Válečná dramata
Železná srdce
r. David Ayer, USA 2014
Píše se duben 1945 a všichni cítí, že konec války už se blíží. Němci ale ještě na mnoha místech fronty mohutně vzdorují. Spojenecké jednotky postupují na Berlín a seržant Don "Wardaddy" Collier (Brad Pitt) dostává od armády Spojených států úkol. Má obsadit strategickou křižovatku a ochránit zásobovací konvoj.
Válečný veterán Wardaddy prošel se svou posádkou bojišti ve Francii, Belgii i v Africe a slíbil jí, že ji přivede domů živou. Nově k ní teď přibyl armádní písař Norman Ellison (Logan Lerman), jehož si velitel vezme pod svá křídla, neboť si uvědomuje, že jeho nezkušenost by snadno mohla ohrozit jeho staré parťáky.
Příběh je poměrně předvídatelný. Zelenáč musí mezi ostřílenými a válkou notně zcyničtělými veterány postupně zavrhnout jak své slušné vychování, tak morální zásady, aby se nestal ostatním přítěží a sám přežil. Nejprve něco pochopitelně pokazí, ale poté se stane platným členem jednotky. Ve finále bude jejich tank typu Sherman s názvem Fury (Fúrie) čelit početní přesile o síle asi 300 mužů.
Oproti klasickým válečným filmům, ve kterých jsme byli svědky vítězných tažení, na nichž se podílela americká armáda (Den D, Bitva v Ardenách), se David Ayer rozhodl zaměřit na trochu opomíjené období, kdy umírajícímu gigantovi, tedy nacistické říši, už velice výrazně docházel dech.
Vojáci na obou stranách jsou vyčerpaní, zálohy docházejí, ale je třeba ještě dobýt poslední města. Což je situace, která se stává živnou půdou pro rozehrání dramatu, postaveného na interpersonálních konfliktech a dilematech, jež mají šanci vás oslovit podstatně víc, než kdyby byl film jen ukázkou práce trikařů.
Model Expendables je přenesen do vyhroceného válečného prostředí, kde v uzavřeném prostředí tanku vládne ponorková nemoc a častěji zde dochází ke zkratovým reakcím. S vojáky zažíváte ale i prchavé chvíle štěstí nebo zdánlivé normálnosti. Například, když se Wardaddy a Norman ocitnou v dobytém městě v bytě se dvěma německými dívkami. Obnažuje se zde citlivější struna velitelovy osobnosti a tato scéna zároveň poslouží jako nadechnutí před vplutím do další drsné válečné akce.
Ta je obecně velmi přehledně nasnímaná, čímž se ještě víc zvýrazní její syrový charakter. Průstřely lidských těl i výbuchy působí realisticky, nikoliv jen jako CGI triky. Z řetězu se režisér, který až dosud sázel na uvěřitelné provedení jednotlivých bitev, utrhuje až v závěrečné dvacetiminutovce.
A zde bude hodně záležet na vašem vkusu, zda finále v kontextu předchozího realistického módu vyprávění odsoudíte jako přemrštěné, nebo se rozhodnete, že si ho užijte. I s tou licencí, že vám nekompromisní kosení nácků připomene v počtu, v jakém se to děje, Ramba 4. A že v barevném odlišení létajících střel zase naleznete efektní punc Hvězdných válek.
Přikláním se spíš k druhé možnosti, protože vyvrcholení působí nejen masakrálně, ale i velmi atmosféricky. Trochu jako takové halucinační, manické či delirické představení, vykreslující vzepjetí posledních sil členů posádky Fúrie, kteří se rozhodnou ze sebe vydat to nejlepší.
Jsou v něm klišé (milosrdný Němec v závěru), ale zas nelze říct, že by se tu násilí servírovalo jako druh zábavy. Válka je ukázána jako boj o přežití, kde záleží na tom, kdo první stiskne spoušť. Její krutý charakter by ale neměl nikdy změnit povahu člověka natolik, aby v ní lidství ustoupilo tomu zběsile instinktivnímu v nás.