Kapitoly článku:
V minulém výběru patnácti filmů, jež by mohly posloužit jako vhodný dárek pro vaše blízké na Vánoce, jsme se podívali do žánrových vod komiksových adaptací, sci-fi snímků, fantasy, moderních pohádek a připomněli jsme i prestižní počiny, jež sbíraly oscarové vavříny. Naše tipy berte nejen jako inspiraci na nákup dárku, ale také jako přehled toho nezajímavějšího, co vám případně mohlo uniknout a co můžete do konce roku ve volném čase "dohnat".
Ve druhé části našeho redakčního zmapování distribučních DVD a Blu-ray titulů, které se v roce 2012 objevily na našem trhu, se zaměříme na žánry další. Akční, kriminální, thrillery, politické thrillery, historické konspirace a horory.
Akční filmy
Elitní zabijáci
r. Gary McKendry, USA / Austrálie 2011
Jason Statham je zabiják na odpočinku. Když jeho mentor Robert De Niro nesplní zakázku za několik milionů a je za to klientem uvězněn, nezbývá mu než ji za něj dokončit. Pokud chce, aby přežil. Ukáže se ale, že vše byla jen léčka, jak ho vtáhnout zpátky do hry.
Režisér Gary McKendry nás zavádí do prostředí britských speciálních jednotek SAS, mezi nimiž sloužil i autor kontroverzního bestselleru Ranulph Fiennes, jehož kniha posloužila filmu jako předloha.
Čtvrté mise agenta Ethana Hunta se ujal pixarovský tvůrce animovaných filmů (Železný obr, Úžasňákovi, Ratatouille) Brad Bird. A prostřednictvím svého hraného debutu obhájil životaschopnost celé série.
Nejvíc tím, že respektuje její pravidla a poučeně s nimi zachází. Nebere je zbytečně vážně, ale ani je parodicky nepodrývá. Jde si svou cestu, na které se mu povedlo skloubit nápaditou akci s vedením herců, kteří vytvořili opravdu funkční tým. Oproti bondovkám, kde je agent s povolením zabíjet velkým sólistou, klade série Mission: Impossible důraz na týmovou spolupráci.
Bondovky zde nezmiňuji náhodou, neboť čtvrtá mise Ethana Hunta a spol je svým laděním hodně připomíná. Myšleno ale bondovky z před craigovského období, které sázely víc na nadsázku a nevzhlížely se tolik v kopírování dynamických tělesných soubojů agenta bez paměti Jasona Bournea.
Hranici mezi realistickým a komiksovým podáním akce pak nejlépe stírá scéna lezení po oknech dubajského mrakodrapu Burj Khalifa za pomocí speciálních rukavic, která se zapíše do zlatého fondu ikonických scén akčního žánru.
Zkrat
r. Steven Soderbergh, USA / Irsko 2011
Tajná gentka Mallory Kaneová v podání profesionální zápasnice Giny Carano byla zrazena svými kolegy a stane se terčem nelítostných zabijáků. Rozhodne se proto vzít spravedlnost do svých rukou a dopadnout ty, jež se jí rozhodli zbavit.
Steven Soderbergh je žánrový chameleon, který prostřednictvím svého výletu do akčně thrillerových vod provádí artovou dekonstrukci tohoto žánru. Na jedné straně se pobaveně vysmívá pravidlům všech těch bourneovských vyprávěnek o tajných agentech a jejich nadřízených, kteří si jdou vzájemně po krku, ale zároveň je až otrocky naplňuje.
Bitevní loď
r. Peter Berg, USA 2012
Recyklovaní Transformeři na moři nebo mariňácká agitka, v níž se režisér nebojí shodit sebe sama? Obojí a také dravá akční jízda o souboji lidstva s mimozemšťany, při níž dochází k proměně jednoho nevycválaného floutka ve vůdce, který přijímá zodpovědnost za osudy druhých.
Pamatujete si z dětství na hru, která se realizovala na čtverečkovém papíře? Zásah, potopena! Určitě ano. V Americe má podobu stolní společenské hry od hračkářského koncernu Hasbro. A teď si představte, že někdo dostane luxusní dvousetmilionový rozpočet, aby ji rozpohyboval na filmovém plátně.
