AVmania.e15.cz

10× nejlepší bondovské a špionážní parodie

Seznam kapitol
Muž z Acapulca, Pravdivé lži, Austin Powers, Johnny English, Maxwell Smart a další komediální variace na špionážní příběhy o neohrožených agentech.
10× nejlepší bondovské a špionážní parodie

Pracují v utajení a zachraňují svět, aniž bychom se o tom kdy ve skutečnosti dověděli. Na filmovém plátně jsou nám ale jejich špionážní dobrodružství důvěrně známá už desítky let. James Bond se na něm poprvé objevil v roce 1962, Ethan Hunt v roce 1996 a nejmladší „agent bez minulosti“ Jason Bourne v roce 2002.

Známe ale jejich parodické odrazy, které se nejčastěji vážou k osobě prvního z nich. V hojné míře se začaly objevovat v šedesátých letech minulého století právě v souvislosti s adaptacemi předloh duchovního otce Jamese Bonda Iana Fleminga.

Ten stál i u zrodu seriálu The Man from U.N.C.L.E. (1964-1968), který navázal na úspěch série filmů o Jamesi Bondovi. S filmovou verzí této látky se seznámíme příští týden v režii Guye Ritchieho. Krycí jméno U.N.C.L.E. tak po pětce Mission: Impossible rozšíří řadu agentských podívaných, plných dynamické akce a nadsázky, jež byla vlastní právě bondovkám ze šedesátých let.

Těm vzdal svůj nekorektní hold i Matthew Vaughn ve své brutální špionážní poctě/parodii Kingsman: Tajná služba. V červnu se pak objevila další parodie, která tentokrát vzývala spíš brosnanovské období této série. Špión bondovský koncept genderově ozvláštnil tím, že hlavním hrdinou není elegantní sexistický dinosaurus, ale nemotorná žena ve středním věku, která představuje dokonalý protipól ke všem našim zažitým představám o tom, jak by měl takový neohrožený agent vypadat a jednat.

A právě různé komediální a parodické variace špionážních thrillerů a příběhů o neohrožených agentech s povolením zabíjet přináší i tento speciál.

Nalezneme v něm čisté parodie bondovských vypravěčských schémat, jež si vzali na paškál agenti Austin Powers, Johnny English a Maxwell Smart. Ale i hitchcockovské postavy civilních občanů, kteří jsou souhrou náhod zapleteni do složitých her uvnitř špionážních nebo mocenských struktur (Velký blondýn s černou botou, Muž, který věděl příliš málo).

K Dr. Divnoláskovi a studenoválečnickému přetahování dvou hlavních jaderných mocností se vztahuje komedie Johna Landise Špióni jako my. Arnold Schwarzenegger se spojil s Jamesem Cameronem, abych po prvních dvou Terminátorech publiku v Pravdivých lžích nabídl zábavný lék na oživení manželského stereotypu. Jean-Paul Belmondo v Muži z Acapulca ukázal, jak je i pro spisovatele šestákových románů nesnadné zbavit se svého vysněného alter-ega.

Bratři Coenové v Po přečtení spalte poodhalili závoj různých konspiračních teorií a tajné agenty přitom ukázali jako packaly, známé z jejich černohumorných jízlivých komedií. A nakonec Tom Cruise a Cameron Diaz v screwballové odpovědi na mission impossible akce agenta Ethana Hunta.

Bondovské retro v letošním roce hodně letí a je živeno velkou porcí nadhledu a humoru. Tedy ingrediencemi, jež naleznete v desítce filmů z tohoto výběru. 


Velký blondýn s černou botou
(r. Yves Robert, Francie 1972)

Uvnitř francouzských tajných služeb vypukl mocenský boj. Plukovník Bernard Milan (Bernard Blier) chce kompromitovat svého nadřízeného, šéfa výzvědné služby Toulouse (Jean Rochefort). Odposlouchává jeho telefony, připravuje podrazy. Toulouse o jeho snaze ví a rozhodne se ho vlákat do pasti.

Návnadou má být náhodně vybraný muž, roztržitý a nic netušící houslista François Perrin (Pierre Richard), který je vydáván za významného agenta ze Spojených států. Má posloužit jako vějička, na kterou se plukovník Milan chytí a zničí tím sebe i svou kliku.

Na letištních schodech se objevuje muž, který má rozčepýřené blond vlasy, jednu botu černou a druhou hnědou a pod paží pouzdro s houslemi. Ani jedna strana netuší, že nevinně a dobrosrdečně vyhlížející člověk, jehož jediným hříchem je to, že spí s ženou svého přítele, bude pro ně větším nebezpečím než James Bond.

Milan se svými lidmi opravdu uvěří, že jde o významného agenta s tajným posláním a začnou ho proto sledovat. Každé houslistovo gesto je považováno za rafinovanou špionovu taktiku. Do už tak zamotané situace se připlete ještě Françoisova milenka Paulette (Colette Castel) a její manžel, Francoisův přítel Maurice (Jean Carmet).

Zmatený Milan nasadí do akce svou největší zbraň, neodolatelnou agentku Christine (Mireille Darc). Ani jí se však nepodaří „agentovu“ hru prohlédnout. Milan se tak utvrdí v přesvědčení, že Velký blondýn je mimořádně rafinovaný a nebezpečný a rozhodne se ho odstranit. Naštěstí François získá pomoc dvou zasvěcených. Perrachea (Paul Le Person), znechuceného bezohledností svého šéfa Toulouse, ochotného nic netušící figurku obětovat, a Christine, která v něm našla zalíbení.

Velký blondýn s černou botou je jednou z nejúspěšnějších francouzských komedií vůbec. O dva roky později se dočkala neméně zdařilého pokračování Návrat velkého blondýna a v roce 1985 amerického remaku Muž s červenou botou s Tomem Hanksem v hlavní roli.

Hitchcockovská postava civilního občana, který je omylem považován za agenta a dostane se do tak sítě špionážních intrik, díky Pierru Richardovi oplývá něžným zmatkařstvím a nešikovností, která jej chrání před újmou. Tím, že má dost problémů především sám se sebou, si dlouho nevšímá, do jaké hry to byl vlastně zatažen, z čehož těží humor snímku. 

Další kapitola
Seznam kapitol


celkem 12 komentářů

Nejnovější komentáře

První dvě OK + Johny English. Zatím spolu js… Axel_foley4 16. 8. 2015, 12:29
Inteligentní parodie je Bláznivá střela, ne … jejak 15. 8. 2015, 18:50
nie, len viem co znamena parodia, vy asi nie… roob 14. 8. 2015, 22:39
no ty vole tobě je tak vosum ne??? Hydrrra 14. 8. 2015, 21:54
zapomňeli jste na samotáře!!! Hydrrra 14. 8. 2015, 21:54
Zobrazit diskuzi Přidat příspěvek

Další podobné články

Ten, kdo tě miloval – recenze filmu

Ten, kdo tě miloval – recenze filmu

Duchařská komedie se potkává s detektivkou v rodinné vánoční podívané režiséra Jana Pachla podle předlohy Marie Poledňákové, v níž se režisér snaží být víc „poledňákovský“ než ona sama.

Horáček, Putin a Gorbačov na festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě

Horáček, Putin a Gorbačov na festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě

Reflexe 22. ročníku festivalu dokumentárních filmů, který se na týden promění v místo, kde je nejen radost Myslet filmem, ale i vnímat všechny ty přesahy, které festival nabízí směrem k dění nejen v naší společnosti.

Bohemian Rhapsody: recenze filmu

Bohemian Rhapsody: recenze filmu

Oslava hudebního génia skupiny Queen a jejího frontmana Freddieho Mercuryho, jehož divokému, hédonistickému způsobu života tvůrci staví až příliš uhlazený a nekontroverzní pomník.

Climax: recenze filmu

Climax: recenze filmu

Halucinogenní peklo, v němž účastníci tanečního soustředění pod vlivem negativních emocí a kolektivní paranoie odhazují civilizační návyky a zábrany. Ve filmu provokatéra Gaspara Noého, režiséra filmu Zvrácený.

Nebezpečná laskavost: recenze filmu

Nebezpečná laskavost: recenze filmu

Důvěrná tajemství, která se mohou obrátit proti vám. Paul Feig z rozkrývání třináctých komnat vytěžil napínavý a současně zábavný thriller, plný nečekaných zvratů, který jde ve stopách filmů Zmizelá a Dívka ve vlaku.

Zlatý podraz: recenze filmu

Zlatý podraz: recenze filmu

Příběh o basketbalu, osudové lásce, rozdělené železnou oponou a životu ve stínu nacismu a komunismu. Režisér Radim Špaček ve výpravném filmu připomíná poválečný úspěch našich basketbalistů.

Řbitov zvířátek: první trailer na očekávaný horor dle románu Stephena Kinga

Řbitov zvířátek: první trailer na očekávaný horor dle románu Stephena Kinga

Až přijde válka: jak se z extrému stává mainstream [recenze filmu]

Až přijde válka: jak se z extrému stává mainstream [recenze filmu]

Nacionalistická domobrana nejen jako hra na vojáky, ale i přípravka na vstup do politiky v znepokojivém dokumentu Jana Geberta.