Kapitoly článku:
Bonnie a Clyde
(r. Arthur Penn, USA 1967)
O její renesanci se velkou měrou zasloužil film Bonnie a Clyde. Spolu s Bezstarostnou jízdou (1969) věrozvěst éry tzv. Nového Hollywoodu, kdy filmová studia dávala tvůrcům do té doby bezprecedentní volnost k uskutečnění jejich představ. Zároveň i film, který oživil subžánr gangsterských biografií (předtím snímky o Al Caponem) a posunul ho odlišným směrem než doposud.
Větší pozornost je zde věnována psychologii hlavních postav, což se odráží především ve vzájemném pnutí ústřední zločinecké dvojice. Nejde u nich o klasickou romanci, ale o vztah mnohem problematičtější. Skutečný Clyde Barrow byl údajně bisexuál a jeho představitel Warren Beatty ho tak chtěl i hrát. Režisér Arthur Penn mu to ale vymluvil a tak je jeho vztah k Bonnie Parkerové (Faye Dunaway) sexuálně definován skrze jeho impotenci vůči ní.
Tvůrci představili skutečné postavy z éry ekonomické krize třicátých let jako bojovníky proti zavedenému společenskému řádu, čímž si získali velkou oblibu zejména mezi americkou mládeží. Bonnie a Clyde jsou jako lehkomyslné děti, které se dostanou na dráhu zločinu, z níž už není cesty zpět. Ztělesňují generační vzpouru proti světu rodičů, nesenou na vlnách ideálů šedesátých let, která je krvavě potlačena. Zabíjejí jakoby neúmyslně a neradi a jsou obdařeni velkým kouzlem. I díky tomu se s nimi divák snadno identifikuje a vnímá je jako psance, uštvané policií.
Tomuto vyznění napomáhá i závěrečná ikonická scéna jejich dopadení, kdy jsou doslova rituálně rozstříleni na kusy. Estetizované násilí, jehož režisér v této nezapomenutelné sekvenci užívá, našlo o dva roky později ozvěnu ve zpomalených orgiích smrti v Peckinpahově westernové Divoké bandě.
Z deseti oscarových nominací získal film dvě zlaté sošky. Pro kameramana Burnetta Guffeye a Estelle Parsons za ženský herecký výkon ve vedlejší roli protivné manželky hrdinova bratra, jehož ztvárnil Gene Hackman.
Zjizvená tvář
(r. Brian De Palma, USA 1983)
Režisér Brian De Palma opouští ve volném remaku příběhu muže se zjizvenou tváří třicátá léta, aby demonstroval, že koloběh zločinu se řídí stále stejnými pravidly i po padesáti letech.
Přenáší nás do roku 1980, kdy Spojené státy na jaře otevřely hranice s Kubou, aby za emigranty mohli z Ostrova svobody přijet jejich příbuzní. Fidel Castro je lišák a do USA tímto způsobem vyexpedoval 25 000 trestanců z místních věznic.
Jedním z nich je i Tony Montana (Al Pacino), který se spolu se svým kámošem Mannym Riberou (Steven Bauer) uchytí v miamském gangu bosse Lopeze (Robert Loggia). Začne stoupat v jeho hierarchii, ale postup se mu zdá příliš pomalý. On chce všechno a hned. Včetně jeho věčně vysmažené kočičky Elviry (Michelle Pfeiffer). Připomíná tím zvíře vypuštěné z klece nucené izolace, které se dere ven.
Scénář Olivera Stonea, který se v době jeho psaní sám potýkal s kokainovou závislostí, zachycuje cestu kubánského uprchlíka na vrchol kokainového impéria v USA. V manické honbě za úspěchem se zrcadlí spotřební ideologie reaganovské Ameriky, hlásající, že účel světí prostředky. Tony zasedl na drogový trůn, odkud už vede jen jediná cesta. Dolů.
Tony Mantana v podání Al Pacina se z obyčejného přízemního grázla a vraha mění v paranoidního magnáta, který má vše, ale přesto není šťastný a spokojený. S nosem zabořeným v koksu a s naddimenzovanou bouchačkou se neváhá v závěru postavit mnohonásobné přesile v jedné z nejcitovanějších scén filmové historie.
Herec svůj fyzický výkon graduje až do absolutního šílenství, které koresponduje s brutálně naturalistickým laděním celého tříhodinového bijáku. Na jeho hypnotizující jízdu jen tak nezapomenete.
Neúplatní
(r. Brian De Palma, USA 1987)
Nelítostný boj organizovanému zločinu vyhlásí v čase prohibice čtveřice policistů. Eliot Ness (Kevin Costner), Jim Mallone (Sean Connery), Oscar Wallace (Charles Martin Smith) a Giuseppe Petri (Andy Garcia) se rozhodnou dostat před soud samotného nejvyššího kápa Al Caponeho (Robert De Niro). Jejich snaha neunikne pozornosti chicagské mafie, která jim jde záhy po krku.
Režisér Brian De Palma, posílený úspěchem Zjizvené tváře a nálepkou nového Hitchcocka, se rozhodl k mafiánské tématice opět vrátit. Jen tentokrát se na ni rozhodl posvítit policejní optikou. V USA má totiž jméno zvláštního agenta Eliota Nesse podobný zvuk jako jméno jeho úhlavního protivníka. Ness od Maloneho dostává i základní poučku jak se nenechat zabít, spočívající v tom, že má střílet rychle a jako první.
Na scénáři se podílel dosud spíše divadelní autor David Mamet, který měl za sebou práci na remaku Pošťáka, který vždy zvoní dvakrát. Dovedl ho prodchnout humorem a vytvořit fungující interakci mezi různorodými postavami, jež se semknou v boji proti společnému nepříteli.
Zastřešujícím činitelem se stává spravedlivý mentor celé jednotky Malone, za jehož ztvárnění si Sean Connery odnesl jedinou proměněnou nominaci na Oscara z celkových čtyř. Kevin Costner i Andy Garcia zde ještě nejsou oněmi hvězdami první velikosti, ale podávají neméně skvělé výkony. Robert De Niro jako obtloustlý nekompromisní násilník Al Capone se zde objeví snad jen na deset minut, ale okamžitě na sebe strhne všechnu pozornost.
Režisér Brian De Palma dobovému vyprávění dává atraktivní vizuální tvář, spočívající v dokonalých jízdách kamery. Milovníky filmových odkazů v této souvislosti jistě potěší labužnický zážitek v podobě citace slavné scény na schodech s kočárkem z ruské němé klasiky Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách