

A my jsme se rozhodli vám tyto filmy v recenzích blíže přiblížit. Zaměřili jsme se převážně na českou dokumentární tvorbu, která je pro diváky asi nejatraktivnější. Úvodní trojice se v nejbližší době objeví v domácí kino distribuci.

Otevírací snímek festivalu Zákon Helena o policistce Heleně Kahnové a rozbití Berdychova gangu měl premiéru tento čtvrtek, vítězný titul sekce Česká radost Normální autistický film od režiséra Miroslava Janka se objeví v kinech za týden a diváckou cenou ověnčený film Miluj mě, jestli to dokážeš režisérky Dagmar Smržové 8. 12.

Kontroverzní Český žurnál

Vedle toho vám nabízíme trojici filmů z cyklu Český žurnál, který pro Českou televizi vyrábí společnost Hypermarket Film, za níž stojí dvojice Vít Klusák a Filip Remunda. Druhý jmenovaný je i režisérem filmu Krtek a Lao-c', který se vrací k březnové návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice a manévrům, které to vyvolalo. Tuto návštěvu pak režisér zasazuje do širších souvislostí česko-čínských vztahů, kdy navazujeme strategické partnerství se zemí, jejíž pojetí lidských práv se značně odlišuje od toho našeho.

O zvažovaném zavedení branné výchovy na školách, strašení válečným konfliktem a celkové militarizaci společnosti vypovídá dokument Výchova k válce Adély Komrzý. Na dvě skupiny, které rozděluje postoj k uprchlické krizi a vzájemně si spílají do sluníčkářů a nácků se podívala statečná slovenská režisérka Zuzana Piussi v dokumentu Český Alláh.

Právě Český Alláh bude prvním snímkem ze čtvrté série Českého žurnálu, který vstoupí 11. 11. na obrazovky České televize. Dokumentů bude celkově pět a určitě vyvolají podobně kontroverzní reakce jako loňský Matrix AB režiséra Víta Klusáka o Andreji Babišovi.

Filmový festival: Babišův Matrix a jihlavská obrana proti němu

Filmový festival: Babišův Matrix a jihlavská obrana proti němu

Reflexe 19. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů, kde se debatovalo o české transformační cestě, uprchlické krizi, svobodě v Rusku a Americe i politickém populismu a moci médií.

A na závěr přidáváme rusko-estonský dokument Můj přítel Boris Němcov, v němž mladá anarchistická režisérka během tří let sleduje nejvýraznější postavu ruské protiputinovské opozice až do chvíle, kdy byl zavražděn. Svůj dokument označuje za komedii s tragickým koncem.


Normální autistický film

r. Miroslav Janek, Česko, 2016

Hlavní cena v sekci Česká radost pro nejlepší český dokumentární film letošního roku byla rozdělena mezi dva vítěze. Normální autistický film režiséra Miroslava Janka a FC Roma tvůrců Tomáše Bojara a Rozálie Kohoutové. Snímek FC Roma měl v našich kinech premiéru v polovině září, Jankův dokument se do nich chystá v příštím týdnu.

Hranice jinakosti

Jeho hrdiny jsou děti a dospívající teenageři, které společnost opatřila nálepkou „autista“. Jde o lidi, kteří trpí Aspergerovým syndromem. Ale opravdu trpí? Vždyť nejde o nevyléčitelnou nemoc. Trpí tím, že jsou neurodiverzní a svět je zařízen pro ty neurotypické. To je teze, s níž se Miroslav Janek pouští do série živých setkání s těmito protagonisty.

Je jich pět, každý z nich je jiný a Miroslav Janek (Občan Havel, Umanutá, Olga, Evangelium podle Brabence) nás svým unikátním autorským viděním nabádá k tomu, abychom fenomén autismu navždy přestali vnímat jako lékařskou diagnózu a pokusili se mu porozumět jako fascinujícímu, byť často jen obtížně rozluštitelnému způsobu myšlení.

Do něj nás zasvěcuje prostřednictvím jejich výpovědí a exhibic. Nechává je bezprostředně formulovat jejich vztah ke světu, k sobě samým a také k tomu, co je odlišuje od „normálu“. Zjišťujeme přitom, že nás zavádí mezi zábavné nebo fascinující osobnosti, které často trpí tím, že jsou označeny jako „hendikepované“. Návštěva mezi autisty rozrývá zdánlivě pevné hranice jinakosti a normality.

„Vzájemně jsme si postižení, já a společnost“

Upřímný, přemýšlivý Lukáš má osobitý smysl pro humor. Miluje film, Quentina Tarantina a píše vlastní scénáře, které s jediným kamarádem ze školy i realizuje prostřednictvím amatérských filmů. Klavírní virtuos Denis dokáže zahrát náročné skladby vážné hudby, je nesmírně inteligentní a sečtělý. Malého prince zbožňuje natolik, že se k němu neustále vrací. Majda zase ráda rapuje, a jelikož se ničeho neostýchá, okolní svět ve svých textech obnažuje s odzbrojující přesností. Marjamka je introvertní a dokáže vyprávět dlouhé příběhy v angličtině, její neúnavný bráška Ahmed je zase neobyčejně přátelský.

Ahmed Aspergerův syndrom reflektuje slovy, že on má jen ten lehkej, který mu umožňuje najít si kamarády. U toho těžšího říká, že je to v této oblasti těžší. U Majdy byste ani nepoznali, že je autistka. Spíš taková holka, co má problém zařadit se do společnosti, píše temné básničky a kdykoliv se ocitne v blízkosti železničních kolejí, začne rozvíjet úvahy, zda by nebylo nejlepší skočit pod vlak. Takových dívek v jejím věku s podobným chováním je ale plno. Jde o emařky a tak trochu pozérky, které z fascinace smrti časem vyrostou.

A právě toto se nám snaží Jankův film sdělit. Svět autistů může působit empaticky, nebezpečně i legračně, ale zas tolik se od toho našeho, tzv. normálního, neliší. Jankův pohled na ně se snaží být pozitivní, což ale neznamená, že by nevnímal, jaká hráz často dělí oba světy. Dobře to vyjádří Majda „Vzájemně jsme si postižení, já a společnost.“

Senzitivní i zábavný pohled

Janek mohl natočit mnohem depresivnější podívanou, v níž by podtrhl to, co cítíme v pozadí příběhů těchto dětí a teenagerů. Nezamlčuje to a třeba rozhovor s maminkou Lukáše ukazuje, že tato vděčná extrovertní a zábavná postava má i své stinné stránky (agresivita).

Rozhodl se ale pro jiný přístup, pomocí něhož nám svět autistů otevírá. A ukazuje, jak senzitivní umí být. Marjamka je holčička, plná fantazie, u Denise postižení zvyšuje jeho cit pro vnímání hudby. Ahmeda představuje jako kluka, který je napojený na vyšší, snad vesmírnou realitu, jíž rozumí lépe než té naší.

Senzitivní a také zábavný je jeho portrét pětice autistů. Lukáš se neúspěšně snaží dovolat prezidentovi a na hodinách náboženství přivádí učitele do úzkých tím, jak se snaží skloubit evoluční a náboženský výklad světa. To když se ptá, kde se vedle Adama a Evy vyskytovali ti dinosauři.

Vzájemná důvěra

Janek nepředstavuje autismus jako diagnózu či handicap, ale jako odlišný způsob myšlení a vnímání. A dává protagonistům možnost k prezentaci jejich postojů a myšlenkových pochodů, které to dokládají. Někomu možná bude chybět, že jejich povídání a pozorování nezasuzuje do širšího rámce než toho rodinného. A to ještě ne ve všech případech (Majda).

Určitě by bylo zajímavé sledovat interakci dětí s jejich spolužáky ve škole nebo v jiném kolektivu, mohl by se v dokumentu objevit i názor lékařských odborníků, s nimiž jsou děti v kontaktu. Tím by se ale možná narušila ona hranice důvěry, již pozorovaní vůči režisérovi chovají. Ta je daná také tím, že se pohybují ve svém domácím prostředí.

Jankovi šlo o něco jiného. Zbavit nás předsudků vůči těmto lidem a nahlédnout svět jejich očima. Ukázat, že je stejně barvitý a emotivní jako ten náš. A také hodný respektu, protože oni nepotřebují naši pomoc, ale toleranci.

Normální autistický film
film   8
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku Přidat příspěvek

Další podobné články

První člověk: recenze filmu

První člověk: recenze filmu

Vesmírný let Apolla 11 na Měsíc jako způsob, jak se vyrovnat s pozemským rodinným traumatem. Režisér Damien Chazelle si komorním podáním velkolepé události znovu říká o Oscara.

Jack staví dům: recenze filmu

Jack staví dům: recenze filmu

Vražda je dokonalé umělecké dílo a sériový vrah Jack jako jeho zdokonalující se tvůrce. Dánský režisér Lars von Trier provokuje sadistickými scénami i metaforickými přesahy k vlastní tvorbě i osobě.

Aquaman: nový rozšířený pětiminutový trailer na očekávaný film

Aquaman: nový rozšířený pětiminutový trailer na očekávaný film

Venom – recenze filmu

Venom – recenze filmu

Tom Hardy v komiksové variaci na Dr. Jekylla a pana Hydea, jež má ambici rozjet sérii ze spider-manovského světa. Rozpolceně zde nepůsobí jen hlavní hrdina, ale i celkové vyznění filmu.

Internetová televize Mall.TV odstartovala a chce zatopit Streamu

Internetová televize Mall.TV odstartovala a chce zatopit Streamu

Už na jaře prosákly překvapivé informace, že pod značkou jednoho z největších českých e-shopů vznikne internetová televize – Mall.TV. Uběhlo půl roku a nová služba je od dnešního dne, neděle 7. října, na českém internetu.

Toman: recenze filmu

Toman: recenze filmu

Muž mnoha jmen, šéf zahraniční rozvědky, komunistický šmelinář a šedá eminence v pozadí politického dění tzv. Třetí republiky. Režisér Ondřej Trojan odkrývá osud muže, o němž se dosud příliš nemluvilo.

Domestik – recenze filmu

Domestik – recenze filmu

Klaustrofobní body horor, v němž posedlost a sobecké prosazování vlastních zájmů vede k postupnému psychickému i tělesnému rozkladu osobnosti i vztahu dvou lidí. Konceptuálně dotažený debut Adama Sedláka.

10 nejočekávanějších podzimních filmových hitů

10 nejočekávanějších podzimních filmových hitů

První člověk, Creed II, Smrtelné stroje, Aquaman, Alita: Bojový Anděl, Nebezpečná laskavost, Johnny English potřetí, portrét Silvia Berlusconiho a české novinky Zlatý podraz a Ten, kdo tě miloval.