Frajer Luke, Motýlek, Půlnoční expres, Útěk z Alcatrazu, Brubaker, Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle nebo Prorok. Exkurze za brány věznice, jež víc láme svobodného ducha, než napravuje, začíná.
Kapitoly článku:
Filmy s vězeňskou tématikou jsou velkým lákadlem jak pro diváky, tak pro tvůrce. Divák se podívá někam, kde by se za žádných okolností ocitnout nechtěl. Filmaři zde pak nacházejí ideální prostředí pro natočení napínavého snímku.
Z příběhů z vězení všeho druhu se postupem času stal téměř právoplatný filmový subžánr, který zrodil hned několik titulů, jež se právem řadí mezi nejlepší a nejoblíbenější snímky všech dob. Ostatně stačí se podívat, kolik z těchto počinů se objevuje na předních příčkách hodnocení uživatelů v zahraniční (IMDB) nebo domácí (ČSFD) filmové databázi.
Nejčastějším námětem těchto filmů je boj vězňů s despotickým vedením nápravného zařízení, které zneužívá svých pravomocí k tomu, aby odsouzené zlomila. Právě v neochotě nechat se pokořit jakýmkoliv represivním aparátem tkví síla svobodného ducha i těchto symbolických vyprávění, jež mají mnohem univerzálnější platnost než je pouhá výpověď o nespravedlnosti, šikaně, zoufalství a naději lidí, ocitnuvších se za mřížemi.
Velmi oblíbenou zápletkou těchto filmů se zvlášť v šedesátých a sedmdesátých letech stal motiv pečlivě plánovaného útěku z vězení. Nástup těchto útěkářských snímků předznamenalo válečné drama ze zajateckého tábora Velká iluze. Natočil ho v roce 1937 Jean Renoir a v hlavní roli se objevil Jean Gabin.
Novodobou klasikou se pak stala dvojice filmů podle předloh hororového autora Stephena Kinga, jež kongeniálním způsobem adaptoval režisér Frank Darabont. Knižní předlohy a skutečné biografické osudy jsou vůbec něčím, co je pro vězeňské snímky typické.
Ve filmech z posledních let je zase hodně akcentována sociální (Prorok) a politická (Hlad) situace, jež trestance za brány věznice přivedla. Nechte se proto pozvat do míst, kde význam slova humanita nabývá zcela nových rozměrů.
Frajer Luke
r. Stuart Rosenberg, USA 1967
Válečný veterán Luke Jackson (Paul Newman) je za výtržnický přečin, spočívající v ničení parkovacích měřidel, odsouzen ke dvěma letům vězení ve floridském zajateckém táboře. Na nové prostředí si, i přes brutální podmínky, jež v něm panují, celkem rychle zvykne.
Každé ráno pod dohledem dozorců nastupuje do práce na nekonečně dlouhé silnici, podél níž s ostatními spoluvězni v nesnesitelném horku kope příkop. Večer se vězni vracejí zemdlení vyčerpáním do tábora. Kdo si postěžuje na nelidské pracovní podmínky, ocitá se na samotce.
Mezi spoluvězni si Luke svým optimistickým přístupem k životu velmi záhy získá respekt a oblibu a stane se jejich nepsanou autoritou. V jejích očích je frajerem, který se pustil do pěstního zápasu s obávaným vězněm, přezdívaným Tahoun a vyhrál sázku o spořádání padesáti vajec na posezení.
Chod jednotvárně plynoucích dnů se ale pro Luka změní ve chvíli, kdy se dozví, že mu zemřela matka. Zatímco vězni se zachovají ohleduplně, dozorci ho zavřou na samotku. Aby se náhodou nepokusil utéci na její pohřeb. Právě tento necitlivý, bezohledný a svévolný akt mocenské zvůle v něm vyvolá touhu po vzpouře a o útěk se pokusí hned několikrát.
Vězeňské drama vzniklo na motivy novely Donna Pearce. Bylo nominované na čtyři Oscary, z nichž sošku nakonec získal pouze George Kennedy jako herec ve vedlejší roli. Přináší silné téma vzpoury nezdolného lidského ducha proti jakýmkoliv pokusům ho spoutat nebo zlomit ze strany represivního aparátu nebo mocenského systému obecně.
Toto téma se dobře trefilo jak do revolučních nálad konce šedesátých let ve světě, tak silně rezonovalo i při uvádění v tehdejším komunistickém Československu, kde se si do něj diváci dosazovali protiautoritářké konotace. Film zde byl díky cenzorskému zásahu radikálně sestříhán a zbaven „nevhodných“ biblických asociací, které režisér Stuart Rosenberg do filmu nepokrytě implantoval.
Oscarovou nominaci sice modrooký Paul Newman neproměnil, ale jeho tvrdohlavý a stále se usmívající trestanec, který tím pije krev svým dozorcům, se stal ikonickou postavou, na niž prostřednictvím plakátu v pokoji hlavního hrdiny (Edward Norton) odkazuje například Spike Lee ve filmu 25. hodina.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách