Neúplatní, Mafiáni, Casino, Krycí jméno Donnie Brasco, Gangy New Yorku, Americký gangster, Veřejní nepřátelé. Krvavý otisk reálných gangsterů na filmovém plátně.
Gangy New Yorku
r. Martin Scorsese, USA / Itálie 2002
60. léta 19. století. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka. Druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. Čtvrť Five Points na jihu Manhattanu je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích.
V tomto období se odehrává příběh mladého irsko-amerického přistěhovalce Amsterdama Vallona (Leonardo DiCaprio), který se po šestnáctiletém pobytu v sirotčinci vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce. Ten v roce 1846 zahynul ve velké pouliční bitce jako vůdce irských přistěhovalců, bojujících o území s gangem Starousedlíků. Jeho smrt má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bili the Butcher (Daniel Day-Lewis).
Amsterdam ví, že prvním krokem ke splnění jeho úkolu je průnik do užšího okruhu Billyho přátel. Lstivý a krutý Řezník jej nic netuše přijme s až otcovskou vřelostí. Potíže se ale stupňují, když se Amsterdam seznámí s tajemnou kapsářkou Jenny Everdeane (Cameron Diaz), jejíž dokonalou samostatností a nepřehlédnutelným půvabem je okouzlen. Jenny má však také svou minulost, což nečekaně zkomplikuje jeho plán.
Amsterdamova cesta se postupně mění v boj o osobní přežití a nalezení útočiště pro jeho lid. Během velkých pouličních bouří v roce 1863, které se staly nejdramatičtější kapitolou v dějinách amerických městských nepokojů, proti sobě stanou Amsterdam a Bill v okamžiku, kdy o jejich osudu už rozhodují události mimo ně samé.
Ve snímku Gangy New Yorku zrealizoval Martin Scorsese další ze svých velkých pláten. Dotýká se v něm málo známé kapitoly z amerických dějin, totiž velkých občanských nepokojů, jež se odehrály v New Yorku 11. až 13. července 1863. Ty však byly jen vyvrcholením výbušné situace ve městě, sužovaném zločinem, bídou, korupcí v nejvyšších patrech městské správy a přívaly irských imigrantů.
Režisér zamýšlel natočit film už od sedmdesátých let. Inspirovala ho stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928. Scenáristé Steven Zaillian a Jay Cocks do dobových kulis zasadili fiktivní příběh mladíka Amsterdama, který během dramatických situací přemítá o cti, přátelství, odvaze a zločinu. Amsterdam je vypravěčem příběhu, jenž se po krvavém prologu z roku 1846 odehrává v letech 1862-63. Vcelku jednoduchá dějová linie slouží jen jako pozadí pro strhující popis dobové atmosféry.
Film vznikal v kulisách, postavených v římských studiích Cinecitta. Martin Scorsese za něj získal Zlatý glóbus za nejlepší režii, při oscarovém ceremoniálu byl ale zcela opominut, ačkoliv měl deset nominací. Známý filmař v něm opět připomíná svůj tvůrčí leitmotiv: že totiž život dnešní Ameriky je vykoupen krutostí, násilím a zločinem, jež se vinou dějinami Spojených států od minulosti do současnosti.