Základem je dobře natočená megalomanská akce, plná výbuchů a trefných hlášek, v níž defilují pěkné dívky a urostlí muži, pronášející patetická vyznání. Hrají k tomu našláplé hitovky AC/DC a na diváka je neustále sebeironicky pomrkáváno, aby klišovitou zápletku a hrdiny, jež jsou typovými karikaturami, nebral příliš vážně.
Režisérem této zábavné perzifláže je Peter Berg (Království, Hancock), který si dělá nehoráznou legraci nejen z katastrofických blockbusterů, námořnictva, amerického patriotismu, válečné propagandy, ale i diváků, kteří přemýšlí nad tím, zda brát to, co je jim předkládáno aspoň trochu vážně.
Parodickým pojetím, jehož míru může jinak vnímat evropský a americký divák, si v sobě samém omlouvá to, že Bitevní loď, podobně jako před lety Top Gun nebo Transformeři, vznikly jako zakázkové filmy. Top Gun lákal k vojenským pilotům, Transformeři k pěchotě, Bitevní loď k válečnému námořnictvu.
Berg si je dobře vědom, že vlastenecko-vojenská zakázkovost Bitevní lodi čouhá z trupu a proto ji shazuje tím, jak moc si utahuje z ingrediencí, jež činí jeho film tak prvoplánovým. Jen si to při tom ironizování nechce moc rozházet ani s těmi, jež jeho projekt financují, ani s diváky, kteří už nechtějí další patetický Pearl Harbor nebo Armageddon.
Ve výsledku pak jeho snaha o kompromis dopadá tak, že snímek není ani bombastickou a vážně míněnou sci-fi typu Dne nezávislosti, ani její parodií ve stylu Burtonova Mars útočí!.
Mezi vlky
r. Joe Carnahan, USA / Kanada 2011
Skupina osmi přeživších ropných těžařů se po ztroskotání letadla, které je mělo odvézt na zaslouženou dovolenou, snaží přežít v aljašské tundře. Potýkají se nejen s krutými přírodními podmínkami (sníh, mráz a vítr), nedostatkem jídla a postupným fyzickým vyčerpáním, ale i se smečkou krvelačných obrovských vlků.
Pod vedením muže (Liam Neeson), který měl v rafinérii na starosti jejich odhánění z pracovní zóny, se rozehrává jejich boj s nimi na život a na smrt.
Režisér Joe Carnahan (Sejmi eso, A-Team) přichází s kombinací akčního survival thrilleru, hororu a psychologické studie vztahu mezi trosečníky.
Kazatel Kalašnikov
r. Marc Forster, USA 2011
Gerard Butler (300: Bitva u Thermopyl, Gamer) se představuje v úloze Sama Childerse, drogového dealera a kriminálníka, který projde podivuhodnou duchovní proměnou, jež mu velí změnit své životní priority.
Odjíždí proto do východní Afriky pomáhat na místech, zničených občanskou válkou. Otřesen nepopsatelnými hrůzami, kterým místní obyvatelé a obzvlášť děti v Súdánu musí čelit, rozhodne se jim pomoci. I kdyby tím ohrozil vlastní život.
Na vlastní pěst začne stavět sirotčinec v místě, jež ho nejvíce potřebuje - v samém středu teritoria ovládaného krutou Armádou Božího odporu, která verbuje do svých řad malé chlapce. Sam si však brzy uvědomí, že aby zachránil co nejvíce dětí, sirotčinec nestačí. Pouští se do nelítostného boje s místní povstaleckou armádou a začíná organizovat ozbrojené mise hluboko do území nepřítele, odkud odvádí unesené děti.
Marc Forster (Ples příšer, Horší už to nebude, Quantum of Solace) se inspiroval skutečným příběhem zakladatele humanitární organizace Angels of East Africa Sama Childerse a natočil křesťanskou agitku o napraveném misionáři, který si v prosazování dobrých úmyslů počíná jak Rambo.
Mel Gibson se snaží napravit svou pochroumanou osobní pověst a v pozici herce, scenáristy a producenta vrací úder všem pochybovačům, kteří už ho odepisovali. V žánru, pro něj tak typickém.
Možná si ještě vzpomenete na kriminálníka Portera z drsné neo-noirovky Odplata Briana Helgelanda. Právě k této postavě má jeho bezejmenný hrdina, kterému budeme říkat Driver (Řidič), nejblíže. Pohrává si vtipně i s odkazem na Clinta Eastwooda v jeho spaghetti-westernovém období, když představuje osamělého bezejmenného hrdinu se zamlčenou minulostí i nejasnou charakterovou profilací, který přijíždí sjednat do města pořádek.
Poté, co připravil mafiánského bosse o dva miliony dolarů, ocitá se v mexickém vězení El Pueblito. V prostředí s velmi specifickými rysy. El Pueblito totiž vypadá spíše jako malé ghetto nebo slum, řídící se svými vlastními zákony. Existuje v něm rozkastování na bohatší a chudší trestance, které se promítá do toho, kde mají tito vězni možnost složit hlavu.
Místo cel se v uzavřeném areálu nacházejí jakési ubikace. Ti, kdo si je nemohou dovolit, spí mezi odpadky nebo opřeni o stěnu. Ve vězení je možné mít manželku a děti, zajít do baru, koupit si drogy, alkohol, zbraně nebo prostitutky. Tak trochu zaopatřovací ústav, vesnice, tržiště i bordel se stany pro provozování sexu v jednom.
Scenáristé se inspirovali nápravným zařízením El Centro de Readaptacion Social de la Mesa, které vzniklo jako experiment v roce 1956 v mexické Tijuaně. Do této realisticky vypadající kulisy, jejíž samotné fungování by vydalo na zajímavý film, se rozhodl debutující Adrian Grunberg (který s Gibsonem pracoval jako pomocný režisér na filmech Apocalypto a Na hraně temnoty) zasadit béčkovou historku z podsvětí, jak vystřiženou z nějakého grindhouse projektu pánů Tarantina a Rodrigueze.
Kombinace realistického a stylizovaně klišoidního jej ale postavila před problém, jak film vyprávět. A zde jakoby se nemohl rozhodnout, zda nám chce předložit vězeňské drama, lupičský thriller, moderní chilli western, sociální dokument, stylovou gangsterku ritchieovského ražení, brutální akčňák nebo černou komedii, kořeněnou cynickými hláškami. Výsledek pak budí zdání, že si chce režisér vyzkoušet od každého trochu. Vzniká z toho v důsledku multižánrový kočkopes, v němž každý záběr otáčí žánrovým vyzněním snímku trochu někam jinam.
Studio Universal chtělo pokračovat v sérii o zapomětlivém agentovi Jasonu Bourneovi. Stálo ale před problémem jak, když se dějově uzavřela nejen předchozí trilogie, ale především doznaly trhlin mezilidské vztahy tvůrců, jež se na ní podílely.
Představitel Bournea Matt Damon možnou spolupráci na dalším dílu podmiňoval účastí Paula Greengrasse, který ale s přikývnutím na jeho režii otálel a možné pokračování s ironickým odkazem k názvu série označoval za The Bourne Redundancy (Bourneův nadbytek).
Když tedy selhaly dvě jistoty série, režisér a hlavní herecká hvězda, bylo třeba se obrátit na tu třetí. Scenáristu celé série Tonyho Gilroye. Ten stál jako scenárista a režisér v jedné osobě před nelehkým úkolem, jak současně navázat a zároveň se vymanit z vlivu předchozí trilogie tak, aby jeho film obstál jako samostatné dílo. A jeho snaha skončila s tak polovičatým úspěchem.
Co se týče dějové zápletky, pohybujeme se stále ve stejných vodách. Agent na útěku, spolu s půvabnou spojenkyní, odolává navzdory snaze nadřízených všem pokusům o likvidaci. Podobně je tomu i s akční složkou, jež je velmi podobná té z bourneovské trilogie.
Gilroy chce nastartovat novou sérii s novým hrdinou. Zápasí ale přitom s dědictvím té již zavedené, jíž se nedokázal ve snaze marketingově zaujmout jako vábničky vzdát. Doplácí na to, že se snaží vyhovět jak skalním fanouškům bourneovské trilogie, tak výzvě otevřít sérii pro případná další pokračování s novým hrdinou. Identitu tak tentokrát nehledá samotný agent, ale režisér a snímek, který o něm vypráví.
Samostatně a bez neustále přítomného odkazování na jeho předchůdce mohl být snímek solidním, i když nijak výjimečným špionážním dobrodružstvím, které by se skrze postavu agenta Aarona Crosse v podání Jeremyho Rennera hlásilo o své místo mezi příbuznými sériemi té bourneovské.