Přepadení
r. Julien Leclercq, Francie, 2010
V prosinci 1994 čtyři teroristé Ozbrojené islámské skupiny (GIA), největší alžírské teroristické organizace během Alžírské občanské války, unesli letadlo společnosti Air France. 24. prosince si vzali jako rukojmí 227 cestujících letu 8969 z Alžíru do Paříže.
Teroristé požadovali osvobození svých spolubojovníků a okamžitý vzlet letadla. Teprve po dlouhých diplomatických vyjednáváních mezi francouzskou a alžírskou vládou a popravě tří cestujících opustilo letadlo Alžír. 26. prosince muselo letadlo přistát na letišti v Marseille-Provence, protože nemělo dostatek paliva pro let do Paříže.
Děj se odehrává na palubě letadla i na jednáních krizových štábů, zachycuje průběh únosu a samotné osvobození rukojmí. Film je založen na skutečných událostech, které v přímém přenosu sledovalo 21 milionů diváků. Scénář vznikl podle knihy Rolanda Môntinse a Gillese Cauturea. Roland Môntins byl jeden z velitelů GIGN a účastník operace.
Dokumentaristický ráz vyprávění evokuje Greengrassův Let číslo 93. Opět tu máme vizuálně vytříbený obraz, tentokrát s barvami vyšisovanými téměř do podoby černobílého filmu. Obraz připomíná surový záznam z bezpečnostních kamer a navozujíce patřičnou dávku autenticity i beznaděje. Kamera se neustále chvěje, přeostřuje a zoomuje, to vše k dosažení větší intenzity tohoto napínavého thrilleru.
Oproti Greengrassovi a jeho zpravodajskému či reportážnímu stylu záznamu teroristické akce z 11. září, francouzský režisér Julien Leclercq (horor Chrysalis) ve svém druhém celovečerním filmu skutečné události nejen rekonstruuje, ale i dramatizuje.
Nahlížíme na ně nikoliv kolektivním pohledem události samé jako v Letu číslo 93, ale perspektivou tří postav. Thierryho (Vincent Elbaz), vojáka elitní protiteroristické jednotky GIGN, o něhož se doma strachuje manželka a roztomilá malá kudrnatá dcerka.
Dále pak pohledem Carole Jeanton (Mélanie Bernier), ambiciózní a sebejisté technokratky z ministerstva zahraničí, která jako koordinátorka celé akce vyhodnocuje informace a konzultuje je se svými nadřízenými. Protipól, teroristickou stranu, zastupuje fanaticky džihádista Yahia Abdallah (Aymen Saïdi), jenž své odhodlání musí obhájit i před svou matku, již přivedou na letiště.
Tyto tři postavy vnáší do „zpravodajské rekonstrukce“ prvky lidského dramatu. Scénář klade důraz na autentičnost, zároveň však podléhá obvyklým klišé, zejména v osobní linii Thierryho, překonávajícího osobní krizi po nešťastném zabití mladé matky při jednom ze zásahů, či jeho manželky, zoufale se bojící o manžela.
Leclercq se inspiruje evropskými thrillery a přistupuje k látce mnohem civilněji a komorněji než by to udělal Hollywood. Snaží se o kompromis mezi žánrovým vyprávěním a tím dokumentárně laděným, jehož součástí jsou i autentické televizní záběry.