Pevnost Alamo (USA 2004)
r. John Lee Hancock
K citlivému místu americko-mexických vztahů se vrací historická rekonstrukce bitvy o mexickou pevnost Alamo. V roce 1836 čelilo po třináct dní 189 obyčejných mužů z řad farmářů a dobrovolníků přesile 4000 vojáků mexického diktátora Antonia Lópeze de Santa Anny, usilujícího o připojení Texasu k nově vzniklému Mexiku.
V jedné z nejvýznamnějších bitev Texaské revoluce viděli tvůrci materiál k natočení velkofilmu, na který by chodili jak běžní diváci, lační po výpravných podívaných, tak školáci v rámci atraktivně zpracované látky z hodin dějepisu. Nezareagovali moc ani jedni, už proto že snímek je přeplněn množstvím postav s nejasně načrtnutými charaktery a motivacemi, kteří jsou nuceni pronášet patetické fráze. Je mezi nimi i Billy Bob Thornton, Jason Patrick nebo Dennis Quaid.
Neúspěch se nehází ani tak na hlavu scenáristů Stephena Gaghana (Traffic: Nadvláda gangů, Syriana) a Leslieho Bohema (Rozpoutané peklo), ale režijního řemeslného rutinéra Johna Lee Hancocka (Zrození šampióna). Ten dostal od studia Disney zadání vejít se do 107 milionů oproti požadovaným dvěma stům, jež chtěl na projekt původně zvažovaný Ron Howard.
Značná část rozpočtu padla na realistické vyobrazení samotné pevnosti, kterou nechalo studio zhotovit v rozměru, odpovídajícím velikostí té skutečné. Autentičnost místa, zbraní, uniforem a dalších dobových detailů ale nepomohla zachránit studený výsledek, podaný režijně bez špetky invence a originality.
Snímek vydělal na tržbách 22 milionů a ve většině zemí, včetně České republiky šel rovnou na video.
Sahara (VB/Šp/Něm 2005)
r. Breck Eisner
Čtvrtý Spielbergův Indiana Jones byl zatím v nedohlednu a studio Paramount správně usoudilo, že diváci prahnou po podobném typu dobrodružných vyprávění. A rozhodlo se sáhnout po románové sérii Cliva Cusslera o Dirku Pittovi. Té se celosvětově prodalo více než 100 milionů výtisků a studio si pro rozjezd nové filmové série vybralo 11. knihu nazvanou Sahara.
Původně zvažovaného a jinými projekty zaneprázdněného Hugha Jackmana nahradil neokoukaný Matthew McConaughey, který dostal v titulní roli přednost před mnohem zvučnějšími jmény George Clooneyho, Bruce Willise nebo Toma Cruise.
Filmu byl vyčleněn štědrý, stotřicetimilionový rozpočet, který měl zajistit, že natáčení v exotických lokacích bude na plátně vypadat patřičně velkolepě. A u tohoto přání i zůstalo.
Vše ostatní bylo poznamenáno režijní nezkušeností debutujícího Brecka Eisnera, který byl pro zpracování této látky vybrán zřejmě proto, že šlo o syna šéfa studia Disney Michaela Eisnera. S natáčením podobných výpravných kousků neměl tento původně reklamní režisér žádné zkušenosti a příběhu neuměl dát patřičnou dynamiku. Výsledek pak vypadá jako sluncem zalitá reklama ne exotické lokace, kam byste mohli vzít rodinu příští rok na dovolenou, ale rozhodně ne jako strhující dobrodružství, jež by se mělo stát základem nové série.
Nejvíc naštvaný na tento tvar byl samotný autor předlohy, který na scénáři, plném klišé a průhledných dějových zákrut, spolupracoval jako odborný konzultant. Po neúspěšné premiéře zažaloval produkci, že mu úmyslně lhala a blokovala jeho snahu zasahovat do výsledné podoby díla. Zda za jeho hněvem stála starost o osud jeho díla nebo i to, že si uměl spočítat, o kolik peněz přišel díky předčasně ukončené sérii, nechme spekulacím.
Zatím se zdá, že se Cuusslerovy romány filmovému zpracování vzpírají. Film Vyzvednutí Titanicu z roku 1980 dopadl podobně neslavně, jen v menším měřítku. Při rozpočtu 40 milionů vydělal sedm. U Sahary se uvádí, že stála i s náklady na reklamu 240 milionů a vydělala celosvětově polovinu. Pokusí se někdo rodokapsovou poetiku jeho knih přetransformovat do filmového jazyka i na potřetí a s konečně dobrým výsledkem?