AVmania.e15.cz

10× nejlepší filmové parodie

O tom, že trocha parodie nikoho nezabije, ví své tvůrci Bláznivé střely, Žhavých výstřelů, Galaxy Quest, Teamu America nebo Tropické bouře.
10× nejlepší filmové parodie

Filmové parodie jsou divácky velmi vděčné a mezi filmaři oblíbené. Tvůrci v nich mohou totiž zcela beztrestně vykrádat cizí díla a v jejich nápodobě popustit uzdu své fantazii. Jen málokterý žánr, snad s výjimkou crazy komedie, jim umožňuje dovádět situace do naprosté absurdity a hrát si s klišé a stereotypy původních vzorů.

Parodie jsou ale zároveň i žánrem velmi ošidným. Ono vybalancovat tenkou hranici mezi vypíchnutím kýčovitosti předlohy a vlastním zabřednutím do trapnosti v momentě její perzifláže je někdy velmi těžké. Obecně by asi pro tvůrce mělo platit pravidlo, že žánr nebo konkrétní vzor, jež parodují, by měli hlavně dobře znát a mít ho v úctě. Protože pak nejde o zlý výsměch, ale o svébytnou formu obdivu k originálu.

Desítka filmů, již jsem do tohoto speciálu vybral, všemi těmito znaky vládne. Nejde o reprezentativní vzorek a mnoho titulů, které se patří mezi to nejlepší (Mladý Frankenstein, Život Briana, Jednotka příliš rychlého nasazení, Černej dynamit a další), se sem prozatím nedostalo.

Vybraná desítka má poskytnout jakýsi prvotní exkurz do toho, jak se žánr parodie vyvíjel od sedmdesátých let do současnosti. Proto zde najdeme parodie trojice ZAZ, tedy bratrů Zuckerových a Jim Abrahamse, kteří mají na svém kontě filmy či série jako Připoutejte se, prosím!, Bláznivá střela nebo Žhavé výstřely.

Židovský komik, herec, režisér a producent Mel Brooks si vzal na paškál westerny, Hitchcocka, robinhoodovské legendy, Star Wars i Frankensteina a vedle trojice ZAZ tvoří druhý hlavní pilíř žánru filmových parodií.

Pokud bychom v současnosti hledali nějaké pokračovatele těchto ikon komediální tvorby, našli bychom je určitě v partičce kolem britských tvůrců Simona Pegga, Nicka Frosta a režiséra Edgara Wrighta. Posledně zmíněný režíroval jak parodii na zombie filmy Soumrak mrtvých, tak na bayovské akčňáky pod názvem Jednotka příliš rychlého nasazení, aby se pak jak jeho cesta se Simonem Peggem na krátký čas (do filmu U Konce světa) rozdělila.

Edgar Wright přišel v tomto mezidobí s adaptací komiksové látky Scott Pilgrim proti zbytku světa. Simon Pegg a Nick Frost se spojili s Gregem Mottolou, aby vytvořili apatowovskou variaci na spielbergovské příběhy o hodných mimozemšťanech. V těchto snímcích už žánr parodie dostává mnohem sofistikovanější a rozmanitější tvář.

Podobně je tomu i u herce a komika Bena Stillera. Jeho humor má jiné akcenty než ten apatowovský a dobře je to vidět jak v Tropické bouři, tak v Zoolanderovi. V nich se spojil s kolegy z tzv. Frat Packu a společně vytvořili filmy, v nichž si dělají legraci především ze sebe samých a svých hvězdných manýrů.

Z oddané fanouškovské základny, jež poskytuje nehynoucí slávu dávno zapadlým hvězdám sci-fi seriálů typu Star Treku, si utahuje Galaxy Quest. A dvojice Trey Parker a Matt Stone, stojící za úspěchem seriálu Městečko South Park, v Teamu America nešetří bushovskou administrativu, pacifistické hollywoodské hvězdy i vlastenecké akční spektákly bayovsko-bruckheimerovského střihu.

Pokud vám žánr parodie v nabídce současných kin trochu chybí, nechte se pozvat na malou rekapitulaci toho nejlepšího, co doposud nabízí.


Ohnivá sedla

r. Mel Brooks, USA 1974

Melvin Kaminsky byl neduživý židovský kluk, kterému se spolužáci často vysmívali. Když dospěl, změnil si jméno na Mel Brooks a začal si naopak on dělat legraci z těch druhých. Nejprve prostřednictvím stand-upů, pak komediálních scének v televizi a nakonec i ve filmu.

Po černé komedii Producenti přišel v roce 1974 s filmem Ohnivá sedla, který zaznamenal ohromný divácký úspěch. Byl nominován na tři Oscary a jen v USA vydělal při rozpočtu 2, 6 milionů dolarů 120 milionů.

Brooks, spolu se scenáristou Richardem Pryorem (známější jako herec), v něm vyšel z provařených zápletek westernových filmů a rozhodl se, že je postaví trochu na hlavu. Šerifem tu tedy není běloch, ale černošský otrok Bart (Cleavon Little), který je při stavbě železnice odsouzený za vzpouru k trestu smrti.

Na poslední chvíli ho ale zachrání guvernér, který vyslechne přání obyvatel malého jižanského městečka Rock Ridge o nového šerifa a pošle jim právě jeho. Čímž ale ve městě, kde se všichni jmenují Johnson a nového šerifa by nejraději zastřelili (aby ne, vždyť je to černoch), způsobí značný rozruch.

Toto městečko má navíc v úmyslu srovnat se zemí železniční magnát Hedley Lamarr (Harvey Korman), který si na to najme obrovskou bandu zabijáků. Bart se to dozví od svých bývalých otrockých soukmenovců, s nimiž se spojí. Na svou stranu získá i obyvatele města, s nimiž se mu podaří během jedné noci vytvořit na jiném místě kopii tohoto města, včetně jeho osadníků.

Ve chvíli, kdy do této makety bandité vjedou, se jim podaří je zlikvidovat. Až na jednoho, hlavního zloducha Lamarra, který jim uteče mimo kulisy do Hollywoodu. Tam se ho vydá Bart s místním opilcem Jimem (Gene Wilder), z něhož se vyklube superrychlý pistolník zvaný Waco Kid, hledat. Potkávají ho před vchodem do kina, ve kterém se hraje film Ohnivá sedla.

Režisér si zde pohrává s hranicí mezi realitou a fikcí a nechává hrdiny, aby se v kině dozvěděli, jak to s nimi vlastně dopadlo. Podobnou scénu obsahuje i jeho sci-fi parodie na Star Wars a na Star Trek pod názvem Spaceballs nebo Vesmírná tělesa (1987), kdy si imperiální vojáci pouští videokazetu s ještě nedokončenými… Vesmírnými tělesy.

Brooksova parodie na westerny baví právě oním převracením westernových schémat. Náčelník Siouxů mluví jidiš, rasisticky naladěnému městečku šerifuje černoch, který musí sebe sama proto vzít za rukojmího. Nechybí i Brooksova oblíbená hudební čísla, při nichž do jedné ze scén vběhne baletní soubor homosexuálních tanečníků. Jeho kmenová herečka Madeline Kahn tu pak paroduje slavné kabaretní výstupy Marlene Dietrich. Dozvíme se i jakou větrnou symfonii umí rozpoutat nejtradičnější strava kovbojů v podobě fazolí.

Český divák pak jistě ocení aluzi na jméno herečky Hedy Lamarr ve jméně hlavního záporáka. Jde o herečku ze slavného filmu Gustava Machatého Extáze z roku 1933, jejíž nahá scéna v něm způsobila mezinárodní poprask, který jí otevřel dveře do Hollywoodu.

Předchozí KAPITOLY Následující


celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Omyl. Naprosto nejlepší parodie jsou filmy, … MartinV 4. 12. 2014, 00:18
„Líbil ses mi ve Wall Street“ - jo toto bolo… Peter Machala 3. 12. 2014, 16:01
Utopenec na útěku . Jednonohý ,jednoruký a j… Pat Proft 2. 12. 2014, 12:55
ty filmy sou takovy divny, napr Galaxy Quest… sadam 30. 11. 2014, 23:48
Já zase Přísně tajné. petrohrad 30. 11. 2014, 18:29
Zobrazit diskuzi Přidat příspěvek

Další podobné články

Deadpool 2: finální trailer na očekávaný komiksový hit je tu [video]

Deadpool 2: finální trailer na očekávaný komiksový hit je tu [video]

Rampage Ničitelé: recenze filmu

Rampage Ničitelé: recenze filmu

Dwayne Johnson versus zmutovaná zvířata v zaměnitelné destrukční monster podívané, které chybí osobitější režijní otisk.

10 nejlepších moderních filmů s monstry [video]

10 nejlepších moderních filmů s monstry [video]

King Kong, Faunův labyrint, Mlha, Monstrum, Pacific Rim, Godzilla, Jurský svět, Kong: Ostrov lebek. Monstrum jako symbol našich strachů a úzkostí i archetypální síla, která na planetě obnovuje její původní rovnováhu.

Solo: A Star Wars Story – nový trailer na očekávané sci-fi [video]

Solo: A Star Wars Story – nový trailer na očekávané sci-fi [video]

Ztratili jsme Stalina: recenze filmu

Ztratili jsme Stalina: recenze filmu

Diktátor je mrtev a oportunistické krysy z politbyra začínají intrikovat a prát se o jeho nástupnictví. V mrazivě vtipné satiře, jejíž uvedení bylo v Rusko zakázáno.

Upgrade: první trailer na nové akční sci-fi [video]

Upgrade: první trailer na nové akční sci-fi [video]

Souboj pohlaví: recenze filmu

Souboj pohlaví: recenze filmu

Šovinistické prase proti feministce s chlupatýma nohama. Tenisová exhibice, na jejímž pozadí probíhá zápas o rovnoprávnost mužů a žen v tenisovém prostředí i přiznání si vlastní sexuality.

40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

Kim Basinger, Kathleen Turner, Melanie Griffith, Bo Derek, Nastassja Kinski, Phoebe Cates, Rebecca De Mornay, Valérie Kaprisky, Sophie Marceau, Francesca Dellera, Isabelle Adjani a jejich smyslné scény ve filmech.