S blížícím se koncem roku přinášíme pravidelný přehled atraktivních filmových počinů, jež mohou posloužit jako vhodný tip na hezký dárek pro vaše blízké, jimž můžete tyto snímky nadělit pod stromečkem na některém z dostupných nosičů.
Těmito filmy si můžete udělat radost i vy sami při doplnění vaší filmotéky, nebo vám mohou posloužit jako inspirace k tomu, na co se během Vánoc nebo po nich podívat a co vám třeba během roku uniklo. Probrali jsme se tituly a zajímavými kolekcemi, které distributoři v právě odcházejícím roce uvedli na trh a neměli by dle našeho názoru uniknout vaší pozornosti.
V první části tohoto speciálu jsme se zaměřili na žánry divácky snad nejoblíbenější a masově nejvyhledávanější. Na komiksové adaptace, sci-fi, fantasy a abychom vás i trochu postrašili, tak i na horory.
Komiksové adaptace
Dredd
r. Pete Travis, Velká Británie / Jižní Afrika / USA / Indie 2012
Soudce Dredd je komiks, který vychází od roku 1977. Hlavní postava Dredd je uniformovaný soudce, který v neutěšené vzdálené budoucnosti potírá zločin ve městě, plném násilí a bezpráví. A to velmi efektivně, neboť je oprávněn k uvěznění, trestání a dokonce i popravám kriminálníků. Zosobňuje tak policistu, soudce i kata v jedné osobě, což je kombinace, již bychom v normálních demokratických pořádcích asi nechtěli zažít.
V adaptaci Dannyho Cannona z roku 1995 vykonavatele moci správní, soudní a výkonné ztvárnil Sylvester Stallone. Tvůrci se až přehnaně věrně drželi komiksové estetiky a výsledek působil díky tomu groteskně. Autoři nového Dredda se rozhodli vydat jinou cestou.
Britští tvůrci, režisér Pete Travis (Úhel pohledu) a spisovatel (Pláž) a scenárista, spolupracující s Danny Boylem (28 dní poté, Sunshine) Alex Garland, vsadili na syrové a surové násilí a jednoduchý, lineární děj. Nezatěžují nás zbytečnými morálními otazníky a radši nasazují rychlé tempo vyprávění.
Celé to hodně připomíná brutální, nekompromisní, krvavý, přímočarý a intenzivní indonéský akční hit Zátah, jenž byl promítán například na karlovarském festivalu.
V Dreddovi se dvojice soudců ocitne v betonovém vězení bytového komplexu a začíná boj o život. Tento boj je efektně podaný. Nechybí zpomalovačky, hrdinské pohledy i sarkastické hlášky. Celé je to hodně krvavé, bezprostřední a jeden masakr je zde střídán druhým. Někteří diváci tento přímočarý přístup ocení, druzí ho budou hanět za jeho samoúčelnost.
I v novém zpracování je nám představena pochmurná vize dystopické budoucnosti, zničené jadernými zbraněmi. Amerika připomíná sežehnutou planinu, velkoměsta sužuje bída, hlad, korupce a obchod s drogami. Společnost je v rozkladu a před totálním chaosem ji zachraňuje právě speciální oddíl soudců, který dohlíží na to, aby se polis řídila alespoň nějakými civilizačními principy.
Zkušený Dredd (Karl Urban) dostane za úkol zaučit nováčka ve sboru, policistku Andersonovou (Olivia Thirlby). Ta má dar dostat se do mysli jakéhokoliv člověka. Oba policisté vyráží k případu několikanásobné vraždy v bytovém komplexu, jehož vrchní patra ovládá krutá a extrémně brutální drogová baronka Ma-Ma (Lena Headey) se svým gangem.
Ta vypustila do ulic drogu SLO-MO, jež konzumentovi dopřává zpomaleného plynutí času, což je ve filmu hojně využíváno. Žádný gangster si nechce nechat ničit svůj kšeft a tak se po příchodu strážců zákona do uzavřeného komplexu rozjede masakr, jenž měl původně směřovat k jejich likvidaci. Jak to asi dopadne, tušíte.
Karl Urban, na rozdíl od Slye, dokazuje, že umí hrát i bradou, neboť film se drží předlohy a soudce Dredd má celou dobu helmu. Olivia Thirlby působí křehce a Lena Headey démonicky. A celé to má sympaticky béčkový charakter, který si na nic nehraje, ale jen baví.
Iron Man 3
r. Shane Black, USA / Čína 2013
Herec epizodních rolí (Predátor, Lepší už to nebude), jeden z nejlépe ve své době (devadesátá léta) placených scenáristů a režisér (Kiss Kiss Bang Bang) Shane Black stál při přípravě trojky Iron Mana před obtížným úkolem. Jednak musel navázat na linii, nastolenou předchozími dvěma díly v režii Jona Favreaua. Tedy na charakter vyprávění, připomínající spíše epizodicky řazené zábavné konverzační skeče.
Zároveň se ale musel vyrovnat i z hlediska řemeslného mnohem lépe provedeným marvelovským crossoverem Avengers (2012) Josse Whedona, který nabídl vyváženou kombinaci velkorysé akce a dobře dávkovaného humoru při vzájemném špičkování okostýmovaných ikon, nucených spolupracovat v jednom týmu.
Shaneu Blackovi bylo jasné, že rozměrem velkolepý akční ráz Avengerů nepřekoná a tak vsadil na to, co je mu nejvlastnější a čím si získal srdce akčních fanoušků na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Tedy na dialogy a schopnost napsat opravdu úderné hlášky. Byl to totiž právě on, kdo stál za scénářem k prvním dvěma Smrtonosným zbraním, Poslednímu skautovi, Poslednímu akčnímu hrdinovi nebo Dlouhému polibku na dobrou noc.
To ale neznamená, že by Black vše sázel na jednu kartu. Naopak, poctivě se snaží skloubit realističtější, emotivní linii (Tony v zapadlém městečku) se spektakulární akcí (útok geneticky modifikovaných mutantů).
Charakter Tonyho Starka se prohlubuje. Shane Black nasazuje Iron Manovi zranitelnější a více chybující tvář, blízkou třeba bondovskému Skyfallu. Tuto depresivnější tvář Starkovy osobnosti používá jako součást ironické a sebeironické hry s krizí identity muže, který se od hi-tech obranného štítu své osobnosti vrací k vlastnímu inteligentnímu a důvtipnému já.
Asociální Stark je zároveň čím dál víc polidšťován ve smyslu ukázání svého lepšího já. Děje se tak nejen skrze mezigenerační jiskření s malým klukem, ale i přes jeho čím dál víc projevovanou náklonnost k Pepper. S Donem Cheadlem alias Iron Patriotem začíná partnerství fungovat na bázi rasově smíšených policejních buddy movie komedií typu 48 hodin nebo Smrtonosné zbraně.
Vzývaný scenárista pootočil žánrovým vyzněním filmu a z lehce patriotické podívané přeřadil do mnohem uvolněnějšího levelu. V něm nalezneme ozvuk policejních buddy movie komedií, spielbergovského citového hledání nepřítomného otce, sebereflektivních bondovek, Nolanových batmanovek i velkorysých akčních blockbusterů posledních let. Žánrové rozkročení a všudypřítomná nadsázka Iron Manovi sluší a koresponduje s vývojem hlavní postavy, která se stává superhrdinou i bez obleku.