Kapitoly článku:
Zachraňte vojína Ryana
r. Steven Spielberg, USA 1998
Steven Spielberg je druhou světovou válkou fascinován, což se odrazilo v množství jeho snímků. Vyvrcholením zájmu o toto období se stalo válečné drama o vylodění spojeneckých vojsk v Němci okupované Francii.
Příběh o vylodění v Normandii 6. června 1944 se zapsal do srdcí filmových fanoušků úvodní, skoro půl hodiny trvající naturalistickou scénou bitvy na pláži Omaha. Je vyprávěn z pohledu vojenského veterána Jamese Francise Ryana (Matt Damon), který retrospektivně nad hrobem kapitána Johna G. Millera (Tom Hanks) na tuto bitvu i operaci, vedoucí k jeho záchraně, vzpomíná.
Kapitán Miller dostane po dobytí omažské pláže za úkol najít vojína, jehož tři bratři již padli v jiných bitvách, a dovézt ho zpět jeho matce. A před námi se začíná odvíjet vyprávění o odvaze, cti, oběti a riskování více životů pro jeden jiný.
Zpočátku se nejen Millerovi zdá tento úkol nepochopitelný. Postupně ale začíná chápat význam tohoto gesta v nesmyslném soukolí vojenského konfliktu. Kapitán Miller přes ztrátu několika mužů své jednotky nakonec výsadkáře Ryana nalezne. Ten ale odmítá odchod z boje a návrat domů, neboť si myslí si, že by to bylo zbabělé. Jednotka kapitána Millera zůstane s Ryanovou jednotkou a dostanou úkol ubránit most přes řeku před postupující německou armádou. Tento úkol se podaří splnit, ale kapitán Miller zemře, když kryje ústup vojáků.
Film, který získal pět Oscarů především v technických kategoriích a za režii je dodnes vzýván především pro úvodní scénu vylodění v Normandii, která vypadá, jakoby se kameraman Janus Kaminski vrhl přímo doprostřed válečné vřavy a snažil se nám zprostředkovat, jak vypadá nelítostný zápas se svištícími kulkami, přinášejícími smrt.
V realistickém ztvárnění nejen této scény se zužitkoval vojenský výcvik, jímž herci prošli. Po dobu deseti dní museli pod vedením technického poradce Dale Dye nosit plnou polní nebo spát v bahně, aby se lépe vžili do pocitů vojáků v Normandii, jimž Spielberg tímto snímkem složil velký hold.
Tenká červená linie
r. Terrence Malick, USA 1998
K válce v Tichomoří se obrátil mistr nevšední obrazové krásy Terrence Malick, který se tímto filmem po dvaceti letech od Nebeských dnů vrátil zpět k celovečerní režii.
Na rozdíl od Spielberga a jeho vylíčení brutální válečné vřavy, vtělené do úvodní scény vylodění v Normandii, se zaměřil na pocity nejistoty, zračící se ve tvářích vojáků, kteří uprostřed vysoké trávy očekávají útok nepřítele, který může přijít vlastně odkudkoliv. Ono neúprosné a stravující klaustrofobní čekání na úder zvenčí.
Vypráví o snaze americké armády obsadit ostrov Guadalcanal v Tichém oceánu coby strategicky důležitý bod v boji proti Japoncům během druhé světové války (1942-43). Vojáci se zde potýkají s nedostatkem potravin, s neprostupným terénem, s neuvěřitelně houževnatými nepřáteli a nakonec i sami se sebou.
Pokud máte Malickův meditativní styl lyricko-epické filmové poezie rádi, velmi záhy vám dojde, že režisérovi nejde o nějaké spektakulární válečné scény, ale o sugestivní ponor do duší několika pěšáků války.
Zoufalství jejich situace se zračí na pozadí nádherné přírody, již velkorysá kamera Johna Tolla zabírá ve všech jejích vlnících se záchvěvech. Minimalistická hudba Hanse Zimmera koresponduje se zlověstnými zvuky pralesa a povyšuje dechberoucí obrázky ještě na o stupeň vyšší level.
Původní verze tohoto válečného eposu, uvozeného větou „Co je válka v srdci přírody?", trvala skoro šest hodin. Studio Fox proto přimělo režiséra, aby ji osekal na poloviční stopáž a dal jí tvar, přibližující se alespoň vzdáleně klasickým válečným dramatům.
Malick je ale svébytný tvůrce, který se odmítá podřizovat zákonitostem mainstreamové kinematografie a dělá si rád věci po svém. Možná proto ve filmu s obrovskou koncentrací zvučných hereckých jmen (James Caviezel, Sean Penn, Adrien Brody, George Clooney, John Cusack, Woody Harrelson, Nick Nolte, John C. Reilly, John Travolta) chybí tradiční hrdina, s nímž by se publikum mohlo identifikovat. Místo něj je zde přítomný hrdina kolektivní, jehož negativní proměny pod tíhou válečných okolností si režisér všímá.
Malick své hrdiny konfrontuje s Bohem, přírodou i jejich vlastním tázáním o smyslu života, lásky, víry a touhy, které je vtěleno do vnitřních monologů postav. Jeho typický umělecký rukopis, s nímž přistoupil k předloze Jamese Jonese, je pocitově intenzivní a na válečné drama oplývá nebývale prokresleným psychologickým pozadím jednotlivých charakterů. Jeho duchovní, rozjímavé a hloubavé tázání se dočkalo sedmi oscarových nominací, z nichž ani jednu neproměnilo.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách