Kód Enigmy
r. Morten Tyldum, Velká Británie / USA 2014
Oscarový scenárista Graham Moore se nechal inspirovat biografií oxfordského matematika a spisovatele Andrewa Hodgese, která se věnuje osobnosti jeho krajana Alana Turinga (1912 - 1954). Významného matematika, logika, kryptoanalytika a zakladatele moderní informatiky.
Jak již název filmu napovídá, Alan Turing (Benedict Cumberbatch) rozluštil či lépe řečeno prolomil nacistický šifrovací kód. Tím pomohl Velké Británii a jejím spojencům uspíšit průběh druhé světové války a dovést ji do vítězného konce.
K účasti na vládním programu se přidal hned v září roku 1939. V dekódovacím a dešifrovacím oddělení britské tajné služby v Bletchley Parku se Alan obklopil nejbystřejšími mozky Spojeného království z řad matematiků, lingvistů, statistiků a kryptoanalytiků.
Úsilí tajné dešifrovací jednotky a jejímu závodu s časem je věnována ve vyprávění hlavní pozornost. Turingův příběh se ale neskládá jen z jeho válečné anabáze, ale sledujeme ho hned ve třech rovinách. V té poválečné čelí při policejním vyšetřování podezření ze sovětské špionáže. Ukáže se ale, že tajemství toho profesora na univerzitě v Manchesteru leží někde jinde. Kde, to naznačí linie, která nás přenáší do Alanových středoškolských let, kdy se formovala jeho láska k záhadám a šifrám. A nejen ona.
Ve třech, vzájemně se prolínajících časových rovinách, tak sledujeme portrét nesmírně komplikované osobnosti, jež nezapadala svým chováním do žádné společnosti. Geniální matematik se sociopatickým a asociálním chováním používal k rozluštění šifrovacího kódu značně nekonvenční metody, které přispívaly k tomu, že se ne vždy těšil důvěře svých nadřízených i spolupracovníků.
Právě tyto pasáže, ukazující Alanovu obtížnou kooperaci s kolektivem, mají velký komediální potenciál, ale zároveň odhalují další rozměry jeho mnohovrstevnaté osobnosti. Křehkost, zranitelnost, to jak není schopen úplně obyčejné komunikace a vždy hledá za slovy něco víc, než třeba obsahují.
Film ukazuje hrdiny, jimž hrdinství nikdo oficiálně nepřiznal. O to bolestivěji a tragičtěji pak vyznívá Alanův poválečný osud, kdy se mu britské impérium za vše dobré pro něj vykonané odvděčilo tím, že kriminalizovalo něco tak hluboce osobního jako je odlišná sexuální orientace. V duchu zákona, platícího od roku 1885 a trestajícího „sodomii“ a „hrubou obscénnost“.
Alanu Turingovi se i prostřednictvím tohoto filmu dostává rehabilitace, historické spravedlnosti a pocitu uznání jeho zásluh. Tvůrci ho nestaví do polohy novodobého mučedníka, ale pouze napravují staré křivdy. Způsobem, který si vás získá, protože mu nechybí vtip, empatie i řemeslná preciznost ve všech složkách. Včetně té herecké, kde Benedict Cumberbatch „sherlockovskou“ šarži obohacuje o mnohem jemnější valéry.