AVmania.e15.cz

10× nejslavnější muzikanti ve filmu

Bird, Great Balls of Fire!, The Doors, Ray, Walk the Line, Control, Edith Piaf, Serge Gainsbourg, Get On Up - Příběh Jamese Browna, Nico, 1988. Nejslavnější muzikanti na filmovém plátně.
10× nejslavnější muzikanti ve filmu

Charlie Parker, Jerry Lee Lewis, Jim Morrison a skupina The Doors, Ray Charles, Johnny Cash, Ian Curtis a manchesterští post-punkoví Joy Division, Edith Piaf, Serge Gainsbourg, James Brown, Nico z Velvet Underground.

Co jméno, to kus hudební historie, která je v případě těchto jmen stále živá. Jejich osudy připomínají sinusoidu vzestupů a pádů. Alkohol, drogy, sexuální skandály, nevěry, provokace, násilné chování, deprese, předčasná úmrtí, to všechno v jejich životopisech je a filmaři z toho rádi těží. V hudebních biografiích více i méně konvenčních, jež získaly spoustu ocenění, včetně těch oscarových. Je z nich cítit obdiv k těmto osobnostem a jejich skvělé hudbě, která nás stále těší. Stejně jako tyto snímky.


Bird

r. Clint Eastwood, USA, 1988

Herec a režisér Clint Eastwood je, podobně jako Woody Allen, velkým milovníkem jazzu. Jako režisér natočil v posledním desetiletí hned sedm titulů, které se opírají o biografický základ. Prvním jeho životopisným filmem byl ale snímek Bird o americkém jazzovém saxofonistovi a skladateli Charliem Parkerovi, který stál u zrodu jazzové formy, zvané bebop. Ta je charakteristická spíše svižným tempem a improvizacemi než melodií.

Americký hudebník Charlie Parker (1920 - 1955) byl známý pod přezdívkou „Yardbird“, nebo zkráceně „Bird“. Vysloužil si ji kvůli svému způsobu života, „volnému jako pták“. Není divu, že právě tato osobnost Eastwooda zaujala a rozhodl se jí složit hold ve více jak dvou a půl hodinovém, nechronologicky vyprávěném filmu, jehož atmosféra evokuje přítmí jazzových klubů, zahalených do cigaretového dýmu.

Charlie Parker začal hrát na saxofon v jedenácti letech. V patnácti opouští střední školu, aby se mohl věnovat výhradně hudební kariéře. V roce 1942 se seznamuje s Dizzym Gillespiem (Samuel E. Wright), s nímž se o tři roky později vydává společně do Kalifornie. Jejich pobyt však skončil katastrofálně. Západní publikum nenašlo v bebopu zalíbení, s Gillespiem se neustále hádal a on sám nakonec upadl do problémů s drogami a alkoholem.

V červenci 1946 se nervově zhroutil a musel být na sedm měsíců hospitalizován. Po propuštění z nemocnice se však rychle „vrátil do formy“. V této době byl nejvlivnějším a nejproslulejším jazzovým muzikantem. Jeho jazzový vzestup však ostře kontrastoval s osobním úpadkem, spojeným se závislostí na heroinu a alkoholu.

V červenci 1951 přišel kvůli problémům s drogami o povolení hrát v centru města, a tak se musel na nějakou dobu uchýlit na periferii. Hrál jen příležitostně, měl dluhy, jeho psychický i fyzický stav se zhoršoval. V roce 1954 se dvakrát pokusil o sebevraždu. Poslední veřejný koncert odehrál 5. května 1955 v newyorském klubu Birdland, později pojmenovaném na jeho počest. V depresi a s podlomeným zdravím o týden později zemřel, údajně na zápal plic a komplikace spojené s krvácejícím vředem. Bylo mu 34 let.

A právě na poslední roky jeho života se film zaměřuje nejvíc. Eastwood jej vykresluje jako muže, který zápasil s příliš mnoha démony, než aby je dokázal zkrotit nebo dostat pod kontrolu. Alkohol, heroin, smrt dcery Pree, sebedestruktivní sklony, rasismus, s nímž se potýkal díky tomu, že jeho manželka Chan Richardson (Diane Venora) byla bílá. Dobře ho zrcadlí scéna, kdy spolu tančí v klubu. Ani ona a její láska ale nedokázala zastavit jeho strmý pád. A s ním soumrak žánru, který pomáhal definovat. Nástup, v jeho vnímání primitivního, rock'n'rollu byl nezadržitelný.

Za mozaikovité vyprávění, přinášející v neuspořádaném sledu zlomové momenty ze života Charlieho Parkera, si Clint Eastwood odnesl množství ocenění. Mimo jiné Oscara za mix zvuku, Zlatý glóbus za nejlepší režii a na festivalu v Cannes Velkou cenu. Představitel hlavní role Forest Whitaker si pak z Cannes odvezl ocenění pro nejlepšího herce.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Fajn výber, chýba mi tam ale napr. The Buddy… peter34 22. 6. 2018, 13:29
Zobrazit diskuzi Přidat příspěvek

Další podobné články

Mars – jak Češi kolonizují planetu Mars [recenze filmu]

Mars – jak Češi kolonizují planetu Mars [recenze filmu]

Scenárista Kanceláře Blaník a režisér Benjamin Tuček se na vesmírné stanici na Marsu potkává s poetikou trapnosti, absurdity a mystifikace divadla Vosto5, jež si zde utahuje z české národní mentality.

Bose: dva nové chytré soundbary a chytrý bezdrátový reproduktor

Bose: dva nové chytré soundbary a chytrý bezdrátový reproduktor

První člověk: recenze filmu

První člověk: recenze filmu

Vesmírný let Apolla 11 na Měsíc jako způsob, jak se vyrovnat s pozemským rodinným traumatem. Režisér Damien Chazelle si komorním podáním velkolepé události znovu říká o Oscara.

Jack staví dům: recenze filmu

Jack staví dům: recenze filmu

Vražda je dokonalé umělecké dílo a sériový vrah Jack jako jeho zdokonalující se tvůrce. Dánský režisér Lars von Trier provokuje sadistickými scénami i metaforickými přesahy k vlastní tvorbě i osobě.

Aquaman: nový rozšířený pětiminutový trailer na očekávaný film

Aquaman: nový rozšířený pětiminutový trailer na očekávaný film

Venom – recenze filmu

Venom – recenze filmu

Tom Hardy v komiksové variaci na Dr. Jekylla a pana Hydea, jež má ambici rozjet sérii ze spider-manovského světa. Rozpolceně zde nepůsobí jen hlavní hrdina, ale i celkové vyznění filmu.

Internetová televize Mall.TV odstartovala a chce zatopit Streamu

Internetová televize Mall.TV odstartovala a chce zatopit Streamu

Už na jaře prosákly překvapivé informace, že pod značkou jednoho z největších českých e-shopů vznikne internetová televize – Mall.TV. Uběhlo půl roku a nová služba je od dnešního dne, neděle 7. října, na českém internetu.

Toman: recenze filmu

Toman: recenze filmu

Muž mnoha jmen, šéf zahraniční rozvědky, komunistický šmelinář a šedá eminence v pozadí politického dění tzv. Třetí republiky. Režisér Ondřej Trojan odkrývá osud muže, o němž se dosud příliš nemluvilo.