Novinky Terrence Malicka, Larse von Triera, Michaela Hanekeho nebo Baze Luhrmanna. Vyberete si i mezi náročnějšími tituly pro milovníky kvalitních filmů?
Láska
(r. Michael Haneke, Fr / Něm / Rakousko 2012)
Rakouský režisér Michael Haneke si za svůj poslední počin odnesl Zlatou palmu z Cannes, vítězství ve všech hlavních kategoriích na Evropských filmových cenách, Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film a pět nominací na Oscara, včetně těch pro nejlepší film, zahraniční film, režii, původní scénář a herečku v hlavní roli.
Po Bílé stuze (2009), která měla až románovou strukturu, přichází s minimalistickým, komorním dílem, které se zaměřuje na téma odcházení lidského života a jak se s ním vyrovnat.
Hanekeho režijní styl, v němž nechybí extrémně dlouhé záběry a absence jakékoliv hudby (kromě té, jež se ozve z CD přehrávače), podporují procítěné herecké výkony ústředních protagonistů, jež zde ztvárňují své možná poslední velké role.
Manželé Georges (Jean-Louis Trintignant) a Anne (Emmanuelle Riva) jsou učitelé hudby. Jejich láska a pevné pouto, které se prohlubovalo roky společného života a vášní pro klasickou hudbu, je náhle vystaveno těžké zkoušce. Stáří si vybírá svou daň a Anne prodělá dvojitou mozkovou mrtvici. Po následné operaci je ochrnutá na dolní polovinu těla a postupně přestává vnímat své okolí.
Psychologické drama s jednoduchým a všeříkajícím názvem Láska je chirurgicky chladnou analýzou životní situace, do níž se může dostat nebo se dostane každý z nás. Můžeme ji vidět u svých partnerů, rodičů nebo prarodičů.
Georges odmítne dát Anne do nemocnice a stará se o ní, spolu s pečovatelkou. Její zdravotní stav se ale progresivně zhoršuje a on je postaven do situace, kdy z milované, kultivované ženy zůstává jen torzo její dřívější osobnosti, prosící o ukončení svého trápení. A Georges se odhodlá k činu, který je z hlediska lékařské etiky pro západní společnost stále nepřijatelný.
A v nás zůstává tázání ohledně toho, co je opravdovou náplní slova láska z titulu filmu, když je tento pojem zbaven všeho romantického. Co zůstává a co je podstatné.
Sněhurka: Jiný příběh
(r. Pablo Berger, Španělsko 2012)
Bylo nebylo, před dávnými časy, za devatero horami, žila jedna dívka, která nikdy nepoznala svou matku. Naučila se umění svého otce, slavného toreadora, její zlá macecha ji však ze srdce nenáviděla. Jednoho dne utekla Sněhurka s potulnou bandou trpaslíků a stala se legendou.
Variace na známou pohádku bratří Grimmů se odehrává na jihu Španělska ve dvacátých letech dvacátého století a vypráví příběh ženské toreadorky v Seville.
Příběh začíná v roce 1910, kdy slavný matador Antonio Villalta (Daniel Giménez Cacho) skončí po srážce s býkem těžce paralyzován. Jeho těhotná manželka, která tragédii sledovala, vzápětí zemře při porodu malé Carmen. Léta běží a k bezmocnému, leč stále bohatému muži, se jako pijavice přisaje zlotřilá pečovatelka Encarna (Maribel Verdú, smyslná Luisa z Cuarónovy Mexické jízdy) a stane se jeho novou manželkou. Carmen (Macarena García) je nejprve vychovávána babičkou, ale po její smrti se musí vrátit k otci a maceše. Ta ji nejprve odsoudí k životu ve sklepení a po několika dalších dějových kotrmelcích i k smrti.
Jak ale víme z pohádky, děvče přežije (byť se ztrátou paměti) a v divočině je zachráněno partou trpaslíků, shodou okolností též zápasníků s býky. Pod jménem Sněhurka se v aréně sama proslaví, leč zákeřná macecha ještě neřekla poslední slovo.
Režisér Pablo Berger na svém druhém celovečerním filmu, následujícím po retro komedii ze sedmdesátých let Torremolinos 73, pracoval dlouhých osm let. Jeho Sněhurka a sedm toreadorů je poctou němému období evropské kinematografie. Podobně jako The Artist Michela Hazanaviciuse je natočena stylizovaně a důsledně černobíle a bez dialogů. Hudba Alfonse de Vilallongy nás provází od úvodních titulků až do samotného závěru a dokonale zesiluje emoce i nejhlubší pocity protagonistů, jejichž hlasem se stává.
Španělský režisér měl hned několikanásobnou smůlu. Nejen že s podobným nápadem přišel do kin o něco dřív jeho francouzský kolega Hazanavicius, ale v loňském roce prošly kiny hned dvě různé varianty na Grimmovu předlohu (Singhova Sněhurka a Sandersova Sněhurka a lovec).
Film byl oceněn na MFF v San Sebastianu Stříbrnou mušlí pro nejlepší herečku a Zvláštní cenou poroty a úspěšně prošel i dalšími festivaly (Toronto). Pohled na trailer vás utvrdí v tom, že ze všech tří loňských Sněhurek by právě tato mohla být ta nejzajímavější.
30 minut po půlnoci
(r. Kathryn Bigelow, USA 2012)
S pěti nominacemi (nejlepší film, herečka v hlavní roli - Jessica Chastain, střih, zvuk, scénář) vstupuje do hry o Oscary Kathryn Bigelow. Film o vypátrání a zabití Usámy bin Ládina přichází po jejím válečném příběhu Smrt čeká všude (2008). Za něj získala šest Oscarů, včetně těch za nejlepší film, režii (jako vůbec první žena v historii předávání Oscarů) a scénář roku.
Bývalá manželka Jamese Camerona rekonstruuje události, které nastaly po 11. září 2001, kdy se rozjelo pátrání po vůdci Al-Káidy. To bylo po deseti letech korunováno úspěchem, když byl tento nejhledanější terorista planety 2. května 2011 zlikvidován v Pákistánu elitní jednotkou Team Six amerického námořnictva SEAL.
Hlavní hrdinkou příběhu je agentka CIA Maya (Jessica Chastain), která se z bezpečí washingtonských kanceláří přesune do epicentra honu na Usámu, na americkou ambasádu v Pákistánu. Byť relativní zelenáč, brzy pochopí pravidla hry, do kterých patří i mučení lidí, kteří by mohli poskytnout vodítko k dopadení nejhledanějšího teroristy.
Navzdory permanentnímu nebezpečí a řadě situací, kdy jen tak tak vyvázne ze spárů smrti, krok za krokem rozplétá složitou síť vztahů v teroristických buňkách. Až narazí na jméno, které by ji mohlo přivést až k samotné ikoně teroristů. Tenhle Abu Ahmed (Tushaar Mehra) je ale stejně nepolapitelný jako bin Ládin.
Situace se navíc povážlivě mění a Američané v Pákistánu jsou v čím dál větším nebezpečí. CIA se dostává pod intenzívní palbu politiků a veřejného mínění kvůli nestandardním vyšetřovacím metodám svých lidí a Usáma, je-li vůbec naživu, už vlastně nikoho nezajímá. Snad kromě Mayi, která je odhodlána svůj osobní boj dovést až do konce
Podle scenáristy Marka Boala (V údolí Elah, Smrt čeká všude) má hlavní hrdinka reálný předobraz, ale většina detailů byla z bezpečnostních důvodů pozměněna. Scénář byl připravován ještě před dopadením vůdce militantní islámské organizace Al-Káida a byl proto po jeho likvidaci takřka celý předělán. Získané informace a kontakty v řadách vojenských a zpravodajských institucí, zapojených do boje proti terorismu, se ale ukázaly jako skvělý výchozí materiál pro tvorbu nové verze scénáře.
Špionážní thriller se snaží přinést komplexní pohled na tyto události. Více než světem velké politiky a jmény jako Bush, Cheyney nebo Obama, zapojených do války proti terorismu, se zabývá pěšáky tohoto boje. Agenty zpravodajských služeb si zahrají Kyle Chandler, Mark Strong nebo Edgar Ramirez. Joel Edgeron se ujme úlohy člena Týmu 6 a Jessica Chastain (Strom života) do vyprávění vnese žensky senzitivní perspektivu vnímání.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách